Sobota 18. srpna. Svátek má Helena.

Ladislav Kročák: Na důvěře je potřeba pracovat dlouhodobě

Banky Daniel Kuchta 08.07.2009 | 21:49 4 komentáře

Na otázky o současné situaci na kapitálových trzích, rizicích a očekáváních s tím spojených nám v dnešním rozhovoru odpovídal Ladislav Kročák, ředitel osobního bankovnictví Citibank.

Jak hodnotíte současnou situaci? Jsme na dně, nebo se trhy ještě obrátí směrem dolů?

Současná krize je tematicky zaměřená jinak a finanční sektor zasahuje daleko širší spektrum odvětví, resp. zasahuje všechna odvětví na rozdíl od předchozích krizí, ať už to byla ropná krize, nebo když splaskla tzv.  IT a telekomunikační bublina. Na druhé straně ale byly podniknuty významné stimuly k stabilizaci jednotlivých ekonomik a sektorů, což může být pozitivní.

Osobně se domnívám, že nejhorší je za námi. To, co jsme viděli v březnu či dubnu 2009, kdy jsme dosáhli jakéhosi dna, to mohl být poslední anebo jeden z posledních záchvěvů. Ale ke strmému nárůstu, který následoval v průběhu března a dubna 2009, nevidím v tuto chvíli fundamentální důvody, což naznačuje i pomalejší zlepšování indikátorů důvěry.

Ve své podstatě akciové trhy předbíhají reálnou ekonomiku řádově o nějakých 6 měsíců, takže pokud by byl tento předpoklad správný a pokud jsme se ode dna odrazili na jaře letošního roku, ke konci roku bychom mohli vidět znaky zlepšení v jednotlivých ekonomikách, které ovšem budou rozdílné mezi státy, regiony.  Ale z toho, jak se vyvíjí makroekonomická situace, není příznaky vidět. Zpomalení poklesu samo o sobě neznamená žádný významný zvrat vývoje. Rovněž jsou zde stále otazníky nad tím, jak silné bude obnovení ekonomického růstu. Avšak mohou přijít další údaje, které potvrdí dosažení dna a konečně i působení stimulů.

Jaký je váš názor na stimuly, při nichž mnohé vlády „nalily“ do ekonomik miliardy dolarů?

To, co se dělo bylo obecným problémem. Ekonomiky po celém světě zpomalují, tempo globální ekonomiky klesá.  Například region střední Evropy byl zasažen krizí finančních trhů, a to především ve státech, které byly výrazně závislé na vnějším financováním. To není problém české ekonomiky, jež je ovšem zasažena kontrakcí zahraniční poptávky, která je v případě otevřené ekonomiky klíčová. Co se týče reakce, většina vlád se chová naprosto stejně. Velmi horlivě se snaží zajistit, aby se řešily zásadní problémy. Jedním z nich je nepochybně finanční sektor a domnívám se, že většina vlád vidí důležitost bankovního sektoru pro ekonomiku.  Je velmi důležité zajistit, aby země měla silný, zdravý a energický finanční sektor, pak může fungovat zprostředkovatelská role finančního sektoru,  a tedy i samotný obchod.

Reakce tedy, lhostejno zda v České republice, Německu, Velké Británii či Spojených státech, záleží na šíři a stupni změn v důsledku globálního dění, a zda-li  jsou tyto změny podobné. Silné fiskální a monetární stimuly, které jsou patrné ve vyspělých ekonomikách pravděpodobně zmírnili sílu recese, ale také pravděpodobně budou znamenat limit pro obnovení ekonomického růstu. Zde bude hodně záležet, na tom jak a v jakém okamžiku budou představitelé fiskální a monetární politiky opouštět mimořádné kroky, ke kterým se uchýlili. Je to bilancování mezi zmírnění dopadů recese, které by bez zásahů byly hlubší, a nastavení budoucího potenciálního růstu, které se s rostoucím dluhovým a daňovým břemenem pravděpodobně zmenšuje.

Často se dnes spekuluje o pozici dolaru jako světové měny. I když jde převážně jen o spekulace, je možné, že tyto informace mají reálný základ?

Podle našeho hlavního analytika postavení dolaru jako rezervní měny ovlivnilo silné uvolnění fiskální a měnové politiky, které zvýraznilo otazník nad budoucí kupní silou amerického dolaru. Hlavní držitelé amerických cenných papírů se obávají o reálnou hodnotu svých devizových rezerv.  Na druhou stranu se neženou do rychlé diversifikace portfolia svých aktiv, z důvodu možné realizace ztrát a také možná z obavy o síle eura. Ačkoliv Evropská centrální banka neprovádí tisk peněz přímo jako americký Fed či Bank of England, její kroky jsou v některých případech výraznější a mohou přinést negativní překvapení pro euro.

Možná i proto volají někteří představitelé silných mladých ekonomik, tvz. BRIC, po vytvoření nové globální rezervní měny. Avšak rozdílná pozice těchto ekonomik a další faktory pravděpodobně povedou spíše k pozvolnému snižování pozice amerického dolaru jako hlavní rezervní měny.

Jaký je váš názor na to, které třídy aktiv, případně které sektory v rámci akcií mohou být pro investory zajímavé?

Spíše se budu vyjadřovat v obecné rovině. V tomto ohledu je velmi důležité, jaký má jednotlivý investor vztah k investicím, jaký má vztah k prostředkům, které je připraven investovat, jakou má znalost a zkušenost v oblasti, resp. jak je ochoten čelit riziku, že se investice nemusí vyvíjet podle jeho představ. Je to individuální záležitost, ale před samotnou investicí do jakéhokoli aktiva, ať se bavíme o fondech, akciích nebo dluhopisech či jiných investičních produktech, je nutné, aby s ním například bankéř probral cíl jeho investic. Na základě zjištěných informací by mu pak měl nabídnout takové produkty, které by měly co nejvíce odrážet jeho vztah k riziku, resp. znalostem a zkušenostem v dané oblasti. Je to věc výhradně individuální a nedá se generalizovat, to by z naší strany nebylo profesionální.

Co se týče vývoje trendů, podle mého názoru mohou nastat dva scénáře. Pokud se nepodaří ustát administrativám roli zachránců ekonomik, může to způsobit v některých ekonomikách významnou inflaci. V okamžiku inflace je nejhorším řešením držení hotovosti, protože všechny úspory ztrácí na kupní síle a dochází ke zdražování všech statků. V případě inflačního scénáře by tedy investor měl vybírat takové nástroje, které jsou schopny držet s inflací krok, nebo jí v ideálním případě překonávat. Vysoká inflace většinou netrvá dlouho, za jeden či dva roky se většinou v důsledku ekonomických stimulů normalizuje, nicméně během jejího trvání může přijít klient o množství svých reálných prostředků.

Pokud by ale nastala deflace, což byl v posledních letech případ Japonska, je lepší držet hotovost, protože všechno ostatní nemá tendenci růst, v horším případě dochází k poklesu. V krátkodobém horizontu roku dvou se to dá vydržet, v případě delšího období to může být problém. Našim klientům se snažíme dodávat řešení, které by mohlo fungovat dobře jak v případě jednoho, nebo druhého scénáře.

O co dnes jeví klienti největší zájem a co jim můžete vy nabídnout?

Pro Citibank a speciálně pro retailovou divizi je cílovou skupinou tzv. afluentní klientela, což jsou klienti, kteří dosahují zhruba půl milionu v aktivech v naší bance. Nabídka produktů je poměrně široká a zahrnuje termínované vklady, spořící účty a velké množství různých investičních produktů. V rámci tohoto segmentu ještě rozlišujeme skupinu klientů využívajících program Citigold , která je definovaná hranicí minimálního zůstatků na účtech u Citibank 1.5 milionu korun s nadstandardním přístupem k produktům, servisu a službám.  Obecně největší zájem registrujeme  o spořící účet, a to z důvodu likvidity, dostupnosti a dnes i velmi dobré úrokové sazbě, která patří mezi nejvyšší na trhu.

U investic naším cílem není zaujmout krátkodobé spekulanty, ale nabízíme klientům  možnost dlouhodobého zhodnocování peněz. Naší nosnou myšlenkou je dlouhodobá spolupráce. Pokud dnes například náš klient prodá svou firmu a my se mu budeme dobře starat o peníze, v budoucnu otevře další účty svým dětem. Základem je tedy tradice, která se buduje zejména dlouhodobou výkonností a ne děláním jednorázových akcí. Jde nám tedy o nadprůměrnou výkonnost, což pro nás znamená minimálně překonávání inflace. Ta je obecně ukazatelem průměru a všechno co je nad ní, je bonusem. To všechno samozřejmě musí reflektovat míru rizika přijatelnou pro klienta.

Co se tedy týče požadavků klientů, tak je nutné brát v potaz, že retailový klient je obecně spíše konzervativnější a citlivější k riziku. Stále tedy jsou preferována řešení, která mají v případě investičních produktů v plném či částečném rozsahu zajištěnou návratnost alespoň vložených peněz za stanovených podmínek, a to ze strany emitenta, příp. jiné společnosti. Je to zpravidla správná vize, která se uplatňuje právě v dobách výrazných poklesů.

Na druhé straně pokud bychom se odrazili ode dna, je naším úkolem vysvětlit klientům obě strany zajištěných investičních produktů. Jestli očekávám stoprocentní návratnost investovaných prostředků do investičního produktu za stanovených podmínek, tak i tato návratnost má svoji cenu a snižuje výkonnost dané investice. Jestli jsme se tedy odrazili ode dna, tak lepší výkonnost může dosáhnout dobře spravovaný podílový či investiční fond. Protože on sice nemusí zajišťovat návratnost investovaných prostředků za stanovených podmínek, ale za to neplatí prostředky navíc a dlouhodobě může vydělat více peněz v porovnání se zajištěnými investičními produkty.

Citibank měla minulý rok problémy kvůli investicím do problematických cenných papírů (i když nebyla jediná). Neovlivnilo to negativně mínění klientů o Citibank, jako správci, který se stará o jejich peníze? A pokud ano, jak se k tomu banka staví?

Velmi důležité je si uvědomit, že jde o problém celého bankovního systému, nejenom Citigroup. V USA se krize projevila jako první, proto bylo o amerických bankách, a potažmo Citi, jako jedné z největších finančních institucí světa, nejvíce slyšet. O to dříve jsme však byli schopni připravit opatření, která nám pomohou se vzchopit a podniknout kroky, které evropské banky začaly podnikat půl roku po nás.

Samozřejmě, že velikost Citi byla také důvodem, proč se o ní média ve zvýšené míře zajímala. Pokud se ale podíváme na poměr velikosti investic americké vlády a velikosti banky, tak si myslím, že výše této investice nebyla v porovnání s velikostí tak velká, jako jinde. Citi samozřejmě provedla restrukturalizační kroky jako je snížení počtu zaměstnanců, nebo omezení nákladů (od roku 2007 o 23 %) v těch oblastech, které se co nejméně dotknou klientů.

Pokud jde o důvěru klientů, tak je třeba si uvědomit, že dnešní krize je právě krizí důvěry. Je opravdu potřeba pracovat na důvěře dlouhodobě. Na trhu ale zavládla tak velká nedůvěra, že bylo potřeba dodávat do bank další likviditu. Nebylo to tedy o zachraňování bank, ale o přijímání opatření, která celému bankovnímu sektoru umožnila fungovat. V opačném případě by to mohlo mít nedozírné následky.

Myslíte si, že zvyšování regulace může pomoci trhu? Nemůže opět dojít k tomu, že se regulace opět začne obcházet, když se na trhy dostaví pozitivní nálada a investoři opět budou mít klapky na očích a jediné, co je bude zajímat, budou jen a jen vysoké výnosy? Je tedy podle vás lepší větší regulace, nebo tuto situaci vyřeší trh a samoregulace?

Samoregulace by asi byla úplně ideální, nicméně investiční produkty, resp. oblast kapitálových trhů má v porovnání s tradičními bankovními produkty (jako např. termínovaný vklad či úvěr) svá specifika. V tomto ohledu by zřejmě měla fungovat určitá regulace. Ta by ale měla stanovit jasná pravidla a sledovat jejich dodržování, nikoli regulovat jednotlivé tržní tituly apod. Pravidla by samozřejmě měla být rozumná, ale to se zase dostáváme k tomu, co jsou rozumná pravidla. Společenská poptávka po regulaci je dnes ale tak silná, že jednotlivé vlády budou mít tendenci jí vyhovět, a to zřejmě i na úkor dalšího rozvoje příslušných trhů, a minimálně v nejbližším období nás zřejmě určitá přísnější regulace čeká.

Děkuji za rozhovor

Čekají Citigroup další finanční potíže?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Ladislav Kročák: Na důvěře je potřeba pracovat dlouhodobě”

  1. Anonym napsal:

    Po několika měsících pozorování zadlužených občanů,jsem zjistil že je velké procento,které nesplácí své závazky a dokonce i exekutor je na ně krátký.Má tady prosím někdo radu jakým způsobem tyto občany rozplatit?
    Děkuji

  2. Gekko napsal:

    už jsem viděl několik citigoldových portfolií. nesmyslné mixy OPF nacpané klientům za vysoký vstupní poplatek. klasické „namlsej a stáhni“…

    • Pavel napsal:

      Je to tak.Citi je neskutečně nenažraná a upřímně lituji každého člověka co s nima přišel jakýmkoli stylem do styku.
      Neznám na trhu banku,která tak okrade na člověka jak tito loupežníci.

      • poradce napsal:

        Zastavam nazor, že tady kradou všichni, proto to nemá význam řešit. Akorat to krade = prodává = vydělává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.