Středa 21. února. Svátek má Lenka.

Volby v USA: Nebezpečím je protekcionismus

Volba prezidenta USA může být považována za jednu z hlavních událostí tohoto týdne, kterou očekávali také investoři po celém světě. Zeptali jsme se proto odborníků na finanční trhy, jak vnímají zvolení Baracka Obamy právě z pohledu investorů.

Na naše dotazy odpověděli Marek Hatlapatka, Head of Research firmy Cyrrus, Josef Kvarda, analytik finanční skupiny Atlantik, Petr Kalina, portfolio manager fondu RSJ NewMarkets a Daniel Marván, makléř společnosti Fio.

Vliv voleb na americkou i globální ekonomiku

V první otázce jsme chtěli vědět, jaký bude mít podle odborníků vliv zvolení demokratického kandidáta a ovládnutí obou komor senátu demokraty na ekonomiku a finanční trhy.

Marek Hatlapatka míní, „že z krátkodobého hlediska je  jedno, zda vyhrál Obama nebo McCain. Finanční krize a fiskální opatření, která byla přijata již před volbami, totiž novému prezidentovi do značné míry spoutají ruce v první části prezidentského mandátu. Předpokládám, že Obama se bude snažit vystupovat velmi aktivně, ne-li aktivisticky, například v oblasti stimulace ekonomiky vládními výdaji, což sice v první fázi může pomoci vyhnout se hlubší recesi, nicméně z delší perspektivy to může mít neblahé důsledky pro americkou ekonomiku i finanční trhy. Po uklidnění situace totiž lze očekávat zvýšení daní k eliminaci narostlého federálního deficitu a také snahu výrazně regulovat bankovní a kapitálový trh.

Podobně vidí situaci také Petr Kalina:Vítězství Baracka Obamy a demokratů povede k rozsáhlejším státním výdajům do ekonomiky než v případě vítězství McCaina (republikánů). Očekávaný schodek státního rozpočtu na nejbližší období 2009 – 2010 již před vítězstvím Obamy dosahoval značných rozměrů (díky schválenému programu TARP a dalším výdajům na počátku krize). Jeho vítězství bude znamenat další eskalaci schodku a celkového státního dluhu USA. Obama slíbil bezprostředně po volbách dodatkovou finanční injekci 50 mld. USD do ekonomiky. Jeho hlavní zájem ve volebním období je na tvorbu pracovních míst, daňové úlevy a podporu pro malé a začínající podnikatele. Jeho program (a také současná politika FED) povede k zmírnění vlivu krize na spotřebu obyvatel, povede však k růstu zadlužení pro další generace a oslabení pozice dolaru jako rezervní měny.

Josef Kvarda vidí situaci pozitivně: Republikánská vláda nese velkou odpovědnost za finanční krizi, Obama má plán řešení finanční krize. Případné úspěšné splnění tohoto úkolu je klíčem pro zlepšení ekonomiky a posílení cen akcií.

Daniel Marván vidí největší hrozbu někde jinde: „Obama a jeho Demokratická strana budou mít snahu více podpořit střední třídu. Bohatší Američané se pravděpodobně dočkají vyšších daní. Vzhledem k současné míře zdanění v USA by to pro ekonomiku neměl být podstatný problém. Obama se také, na rozdíl od Republikánů, kteří kladli větší důraz na stabilizaci finančních trhů, více zaměří na podporu spotřebitelské poptávky. Plány na stažení z Iráku se mohou odrazit v nižších zbrojních zakázkách. Nový prezident také bude pravděpodobně více odolávat tlaku na rozšíření těžby ropy na území USA. Potenciální nebezpečí jak pro americkou, tak pro globální ekonomiku, vidím ve větší náchylnosti demokratů k protekcionismu.

Ve druhé otázce analytici odpovídali na dotaz, jaký bude mít vliv výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech na globální ekonomiku, případně na region střední Evropy a potažmo i ČR.

Marek Hatlapatka vidí riziko především v dlouhém horizontu: Podobně jako na ekonomiku samotných USA může mít zvolení Obamy i na globální ekonomiku sice krátkodobý pozitivní efekt, protože fiskální stimulace americké ekonomiky pomůže i evropským a asijským ekonomikám. Pokud se ovšem americká ekonomika stane přeregulovanou a postupně vzroste daňové zatížení či progresivita daní, sníží se flexibilita americké ekonomiky jako významný nositel globálního ekonomického růstu.

Podle Petra Kaliny probíhá globálně zcela zřejmý příklon k růstu státního vlivu do ekonomiky. Není to důsledek voleb USA, ale spíše reakce vlád vyspělých zemí na probíhající krizi. V našem regionu a tedy i v ČR krize pravděpodobně povede k posílení pozice levicověji zaměřených stran, důkazy již vidíme v posledním vývoji politické scény u nás.

Josef Kvarda se přiklání k podobnému názoru, jako v první otázce: „Zlepšení ekonomiky a finančních trhů USA by skrze posílení poptávky a produkce ve světě posílilo globální ekonomický růst.

Daniel Marván se i zde vidí „nebezpečí v možném růstu protekcionismu, který by poškodil globální ekonomiku. Z krátkodobého hlediska mohou naopak pomoci stimuly zaměřené na spotřebitelskou poptávku.

Počáteční optimismus dlouho nevydrží

Prvotní reakce investorů na zprávu o zvolení Obamy byla spíše pozitivní. Chtěli jsme vědět, jestli to lze připsat na vrub předpokládanému výsledku, který investory uklidnil, nebo spíše očekáváním výraznějších změn v politice i ekonomice.

Marek Hatlapatka by „spíše pozitivní reakci připsal jistotě, že prezident byl zvolen bez zdlouhavých komplikací či přepočítávání hlasů. Nemyslím si ovšem, že by optimismus ze zvolení Obamy na finančních trzích vydrželo. Nevidím žádný nástroj či myšlenku, kterou prosazuje Obama, a která by měla potenciál významně zlepšit náladu mezi investory. Postupně se tak opět na první místo dostanou čísla o vývoji americké ekonomiky a ta ještě notnou dobu nebudou příliš povzbudivá. Navíc finanční trhy si postupně uvědomí, že je čeká silnější regulace.

Krátkodobý vliv vnímá také Petr Kalina: „Zvolení Obamy je pro akciové trhy přinejmenším krátkodobě pozitivní impuls, neboť znamená změnu vzhledem k Bushově politice, která u účastníků na trhu neměla vysoký kredit. Volby probíhaly v období, kdy celosvětově zaznamenáváme uklidnění na mezibankovním trhu a zmírnění tempa odkupů z akciových fondů. Pozitivní očekávání změny v důsledku voleb jen umocnilo nedávnou korekci (směrem vzhůru) krátkodobě přeprodaného akciového trhu."

Josef Kvarda si myslí, že je to „hlavně očekáváním výraznějších změn v ekonomice a řešení a ukončení finanční krize a zastavení recese, ale také tím, že se nenaplnila málo pravděpodobná varianta vítězství McCaina.

Podle Daniela Marvána je největším pozitivem očekávaná změna: „Američané jsou osmiletou vládou G.W. Bushe značně unaveni a Obama změnu představuje. Na straně Obamy navíc stojí značná část médií, která se vytváření pozitivního ohlasu spolupodílejí. Navíc jsem přesvědčen, že i McCain by v případě vítězství byl přijat zpočátku pozitivně, jelikož po nejistotě, kdo bude zvolen, přichází jistota. A ta je obvykle přijímána lépe než nejistota.

Podaří se splnit sliby?

Ekonomika USA je v žalostném stavu a prezidenta čeká hodně práce, aby dostál tomu, co lidem slibuje. Jaké má podle odborníků nový prezident vůbec šance dokázat za čtyři roky lidem, že se ve svém výběru nemýlili?

Marek Hatlapatka si myslí, že „Obama nebude schopen dostát většině svých předvolebních slibů, nicméně má v rukou silný trumf a to současnou krizi. Na ni se může odvolávat při zdůvodňování, proč nesplnil to či ono. Na rozdíl od některých jiných komentátorů si myslím, že si nemohl pro své prezidentování vybrat vhodnější okamžik. Americká ekonomika i kapitálový trh se časem opět zvednou a zásluhy na tom mohou být, minimálně širokou veřejností, připisovány právě Obamovi. Situace mi do určité míry připomíná „New deal“ prezidenta Roosevelta. Také tento prezident byl považován za strůjce ekonomického oživení ve třicátých letech, i když příspěvek jeho aktivní hospodářské politiky je přinejmenším sporný.

Josef Kvarda je větší optimista: „Čtyři roky je dlouhá doba, velmi brzo také díky demokratickému kongresu budou následovat další pomocná opatření ekonomice a řešení finanční krize, šance naplnit očekávání lidí i v jiných oblastech je.

Podle Petra Kalinu šanci bezpochyby má, neboť se domnívám, že ekonomická krize skončí ještě v průběhu jeho volebního období. Podle mého názoru si demokraté budou muset dát velký pozor na tempo oslabování pozice dolaru jako rezervní měny. Nedávné posílení americké měny vyvolané poklesem cen ropy (a částečně hledáním safe heaven) se může ukázat jako krátkodobé. Návrat k trendu oslabování dolaru by znamenal také pokles atraktivity dolarových aktiv, což by ekonomickou situaci USA dále zhoršilo.

Daniel Marván míní, že „prezident má svůj osud v tomto ohledu jen částečně ve svých rukách. Do hry vstupuje celá řada neznámých. Na druhou stranu v jeho prospěch hraje pravděpodobné zlepšení hospodářské situace v druhé půli jeho mandátu. Je nepravděpodobné, že až budou Američané za 4 roky opět volit, bude situace ještě horší než dnes.

Poslední otázka mířila přímo k tomu, jak se bude muset nový prezident v realitě vzdálit svým volebním slibům.

Marek Hatlapatka je spíše opatrný: „Myslím, že díky finanční krizi se tentokrát předvolební sliby dostaly do velmi odvážných teritorií a padala velmi silná slova. Nevím, jestli někdo čeká, že bude velká část těchto slibů splněna. Jak jsem však již naznačil, Obama se může „vymlouvat“ na finanční krizi a nutnost řešit jiné problémy, což pro něj v očích veřejnosti může být polehčující okolností. A pokud se řekněme ke konci jeho prvního volebního období začne americké ekonomice opět dařit, nesplněné sliby budou zapomenuty.

Na pochybách je také Daniel Marván: „Plnění jeho předvolebních slibů bude ve finanční oblasti narážet na skutečnost, že USA stojí na pokraji recese. Na jejich financování tedy bude méně peněz, než předpokládal v době, kdy připravoval svůj program. Pokud jde o sliby v zahraničněpolitické oblasti, je otázkou, jestli bude za 16 měsíců, do kdy chce Obama stáhnout americké vojáky z Iráku, irácká armáda schopna udržet v zemi pořádek. Stažením za každou cenu bez ohledu na bojeschopnost iráckých vládních sil by Obama riskoval odpovědnost za ztrátu Iráku.

Poněkud jiný názor má Petr Kalina, podle něhož „je
pravděpodobné, že se Obama nebude muset příliš vzdalovat svým volebním slibům. V období krize budou i republikání náchylnější ke schválení podpůrných programů.

Podobný názor zastává také Josef Kvarda: „Záleží na oblasti, ale v případě podpůrných opatření ekonomice není zásadní důvod aby sliby nesplnil a ve většině případů se to týká také dalších bodů programu.

Kdo byl vaším favoritem na amerického prezidenta?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.