Jaké budou hlavní ekonomické výzvy nové komise?
Co bude v průběhu těch pěti let nejdůležitější úplně nevíme, protože se jistě objeví skutečnosti, na které bude třeba reagovat. V minulém období třeba nikdo neplánoval anexi Krymu, řeckou krizi nebo brexit, což byly v zásadě ty nejdůležitější věci.
Bez toho, co nevíme, považuji za nejdůležitější v ekonomické oblasti ten takzvaný „green deal“, tedy snahu pokračovat v politikách uchovávající životní prostředí a zabraňující dalšímu znečišťování přírody. To má samozřejmě přesah do reálné ekonomiky, průmyslu a ekonomiky. Objevují se i nové nástroje typu zdanění, které by znamenaly revoluční postoj.
Co by to konkrétně znamenalo?
REKLAMA
Ten, kdo to podrobně sleduje, vidí, že se nejedná o úplně nové věci. Některé z nich už jsou v pohybu, jako třeba systém emisních povolenek. Ten přijatý zimní balík, který se zabýval efektivitou energetiky a podílem obnovitelných zdrojů, vlastně nastavil cíle do roku 2030. Myslím a doufám, že se komise bude snažit, aby se ty věci plnily a nebyly jenom na papíře.
Jaké jsou novinky ve finančním sektoru?
V otázce pohledu do jádra EU se jistě povede diskuse, jestli změnit ta fiskální pravidla, která vznikla jako důsledek krize z roku 2008. Jsou sice technicky v pořádku, ale nejsou úplně elegantní, protože vznikala v takovém chaosu jako série neprovázaných opatření. O to se povede přetahovaná. Důležitá otázka, která ale Čechy příliš nezajímá, je další posouvání ekonomické integrace.
Často se mluví i o regulaci digitální ekonomiky.
REKLAMA
Je mi líto, že snaha o evropský přístup narazila. Výsledkem je fragmentace, protože země se do toho pustily podle svého. Místo toho, abychom jako EU s vyjednávali s USA, se s nimi jednotlivé země dostávají do konfliktu. V současnosti je tedy evropský postup pod vodou, ale zároveň je na toto téma kladen důraz v OECD.
Kromě obsazení eurokomisařů se rozhoduje i o nové šéfovi ECB.
To je na devadesát procent rozhodnuto, protože Rada Evropské unie se rozhodla, že nominuje Christine Lagardeovou. V ekonomickém výboru Evropského parlamentu získala velkou podporu.
Bude to oproti současnému vedení centrální banky změna?
REKLAMA
Lagardeová má jiný background a k určitým věcem i jiný přístup. V poslední dekádě se přistup k centrálnímu bankovnictví změnil, klade se větší důraz na komunikaci a vysvětlování kroků. Na slyšení před ekonomickým výborem Lagardeová například řekla, že je zvyklá naslouchat a spolupracovat s nejlepšími světovými ekonomy.
Dříve byla taková tendence najít nejlepšího světového ekonoma, a toho dát do centrální banky. Sám ale víte, že dva ekonomové mají často tři odlišné názory. Lidé, kteří vyhledávají centrální bankéře dnes ale nehledají mezi nezávislými ekonomy, ale poohlížejí se i v politickém ranku. V rámci tohoto trendu je ona velmi dobrým kandidátem.
Proč taková změna?
To podle mě souvisí s tím, co centrální banky udělaly v letech 2008 až 2010. Myslím si, a nejsem jediný, říká to i Christine Lagardeová i Mario Draghi, že centrální bankéři tehdy zaskakovali v tom, co měli dělat ministři financí. Mandát centrální banky se trochu přesunul z čistě inflačního cílení do širších ekonomických souvislostí.
Děkuji za rozhovor.
