CZK/€ 25.380 -0,18%

CZK/$ 23.480 -0,22%

CZK/£ 29.645 -0,15%

CZK/CHF 26.685 -0,07%

Michael Burry: Pasivní investice jsou rizikem další krize

 

Pasivní investice do akciových indexů představují stejné riziko, jakým byly před finanční krizí v roce 2008 deriváty podložené americkými hypotékami. Varuje před tím Michael Burry, který vydělal na správném odhadu příchodu finanční krize.

Loading



 

Michael Burry v roce 2008 správně odhadl rizika derivátů podložených americkými hypotečními úvěry. Ty následně stály za pádem investiční banky Lehman Brothers a následným spuštěním finanční krize. Nyní varuje před obdobnými riziky pasivního investování v rozhovoru pro Bloomberg.

Michael Burry se stal předlohou knihy a podle ní natočeného filmu „The Big Short“ (Sázka na nejistotu). Nyní spravuje přibližně 340 mil. USD ve Scion Asset Management.

Hlavním důvodem vysokého rizika pasivních investic prostřednictvím ETF (Exchange Tradet Fund – burzovně obchodované fondy) a dalších investičních nástrojů je skutečnost, že se cena akcií neodvíjí od jejich potenciálu či fundamentu, ale čistě od přílivu kapitálu. Díky pasivním investicím rostou i ceny málo likvidních akcií.

„Např. v indexu Russel 2000 je převážná většina akcií nižšího objemu, jsou obchodované s nižší hodnotou. Celkem jsem napočítal 1 049 titulů obchodovaných s nižším objemem než 5 mil. USD denně. To je více než polovina, navíc téměř polovina z nich – 456 titulů – je obchodována v objemu nižším než 1 mil. USD denně,“ uvádí Michael Burry.

REKLAMA

V indexu S&P 500 situace obdobná. „Index obsahuje největší společnosti světa, ale přesto 266 titulů – více než polovina – je obchodována v denním objemu pod 150 mil. USD,“ říká Michael Burry a dodává: „To sice zní jako hodně, ale triliony dolarů celosvětových aktiv jsou investovány do těchto akcií.“

Příliv peněz do pasivních indexových fondů potvrdil i Daniel Gladiš z Vltava Fund: „Podle Credit Suisse vzrostla suma peněz investovaných v amerických investičních fondech z 287 miliard dolarů v roce 1989 na 8,7 biliónů dolarů na konci roku 2016. Za stejnou dobu vzrostl objem peněz indexových fondů z 3 miliard dolarů na 2 bilióny dolarů, přičemž jen za poslední 4 roky se zdvojnásobil. V roce 1989 tedy indexové fondy tvořily přibližně 1 % trhu, dnes tvoří 23 % aktiv ve správě fondů. Za posledních deset let odteklo z aktivně řízených fondů 1,2 biliónů dolarů a 1,4 biliónů dolarů přiteklo do fondů indexových.“

Pasivní investice tak navyšují cenu akcií bez ohledu na fundament jednotlivých společností. Roste tak cena i titulů, které by aktivní správci aktiv nenakoupili, nebo by je přinejmenším podvážili ve spravovaných portfoliích. Dochází tím k pokřivení cenotvorby a tvorbě bublin.

„Podobně jako u většiny bublin, čím déle růst trvá, tím horší krach nastane,“ říká Michael Burry.

REKLAMA

Krach by pak mohl být o to prudší a strmější, neboť prodat pasivní strukturované nástroje typu ETF je velmi snadné. „Tento fundamentální koncept je stejný jako ten, který vedl k propadu trhu v roce 2008,“ dodává Michael Burry. Částečně ochráněno by mohl být japonský trh, neboť japonská centrální banka drží velké množství největších japonských ETF, čímž vytváří stabilizační protiváhu případným tržním panickým výprodejům.

Pasivní investování má ale i další rizika. „Ke každému obchodu jsou potřeba dvě strany. Kupující a prodávající. Na straně kupujících stojí indexové fondy, do nichž peníze momentálně přitékají a na straně prodávajících stojí aktivně řízené fondy, z nichž peníze momentálně odtékají. Jak víme, tak z povahy věci kupují indexové fondy především ty nejdražší akcie. Aktivně řízené fondy jim je ochotně prodávají,“ uvádí Daniel Gladiš. Ovšem jakmile se indexové fondy dostanou do pozice prodávajícího, najde se někdo, kdo bude ochoten jejich akcie koupit?

„Fikce“ pasivního investování

Pasivní investování prostřednictvím ETF a dalších nástrojů ovšem nemusí být zdaleka tak pasivní. Na trhu jsou k dispozici nejen „celotrhové“ nástoje typu ETF na index S&P 500, ale i nejrůznější oborové indexy. Řada „pasivních“ investorů si tak vybírá celé oblasti trhu, které považují za aktuálně nejperspektivnější (např. technologické akcie, biotechnologie, medicína…).

Nadto jsou vytvářena investiční schémata, která využívají ETF v rámci aktivně řízeného portfolia. Jedním z příkladů je podílový fond Quant založený Pavlem Kohoutem a Alešem Michlem, v němž je na základě určitého modelu převažováno portfolio mezi akciovou složkou a dluhopisovou složkou – obě založené na nízkonákladových ETF. Nebo strategie ETF Constalation založené na produktech BlackRock.

Loading

Vstoupit do diskuze 12 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Dan Materna

    12 září, 2019

    Skvělí článek, děkuji za něj 🙂 k nečemu podobnému jsem došel cca před rokem (možná pozdě ale přeci). Nu, nechme se překvapit kde to nakonec praskne.

    Odpovědět

  • Pavel

    13 září, 2019

    Skvělý článek jste určitě chtěl napsat. 🙂

    Odpovědět

  • Pavel

    13 září, 2019

    Skvělý článek jste určitě chtěl napsat. 🙂

    Odpovědět

  • Pavel

    13 září, 2019

    A jinak ano, super zajímavé téma v době, kdy po trhu běhá Colloseum a další obchodníci a předhání se v doručování úžasných ETF řešení, které nějak ztrácí hlavní výhodou ETF a to nizkonakladovost. Vyhlášeny je i Fichtner a spol., protože by přišli o svoji básničku, tak reaguji, ze řešením je vlastně aktivní správa těch ETF. Fakt se bavim.:))

    Odpovědět

  • Pavel

    13 září, 2019

    Ale jen dodám, že česká média jen recykluji tema ze zahraničí a jako vždy špatně vyhrávají danou vec z kontextu one analýzy..

    Odpovědět

  • ivo

    15 září, 2019

    Knihu o ETF napsal také jeden pán od Partners .
    Pokud budete provádět výběr a nákup ETF fondů sám nemusíte někomu jinému zato platit .
    Ale ne všichni na to máme čas a zkušenosti.

    Odpovědět

  • MiniInvestor

    15 září, 2019

    Čas na zadání příkazu třeba IWDA u Degira jednou za měsíc, cca 2 minuty, si najde opravdu každý.

    Odpovědět

  • ivo

    16 září, 2019

    To máte určitě pravdu .
    Já měl na mysli lidi co o tom nic neví .
    Nebo nevěděli . Dokud si nepřečetli tento článek například .
    A začnou od začátku zjišťovat co to vlastně je . Protože o tom neví nic.
    A možná začínají tzv od píky . Co to vlastně „je a co to dělá “ .

    Odpovědět

  • Anonym

    15 září, 2019

    Gladiš by měl především konečně uznat, že jeho aktivně řízený fond po 15 letech dramaticky zaostává za trhem. A ještě si za to nechá draze platit. Jeho názor neberu vážně.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 února, 2020

    Podíl rovný procentu kapitalizace dané firmy z indexu. Dál?

    Odpovědět

  • Anonym

    11 února, 2020

    Kapitalizace rovná se cena krát kusy. trh navíc součet všech kapitalizací jednotlivých firem.

    Odpovědět

  • peliculiar

    10 září, 2020

    Michael Burry Trashes Index Funds – Are We Screwed?
    http://www.mrmoneymustache.com/2019/09/12/michael-burry-index-funds

    Odpovědět