Úterý 23. října. Svátek má Teodor.

Airbag a Bonus certifikáty

Specialista pro aktivní správu majetku a majetkový analytik SLAVOMÍR KOŽÚŠEK nám přináší další díl miniseriálu o certifikátech. Dozvídáme se z něj o principu airbag a bonus certifikátů.

V minulém týdnu jsme mohli pozorovat globální korekci, která začala propadem na čínském trhu. Teprve hloubka této korekce skutečně prověří naši strategii, kdy jsme se opatrným výběrem snažili o vzájemnou optimalizaci mezi výnosem a rizikem.

Nikdo nemá křišťálovou kouli, aby nám přesně řekl, co nás čeká. Náhlý pokles čínského trhu mohl být jen záminkou k vybírání zisku a nebo se také mohlo jednat o první varování před velkou korekcí, kterou by mohla odstartovat i nepříliš dobrá makroekonomická data z USA. Ale není všem dnům konec. Burzy rády střídají své nálady a trhy nás tak ještě mohou mile překvapit i s nadílkou dvouciferných výnosů.

Ti, kteří jsou tedy přesvědčeni, že trhy nadále porostou, ale přitom by chtěli být i přesto stále chráněni před nenadálými kurzovními poklesy, mohou teď využít principu airbag a bonus certifikátů. Tyto instrumenty nám totiž nabízejí nejen vyšší výnos než garantované a diskontní certifikáty, ale i opět jistou míru ochrany.

Pojďme si vše zase ukázat na jednoduchém příkladě. Předpokládejme, že některý emitent v těchto dnech uvede na trh emisi airbag certifikátu se splatností za pět let, participací na podkladovém aktivu 100% a s garantovanou ochranou ve výši 20%. Podkladovým aktivem je index DAX, který má hodnotu 6667 bodů. Emisní cena certifikátu činí 100 EUR a poměr odběru je stanoven na 1:66.

Pokud by se hodnota indexu DAX v době splatnosti nacházela nad hranicí této emisní ceny, byl by vyplacen celý výnos, tak jako kdyby investor investoval přímo do podkladového aktiva. Tj. když by index DAX pokračoval ve svém růstu, třeba až na hranici 8000 bodů, zhodnotil by se tento certifikát o necelých 20% (19,99 EUR). V obráceném případě by mohl investor využít garantované ochrany, která zde působí podobně jako sleva u diskontních certifikátů. Například, je-li tato ochrana stanovena na hranici 20%, tak i v případě hlubokého poklesu, kdy by index DAX klesl až na 5292,14 bodů (13. 06. 2006), investor stále ještě nezaznamená žádnou ztrátu. Pouze pokles pod tuto hranici způsobí, že investice do airbag certifikátu bude ztrátová, ale vzniklá ztráta bude vždy nižší, než pokles podkladového aktiva.

Tak jako v předchozích příkladech, má i tato strategie své nevýhody. Na rozdíl od diskontních certifikátů, zde nemůžeme očekávat výnos v případě stagnace podkladového aktiva. Cenu těchto certifikátů opět ovlivňuje volatilita a úrokové sazby. A také participace většinou nedosahuje ani 100%. Další nevýhodou by mohla být i poměrně dlouhá doba splatnosti. Airbag certifikáty jsou tedy spíše vhodné pro dlouhodobě orientované investory s větší averzí k riziku.

Jak vidíme na předchozích příkladech, existují tedy různé možnosti ochrany a způsoby jak participovat na stagnaci a výnosu podkladového aktiva. Co když ale hledáme univerzální strategii, finanční instrument, který by nám poskytl alternativu ke všem fázím trhu a přitom by nijak nebyl omezen na výnosu? Určitou alternativou by mohl být bonus certifikát. Tento certifikát nám nabízí ochranu před kurzovními výkyvy, výnosy na stagnujícím trhu, ale i výše uvedenou možnost neomezené participace na podkladovém aktivu. Jak je to možné? Je tomu tak hlavně proto, že konstrukce bonus certifikátu nezaručuje za všech okolností garanci ochrany investovaného kapitálu. Princip tohoto certifikátu je totiž založen na tzv. bonus mechanizmu. Pojďme se tedy podívat, jak takový bonus certifikát vlastně funguje.

Představme si, že se investor rozhodne zakoupit bonus certifikát s jednoletou dobou trvání, jehož podkladovým aktivem bude index DAX. V době nákupu se bude DAX kotovat na 6.600 bodech. Za tento certifikát zaplatí investor emitentovi 66,00 EUR (bez spreadu). Bonus bariera je 6200 bodů a bonus výnos leží na hranici 7000 bodů. Poměr odběru je 1:100.

Když index DAX do splatnosti tohoto certifikátu ani jednou neprolomí bonus barieru, ale zůstane v rozmezí mezi bonus barierou a bonus výnosem (hranicí), je investorovi vyplacen výnos, který se bude rovnat výši bonusu (tj. 12,9%). Pokud však bude růst podkladového aktiva při splatnosti certifikátu vyšší než je hranice bonus výnosu, bude investorovi vyplacen stejný výnos, jako kdyby opět investoval přímo do podkladového aktiva. A v posledním případě, je-li prolomena bonus bariera, změní se tento cenný papír v běžný indexový certifikát a ztráta investovaného kapitálu bude rovna ztrátě podkladového aktiva.

Ptáte se zda mají tyto certifikáty i nějaké nevýhody? V některých případech jsou i tyto certifikáty omezeny capem, ale tento cap je většinou kompenzován v podobě lepších podmínek. Cenu bonus certifikátu také ovlivňuje volatilita i doba splatnosti a bonus bariera nemusí být vždy dostačující pro každou tržní situaci. Navíc i zde se vzhledem k době trvání tohoto investičního instrumentu (>3roky) jedná o nástroj, který využijí především střednědobí až dlouhodobí investoři.

Na závěr podotýkám, že výše uvedené obrázky, informace i hodnoty jsou pouze ilustrativní a slouží pro snadnější pochopení konstrukce produktů s částečnou ochranou.

56 komentářů: “Airbag a Bonus certifikáty”

  1. Josef napsal:

    Dobrý den, moje zkušenost s emitenty warrantů i na tak častý podklad jako DAX je negativní, protože když se to emitentům hodí tak zavřou hřiště a odmítnou prodat nebo koupit warrant a my nemáme šanci dobře nakoupit nebo prodat warrant na důležitých cenových úrovních, až když jde trh do strany tak je dovoleno opět vstoupit, to znamená již pro nás horší ceny, dále ztráta na časové hodnotě warrantu jde proti majiteli warrantu i KO certif.Uvádí se, že 80% warr. skončí bezcenných. Pro banky velmi výnosný podnik, pro retail hra s velmi malou šancí na úspěch. Šance se vyrovnají pouze za situace, pokud by jsme mohli též vypisovat warranty jako např. u opcí.

    • Miroslav Piták napsal:

      Dobrý den,
      můžete být prosím trochu konkrétnější? S jakými emitenty obchodujete, jakou splatnost volíte, jak vzdálený Strike od aktuální hodnoty podkladu volíte? Máte stanovenou nějakou metodiku pro výběr warrantu (Strike, splatnost)?
      Už jsem podobné názory četl na jiných webech, ale nejsem schopen na základě vámi poskytnutých informací reagovat.

      Předem děkuji za odpovědˇ.
      S pozdravem M.Piták

      • Mario napsal:

        Přidám se : Tady nejde o emitenta. Dělají to všichni. Prostě stáhnou kotace a čekají až se vyjasní. Navíc argument, že se cena řídí jen podle podkladu je také silně zavádějící. Vyzkoušeno. Podle poptávky po certifikátu hýbou aktuální cenou.

        Co se týká toho strike, obecně se doporučuje kupovat mírně at the money. Mně vadí u warrantů třeba i vyšší spread než u turba, většinou nižší cena, a tím pádem i nižší citlivost na změnu podkladu a tedy nižší transparentnost. Jen hlupák by v tomto případě věřil uvedené páce. (Samozřejmě je tu volatilita…)

      • Josef napsal:

        Emitenty warrantů volím největší banky v EU, w. páčené max. do 10, většinou put warranty v penězích z důvodu malé časové hodnoty, delta kolem 0,7, do splatnosti 3 až 6 měsíců, vsadit třeba na pokles DAX a čekat několik dnů se nevyplatí kvůli poklesu ceny, když o něco jde, tak emitenti nekotují, zavřou krám, otevřou až sedne prach a ceny jsou již na nových hladinách.

        • Miroslav Piták napsal:

          Za sebe mohu pouze říci, že jsem minulý týden obchodoval tu divočinu na DAX 30 a bez problémů. Používal jsem warranty od Citigroup se splatností 18.9.2007 se Strike u podkladu, mírně OTM. Delta vybírám v rozsahu 0,4-0,5. Problém se vstupem jsem měl pouze 5.3.2007, kdy trh ráno udělal gap -130 bodů a já byl při exekuován do pozice místo na úrovni 6500 bodů na úrovni cca 6434 bodů. Vstupoval jsem příkazem za Stop Market, takže má objednávka byla přeskočena. Výstupy vždy probíhaly bez problémů.

        • Miroslav Piták napsal:

          Já do trhu vstupuji tak, že jsi určím úroveň trhu, při které chci vstoupit a čekám (třeba i několik dní) dokud trh této úrovně nedosáhne. SL zadávám na úrovni běžné volatility trhu. U DAX 30 jsem volil SL 70 bodů.

          • Josef napsal:

            Já též čekám a vstupuji/vystupuji do/z trhu až na proražení mých stanovených úrovních, tehdy se právě občas stává, že dojde k prudšímu pohybu a emitent DB, GS, Citigroup a další na cca 5-10min přestane kotovat cenu, obchoduji přímo s emitenty z důvodu nižších poplatků, co se týká gapu při otevření trhu DAX, tak emitent již vytvořil cenu w. dle futures na DAX, trh který otevírá/zavírá v 8:00/22:00hod.Pokud nemůžu w. i vydávat a mít tak svoje kasino, tak dlouhodobě je statisticky výhoda vždy na straně bank, i když máme odhad na pohyb trhu. Doporučuji článek na http://xenetra.eu/view.php?cisloclanku=2007020001.

            • Miroslav Piták napsal:

              Velmi hezký článek, ale pokud autor článku přirovnává obchodování warrantů a K.O. certifikátů fotbalu, tak se jeho negativnímu postoji nedivím. Toto není hra, ale velmi tvrdý byznys. Sám jsem cca více než 1 rok warranty studoval, než jsem udělal první reálný obchod. Vím jaká jsou nebezpečí warrantů, ale nebrečím, beru je jako reálnou součást obchodování.

              S jedním s kolegou z branže připravujeme obchodování NFP na forexu pomocí warrantů. Vím, že emitent tak 15 minut po vyhlášení NFP nekotuje ceny a tudíž nelze obchodovat. To mě ale vůbec nevadí a s touto skutečností počítám ve své strategii.

              Warranty chci hlavně obchodovat pozičně a ne ID, aby mě výpadky možností obchodování v rozsahu i desítek minut vážně neohrozily. Když vystoupím na základním SL, můj účet se v reálu ztenčí cca o 2,5-3%, když SL na DAX je dle denní volatility. I kdyby trh v průběhu dne se utrhnul proti mě např. o 100 až 150 bodů (během dne něco takového napamatuji, mezidenní gapy v tomto rozsahu jsem ale minulý a tento týden zažil), můj účet by to nezruinovalo, i když bych byl hodně naštvaný.

              • Miroslav Piták napsal:

                Ještě bych dodal, že se jedná o strategii straddle nebo strangle s warranty krátce před splatností. O něčem podobném uvažujeme i pro obchodvání indexů, ale ještě jsme danou strategii nezačaly na DAX 30 testovat. Pro současné ID pohyby by tato strategie mohla být vhodným řešením. Na EURUSD, kde jsou průměrné denní pohyby cca 60 pips pro dosažení Break-Even v některých případech dostačoval pohyb 50 pips, někdy i méně.

          • Josef napsal:

            Miroslave chci poděkovat za váši užitečnou pomůcku „Kalkulace_obchod_warrantxls.xls“, rád ji používám. U DAX volím většinou SL také 70 až 100 bodů, záleží na mém MM, obchodním plánu, tj.povoleném risk kapitálu na pozici, předpokládaných supportech a rezistencích a stanoveném cíly výstupu, snažím se dodržovat RRR 1:3 nebo aspoň 1:2. Přeji mnoho šťastných obchodů.

            • Miroslav Piták napsal:

              Jsem rád, že se vám tento kalkulátor líbí. Jestli máte zájem, napiště mi na e-mail a já Vám pošlu poslední verzi. Z časových důvodů jsem ji ještě nepublikoval. Do souboru jsem doplnil další kalkulátor, který doporučuje obchody na základě ručně požadovaného SL. tzn. že např. vstoupíte po proražení S/R úrovně a SL chcete umístit pod tuto úroveň. Na základě těchto údajů a dalších parametrů (risk management) kalkulátor doporučí max. velikost obchodu.

              Ještě bych doplnil, co mi došlo až při reálném obchodování s warranty. Hodnotu parametru Omega je nutné dosazovat ne dle toho, jaká je páka při vstupu do obchodu, ale jaké bude teoretická páka na SL (proto je v souboru Black-Scholes kalkulačka). U warrantu s delší splatností je rozdíl parametru Omega pouze několik desetin, ale u warrantů s krátkou dobou do splatnosti mohou být rozdíly značné.

              • Mario napsal:

                Mohu se zeptat kde najdu tento kalkulátor?
                díky

              • Josef napsal:

                Miroslave děkuji za nový kalkulátor, osobně dávám SL pod a nad S/R úrovně DAX, takže skvělá pomůcka pro rychlou orientaci a budování obchodního plánu. Mnoho štěstí.

                • Miroslav Piták napsal:

                  Jak to vidíte příští týden na DAX? Osobně půjdu do Call 7400/19032008 při DAX 30=6800 bodů a do Put 6600/18092007 při DAX 30= 6540 bodů. Směrem nahoru při růstu na 6800 to vidím na růst, ale při poklesu si nejsem tak jistý, jestli se trh nebude pohybovat nějakou dobu v range, proto nákup Put volím tak nízko. Sice čekám, že nastane korekce toho růstu o 300 bodů, ale nemám čas v zaměstnání bedlivě sledovat DAX a při SL 70 a více bodů mi vychází nízké RRR. Musel bych snížit SL, ale vzhledem k současné volatilitě to není asi dobrý nápad. Raději zůstane při poklesu chvíli mimo, až se situace vyjasní.

                  • Jan Traxler napsal:

                    Moje spekulace je, že půjde dolů. 🙂

                    • Jan Traxler napsal:

                      Tak DAX 30 se pomalu blíží k 6900, má spekulace o návratu k 6500 se asi nenaplní. Čekal jsem tento týden prudký pokles a ono to bylo přesně opačně. Škoda. Ale berme to s humorem, aspoň vím, že vědma ze mě asi nebude. ;-))

                    • Miroslav Piták napsal:

                      DAX 30 byl na 6500, potažmo se blížil až k 6400 v časovém odstupu 2 x. Protože růst od cca 6400 je prakticky bez korekce očekávám sice další růst ale s vyšší volatilitou a možností určitých korekcí. Vyloženě na pokles zpátky 6500-6400 to nevidím, ale možné je vše. Já to ze svého pohledu ale vidím jako málopravděpodobný scénář.
                      Dnes je patrné, jak DAX 2 x po dosažení úrovně 6870 b. zkorigoval zpět. Je pravděpodobné, že se trh u této úrovně (+-6900 b.) bude pohybovat chvíli do strany, tak jako tomu bylo začátkem února nebo se může zastavit až u hranice 7.000 b.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Nyní se na situaci dívám podobně. Ovšem před týdnem jsem očekával třetí proražení 6500 a pokles až k 6300. Poté teprve růst zpět k 7000. Vývoj byl jiný. Nyní též neočekávám prohlubování korekce, řekl bych, že ta už je za námi. 😉

                      Hezký večer

                    • Miroslav Piták napsal:

                      Dobrý den,
                      třetí pokles už jsem neočekával z následujících důvodů:
                      1. pokles na cca 6420 byl způsoben otevřením trhu gapem, poté začal trh prudce růst
                      2. pokles byl velmi rychlý a po dosažení úrovně cca 6420 opět začal trh velmi rychle růst

                      Úroveň 6300 bodů jsem nepovažoval za významnou i když je patrná S/R úroveň, při různých analýzách mi vyšla hodnota možného poklesu až na úroveň 6200 b., pokud by tento pokles nastal.

                  • Josef napsal:

                    Moje spekulace je na DAX30 (dnes 6715bodů), že půjde dolů. Technicky by jsme měli s velkou pravděpodobností v následujícím období opět oslabit a otestovat minimálně předcházející Swing Low 6450 až 6500. Máme Doji svíce na Rezistu a zároveň i na
                    Fibonacci Levelu 38,2%. Otázka není zda, ale kdy otevřít pozici. Zvážit zda 200 bodů dolů a potenciál zisku je v správném poměru k RRR při případném testování předchozího rezistu DAX 6900 bodů. Vše záleží na tom, co udělají trhy v USA.

                  • Miroslav Piták napsal:

                    Tak jsem dnes bedlivě sledoval DAX 30 a ke konci obchodování se plazil okolo hranice mého plánovaného vstupu 6540 bodů. Nakonec ještě nastal falešný průraz a návrat nad 6540 bodů (Close 6545). Protože už bylo dost hodin, do pozice jsem nevstoupil. Z důvodu neustálých gapů nepředpokládám při případných vstupech v nejbližším období držení pozic přes noc. Abych eliminoval falešné průrazy, které jsou běžné při současné volatilitě, plánuji vstup do short pozice až někde u úrovně 6525-6530 bodů. Dnešní vývoj ukazuje na další pokles.

                    Otázkou je, jestli ráno nastane velký gap směrem dolů, jak se zachovat. První cílovou úroveň předpokládám 6400 bodů, ale pokud nastane gap např. 100-130 bodů (což se mi stalo 5.3.2007), už asi nemá cenu do pozice vstupovat.

  2. Jan Valachovič napsal:

    Dobrý večer,
    čtu Vaše články se zájmem, certifikáty mají jistě svůj potenciál, jen si říkám zda dokáže způsob fungování pochopit i babička Nováková.
    Vzhledem k tomu, jak je tento nástroj konstruován zajímalo by mě víc než kdy jindy kdo je emitentem. Máte představu jaké podmínky musí emitent splnit, aby mohl dané certifikáty vydat?
    Jde mi spíše o řády a zda jsou nějaké zásadní geografické rozdíly např. nekupujte japonské, tam to vydá každá hasičská vzájemná…….

    • Vojta napsal:

      ABN Amro, UBS, Goldman Sachs, Deutsche Bank, HSBC se mi zdají jako důvěryhodní emitenti, souhlasíte?

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Dobrý večer pane Valachoviči, jsem rád, že vás mé články zaujaly. K vaší otázce se mohu vyjádřit, že je poměrně těžké psát pro nejširší veřejnost. Pro někoho mohou být mé články nesrozumitelné, jiný je shledává dostačující a někomu zde určitě budou chybět i mnohem sofistikovanější rady. Účelem mých článků je pouze určitá osvěta, týkající se nových možností investování, které byly dříve pouze dostupné především pro institucionální investory. Svět moderních investičních instrumentů, je velmi rozmanitý a dá se říci, že se neustále objevují nové a dokonalejší finanční instrumenty. Nedělám si iluze, že mé články pochopí každý, natož babička Nováková, která své peníze nechává ležet ve štrozoku, v lepším případě na vkladní knížce u nejmenovaného finančního ústavu. Ale od toho jste zde přece vy (i já), poradci, kteří se doslova prokousali základy investičních certifikátů, aby jste teď mohli poskytovat ještě lepší služby ,ať už retailovým klientům a nebo i firemní klientele. Ptáte se mě na to, kdo je emitentem? V předchozích dílech jsem to již uváděl. Pro upřesnění si trochu pomohu částí jedné definice. „Emitentem je společnost nebo veřejná korporace (např. obec, stát), která vydává cenné papíry? “ V případě certifikátů jsou emitentem významné finanční instituce (většinou banky, spořitelny). Na otázku, jaké podmínky musí emitent splnit, je poměrně obsáhlá odpověď. V podstatě pro emitenta platí podmínky, které jsou mu dány zákonem ohledně podnikání na kapitálových trzích a k výkonu jeho činnosti (např. zákon o bankách). Tato činnost je přísně regulovaná a je nad ní vykonáván dohled (v ČR ČNB). Myslím si, že zde nemá smysl přímo rozebírat, konkrétní požadavky na emitenty (licence, vyhlášky, aktiva atd.). Pro běžného klienta úplně stačí, že nároky kladené na emitenty v případě certifikátů jsou velmi podobné tomu, co musí emitent splňovat pro výkon jeho činnosti a nabídku ostatních finančních služeb a produktů. SK

      • Jan Valachovič napsal:

        Obsáhlá odpověď, děkuji. Ohledně emitenta, mě ty základy (banky atd.) byly vcelku jasné, šlo mi spíše o existenci děr typu kampeliček 5 let nazad v čr……

      • Mario napsal:

        Možná by stálo zato dodat, že emitent si od Vás Vašim nákupem certifikátu bere tímto „půjčku“, kterou se zavazuje v budoucím čase vypořádat. Riziko tohoto nevypořádání, tj. neinvestiční riziko, je úměrné ratingu emitenta. Kdo jiný by měl dodržet závazek než taková DB, GS nebo ABN Amro, že?::-)).

        Pane Kožúšku, s napětím očekávám, že se s pákovými certifikáty dostanete na tenčí led, než je tomu s poměrně „jednoduchými“ nástroji jako jsou diskonty a bonusy. A také doufám, že se tu o nich rozvine široká diskuse, neboť ta mi na českých stránkách stále chybí. Jsem totiž přesvědčen (na zákledě praktických zkušeností), že např. s transparentností pákových certifikátů si emitenti pohrávají s investorem jako kočka s myší. A tudíž neplatí (nebo spíše platí jen částečně) stoprocentní neutrální pozice vůči investorovi. To je jeden z důvodů, proč postupně upouštím od těchto nástrojů a hledám jiné cesty.

        • Miroslav Nosek napsal:

          Mario, můžete být konkrétnější ohledně (ne)transparentnosti? Myslím, že se jedná určitě o transparentnější investici než jsou fondy. Děkuji

          • Mario napsal:

            To se nedá popsat několika větami. Je to samozřejmě můj názor, který nyní nepodkládám nějakými argumenty, ale slibuji, že až přijde čas, rozepíšu se:-).

            Co se týká fondů, já používám termín „low-endových investorů“, pro které jsou fondy ideální prostředek.

            • Miroslav Nosek napsal:

              Mario, já považuji pákové certifikáty za instrumenty spíše pozičního obchodíka. Tím např já (zatím) nejsem. V tom může být rozdílnost přístupu a názorů. Bonus certifkáty jsou pro dlouhodobé držení, vlastně jejich mechanismus se uplatňuje až v den splatnosti. A jsou vlastně alternativou fondů. Přiznám se, že na páky si zatím netroufnu a častější obchodování se mi zdá u certifikátů dražší. Budu rád v budoucnu, pokud se podělíte o zkušenosti.

              • Mario napsal:

                Nezavrhujte páky:-). Mohou Vám uvolnit prostředky na jiná aktiva. Potřebujete daleko menší objem pro nákup podkladu a se zbytkem můžete vynaložit jinak. Při páce 5 stačí například logicky jen pětina zamýšlené investice a zbytek může posloužit třeba na další diverzifikaci.

                U diskontních brokerů jsou poplatky za certifikáty přiměřené.

                • Jan Traxler napsal:

                  Pánové, mám na vás praktický dotaz, s jakými brokery máte zkušenosti? Mám samozřejmě na mysli brokery s derivátovou licencí a brokerjet znám. 😉 Především mě zajímá, zda tu někdo využíváte nějakého zahraničního brokera.
                  Hezký den.

                  • Miroslav Piták napsal:

                    Bohužel vás nepotěším, také používám pouze brokerjet. Po pravdě už jsem přemýšlel nad německými brokery (a to německy neumím), ale nyní v začátcích aktivního obchodování (nepočítám investování) by to zatím z finančního hlediska nemělo tak velký finační efekt, abych se tím zabýval.

                  • Mario napsal:

                    Určitou malou zkušenost mám s E-trade, ale vesměs dávám přednost českým brokerům.

        • Miroslav Piták napsal:

          Já bych neobviňoval emitenty s manipulace s warranty, spíše by se ti, co je obchodují, měly zamyslet nad tím, jestli pro danou obchodní příležitost vybraly ten „správný“ warrant (Strike, splatnost). V reálu jsem zatím sice udělal pouze 5 obchodů s warranty takže nejsem plně fundovaný k rozsáhlému hodnocení,ale při svých obchodech nemohu říci, že by warrant se choval jinak, než jsem od něj očekával.
          Teoreticky se však warranty zabývám více než rok a to co někdo považuje za manipulace s cenou warrantu bych já nazval standardní chování warrantu v dané situaci. Je nutné se uvědomit, že cena warrantu se neodvíjí pouze od pohybu podkladového aktiva, ale je nutné zahrnout několik dalších faktorů.

        • Miroslav Piták napsal:

          Ještě bych dodal: Problém je v tom, že většina se při výběru warrantů soustředí na max. páku a tím vznikají výše uvedené problémy, tj. že cena warrantu nekopíruje cenu podkladu.

          Při obchodech s warranty na DAX 30 jsem používal warranty s pákou cca 9-10. Vysoká páka není pro mě důležitá, protože pokud dodržuji obchodní systém, tak čím vyšší páku si vyberu, tím nižší pozici mohu otevřít, abych dodržel stanovené riziko. Sice u warrantu s vyšší pákou mohu dosáhnout vyššího procentního zhodnocení investované částky,ale v absolutních hodnotách významnou přidanou hodnotu nedostanu vůči warrantu s nižší pákou. Pokud tedy samozřejmě mi nejde o to, mít ve warrantech všechny peníze.

          Při porovnávání warrantů jsem došel k tomu, že je pro mě bezpečnější zvolit méně „rizikový“ warrant s menší pákou a objem obchodu zvolit např. o 20% vyšší než obchodovat warrant s velkou pákou a mít problémy, že warrant se bude chovat jinak než podkladové aktivum.

          • Mario napsal:

            Kupodivu jsem měl na mysli částečně i ko certifikáty.
            No, uvidíme jaké články budou následovat. „Střelivo“ si zatím ponechám:-))

            • Miroslav Piták napsal:

              S K.O. certifikáty žádné praktické zkušenosti nemám, ale co pozoruji z jiných webů, tak spousta lidí přechází z warrantů na K.O. certifikáty z důvodu jejich
              „jednoduchosti“. K.O. certifikáty musí přeci přesně kopírovat podklad, jediné co navíc snižuje hodnotu K.O. cert. jsou přece úroky emitenta za financování páky?

              • Mario napsal:

                Nejen úroky za financování. Někdy bývá znát i spread a dokonce spousta indexových certifikátů mívá něco jako management fee, tedy obdobu poplatku za správu u fondů. U warrantů je spread zpravidla ještě vyšší.
                Ty úroky mohou za to, že nikdy nedržím KO certifikát po dlouhou dobu. Emitenti totiž posunují KO hranici v závislosti na výši nákladů na financování. A toto přeceňování mívá každý emitent časově rozdílné.

                Tím pádem, v extrémním případě, představme si tuto situaci:
                Koupíte v den T KO certifikát. Neznáte den přeceňování a jako na potvoru to je T+1. V den T+1 poroste podklad o 1%. Máte páku dejme tomu 5. Ovšem náklady na financování zvednou KO hranici, tudíž klesne páka a samozřejmě klesne i kurs KO certifikátu. Ve výsledku se divíte, proč KO certifikát neposílil o 5%, ale třeba jen o 1%.

                Myslím, že problematice přeceňování nevěnuje pozornost asi téměř nikdo a tím pádem může přicházet o část zisku. Někteří emitenti přeceňují certifikát jednou za měsíc, tudíž pokud víte kdy, pokud například držíte tento certifikát právě v tom období necelého měsíce bez dne přeceňování, prakticky Vám půjčuje emitent bezúročně:-)).

                Omlouvám se za poněkud kostrbatou konstrukci, ale tlačí mě čas a chtěl jsem alespoň takto zareagovat.

                • Miroslav Piták napsal:

                  Spread považuji za naprostou běžnou věc a týká se všech instrumentů obchodovaných na burze. I akcie mají rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Management fee uplatňovaný většinou u složitějších indexových certifikátů, basket certifikátů apod. ve výši 1% až 2% p.a. nepovažuji rovněž za nic dramatického.
                  U K.O. certifikátů jsem takový poplatek nenašel.

                  S K.O. certifikáty je to složitější, tak jak píšete. Existuje několik typů (open-end, s pevnou dobou splatnosti), klasické, se SL, rolling turbo a u každého platí trochu jiná pravidla.
                  Náklady na finacování K.O. certifikátů emitenty nejsou ve skutečnosti malé, a proto se nedoporučují pro dlouhodobé poziční obchody. Při ID obchodech nebo v obchodech v řádech dnů ale není dle mého názoru nutné se touto problematikou příliš zabývat.

                  • Mario napsal:

                    Mno, pokud koupíte německou akcii na Xetře, zpravidla tam není spread žádný. Samozřejmě, že je spread u pákových cert. normální, ale pokud po mně chce emitent tolik, že musí podklad posílit o více jak procento, pak mne to irituje. Nedělejte si iluze. Pro banky je to obrovský byznys, stejně jako fondy. A v současné době si i u nás v ČR podávají ruku zahraniční zástupci jednotlivých bank pro ovládnutí zdejšího piditrhu.
                    Dělají pro to vše a také jsou schopní všeho. Chtějí emitovat certifikáty, hledají distribuční sítě, nabízejí relativně velkou provizi. Jen aby tu ten byznys udělali!

                    Zažil jsem pocit, kdy se trh řítil dolů, držel jsem určitý ko certifikát s poměrně vysokou pákou a nemohl jsem jej prodat, neboť emitent kotace prostě stáhnul. Došlo samozřejmě časem ke knock outu. Strike a KO nebylo na stejné hladině, čekal jsem tedy kolik mi emitent vrátí. Mohl mi vrátit kolik chtěl. Mohl mě okrást, protože nikdo nezjistí při jaké ceně se odzajistil. To se už nikdy nedozvíma vlastně raději ani nechci!
                    Tolik jedna z mých zkušeností.

      • Miroslav Nosek napsal:

        Děkuji za pěkný článek pane Kožúšku,
        snažím se vybírat certifikáty se započítávanými dividendami. Právě tam, kde to není možné, upřednostňuji bonus certifikáty pro tuto jejich nadhodnotu. V tomto příadě je to totiž zadarmo získaná nadhodnota investice. Vyveďte mě z omylu, pokud ne.

        Co mě napadá je, že doposud se snad tento typ aktiv příliš neuplatnil, protože jsme svědky globálně rostoucích trhů a všechny bonus certifikáty se více méně vzdalují od svých bariér. Jejich čas asi teprve přijde??

        A nakonec jeden tip, že se může jednat o výjimečně zdařilé konstrukce.
        AT 000 0A0 2Z7 5 je Rohstoff Garant bonus certifikát od OVAG na komoditní balíček se 100% garancí. S neomezenou participací směrem vzhůru. Zisku se dosáhnete do -37%. Při větším propadu garance 100%, pokud vydržíte do r. 2016.

        • Mario napsal:

          Problém s bonusy je mimo jiné v nižší likviditě oproti diskontům. Srovnejte splatnost diskontů a bonusů. Samozřejmě, lze kdykoliv prodat, ale o tom to není, že:-).
          Dále problém volatility. Se zvyšující se volatilitou roste pravděpodobnost proražení spodní bariéry a tím pádem zánik nároku na bonus a participace na ztrátě 1:1. Tahle „vymoženost“ u diskontu chybí.
          Na druhou stranu, pokud se vybere vhodný bonus, u něhož je spodní hranice lehce pod velmi silným supportem, je to podle mě zajímavá alternativa.

        • Slavomír Kožúšek napsal:

          Dobré ráno pane Nosku, děkuji za pochvalu a tip 🙂 Určitě se na Rohstoff Garant bonus podívám. Teď už jdu spát. Měl jsem celkem náročný den. SK

    • Miroslav Nosek napsal:

      Emitenty jsou snad v naprosté většině největší západoevropské bankovní ústavy. Za sebe mohu říci, že se snažím diverzifikovat i mezi nimi.

      • Mario napsal:

        Ačkoli se to nemusí zdát, je mezi emitenty značný rozdíl. A tento rozdíl je nejvíce patrný u pákových certifikátů. Zajímavá tabulka je počet všech vyemitovaných certifikátů od jednotlivých emitentů, jejich oblíbenost, tedy zobchodovaný objem a v neposlední řadě srovnání emisních podmínek. Doufám, že i něčeho takového se dočkáme. Je to totiž VELICE zajímavé srovnání!

        • Martin Bouček napsal:

          Mario, kladete na pana Kožúška velké nároky a očekávání 🙂 Byl bych zvědavý i na Vaše zkušenosti – třeba v podobě článku pro nás. Neberte to prosím jako výtku, ale jako výzvu ke spolupráci. Přeji hezký večer.

          • Mario napsal:

            Nejsem si jist, zda by si mé zkušenosti zasluhovaly samostatný článek. Spíše se mi jedná o diskusi s aktivními investory. Bohužel (pro mne), převaha různých druhů poradců zde na webu si žádá, podle čerstvé historie, jiné druhy článků. Ovšem naděje umírá poslední:-)).

            • Martin Bouček napsal:

              Berte to tak, že se poradci s certifikáty teprve seznamují – tedy včetně mne (v nabídce se jim může objevit opravdu jen sporadicky) a pan Kožúšek tu vlastně dělá osvětu 🙂 Ovšem je jen otázka času, kdy lidé s větším zájmem se jednak poučí a jednak také zapojí (můj názor).

            • Slavomír Kožúšek napsal:

              Dobré ráno Mario! Rád se něco dozvím od zkušeného (aktivního) investora. Ja sám se běžně učím od druhých a považuji to za normální :)) Pokud tedy máte co říci, těším se na váš článek. SK

              • Slavomír Kožúšek napsal:

                Pozn. Poslední věta by mohla být pochopena i jinak. Samozřejmě, že se s vámi rád setkám i v diskuzi 🙂 SK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.