Sobota 25. září. Svátek má Zlata.

Krok zpátky? Aneb omezená peněžní zásoba bitcoinu

Omezená peněžní zásoba bitcoinu

foto: Shutterstock

Bitcoin je v současné době nejznámější a nejrozšířenější kryptoměnou. A také určitým ukazatelem kryptoměnového trhu. Bitcoin je ostře sledovaný jako ukazatel trendu a také jako počínající plnohodnotná náhrada současného peněžního systému fiat měn. Je ale měna s výrazně omezenou peněžní zásobou opravdu odpovědí na problémy současného finančního a měnového systému?

Bitcoin bývá dneska označován za digitální zlato a jako takové by měl sloužit v investičním portfoliu. Jako diverzifikační strategie a ochrana proti inflaci. Samozřejmě s přihlédnutím k výrazné spekulativní podobě takové investice a k volatilnímu chování kryptoměn.

Kryptoměny jako takové nejsou navázány na měnové politiky světových bank, jsou nezávislé k celosvětové inflaci i k lokálním inflačním jevům. Což představuje ostatně jeden z důvodů, proč státy (např. Venezuela) uvažují o kryptoměnách jako prostředku pro boj s místní vysokou inflací. Pro investory, kteří se nebojí výrazného rizika a cenového kolísání, pak bitcoin představuje vítanou diverzifikaci portfolia, která investice ochrání před vysokou inflací.

Proč kupovat bitcoin?

Bitcoin tak u těchto investorů s výrazným sklonem k riziku nahrazuje zlato. To bylo a stále je vnímáno jako ochrana investic před inflačními tlaky. Jeho nevýhodou ale je fakt, že v dlouhém období nenabízí příliš velké zhodnocení. Oproti tomu bitcoin slibuje desítky i stovky procent, jen musíte mít železné nervy a smířit se s tím, že třeba to ani tolik nevydělá. Proto je také jednou ze základních pouček pro kryptoinvestory: Investuj pouze ty peníze, které si můžeš dovolit ztratit.

Bitcoin jako zlato: aneb omezená zásoba peněz

Bitcoin se navíc ze své podstaty výrazně blíží zlatému kovu. Počet vytěžených bitcoinů algoritmus totiž omezuje na 21 milionů. Dle předpokladů tak na světě nebude více než 21 milionů bitcoinů, vzhledem k tomu, že bitcoiny se často i ztrácejí, tak jich bude v konečném součtu dokonce ještě o kousek méně.

To představuje značně omezenou peněžní zásobu. V roce 2020 například peněžní zásoba ČR (dle agregátu M3) přesáhla 5 000 mld. korun. Přičemž zásoba neustále roste. Je to nejen jeden z nástrojů monetární politiky, ale také projev tržní činnosti komerčních bank. Nepřímý vliv na peněžní zásobu má také kvantitativní uvolňování, což je nástroj měnové politiky, který si během nízkých až záporných úrokových sazeb našel svou stále rostoucí popularitu.

Ekonomika postavená na množství peněz

Každopádně dnešní celá světová ekonomika stojí především na růstu množství peněz. Ekonomický růst potřebuje peněz stále více a rostoucí ekonomické aktivity v domácím i světovém měřítku se taky potřebují něčím zaplatit.

Problém s mezinárodní likviditou peněz přitom už jednou světová ekonomika zažila. Bylo to v období brettonwoodského systému, kdy dolar byl zlatou měnou (krytou zlatem) a všechny ostatní měny byly následně navázány na americký dolar. Ve světe bylo pouze tolik dolarů, kolik mělo odpovídat zlatým rezervám. To ale překotnému poválečnému růstu během padesátých a šedesátých let nestačilo a právě omezené množství dolarů v celosvětové ekonomice následně přispělo k opuštění modifikovaného zlatého standardu a k prosazení systému fiat měn převážně v režimu floatingu, který tady máme i dnes.

Bitcoin jako celosvětová měna

Z tohoto pohledu se jeví bitcoin a jeho měnový systém jako určitý krok zpátky. Od téměř neomezené mezinárodní likvidity a rostoucí peněžní zásoby krok směrem k pevně danému množství peněz, které budou v daném systému. Je tak otázkou, jestli je vůbec hyperbitcoinizace možná a žádoucí. Odhlédněme od bezpečnostních problémů, od volatility měny i od výhradně virtuální podoby bitcoinu a od absence monetární autority v systému. Spíš se zeptejme: určitě potřebujeme měnu, které je jen omezené množství a svou podobou se blíží spíše komoditě (například zlatu) než běžně chápaným penězům.

Bitcoinů je v současné době omezené množství. I když se spekuluje o úpravě algoritmu a vyššímu množství potenciálně vytěžených mincí, k tomuto kroku zatím nedošlo. Takže bitcoinů se vytěží zatím definitivně jen 21 milionů. Pokud se přijme bitcoin jako celosvětové platidlo, několikanásobně se zvýší tlak na jeho cenu a dále se zintenzivní jeho deflační tendence. Na světě a pro světový ekonomický systém bude málo bitcoinů.

Vlastně nastane podobná situace, kdy v šedesátých letech množství dolarů nestačilo ekonomickému růstu. Opravdu tak potřebujeme tento krok zpátky? Před padesáti lety se ukázalo, že omezovat množství peněz v ekonomice není dobrý nápad. Bude to dobrý nápad v novém století? Možná brzy uvidíme, stačí se jen koukat. Jako první zavedl bitcoin jako státní měnu Salvador a je otázkou, jak a kam se bude toto odvíjet dál.

143 komentářů: “Krok zpátky? Aneb omezená peněžní zásoba bitcoinu”

  1. Richard Pavlovič Fulděnko napsal:

    Richard Pavlovič Fulděnko se chystá na svou přednášku o inflaci a centrálním bankovnictví:

    https://pbs.twimg.com/media/E_uhN-wWQAEu5lQ?format=jpg&name=900×900

    • Richard Fuld napsal:

      Co jiného Vám zoufalče taky zbývá, že? Vlastního rozumu jste nejspíš moc nepobral a cizí argumenty už Vám nejspíš taky došly. 🙂

  2. Jak Bitcoin napravuje peníze a zachraňuje svět napsal:

    Jak Bitcoin napravuje peníze a zachraňuje svět:

    https://svobodny-svet.cz/jak-bitcoin-napravuje-penize-a-zachranuje-svet/

    • Richard Fuld napsal:

      „systém nadekretovaných peněz staré školy, který to tu vedl v posledním půlstoletí a táhl náš svět ke dnu?“

      To jsou strašné bláboly. 🙂 Jaké dno? A jak se to projevuje? Proboha!

    • Richard Fuld napsal:

      „Je kriticky důležité připomenout, že centrální banky nejenže znehodnocují občanům peníze… Ve světě zdravých peněz by si lidé svých tvrdě vydělaných penízku cenili více.“

      Koho zajímají občané, kterým se znehodnocují úspory? Důležité přece je, že si ti občané vydělají tolik, že ještě mohou spořit. To vůbec není automatické. Srandovně pak vyznívá ta druhá citovaná věta. To opravdu chcete, aby si lidi své peníze museli vydělávat TVRDĚ a aby si jich proto vážili? No tvrdě znamená, že si jich vydělají sotva na přežití a vážit si pak nebudou mít čeho, když jim žádné peníze nezůstanou. 🙂

    • Richard Fuld napsal:

      „Tento poslední rok jsme zažili větší tisk peněz, než jaký jsme kdy zažili v historii.“

      No jistě. A má to taky důvod. COVID! Bez tisku těch peněz bychom se dávno brodili po krk hluboké ekonomické krizi, z které bychom se vyhrabali jen velmi těžko, pokud vůbec. Zase jen plané bláboly o tisku peněz, bez uvedení zcela zásadních souvislostí. Kdyby zde v době Covidu už nebyly ty „nadekretované peníze“, tak bychom neměli s BTC nejmenší šanci. Museli bychom si ty účetní peníze zase rychle „nadekretovat“.

    • Richard Fuld napsal:

      „Když pomyslíte na Bitcoin ve vztahu k současnému světu a na pozadí slabosti systému centrálního bankovnictví, tak není tak moc nadnesené říci, že Bitcoin zrovna dost možná zachraňuje lidstvo.“

      🙂 To už snad ani nemyslel autor Vážně. Právě současný systém a onen tisk peněz zachránil ekonomiky mnoha zemí světa. Nebýt tohoto peněžního systému, došlo by k brutální decimaci starých a nemocných a/nebo k totálnímu kolapsu ekonomik. Jen díky možnosti vlád natisknout dostatečné množství peněz, bylo možné dané krizi čelit. Bez daného peněžního systému by šlo všechno do kytek.

      Je to přesně naopak. Svět zachránil současný pružný peněžní systém. Rigidní systém založený na BTC, by všechny ekonomiky naopak zcela spolehlivě pohřbil a ani by k tomu nepotřeboval žádný COVID. Vážná krize by v prostředí BTC kolaps ekonomik je dramaticky urychlila a cestu z krize by BTC systém pouze pořádně zkomplikoval, pokud by ji úplně neznemožnil. BTC + sebemenší krize = neodvratitelný kolaps civilizace. Prý BTC zachránce světa. 🙂 Neuvěřitelné.

    • Richard Fuld napsal:

      „Dobrou zprávou je, že máme Bitcoin. “

      Tak jistě by se tím zamezilo financování válek a jiných špatností. Na druhé straně se tím zamezí financování i velmi potřebných věcí, jako je např. právě pomoc ekonomikám v krizi.

      A BTC je opačný extrém, kde sice nepůjdou financovat války ale nepůjde financovat ani spousta užitečných ekonomických aktivit, které je možné snadno financovat v rámci současného pružného peněžního systému.

      Cenou za zamezení financování válek tak bude v podstatě permanentní ekonomická krize, která nakonec stejně k nějakým živelným válkám nezabrání. Předešli bychom sice financování válek ale za cenu postupného a rychlého pádu celé vyspělé lidské civilizace.

      Ono by to tak daleko dospět nutně nemuselo. V určité fázi by se lidstvo asi rychle vzpamatovalo a zjistilo, do jaké slepé uličky se vydalo. Ale už i jen nakročení tímto směrem by lidstvo zasáhlo velmi citlivě a návrat do původního stavu by se nemusel už nikdy povést.

    • Anonym napsal:

      „Ta technologická revoluce, kterou tu právě teď máme, a jejíž je Bitcoin centrální součástí, přivodí radikální změny našeho globálního ekonomického a monetárních systému.“

      No to zcela nepochybně. Otázkou je ale jakým směrem se ta radikální změna uděje. Přechod z pružného peněžního systému na rigidní primitivní barterové směny prostřednictvím úniversálně směnitelné virtuální komodity v podobě BTC, by svět uvrhl do permanentní krize a totální bídy a rozvratu civilizace. Toto by byla ta radikální změna.

      A o jakém technologickém pokroku tady vlastně mluvíme. Vynález digitálního uměle vzácného nic, které má být použito jako universální prostředek primitivní barterové směny?

      Inovativní je pouze ta digitální podoba toho „komoditního“ prostředku směnu. Ale přechod od skutečných peněžních transakcí k primitivním barterovým směnám není žádný principiální pokrok. Je to spíše návrat do středověku a ani v tom středověku ani nikdy jindy takovýto čistě komoditní barterový směnný systém nebyl provozován. V minulosti byl daný komoditní barterový systém doplněn o určitou formu současných úvěrových peněz, kterým příznivci BTC nemohou přijít na jméno. Jednalo by se tak o návrat do zcela primitivního a zcela extrémního směnného systému, který vlastně ani nikdy v minulosti provozován nebyl. To je jen další důvod, proč by takový počin skončil totální katastrofou.

    • Richard Fuld napsal:

      „Zrovna tak, jako jsme před staletími zažili oddělení církve od státu, můžeme dnes zažít zrovna tak oddělení peněz od státu.“

      Princip současných peněz není nijak propojen se státem. Současné účetní peníze jsou zcela soukromé. To, že tyto peníze používá i stát (jako kdokoliv jiný) a že stát prostřednictvím centrální banky určuje úrokovou míru, neznamená že ty peníze jsou státní instituce, které je vhodné odloučit od státu.

      Pokud dojde k nahrazení současných peněz universálním prostředkem barterových směn v podobě BTC, pak budou současné peníze odloučeny především od tržní ekonomiky, jejíž jsou dnes (endogenní) součástí. Systém používající universálně směnitelnou komoditu by stál vně tržní ekonomiky (šlo by o exogenní faktor) a tuto by velmi negativně díky své rigiditě ovlivňoval.

    • Anonym napsal:

      „Peníze byly jedním z kriticky nejdůležitějších nástrojů pro růst lidstva.“

      Konečně věta se kterou souhlasím, jen bych dodal, že „byly, jsou a snad i budou…“. Jen za tyto peníze (na rozdíl od autora odkazovaného článku) považuji právě ty současné zcela reálné pružné účetní peníze. Nikoliv toliko virtuální rigidní universální prostředek primitivních barterových směn, jakým je BTC. BTC není penězi. BTC je pouze jeho příznivci za peníze NESPRÁVNĚ považován.

  3. Barack OBAVA napsal:

    V EU se budeme uregulovávat k smrti, promarníme náš technologický náskok, zatímco zbytek světa na nic nebude čekat:
    https://www.kurzy.cz/zpravy/609928-zprava-od-chainalysis-prijeti-bitcoinu-v-africe-vzrostlo-o-1-200–za-jeden-rok/

    A pak to sem stejně přijde, jenže z venčí. Místo abychom na tom vydělali, proděláme.

    • Richard Fuld napsal:

      Tak pro zoufale chudé a zaostalé země může být BTC, jakýmsi pokusem o „řešení“ něčeho, ale nedovedu si moc představit čeho. 🙂

      Pro vyspělé země je BTC totální nesmysl a představa, že nás nějaké africké země doženou díky BTC je opravdu ale opravdu absurdní a k smíchu.

      Nedivím se, že když věříte takovým nesmyslům, že věříte i tomu bitcoinu. 🙂 Je to vlastně logické. 🙂

      • Barack OBAVA napsal:

        „nedovedu si moc představit čeho“
        Chápu, problém s abstraktním myšlením.

        „Pro vyspělé země je BTC totální nesmysl“
        Důkaz úporným tvrzením? Lidi si zjevně čím dál víc myslí něco jiného.

        „absurdní a k smíchu“
        Povýšenecká arogance, či spíš ignorance.

        „Nedivím se, že když věříte takovým nesmyslům, že věříte i tomu bitcoinu. Je to vlastně logické.“
        Pan nejchytřejší va vsjem mírje…

        Takhle chytří a sebejistí byli vaši leví soudruzi i v 1986.

        • Richard Fuld napsal:

          Argumentů ohledně toho, že úvahy na téma BTC = prostředek směny, jsou zcela nesmyslné, jsem tady napsal hory. Nejde tedy o nějaký důkaz úporným tvrzením.

          Ostatní Vaše bláboly nestojí za reakci.

  4. Mainstream napsal:

    Bitcoin už není žádné dobrodružství, ale prakticky mainstream 🙁
    https://fintree.cz/novinky/mastercard-sazi-na-kryptomeny

    • Richard Fuld napsal:

      Mastercard chce na tom vydělat nějaké další peníze. Možná je i vydělá. Možná ne. To je celé. Do mainstreamu to ale BTC nijak nedostává. 🙂

      • Mainstream napsal:

        Jasně. Za chvíli to bude podporovat každá firma v oblasti financí, plno firem v tom bude držet rezervy, plno států od Nigérie po Salvádor na tom běžně pojedou, půlka zápaďáků si v tom bude spořit, další velká část z nich dříve či později své úspory a zisky bude utrácet … ale zabedněný skeptik furt bude hrát popírače.

        Za chvíli na vás lidi budou chodit koukat jak do kabaretu.

        • Pavel napsal:

          Jen co jsem vyposlechl během včerejška a dneška. Urza: lightning nepoužívám, nefunguje to dobře. Salvador: Masové protesty proti prezidentovi a zavedení bitcoinu, spálení několika BTC bankomatů. Chivo – salvádorská kryptopeněženka, občas funguje a občas ne. Mezitím Čína chytá a dohledává poslední těžaře, kteří to ještě nezabalili….

          Prostě světlá budoucnost, na obloze ani mráček… 🙂

        • Richard Fuld napsal:

          Ala ať si každý podporuje, co chce. Avšak na skutečnosti, že BTC je v realitě a z principiálních důvodů velmi špatně použitelný jako prostředek směny, to vůbec nic nezmění.

        • Pavel napsal:

          Ještě k tomu Salvadoru, velmi zajímavý nový článek na Foreign Policy webu. Prý je tam špatné ověření pro získání těch 30 dolarů, takže když se do toho systému někteří registrují, zjistí, že jejich údaje použil už někdo jiný a shrábnul těch 30 dolarů za ně…. A to tedy jen, když ten systém zrovna funguje, jakože moc často nefunguje.

          Prý tu jejich kryptopeněženku dávali dohromady nějací kryptonadšenci z Venezuely….

          Ještě by to chtělo, aby se pár podobných zemí přidalo a bude to s kryptem hovové a vyřešené raz dva….

  5. Richard Fuld napsal:

    Konečně článek o BTC, který není jen planým nadšeným hýkáním nad tím, jak je BTC „skvělou“ „novou“ „alternativou“ k současným penězům.

    Konečně článek o BTC, který připouští alespoň pochybnost o tom, že BTC je skvělý, nový a že představuje reálnou alternativu k současným penězům. Přiznám se, že už jsem tedy nedoufal. 🙂

    • Kuba napsal:

      Článek i váš příspěvek je v podstatě zbytečný, protože lidé (trh) si vyberou, co jim vyhovuje – bez ohledu na články a příspěvky.

      • Richard Fuld napsal:

        Tak jistě, lidé v Německu si kdysi taky vybrali. Hitlera, jako svého vůdce, který jim toho taky nasliboval… To, že si lidé něco/někoho vyberou, rozhodně automaticky neznamená, že to bude super a že z toho naopak nebude průšvih obrovských rozměrů…

        • Maroš napsal:

          Argument Hitlerom je už klasifikovaný ako argumentačný faul. V danom historickom kontexte je zvlášť zaujímavé že jeho výťah k moci bola tragická bieda umocnená inflačnou tlačou meny. Inflácia bola prejavom zúfalstva, nebolo ako splatiť dlhy. Zaujímavé že napriek uvoľnenej menovej politike šla republika na hubu.

          • Pavel napsal:

            To byla historická chyba, kterou už s Německem nikdo neopakoval po 2. sv. válce. Reparace – to byl ten problém. Zároveň si vítězné mocnosti odvezly z Německa všechno možné, včetně snad i lokomotiv, pražců a sloupů, atd. a Německo mělo platit podle plánu reparace až snad do roku 1980, tedy víc, než 60 let. A platilo tím, co si natisklo, což je dovedlo do finanční katastrofy, která potencovala extrémisty, jak Hitlera, tak i třeba komunisty.

            Byla to docela neopakovatelná situace.

            • Kubrt napsal:

              No právě si podobnou situaci EU plánuje navodit green dealem, otevřením hranic pro nepřizpůsobivé čerpače dávek, tiskem peněz působícím nedostupnost bydlení pro mladé, stárnutím populace, atd…

              Ono i toto povede k růstu extrémismu. Respektive již vede.

              • Richard Fuld napsal:

                Ano, Green deal a jiné „nápady“ jsou značně pro současnou civilizaci nebezpečné. Je možné, že nebezpečnější než samotné nebezpečí klimatických změn, kterému má předejít, či je zmírnit.

                A užitečnost existence BTC, či nějaké vhodnější krypto“měny“ si umím v teoretické rovině představit právě v tom, že by ty hlavouny od těch jejich megalomanských a šílených nápadů mohla odrazovat. Ale nejsem si jist tím, že tento můj náhled není příliš naivní.

                • Kubrt napsal:

                  Uvidíme, zda hlavouny něco v jejich svaté válce za záchranu matky Země zastaví.

                  Bohužel si myslím, že nezastaví. Že už v tom jsou příliš zaangažovaní. Ztratili by tvář. Museli by popřít sami sebe. Navíc mnoho firem už na to spoléhá, nainvestovaly do solárů, baterek, větrníků, …

                  Takže v některých příštích volbách si lidi ze zoufalství zvolí nějakého populistu, proti kterému bude Pitomio či LePen úplný čajíček.

                  Jenže ti populisté nic reálně nevyřeší, budou umět opět jen rozhazovat peníze (vypůjčené-vytištěné) a tak lidi motivovat k odchodu od státní měny.
                  V Itálii, Španělsku a Řecku (země před bankrotem, v klinické smrti na QE kapačkách ECB) už politici přišli s tím, že budou lidem ty vyšší náklady na energie kompenzovat. Asi mají nějaké přebytečné peníze…

                  Každopádně ten optimismus, který tady šíří kolega Pavel, tedy že i za 30 let bude vše víceméně stejné, státy, jejich dluhy, jejich měny, jejich PAYG systém budou stále šlapat jak hodinky, nedojde k žádným politickým, mocenským, ekonomickým, měnovým či dokonce policejně-vojenským zvratům, ten optimismus opravdu nesdílím.

                  Pro nás, co máme ohromná portfolia akcií od USA po Čínu, jistíme se zlatem a bitcoinem 🙂 pro nás to až tak velký problém nebude. Ale pro paní Vonáskovou, které po odevzdání poměrně výrazné sumy do PAYG již na nějaké zásadní investice nic nezbude, pro tu to může být smrtící. Možná by ocenila poloviční odvody výměnou za poloviční PAYG penzi a tu druhou půlku diverzifikovat do něčeho, co není závislé na světlých zítřcích EU a ČR.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Tak Green Deal je game changer. To je jisté. Je ale otázkou, jak tomu čelit? Nemyslím si, že zrušení průběžného systému, nebo adopce BTC by něco vylepšili. Naopak by to situaci ještě zhoršilo. Přililo by se tím jen oleje do ohně.

                    Masovým přechodem na BTC, tedy jakousi občanskou neposlušností by se možná zabránilo tomu Green dealu ale nevím jestli ta cena by nebyla ještě vyšší, než nás čeká při přetrpění toho Green dealu.

                    Ve vztahu ke Green dealu nezbývá, než se modlit, že jim to lidi omlátí o hlavy hned v začátku. Nedovedu si představit, co by např. vyváděli Francouzi. Jen si vzpomeňte jak žluté vesty vyváděli, když jim chtěli trošku zdražit pohonné hmoty.

                    A ta „zelená matérie“ není úplně jednoduchá na výplachy tolika mozků. Naděje umírá naposled.

                    Tohle je fakt něco, s čím si moc nevím rady, pokud se to zrealizuje. Když tady píšu o tom, že pružné účetní peníze jsou moc fajn, protože umožňují záchranu ekonomiky v krizi, tak to bohužel neznamená, že je nelze zneužít i k likvidaci ekonomiky, nebo k financování války. Green deal je v podstatě právě takové vyhlášení války všem Evropanům ze strany těch zelených fanatiků a tentokrát musím napsat, že bohužel si myslí, že tuto válku mohou financovat těmi pružnými penězi. Zatím nevidím žádný způsob, jak jim v tom zabránit.

                    • Kubrt napsal:

                      Není to první ani poslední šílenost z pera politiků a úředníků, nemá smysl lomit rukama nad jednotlivostmi.

            • Maroš napsal:

              Československo si túto neopakovateľnú situáciu zopakovalo napr. v roku 1953. Nominálny efekt inflácie a menovej reformy je rovnaký (pokles kúpnej sily vyvolaný menovou politikou). Vtedy sa moja mama divila, prečo jej starý otec hovoril pri obede že nie je hladný a nech všetko zje. Až oveľa neskôr si uvedomila, že v skutočnosti nebolo dosť jedla pre všetkých za stolom. Knižky o situácií a živote v Argentíne počas vrcholu inflácie sú tiež šialené čítanie. Krachy štátov a monetárne problémy sú bežné a pevne spojené, za posledných 200 rokov je to 83 prípadov a hromadia sa ďalej. Zjavne to teda nebude dokonalé riešenie a je mi sympatické že sú tu nové návrhy ako to riešiť. Nikto ich nevynucuje a tak uspejú len ak prinesú skutočnú užitočnosť. Ak je to len bublina bez úžitku s hypom okolo tak to umrie aj samo. Ľudia v nestabilných oblastiach sa ku kryptu uchyľujú aj sami. Aj keby to bolo len núdzové riešenie pre problematické oblasti, to samo o sebe je skvelá vec. BTC nemusí riešiť všetko naraz a pre všetkých aby ospravedlnil svoju existenciu.

              • Good Luck napsal:

                Pavel chce vsázet na to, že dalších 20-50 let se nic podobného nestane.
                Přejme mu to.
                Může být All-In fiat, PAYG, akcie italských bank, řecké dluhopisy. A short na zlato a bitcoin.

                • Pavel napsal:

                  Nee, moje strategie je spíš all in dluh…. 🙂

                  Možná proto mi inflace nepřipadá jako nepřítel, když mi pomáhá….

                  • Good Luck napsal:

                    To naprosto chápu a schvaluju.
                    Otázka je, zda to tak může dělat každý. Technicky asi ano.
                    Ale reálně těžko čekat, že dělník či uklízečka na hypo-páku-dluh nakoupí akcie, nemovitosti, zlato, bitcoin a renesanční mistry.

                    Tito lidé to odnesou. Přestože se dnes všichni zastánci státu, fiatu, státního zadlužování, PAYG systému, atd.. pokrytecky zaštiťují právě jimi.

                    Pro ty dělníky a uklízečky byl ideální stav před 1. světovou, kdy jim stačilo spořit si v oficiální státní měně: stříbrné 1, 2 a 5 koruny, zlaté 10, 20 a 100 koruny.
                    Zrovna včera jsem si 2 stokoruny koupil.
                    Po 40 tisících.
                    Ze 100 na 40tis za jen o málo více, než 100 let.
                    1 tehdejší koruna je tedy dnes 400 dnešních korun. Přestože mezi tím proběhlo několik vln pálení přebytečných peněz a měnových reforem – tedy deflačních skoků.

                    Tehdy i metař chápal, že v takové měně se dá spořit a co mu z výplaty zbylo, to si strčil pod matraci. Jen musel vědět, že si tam nesmí cpát papírové peníze, protože ty si pak císař na válčení ve velkém tiskl.
                    Žádná měnová reforma, žádná inflace, žádný státní bankrot ho o úspory nemohl připravit. Nemusel řešit nic složitého.

                    Chtít po něm zřídit si účet u FIO či XTB, je asi trošku moc. A do marginových obchodů by snad ani raději chodit neměl.

                    • Pavel napsal:

                      Tedy zrušíme PAYG a přesně tyhle dělníky, prodavačky a spol. naženeme do spárů finančních šmejdů, to bude super důchod panečku…. jj, bude, pro ty šmejdy…

                      Víte, proč krachla ta minireforma ODS? Protože za to byly moc malé provize a šmejdi radši dál bouchali IŽP a na dekády dopředu předplacené investiční fondy.

                      Ale je naivní malovat si, jak tehdy byla nízká inflace a teď je to strašlivé. Nevím, jak to bylo v Rakousku Uhersku před válkou, v průběhu války a po ní byla bezpochyby inflace brutální, ale v roce 1900 byla třeba inflace v UK okolo 4,5% ročně, dnes je nižší…

                    • Good Luck napsal:

                      Vždyť si spolu s těmi dělníky a prodavačkami to PAYG dál mějte. Kde jste vyčetl, že vám ho hodláme rušit či zakazovat?!

              • Richard Fuld napsal:

                Bojíte se inflace a přitom byste rád vyzkoušel BTC, čehož se dočkáte nejspíše pouze v případě, že přijde hyperinflace. Dávejte si pozor na to, co si přejete. 🙂

                • Zlatuška napsal:

                  Majitelé zlata a bitcoinu se kvůli hyperinflaci asi ze sna hrůzou nebudí.

                  • Richard Fuld napsal:

                    No to byste měla Zlatuško. Vy si tu hyperinflaci představujete jako Hurvínek válku. 🙂

                    • Maroš napsal:

                      Nebojím sa hyperinflácie, ale bojím sa „bežnej“ inflácie v pásme od 5 do 15%. Reálnej pre môj spotrebný kôš, kam spadá z 30% bývanie (nájom), dobré sezónne potraviny a energie. Tiež podnikám a mám tovar, ak ho kúpim a na konci roku predám len kvôli blbej inlfácií mám účtovný zisk aj keď reálne som v strate a ešte z toho zaplatím daň. Podnikať v inflačnom prostredí je fakt peklo a už teraz je proste inflácia vysoká tak akurát na hranu únosnosti. Nehovorím že nutne potrebujem zlato alebo BTC, ale prostredie kde sa objem EUR alebo CZK zdvihne o štvrtinu politickým rozhodnutím je zlý.

                    • Pavel napsal:

                      Chápu to správně, že se zlobíte, protože vám funguje podnikání a prodáváte zboží za víc, než za co jste ho koupil a tím pádem generujete zdanitelný zisk?

                      Tedy vy byste chtěl zažít deflaci a podnikat v prostředí, kde koupíte zboží třeba za 100 a prodáte za 90? To byste byl spokojený? Ztráta by byla a podnikání „šlapalo“?

                      Taky jsem si včera pouštěl video Urzy s našincem ze Slovenska, panem Luptákem, který podniká v tom, že za poplatek v kryptu učí lidi jak co nejvíc všechno ochcat.

                      Byly tam opravdu děsivé teze. Třeba že pan Lupták si platí zdrav. pojištění privátní a placení zdrav. pojištění ve své rodné zemi se vyhýbá, protože je to „strašlivý útlak“. Ale prý, kdyby se mu stalo cokoliv závažného a byla třeba operace za miliony, vždy se do té země může vrátit a znovu začít platit zdrav. pojištění, čímžto okamžitě dosáhne i na případnou operaci za miliony, bude-li to jeho závažný zdravotní stav vyžadovat.

                      Jestli tohle je hrdina dnešní doby, tak je mi z toho vážně na blití… Podnikatel a milionář, který s tou „svobodou“ čachruje zrovna jak se mu to hodí a nemá případně problém nechat si zaplatit nákladnou operaci třeba i velmi chudými slovenskými zaměstnanci, na které zároveň odmítá ze svého dát třeba jen jedno EURO.

                      Kde je problém? Když už někdo káže anarchokapitalismus a různé libertariánské svobody atp., tak by tu svou utopii přece měl žít naplno, ne? A ne jen, když je dobře, a kdyby náhodou bylo špatně, tak si rychle zajet domů do toho „smradlavého socíku“, který se i o takovou morální zrůdu postará….

                    • Maroš napsal:

                      Pán Pavol, staviate skutočne zaujímavých slamenných panákov. Takže tým že kvôli inflácií spôsobenej manipuláciou menovej zásoby platím daň zo straty(!) som sociálny netvor. No dobre, tak som sa zas niečo naučil.

                    • Pavel napsal:

                      Do vašeho daňového přiznání nevidím, možná můžete nahodit odkaz na obchodní rejstřík a povinné dokumenty vaší firmy, rád se podívám…

                      Jinak řekl jste toho velmi málo, a vůbec nevím, k čemu došlo, jestli vám třeba u podepsaných smluv v průběhu výroby vyskočily ceny materiálů atp., ale to nemusí být způsobeno inflací, ale taky poptávkovými a nabídkovými šoky. I kdyby se nestimulovalo, tak i tak by cena nedostatkového zboží, třeba proto, že jsou různě zavírané fabriky po celém světě, rostla, prostě proto, že se snížila nabídka.

                      Vzpomeňme třeba na ropné šoky 70. a 80. let. Ropa byla, bylo jí hodně, ale prostě se jen utáhly kohoutky, a tak šla cena nahoru všude. Ale za to žádná centrální banka nemůže.

                    • Maroš napsal:

                      Moja konkrétna situácia je irelevantná. Aj v dobe presne definovanej 2% inflácie človek musí zaplatiť daň zo straty. Ak kúpite tovar a na konci roku predáte za reálnu cenu tak platíte daň pretože nominálne máte zisk. Akurát že to viete započítať dopredu a nejak s tým žiť, reálna daňová sadzba je vyššia než 19% na papieri a svet sa točí ďalej. A potom si niekto vytlačí 25% meny za jeden rok ktorá tečie na trh nepredikovateľným spôsobom, niečo z nárastu je dopytový šok a niečo monetárna ilúzia a podnikatelia majú potom efektívne alokovať zdroje, no tak určite. Inak to že kontrakty nad 24 mesiacov už dostávam s inflačnými doložkami je tiež znak zdravého menového systému v prostredí dočasného šoku?

                    • Pavel napsal:

                      Ty doložky, to je přesně odraz aktuální situace. Podívejte se třeba na ceny dřeva v US, ještě před pár měsíci bylo dřevo 3krát dražší, než dnes a takové výkyvy se odehrávají u spousty různých produktů nebo polotovarů.

                      Zároveň ta měnová zásoba, i když se vám dramaticky zvýší, je závislá taky na rychlosti oběhu, teprve s tím, že ty peníze obíhají, roste inflace.

                      Kam se většina těch nových peněz nalila? U nás a i na Slovensku nejspíš především do hypoték.

                      Takže vy jste teda v zisku, ale kvůli inflaci to cítíte tak, že jste ve ztrátě? Jako podnikatel jste nejspíš měl nárok na některé z covidových podpor a pokud jste v zisku, kupte si třeba auto a odepisujte… Pak budete ve ztrátě, když po ní toužíte.

                    • Maroš napsal:

                      Vždy som dostával dlhodobé kontrakty kde ceny materiálu boli kótované aktuálnou tržnou cenou, to je poistka na šoky a je to normálne. Inflačné doložky sú na cenu práce. To som nikdy predtým nevidel. A ak nechápete rozdiel medzi nominálnym a reaálnym ziskom (ale asi chápete rozdiel medzi nominálnym a reálnym HDP), tak neviem už ako to vysvetliť lepšie.

                    • Pavel napsal:

                      jj prosím, zkuste to nějak vysvětlit třeba s vymyšlenými čísly, materiály a prací, jak to myslíte. Třeba tohle a tohle zdražilo o tolik a kvůli tomu platím daně, přestože jsem ve ztrátě, takhle je to příliš abstraktní.

                    • Richard Fuld napsal:

                      Reakce na Marošův příspěvek z 17.9.2021 (9:35):

                      „bojím sa „bežnej“ inflácie v pásme od 5 do 15%. Reálnej pre môj spotrebný kôš, kam spadá z 30% bývanie (nájom), dobré sezónne potraviny a energie. “

                      Ale to je v pořádku, že se bojíte inflace, protože tak je zcela běžnou součástí tržního prostředí, v němž jsou ceny tržní. Řešením by pro Vás byl socialismus s regulovanými cenami?

                      Nebrečte, že ceny rostou. Podle toho, co jste napsal Vám inflace naopak pomáhá. 🙂

                      To, že v rámci podnikání koupíte např. jeden ks něčeho za 100 milionů Kč a prodáte ho za rok za 102 milionů Kč, přičemž inflace je 3% p.a., přece nic nemění na tom, že Vaše podnikání Vám vydělalo nominálně 2 miliony Kč, což je příjem, který podléhá zdanění.

                      To, že hodnota těch 2 milionů Kč je o 3% nižší oproti situaci před rokem přece není žádný velký problém ale hlavně to vůbec neznamená, že se kvůli inflaci dostanete do ztráty. Je to totiž přesně naopak, inflace Vám pomohla vytvořit nominální zisk, který byste nebýt inflace možná ani neměl.

                      Vzhledem k nutnosti vysvětlovat Vám výše uvedené triviality, velmi vážně pochybuji o tom, že skutečně podnikáte. A jestli Vaše podnikání, kde prodáváte dráž než za kolik nakupujete, považujete za ztrátové, rozhodně ztrátovým není a rozhodně není negativně ovlivněno tou 3% inflací. 🙂

                      Podnikání v inflaci tedy není peklo. Pokud by byla inflace např. jen 1% p.a, je možné, že byste nakonec to zboží prodal jen za 99 milionů Kč a tentokrát byste (skutečně) prodělal 1 milion korun a ta nízká inflace by Vám tedy nijak nepomohla. 🙂 Máte to popletené. Zaměňujete zisky z podnikání se zhodnocováním/znehodnocováním držených investic, kde by mohlo platit, že nižší růst ceny držených statků, než činí inflace, znamená jakousi (nezrealizovanou) ztrátu.

          • Bureš napsal:

            Argument Hitlerem je jednak argumentační faul a jednak výsměch od Fulda, podporovatele estébáka Babiše.

            • Richard Fuld napsal:

              Argumentace ad personam snad není argumentační faul? Bureši. 🙂

              A můj argument Hitlerem není argumentačním faulem. Má zcela zřejmé a racionální jádro. Je zcela přiléhavý a věcně relevantní. Račte si přečíst moji reakci výše ke stejné námitce od Maroše. 🙂

          • Richard Fuld napsal:

            Argumentační nedostatky hledejte raději u argumentu typu: lidé si vyberou = bude to lepší. Můj argument reaguje pouze na nesmyslnost předchozího argumentu, kdy na příkladu Hitlera ukazuji, že to tak vždy platit nemusí a tedy daný argument není relevantní a jde spíše o … (ano správně) argumentační faul. 🙂

            Skutečnost, že k nástupu Hitlera přispěla i tehdejší hyperinflace svědčí spíše o existenci i věcné relevance mého argumentu, neboť nemalá část příznivců BTC (a já jim v tom dávám za pravdu) zcela otevřeně tvrdí, že k úplnému nahrazení současného peněžního systému bitcoinem, je třeba právě ta (nejlépe celosvětová, ale v USA by mohla stačit) hyperinflace. 🙂 Podle jejich mínění pak lidem nic jiného, než „zvolit“ BTC nezbude. Ta paralela mezi nástupem Hitlera a „nástupem BTC“ a souvislost s předcházející hyperinflací, která k tomu vede, je tam teď snad jasná.

            O příčinách Výmarské hyperinflace bychom mohli vést sáhodlouhé debaty. Na jednom se ale asi shodneme, že nadměrným(!) tiskem peněz se z žádné šlamastiky nedostanete a naopak si nějaký nový problém vyrobíte. Taky se snad shodneme, na tom, že přát si hyperinflaci jen proto, abychom si vyzkoušeli, jestli ten BTC bude dobře fungovat, je mírně řečeno pošetilé, trefněji však jde o projev absolutního šílenství.

    • zvídavý čtenář napsal:

      Pane Fulde, rád bych se vrátil k vašemu dřívějšímu příspěvku ohledně likvidity u QE.
      Princip, který popisujete chápu. Jen mi dělá problém odpovědět si na jednu otázku:
      Treasury, který kupuje FED na sekundáru od komerční banky, musí nejdřív komerční banka koupit. A ta vlastní peníze nemá. Kde je tedy sežene, aby mohla treasury koupit? Následně prodá FEDu, který jí ponechá likviditu za bond jako rezervu. Jinými slovy ta vyšší likvidita banky u FEDu musí mít někde v účetnictví druhou nohu.
      Druhá, podotázka: Lze najít přehled o rezervách některých bank u FEDu, aby si protistrana mohla vůbec ověřit, že její obchodní partner je solventní, protože má u FEDu rezervy? Jinými slovy jak je ta likvidita (vysoká rozvaha FEDu) rozprostřena mezi komerční banky…
      Děkuji

      • Richard Fuld napsal:

        Komerční banka, přísně vzato, vlastní peníze, kterými platila za cokoliv, nemá. Na druhé straně ale může prodávajícímu připsat na jeho vkladový účet nově bankou vytvořené peníze. Takže ve finále platí, že banka sice žádné vlastní peníze nemá, ale současně může tvořit při transakcích s nebankovními subjekty peníze nové. Jen zdánlivě má tedy banka zcela neomezený bezedný zdroj peněz.

        Ve skutečnosti jsou ale komerční banky omezeny objemem vlastního kapitálu a pravidly kapitálové přiměřenosti. Toto omezení závisí na rizikovosti toho, co banka za ty nově vytvářené peníze nakupuje, resp. jak rizikovému dlužníkovi ty nově vytvářené peníze půjčuje. Nákup rizikového, aktiva nebo půjčka rizikovému klientovi „zablokuje“ těmi pravidly stanovenou část vlastního kapitálu, takže banka může díky tomuto omezení nakoupit riziková aktiva nebo poskytnou rizikové úvěry pouze v omezeném objemu. Pokud by tuto hranici překročila, dostane se do defaultu.

        Banka tedy nakupuje od státu jím vydané státní dluhopisy za bankou nově vytvořené peníze. Právě ve fázi, kdy stát půjčené peníze utrácí můžeme mluvit u utrácení „natištěných“ peněz. Důležité je si uvědomit, že státní dluhopisy mají pravidly pro kapitálovou přiměřenost bank nulovou rizikovou váhu, takže nákup státního dluhopisu nijak neovlivní kapacitu banky nakupovat další riziková aktiva nebo poskytovat rizikové úvěry. Právě ve vztahu k nákupům státních dluhopisů na primárním trhu disponují komerční banky v podstatě obdobně neomezenými kapacitami tvorby nových peněz, jako má centrální banka možnosti tvořit novou likviditu.

        Komerční banka tedy na začátku vytvoří nákupem státního dluhopisu od státu peníze pro stát. Pokud pak tato banka prodá státní dluhopis centrální bance, vymění tak držení státního dluhopisu za držení likvidity, která má rovněž nulovou rizikovou váhu, jako má státní dluhopis, takže i tato transakce nemá žádný vliv na kapacitu kapacitu banky nakupovat další riziková aktiva nebo poskytovat rizikové úvěry.

        Jinými slovy schopnost banky nakupovat riziková aktiva nebo poskytovat rizikové úvěry se nijak nemění ani v případě nákupu státního dluhopisu od státu, ani v případě následného prodeje toho státního dluhopisu centrální bance. „Kupní a úvěrová síla“ banky daná výší jejího vlastního kapitálu a pravidly pro kapitálovou přiměřenost se v případě uvedených transakcí se státními dluhopisy nemění.

        A „kupní síla“ státu roste pouze v okamžiku získání nových peněz prodejem jím vydaných státních dluhopisů komerční bance. Takže pokud banka následně v rámci QE prodá státní dluhopis centrální bance, stát se této transakce už nijak neúčastní, takže jeho kupní síla transakcemi v rámci QE také není nijak ovlivněna.

        Lze tak uzavřít, že QE (ve smyslu nákupů státních dluhopisů centrální bankou od komerčních bank) je z hlediska změn kupní síly veškerých ekonomických subjektů (včetně všech bank i státu) zcela neutrální. Jinými slovy v přímém důsledku QE se do oběhu v ekonomice nedostane navíc ani jediný dolar/euro/koruna…

        Ta likvidita, kterou banka získá při prodeji státního dluhopisu centrální bance, nemá žádnou druhou nohu. Při zaúčtování této transakce se pouze v aktivech banky sníží objem státních dluhopis a současně v aktivech banky vzroste zůstatek bankou držené likvidity (chcete-li rezerv) na rezervním účtu v centrální bance.

      • Richard Fuld napsal:

        K Vaší druhé otázce:

        Výše rezerv držená bankou na rezervním účtu nemá vůbec nic společného se solventností banky. O solventnosti banky vypovídá výše jejího „nadbytečného“ vlastního kapitálu nad požadavek pravidel pro kapitálovou přiměřenost bank.

        Pokud drží banka mnoho nadbytečné likvidity (nad úrovní PMR) pak to pouze znamená, že pokud tato banka něco nakoupí od jiné banky, nemusí si na vypořádání dané platby likviditu půjčovat a prostě „zaplatí“ nadbytečnou likviditou drženou na rezervním účtu.

        Avšak to, zda si daná banka může dovolit předmětný nákup uskutečnit, závisí výhradně na tom jak rizikové aktivum kupuje a na úrovni jejího vlastního kapitálu vzhledem k požadavkům na kapitálovou přiměřenost bank, nikoliv na velikosti držených rezerv.

        Jinými slovy i kdyby banka držela na rezervním účtu např. 20 miliard dolarů, tak zaplatit s nimi může např. jen za akcie s ratingem BBB v objemu 30 milionů dolarů, neboť její aktuální výše aktuálního vlastního kapitálu a pravidla kapitálové přiměřenosti bance umožňují nákup daného rizikového aktiva právě pouze v objemu 30 milionů dolarů.

        Obdobně banka, která drží rezervy pouze ve výši PMR tedy např. 50 milionů dolarů a chce nakoupit akcie firmy s ratingem BBB za 2 miliardy dolarů, přičemž aktuální výše vlastního kapitálu banky umožňuje nákup takto rizikových aktiv až do objemu 5 miliard dolarů, pak tato banka může danou transakci uskutečnit, bez ohledu na to, kolik aktuálně drží rezerv. Jako solventní bance (banka bude disponovat značným volným vlastním kapitálem i po té, kdy předmětnou transakci zrealizuje) jí nějaká jiná banka tu potřenou likviditu k vypořádání dané transakce velmi ráda půjčí. Platí totiž, že zrovna ty banky, které ty akcie budou prodávat, tou transakcí získají nadbytečnou likviditu, kterou budou moci té kupující bance půjčit, takže centrální banka se v té transakci bude angažovat pouze jako vypořádací centrum.

        Jinými slovy „nedostatek“ likvidity na rezervním účtu banky nijak v jejich fungování neomezuje. Naopak držení nadbytečné likvidity na rezervních účtech není pro banky výhodné, protože na mezibankovním trhu by ji mohly zpravidla půjčit za vyšší úrok, než dostávají od centrální banky. To platí v klidných dobách. V dobách turbulencí ale banky nevědí, které z nich drží „černého Petra“ ve formě blízké insolvence, takže nadbytečnou likviditu si vzájemně nepůjčují a přes nevýhodný úrok ji raději drží na rezervním účtu v centrální bance. V takovém případě centrální banka vstupuje na trh v roli poskytovatele likvidity a solventním bankám půjčuje likviditu k vypořádání transakcí . Rovněž za nevýhodný úrok v porovnání s úrokem dosažitelným na mezibankovním trhu v dobách klidu.

        Existuje ještě jedna situace, kdy se banky nevyhnou držení nadbytečných rezerv u centrální banky, a to v případech kdy od komerčních bank nakupuje (cokoliv) centrální banka. V tomto případě vzniká nadbytečná likvidita (nad rámec PMR), která žádné jiné bance nechybí, takže ji ani na mezibankovním trhu neudají a zpravidla jim nezbývá, než ji tedy držet na rezervní účtu.

        O místě, kde byste se dostal k nějakém přehledu držení rezerv jednotlivými bankami, nevím. Vzhledem k výše uvedenému se ale domnívám, že taková informace nebude k Vámi zvažovanému posouzení solvence jednotlivých bank příliš užitečná.

      • Richard Fuld napsal:

        Ještě k těm druhým „nohám“, ať to máme komplet. 🙂

        Krok 1 – stát prodává jím emitovaný státní dluhopis komerční bance

        Státu na straně aktiv přibydou peníze z prodeje dluhopisu a na straně pasiv se zvýší jeho státní dluh (bilanční suma se nezměnila).

        Bance na straně aktiv přibydou státní dluhopisy a na straně pasiv vklad, na němž leží peníze státu (bilanční suma vzrostla).

        Krok 2 – banka prodá státní dluhopis centrální bance

        V rozvaze státu se nic nemění.

        V aktivech banky ubydou státní dluhopisy a v aktivech banky přibyde likvidita- rezervy (bilanční suma se nezměnila).

        V aktivech centrální banky přibydou státní dluhopisy a v pasivech centrální banky přibyde na rezervním účtu prodávající banky likvidita (bilanční suma vzrostla).

      • Tvrdá čísla, ne řeči napsal:

        Koukněte se na graf vývoje M2 v USA.
        To je to důležité, ne citace z učebnic penězokazecké krasomluvy.

        • Richard Fuld napsal:

          Ta čísla nejsou ale samozřejmě vůbec v rozporu s tím, co píšu. 🙂

          A samotnými čísly, pochopení toho, jak to funguje tedy nenahradíte. Maximálně dospějete k nesprávným závěrům, založeným na nějaké korelaci, bez relevantní příčinné souvislosti.

          Sorry jako.

          • Tvrdá čísla, ne řeči napsal:

            Kilometr blábolů nepřekryje fakt, že (díky tomu, jaký máme a jaký hájíte fin.systém) peníze přibývají šíleným tempem a že podobně šíleným tempem rostou i ceny.

            • Richard Fuld napsal:

              Vám přibývají peníze šíleným tempem? Pak nechápu nad čím se rozčilujete. 🙂 A pokud přibývají peníze někomu jinému, pak to není Vaše věc a ani Váš problém, Oni si s těmi penězi nějak poradí. 🙂

              4% inflace v tak turbulentní době, jakou procházíme je skvělý výsledek a šílenství nemá taky nic společného.

              Planě tady blábolíte právě Vy a to, že jde jen o pár centimetrů textu, automaticky neznamená, že nejde o bláboly. Toto hodnocení souvisí s obsahem nikoliv délkou textu. S obsahem jste se evidentně nijak nezabýval. 🙂

              To, že věcné vysvětlení určitých docela složitých věci, kterým 99% lidí vůbec nerozumí, považujete za bláboly, vypovídá především o Vás. A nic lichotivého to tedy není. 🙂

              Ta svá „tvrdá čísla“ si můžete vetknout víte kam.

  6. Maroš napsal:

    Bitcoin bude inflačný až do roku 2140 a to zhruba na úrovni 2% ročne. Ak uvážim že pár miliónov BTC je nenávratne preč tak rast mincí v reálnom obehu bude vyšší. Taktiež mám pochybnosti o nemožnosti ekonomického rastu bez silne inflačnej meny. Do roku 1971 USA rástlo ekonomicky ako nikdy predtým a ani potom. Naopak, inflačné peniaze (znižovanie zlatého podielu v minciach) umožnili už v starom Ríme rozmach vecí ktoré dnes vnímame ako problém (byrokratizáciu a nárast verejných výdajov až k úplnému úpadku). Osobne som ochotný otestovať čo to spraví ak použijeme menu s predpísaným rastom monetárnej zásoby. Dokonca sa nebojím ani deflácie, mňa osobne nič nepovzbudí míňať viac než nízka cena. Historicky znižovanie cien umožnilo daný výrobok (práčka, auto) dostať do každej rodiny a umožniť rast životnej úrovne.

    • Karel napsal:

      Ano, ale to je jako byste hrách na měnové marxisty házel.

      http://journal.fsv.cuni.cz/storage/683_539_549.pdf

      • Richard Fuld napsal:

        Deflační prostředí (ať už v pojetí poklesu cen, nebo poklesu objemu peněz) není dobré prostředí pro fungování ekonomiky.

        Umožňuje totiž růst ekonomiky v podstatě výhradně prostřednictvím růstu efektivity produktivity, jak je v článku popsáno.

        Deflační prostředí je ale zcela nevhodné pro současný standardní další zdroj růstu ekonomiky, kterým je financování ekonomických aktivit prostřednictvím úvěru. Je totiž zřejmé, že splácení úvěrů v deflačním prostředí (kde klesají ceny a/nebo objem peněz) bude značně těžší, než v prostředí cenově a monetárně neutrálním, nebo v prostředí inflačním. Deflační prostředí tak znemožní realizaci spousty jinak potenciálně úspěšných ekonomických aktivit, a to jak na straně produkce tak na straně spotřeby, což znamená výrazně pomalejší růst ekonomiky, než by bylo možné dosáhnout v cenově neutrálním nebo cenově inflačním prostředí.

        Deflační prostředí má rovněž další související relevantní systematickou nevýhodu spočívající v tom, že toto prostředí umožňuje držitelům úspor bezpracné bohatnutí na úkor dlužníků, kteří v deflačním prostředí splácí své dluhy v jejich původní nominální výši stále v čase „tvrdšími“ hodnotnějšími penězi. Tato nevýhoda samozřejmě motivuje spíše k pasivnímu držení a hromadění úspor, jež umožňuje v deflačním prostředí bezpracné a bezrizikové bohatnutí, než k utrácení nebo rizikovému investování těchto peněz.

        Uvedená motivace k ekonomické pasivitě v podobě spoření (omezování spotřeby) pak znamená také o to větší tlak na dlužníky, kteří nemají v důsledku omezení spotřeby komu část své produkce prodat a tedy nemají z čeho splácet část svých dluhů, které jim zůstávají stále v jejich nominální a tedy s cenami neklesající hodnotě. Zadluženým producentům klesají příjmy jednak z důvodu poklesu cen avšak také z důvodu větší motivace spotřebitelů omezovat spotřebu a více šetřit stále se zhodnocující peníze. I zadlužení spotřebitelé v důsledku splácení původních nominálních částek utratí větší část svých v čase se stále snižujících nominálních příjmů, což vede k dalšímu poklesu spotřeby a tedy i tlaku na producenty, a to nejen na ty zadlužené.

        Jinými slovy podle mě je pro chod ekonomiky optimálním prostředí s cenami pokud možno stabilními, nebo mírně rostoucími. Inflační růst cen totiž zvýhodňuje ty z nás, kteří na sebe aktivně berou břemeno dluhů, aby produkovali nebo spotřebovávali více, než jim dovoluje dosavadní majetkové poměry s tím, že si to v budoucnu „nadpracují“, aby mohli nově i splácet své dluhy.

        Čistě pragmaticky vidím jako lepší nastavení ekonomického prostředí tak, aby podporovalo spíše právě ty ekonomicky aktivní subjekty (dlužníky), než ekonomicky pasivní subjekty (střádaly), které tím, že omezují spotřebu a tvoří úspory, hladkému chodu a růstu ekonomiky spíše škodí, než aby jí prospívaly.

        Deflační prostředí se může jevit jako stabilnější, protože méně nových ekonomických aktivit rovná se méně rizika, že se něco nepovede, ale za tuto stabilitu by se platila podle mě příliš vysoká cena v podobě mnohem pomalejšího růstu a nevyužití existujícího potenciálu oproti prostředí cenově stabilnímu, či mírně inflačnímu.

        Takže to, co v tom článku chybí je právě zohlednění možnosti využívání úvěrů k financování ekonomických aktivit. V článku pana Šímy se vůbec nevyskytují slova:

        dluh
        dlužník
        úvěr

        Pan Šíma totiž přesně věděl, čemu se má v jeho článku vyhnout jako čert kříži. 🙂 Přesně věděl, co je Achillovou patou toho jeho pojednání.

        Jinými slovy předmětné chvalozpěvy na deflační prostředí ze strany pana Šímy zní, v kontrastu k výše uvedenému komplexnějšímu náhledu dané věci, poněkud falešně. 🙂

        • Lehman napsal:

          Žabař Šíma se žabařem von Hayekem se sklání před géniem Richarda Fulda, který prokázal např. při vedení Lehman bros.

          Celé to ale je irelevantní, protože lidé konají (maximalizují užitek) a ten je vede ke stále větší akceptaci bitcoinu. Ti lidé nečtou ani Šímu, ani Hayeka, ani Keynese, ani Marxe, ani Fuldu.

          Ostatně když si lidi před tisíci lety zvolili za peníze zlato (na tisíce let), také napřed nestudovali nějakého tehdejšího Richardise Fuldakise.

          • Richard Fuld napsal:

            Takže navzdory tomu, co jsem napsal, stále slepě věříte Šímovi, který záměrně zatajuje kruciální aspekty dané problematiky? Proč mě to vůbec nepřekvapuje? 🙂

            Podle Vás jsou vlastně všechny názory (které nesouzní s Vaším primitivismem) zbytečné, protože lidi stejně nakonec něco nějak udělají… 🙂 No vymlouvat Vám to nebudu. A diskutovat s Vámi o tom, taky nebudu, protože v podstatě není o čem. Vy jste to vlastně už všechno tímto vlastně „vyřešil“. 🙂

            • Lehman napsal:

              Tak vy předně popíráte:
              1) Škodlivost vládních zásahů a státních monopolů
              2) Nelegitimitu vládních zásahů a nelegitimitu vynucování si monopolu

              Čili věci daleko více „core“, než ta vaše sofismata.

              Vy tu popíráte jak lidskou svobodu, tak ekonomické zákony.

              • Richard Fuld napsal:

                1) Já netvrdím, že vládní zásahy nemohou něčemu škodit. Samozřejmě, že mohou. Jen tvrdím, že mohou také velmi prospívat, jako např. v soušasné koronakrizi, kdyby se bez vládní fiskální pomoci ekonomiky propadly to velmi hlubokých problémů, z nichž by se (zase bez vládní pomoci) hrabaly velmi dlouho. Každá z těch zásahů je tak nutné hodnotit individuálně, nikoliv en bloc.

                Nejsem z těch, co vidí věci černobíle. Mám zato, že právě toto černobílé vidění může být velmi škodlivé.

                2) Ano stání zásahy se mohou mnoha lidem jevit jako nelegitimní a mnoha jiným lidem jako legitimní včetně určení. že zajišťování některých správněekonomických agend bude realizovat stát, což někomu může připadat jako nějaký monopol, jiným lidem to může připadat jako jediné funkční řešení.

                Žádnou lidskou svobodu ani ekonomické zákony samozřejmě nijak nepopírám. To jen Vy byste chtěl svobodu a ekonomické zákony tam, kde zatím ještě nejsou, resp. úplně všude. Je to Váš legitimní názor, avšak stejně legitimní jako je ten můj.

                Vaše pojetí svobody a ekonomických zákonů se blíží zase spíše černobílému vidění komunistických fanatiků. Ti chtěli mít taky VŠECHNO organizováno kolektivně a „spravedlivě“ a VEŠKERÉ ekonomické dění mělo podléhat centrálnímu plánovaní. Vy zase chcete ve všem svobodu a všechno nechat pouze vlivu tržních ekonomických zákonů.

                Obojí je extrém a já jsem zastáncem aktuálně existujícího kompromisu, kterým je tržní ekonomika fungující v prostředí demokratického právního sociálního státu.

                Může se Vám to nelíbit, můžete na to nadávat, můžete se pokusit to změnit…

    • Richard Fuld napsal:

      Ten růst v USA před rokem 1971 byl navzdory vázání dolarových bankovek na zlato, nikoliv důkazem, že zlato v roli peněz růstu ekonomiky nebrání.

      V té době totiž panoval v USA (i jinde) smíšený peněžní systém, kdy současně vedle sebe existovaly komoditní a účetní peníze (nesprávně označované jako FIAT). Tento systém je nesprávně interpretován jako bankovnictví částečných rezerv, které je založeno na pouze částečném krytí emitovaných peněz zlatými rezervami. Ve skutečnosti nic takového, jako je částečné krytí, neexistovalo. Dolarové bankovky byl kryty plnohodnotně ze 100% měnovým zlatem. Vedle 100% zlatem krytých bankovek pak v bankách vznikaly (a zanikaly) bezhotovostní účetní peníze, které nebyly kryty zlatem vůbec a byly kryty závazkem dlužníka vrátit bance půjčenou částku a bance zastaveným majetkem (stejně jako je tomu i v současném systému). Pakliže někdo nesprávně hodil do jednoho pytle bankovky, jež byly nositelem závazku banky v podobě jejich výměny za zlato na vyžádání společně s účetními bezhotovostními penězi, které nositelem takového závazku banky nebyly, pak tím vytvořil nesprávný dojem, že veškeré existující peníze (bankovky + bezhotovostní peníze) jsou všechny dohromady kryty zlatem pouze z části. Tento náhled na celkovou peněžní zásobu ale nerespektuje pravou podstatu daného peněžního systému a je tak velmi zavádějící.

      A nyní k tomu růstu ekonomiky před rokem 1971. Právě ta část peněžního systému v podobě pružných účetních peněz umožňovala ten růst ekonomiky, o kterém píšete. A ta druhá část peněžního systému ve formě bankovek navázaných na rigidní množství měnového kovu, jehož množství v peněžním systému se odvíjelo od ochoty držet bankovky a neměnit je na měnové zlato, měla roli jakési kotvy.

      Ekonomové mluví o zlaté kotvě pouze v tom smyslu, že jde o cenovou kotvu, která udržovala v dlouhodobém horizontu stabilní ceny. Tato zlatá kotva ale měla i svoji odvrácenou tvář, o níž se už tak často nehovoří, pokud vůbec. Šlo o kotvu, která periodicky stahovala (díky expanzi pružných účetních peněz) rostoucí ekonomiku vždy zpět ke dnu prostřednictví peněžní kontrakce vyvolané právě v určitém okamžiku vzniknuvší představy, že už je v oběhu příliš mnoho peněz ve vztahu k objemu měnového kovu. Jakmile toto přesvědčení začalo býti masivněji adoptováno, všichni začali měnit bankovky za měnové zlato (tímto se dále zmenšoval objem měnového zlata v peněžním systému a tedy onen zavádějící ukazatel zlatého krytí peněžní zásoby). Současně tak začali lidé vybírat z bank peníze v hotovosti (tedy měnit své bezhotovostní účetní peníze na hotovostní 100% zlatem kryté bankovky), které dále předkládaly k výměně za měnový kov, což neznamenalo nic menšího než runy na banky a na peněžní systém jako takový, neboť na konci tohoto procesu by bylo veškeré zlato demonetizováno (odpojeno o jeho peněžní funkce) a všechny banky by z bankrotovaly z důvodu oněch runů, takže by v ekonomice nakonec nezůstaly ani ty komoditní ani ty účetní peníze. Tento proces byť nikdy nedovedený až do konečné fáze, představoval přesto zcela brutální peněžní kontrakci, která pak zcela nevyhnutelně a spolehlivě dolehla zcela brutálním způsobem i na samotnou ekonomiku.

      Vaše představy, že vlastně nic nebrání tomu, aby po přijetí BTC jako nového prostředku směny, ekonomika prosperovala tak skvěle jako v USA v dobách zlatého standardu jsou vzhledem k výše uvedenému zcela chybné a fatálně nebezpečné. Ve skutečnosti žádný 100% zlatý standard, kdy by v ekonomice obíhaly pouze 100% zlatem kryté peníze, nikdy neexistoval. Současně prosperitu v ekonomikách s reálně existujícím smíšeným peněžním standardem zajišťovala právě existence těch pružných účetních peněz. Přítomnost zlaté kotvy v tomto smíšeném systému pak pouze ekonomiky „v rozletu“ zcela systematicky, periodicky a dramaticky brzdila.

      Obdoba toho, co Vy navrhujete k vyzkoušení („BTC standard“), zde tedy v realitě vlastně nikdy neexistovala a z toho, co píšu výše by Vám mělo být jasné, že ekonomika běžící v rigidním prostředí BTC komoditního standardu by fungovala mnohem hůře, než dříve reálně existující ekonomika fungující v prostředí smíšeného standardu. Otázkou tak spíše je, zda by ekonomika v prostředí „BTC standardu“ vůbec nějak fungovala.

      Závěrem musím napsat, že mě udivuje s jakou lehkostí připouštíte, že byste se rád zúčastnil tak fatálně nebezpečného experimentu s peněžním systém. Vy si vůbec nevážíte toho, že dnešní svět funguje tak dobře, jak funguje a vůbec nechápete o co všechno byste mohl v důsledku toho bláznivého experimentu přijít. Navíc tady nejde pouze o Vás a absenci Vašeho pudu sebezáchovy. Otázka charakteru peněžního systému je nanejvýš společenská, proto o jeho případné změně by se mělo rozhodovat vždy demokraticky a hlavně až po té, co bude všemi dostatečně vysvětleno o čem taková změna je.

      V Salvadoru by to mohlo být z uvedeného hlediska v pořádku, pokud by tam bylo vypsáno ohledně otázky zavedení BTC jako druhé měny třeba referendum. Podle reakcí obyvatel by to v referendu nejspíše neprošlo. Např. ve Švýcarsku proběhlo referendum o změně peněžního systému v tom smyslu, že by tam současné účetní peníze nahradili toliko „papírovými“ pouze státem emitovanými penězi (iniciativa Vollgeld), kterou (naštěstí pro všechny) Švýcaři odmítli. V tom Salvadoru taky nejde o nějaký čistě BTC peněžní systém, protože „zákonnou měnou“ tam zůstává americký dolar. Takže i zde půjde o jakýsi podivný hybrid v podobě fungování cizí měny společně s BTC.

      • Humoristo! napsal:

        Myslíte podobné referendum, jaké bylo k vyvlastnění a k zákazu vlastnění zlata v Británii či USA?

        Transparentní schvalovací proces s referendem, jaký byl k založení Fedu?

        • Richard Fuld napsal:

          Z čistě formálního hlediska máte pravdu, že mělo být zrušení směnitelnosti dolarů za zlato a uložení povinnosti prodat státu zlato předmětem referenda. Na druhé straně americké zákony zřejmě prezidentu předmětnou pravomoc vydat uvedený dekret poskytovaly, jinak by se někdo domohl jejich zrušení u soudu, což se nestalo.

          A rušit aktuální vazbu peněz na zlato je něco jiného, než ke stávajícímu stavu přidat novou alternativu v podobě BTC. V tom prvním případě by bylo vyhlašování daného referenda zbytečné, protože by nebylo schváleno. V tom Salvadoru to ale mohlo mít nějakou šanci a pokud by to nebylo přijato, mohli si ušetřit blamáž, která je nejspíše čeká.

          Založení FEDu bylo zřejmě tak v souladu s pravomocemi těch, kdo jej založili. Rovněž nevím o tom, že by se někdo domohl u soudu zrušení FEDu.

          • Humoristo! napsal:

            Umíte pěkně okecat každý státní zločin. Gottwald či Pepíček Géblsů by vás brali všema deseti.

            Ano, prezident zjevně měl i pravomoc zatajit info o nenalezení chemických zbraní v Iráku a přesto tam vtrhnout. Nádhera.

            • Richard Fuld napsal:

              Já přijetí zákona nepovažuji za zločin, pokud je v souladu s Listinou základních práv a svobod a dalšími relevantními (např. ústavními) omezeními zákonodárců.

              Uvedeným kritériím nevyhovují např. právě Norimberské zákony, jejichž přijetí právě za zločin považuji.

              Takže se ve mě mýlíte. 🙂

              • Humoristo! napsal:

                „Já přijetí zákona nepovažuju za zločin, pokud je v souladu s jiným zákonem, který si politici také mohou jakkoli schválit a libovolně měnit.“

                Ve vaší schopnosti provozovat logiku vpravdě booleovskou se rozhodně nemýlím.

                • Richard Fuld napsal:

                  Listina základních práv a svobod není jen tak nějaký zákon. Jde o základní pravidla pro fungování civilizované společnosti.

                  A zločin, je akt porušení zákona (zpravidla trestního zákoníku, či jiných specializovaných předpisů), takže některé ty státní zločiny, o nichž tady tak plamenně píšete nebyl v právním slova smyslu zločinem.

                  Vy byste měl být s posuzováním logického myšlení druhých velmi opatrný. Sám na tom totiž nejste v tomto ohledu moc dobře, alespoň podle toho, co z Vás zatím vypadlo. 🙂

      • Jura napsal:

        Schválně zkuste napsat ještě 3x delší sofismatózní výlev – se stopkami v ruce můžeme měřit, o kolik to zpomalilo proces adopce bitcoinu 🙂

        • Richard Fuld napsal:

          Proč bych to dělal? Kvůli Vám, protože máte problém pochopit text delší než pár řádků? Sorry jako!

    • Richard Fuld napsal:

      K té deflaci. To, že Vám jako spotřebiteli deflace nevadí, nic moc neznamená. V ekonomice nejste sám. Deflace by samozřejmě těžce komplikovala život dlužníkům. Deflace vede prakticky k zániku dluhu a tedy k omezování ekonomické aktivity (trvalému útlumu ekonomiky) a ve finále tedy do pekla, směrem ke stavu, kdy každý produkuje pouze to, co on sám a jeho nejbližší potřebují, tedy v podstatě k zániku peněz jako takových.

      • Svatá prostato napsal:

        Před 100 lety lidi produkovali jen co oni sami spotřebovali?

        • Richard Fuld napsal:

          Píšu o tom, že tím směrem by se to vyvíjelo, nikoliv že to až tam dospělo. 🙂 Čtěte pozorně, co píšu a teprve poté, co se nad tím zamyslíte, reagujte. 🙂

          • Svatá prostato napsal:

            Prostě jste zcela mimo mísu.
            Trváte na svých socialistických dogmatech, že inflace je dobrá, státní dluh libovolné výše nevadí, erár má právo vynucovat si monopoly na peníze, penze, Babiš je skvělej politik, manager i člověk, atd…

            Zkrátka typický levicový etatistický dogmatismus. Zdroje jsou, že? A Špidla je skvělý ekonom. Skoro jako vy s Maláčovou.

            • Richard Fuld napsal:

              Na žádných socialistických dogmatech netrvám.

              Inflace je pouze jedním z projevů dění na trhu, jež ovlivňuje ceny spotřebního koše. Netvrdím, že je inflace samotná dobrá nebo špatná. Tvrdím, že inflace je zpravidla projevem rostoucí ekonomické aktivity (což považuji za běžných okolností za pozitivní) a že deflace může být projevem útlumu ekonomických aktivit (což považuji za špatné).

              Inflace/dezinflace/deflace jsou pouze indikátorem toho, zda se např. ekonomika přehřívá (snaží se růst nad možnosti aktuálních produkčních kapacit), nebo je ekonomika v útlumu. Když máte tržní ekonomiku, máte i tržní ceny, které se mohou pohybovat a to může vést k inflaci, dezinflaci nebo deflaci v závislosti na tom, která ze stran (nabídka a poptávka) aktuálně převažuje.

              Navíc i kdybych zastával názor, že inflace je dobrá, pak by to nebylo žádné socialistické dogma. Na základě čeho to máte za socialistické dogma? Ukažte mi socialistické politiky, kteří tvrdí, že vysoká inflace je pro někoho, nebo něco dobrem.

              To samé platí pro mé tvrzení, že libovolná výše státních dluhů nevadí. Jde o mé tvrzení, podložené mnoha relevantními argumenty, nikoliv o jakési socialistické dogma.

              To, že tržní ekonomika funguje v prostředí demokratického právního sociálního státu, neznamená, že jde o provozování jakýchsi vynucených monopolů. Jde o projev způsobu, jakým je organizována společnost a jaké je v ní vytvořeno prostředí pro fungování tržní ekonomiky. Pokud má společnost za to, že penze by měl zajišťovat stát a že v ekonomice se musí používat jako prostředek směny měna daného státu, pak nejde o jakési monopoly. Jde o nastavení fungování dané společnosti a daného ekonomického prostředí.

              Zdroje, v tom smyslu, že si stát může vždy když potřebuje půjčit dostatek peněz, samozřejmě jsou. A je to tak samozřejmě dobře. Pokud by stát tyto možnosti neměl, byla by dnes po covidu ekonomika v totálním rozvalu. To, že narostl státní dluh ale nikomu, kromě pár plašanů, žíly opravdu netrhá. Důležitější je vždy ekonomika. Státní si dluh si na splacení může čekat. Klidně do nekonečna. Pokud ale necháte kleknout ekonomiku, státní finance půjdou do kytek s ní, protože nic jiného než právě ta ekonomika ten stát nefinancuje.

              Špidla s Maláčovou jsou oproti Vám samozřejmě skvělí ekonomové. Vy jste se zatím moc nepředvedl, abych Vás nějak hodnotil. Ale tipuji Vás na obvyklého ekonomického diletanta slintajícího nad zaručeně správnými pravicovými „ekonomickými“ poučkami.

    • Richard Fuld napsal:

      Pokles cen praček umožnil růst efektivity výroby ve větších objemech. Na tento zcela pozitivní efekt nemá žádný přímý vliv, zda se nacházíte v prostředí deflačních nebo inflačních peněz. Nepřímý vliv zde ale jistě je v tom ohledu, že pružné peníze (umožňující inflaci i deflaci) umožní snadnější financování těch nových efektivnějších produktivních linek, na rozdíl od prostředí rigidního peněžního systému, kde peníze na financování inovací nebudou v daném čase vůbec, nebo budou tak drahé, že náklady na financování těch inovaci by spotřebovaly (minimálně oddálily) efekt, který by ty inovace měly přinést!

  7. Hans napsal:

    2 100 000 000 000 000 satoshi opravdu není málo peněz.

    Kritici bitcoinu by si měli sladit noty. Na jednu stranu plaší, že jich je „málo“ (asi chyběli v prvním semestru ekonomie), na druhou stranu hýkají, že klonů bitcoinu a jiných kryptoměn může vzniknout nekonečno a tudíž jich zase bude až moc (asi chyběli i v druhém semestru).

    Ale oni podobně protimluvně blouzní opakovaně:
    – Že bitcoin není decentralizovaný, protože se ho drtivá většina těží v Číně
    – Až Čína těžbu zakáže, bitcoin se položí. Nebo ho nezakáže a tu dominanci zneužije.

    A realita? Těžbu zakázali, hashrate poklesl a …. už je zase zpět, těží se v jiných zemích.

    Autorka sice předvádí zajímavé intelektuální cvičení, a místní fandové měnového socialismu se v mudrování jistě přidají, ale bitcoin na to nebude brát žádný zřetel. Není to centrálně řízená politická měna, je to decentralizovaný spontánně se vyvíjející entita. Soudruzi nepřátelé kapitalismu totiž nechápou, že lidé si na trhu vybírají to, co jim vyhovuje nejvíce, co nejlépe uspokojuje jejich potřeby. Že si trh spontánně zvolí nevyhovující nefunkční měnu je asi tak milionkrát méně pravděpodobné, než že nám špatnou měnu nadiriguje centrální plánovací komise, politici a byrokrati.

    https://www.martinus.cz/?uItem=218621

    • Richard Fuld napsal:

      „2 100 000 000 000 000 satoshi opravdu není málo peněz.“

      Samotný fakt, zda je na světě 21 milionů BTC nebo 2 100 bilionů satoshi, nebo 2 100 000 milisatoshi, je z ekonomického hlediska stejně významný, jako to, jestli obvod země měří 40 075 kilometrů nebo 40 075 000 metrů, nebo 40 075 000 000 milimetrů. 🙂 Tedy ekonomická relevance toho čísla samotného je v ohledu jeho dostatečnosti pro fungování ekonomiky zcela nulová.

      Když kritik píše o tom, že BTC je nedostatečné množství, může mít na mysli tři různé ekonomicky relevantní(!) skutečnosti:

      1. Statický pohled na věc v jejím aktuálním stavu:

      Při ceně BTC 40 000 USD, je hodnota všech BTC (i těch v budoucnu vytěžených) 840 miliard USD. Celková globální peněžní zásoba činí ale něco okolo 40 bilionů USD. Z uvedeného je zřejmé, že aby mohly bitcoiny nahradit současnou peněžní zásobu, je jich jednoduše málo, resp. aby bitcoinů bylo početně dost k nahrazení současné peněžní zásoby musel by 1 BTC stát cca 1 904 000 USD. 🙂 Jestli tuto analýzu provedete s BTC nebo se satoshi je úplně jedno. Vyjde Vám totiž, že za nedostatečné množství (při současné ceně BTC) je možné označit 21 mil. BTC úplně stejně jako (pouze diletanty ohromujících) 2 100 000 000 000 000 satoshi.

      Pokud jde o onu decentralizovanost a autonomii vývoje BTC, tak to bych přirovnal spíše k autonomnímu růstu zhoubného nádoru decentralizovaného do jednotlivých metastáz.

      2. Dynamický pohled na věc:

      Z hlediska fungování ekonomiky je důležité, zda bude BTC dostatek v čase, po určité době ekonomického růstu. Růst ekonomiky + konstantní množství BTC = deflace. Nedostatek BTC by tedy vznikal jako automatický důsledek v rostoucí ekonomice, a tento nedostatek by v čase stále rostl, pokud by ekonomika rostla. Deflace = nevhodné prostředí pro růst ekonomiky.

      3. Nedostatek BTC za účelem poskytování úvěrů.

      Jakmile všechny BTC, které je někdo ochoten půjčit, budou půjčeny, nikdo další si nebude moci půjčit i kdyby měl sebelepší ekonomický záměr. Prostě více BTC v té chvíli nebude. Jde tedy o nedostatek BTC v podobě rigidně omezené kapacity úvěrování. Nedostatek BTC může vést také k růstu úrokové sazby a tedy i realizace potenciálně úspěšných ekonomických záměrů bude tímto zcela zbytečně (kvůli nedostatku BTC) potlačena.

      K problému úvěrování, růstu ekonomiky a deflace se vyjadřuji podrobně v jiném mém příspěvku, kde komentuji článek na téma deflace od pana Šímy.

      • Hans napsal:

        1) Ano, s cenou 1BTC=2milUSD se tak nejak pocita
        2) Ciste keynesiansky pohled, ne zadna objektivni pravda
        3) Ano, pokud budou vsechny bitcoiny pujceny, tak dal pujcovat pujde az tehdy, kdy ty predesle pujcky nekdo splati. Opet zadny problem.

        Urokova sazba bude trzni, tedy takova, pri ktere se vyrovna objem poptavanych uveru s objemem penez, ktere drzitele uspor chteji pujcit. Nikdo nebude moci drzitele uspor obejt a rict: „Holoto, vy nechcete svoje vydrene penize pujcovat za 0.3%? No tak to ja si vytisknu dalsi a rozpujcuju je. A vam uspory sezere inflace, kterou timto vytvorim.“

        Ze nesouhlasite se Simou ci von Hayekem je vase pravo. Ale je to tak na stejno, jako kdyz moje prateta nesouhlasi s Newtonem.

        No a vlastne 4)
        Bitcoin nema a nebude mit monopol. Nic nebude branit existenci vasich vysnenych elastickych ucetnich penez. Takze co ty nervy? Muzete si s Pavlem preci stale navzajem pujcovat v elastickych PavelFuldTolarech, ktere oba budete moci vytvaret zapisem do knihy dluhu. Pokud to je dobra idea, ostatni se radi pridaji a bitcoin ostrouha a zlato se bude pouzivat na vyrobu tezitek.

        • Richard Fuld napsal:

          1) I kdyby tam BTC dorazil, nic to neřeší. Pouze tím zdvojnásobíte měnovou zásobu, kdy vedle sebe budou dvě stejně obrovské peněžní zásoby (ta dolarová a ta bitcoinová). Současné peníze jsou dnes kritizovány za to, že je jich údajně strašně moc a Vy si klidně napíšete, že se přece počítá s tím, že BTC se dostane do stejné „množstevní situace“? 🙂

          2) To, co jsem tam popsal nemá nic s Keynesem. Takto to popisují jak Keynes, tak i rakušané. Liší se pouze v tom, zda ekonomika může uspokojivě fungovat v deflaci. Pod pojmem uspokojivě si ale rakušané představují v zásadě stagnující ekonomiku, která roste pouze prostřednictvím inovací, jež zvyšují efektivitu výroby. Čili šnečí tempo růstu, oproti ekonomice, která není omezena pouze možností růstu toliko z titulu zefektivňování produkce.

          3) Tady jste mě rozesmál. Nemožnost si půjčovat peníze vidíte jako běžnou situaci, která ničemu nevadí? Většina ekonomů v tom ale vidí ocitnutí se na prahu hluboké ekonomické krize. 🙂 Tady se ukazuje, jak se někteří příznivci BTC rekrutují tak často z řad úplných ekonomických diletantů. Většina ekonomicky kompetentních příznivců BTC, právě toto vidí jako velký problém a proto také vymýšlejí nesmysly jako jsou např. DeFi.

          Tržní úroková sazba Vám bude k prdu, když budou peníze rozpůjčované. To vysvětluji jasně. To, že banky nepotřebují úspory střádalů na to, aby mohli půjčovat těm, kteří chtějí něco užitečného dělat, je právě ta největší výhoda současného pružného peněžního systému. To, že to střádalům může ukousnout z jejich úspor, je jen jejich problém. Ať jsou taky aktivní a své úspory investují a tak je před inflací ochrání. Důležití ale nejsou a nikdy nebyli pasívní střádalové. Důležitý je chod ekonomiky a možnost realizovat na dluh ekonomické aktivity, které by nemohly být bez úvěru realizovány. To je mnohem důležitější, než zájmy střádalů. Popisujete situaci pouze z pohledu těch pasívních střádalů. Důležitější jsou ale ti ostatní, ti co chtějí být ekonomicky aktivní, ne ti, jejichž cílem je naspořit si a žít z úroků. Kdyby to bylo snadné a každý si mohl naspořit, aby pak žil pasivně jen z úroků, nikdo by pak (čistě teoreticky, protože v praxi by to nefungovalo) nemusel pracovat. Co by si ale pak za ty úspory vlastně koupili, když by všichni přestali pracovat, to byste jim měl odpovědět Vy, když ty střádaly tak podporujete. 🙂

          Tady nejde o Váš souhlas se Šímou. Tady jde o absenci Vaší schopnosti kritického přemýšlení nad tím, co Šíma vyplodil. S tím ale asi nic neudělám, i kdyby zde psal až do roztrhání těla. 🙂

          4) Vaše představa, že BTC bude jen jednou ze součástí peněžního systému je sice možná, ale ani toto nebude dobře fungovat. Podobný systém současné paralelní existence komoditních peněz (bankovky směnitelné za zlato) a účetních peněz (bezhotovostní peníze nesměnitelné za zlato) jsme tu v minulosti měli už velmi dlouho a byly s tím spojeny zcela nevyhnutelné a periodické problémy, které byly odstraněny až teprve v roce 1971, kdy onen hybridní systém byl nahrazen homogenním systéme účetních peněz. Vaše představa o kombinaci současných peněz a BTC tak v podstatě směřuje k vytvoření problematického a nestabilního systému, který už jsme si v minulosti vyzkoušeli a byl také pro jeho problémy opuštěn.

          Zkoušení stejné věci s očekáváním jiného výsledku označil Einstein jako projev šílenství. Vaše diagnóza je tak jasná. 🙂

  8. Hans napsal:

    2 100 000 000 000 000 satoshi není málo peněz.

    Kritici bitcoinu by si měli sladit noty. Na jednu stranu plaší, že jich je „málo“ (asi chyběli v prvním semestru ekonomie), na druhou stranu hýkají, že klonů bitcoinu a jiných kryptoměn může vzniknout nekonečno a tudíž jich zase bude až moc (asi chyběli i v druhém semestru).

    Ale oni podobně protimluvně blouzní opakovaně:
    – Že bitcoin není decentralizovaný, protože se ho drtivá většina těží v Číně
    – Až Čína těžbu zakáže, bitcoin se položí. Nebo ho nezakáže a tu dominanci zneužije.

    A realita? Těžbu zakázali, hashrate poklesl a …. už je zase zpět, těží se v jiných zemích.

    Autorka sice předvádí zajímavé intelektuální cvičení, a místní fandové měnového socialismu se v mudrování jistě přidají, ale bitcoin na to nebude brát žádný zřetel. Není to centrálně řízená politická měna, je to decentralizovaný spontánně se vyvíjející entita. Soudruzi nepřátelé kapitalismu totiž nechápou, že lidé si na trhu vybírají to, co jim vyhovuje nejvíce, co nejlépe uspokojuje jejich potřeby. Že si trh spontánně zvolí nevyhovující nefunkční měnu je asi tak milionkrát méně pravděpodobné, než že nám špatnou měnu nadiriguje centrální plánovací komise, politici a byrokrati.

    https://www.martinus.cz/?uItem=218621

  9. Pavel napsal:

    Plnohodnotná náhrada současných FIAT měn… To myslíte vážně? Právě proto, že BTC je silně deflační, se nikdy nemůže stát plnohodnotnou náhradou současných FIAT měn. Proč? Třeba kurz dolaru byl před rokem skoro stejný, jako dnes, tedy když mám dolary, tak je buď utratím tam, kde je berou, nebo rozměním ve směnárně a nespekuluji na zázračné zbohatnutí výkyvem kurzu dramaticky nahoru, protože se u dolaru žádný výkyv nekoná. A BTC? Před rokem byl za čtvrt milionu a dneska je za milion Kč s tím, že mnozí optimisté věří, že na vánoce bude za dvojnásobek a někteří ve střednědobém horizontu slibují, podobně jako kdysi pan Kožený, jistotu desetinásobku…. 🙂

    V takové situaci, když něco takového držíte a věříte tomu, půjdete to utratit? Asi ne, co? Paradoxně v době, kdy si ten legendární týpek koupil dvě pizzy za 10k BTC, to bylo podle mě reálné měně blíž, než dneska. Dnes je z toho v podstatě spekulativní komodita.

    • Přechodné období napsal:

      „se nikdy nemůže stát plnohodnotnou náhradou současných FIAT měn“

      Ještě že o tom nerozhodujete vy, ale lidi. A jak rozhodují? No to je jednoduché: podívejte se, kolik lidí mělo bitcoin v 2021, 2018, 2015, 2011… Kolik bank, firem a platebních společností ho používalo. Kolik států o něm uvažovalo. Musíte tu hlavu do písku zastrčit aspoň do hloubky 12 metrů, abyste ten vývoj neviděl.

      „V takové situaci, když něco takového držíte a věříte tomu, půjdete to utratit?“
      O Greshamově zákonu jste asi neslyšel, že?
      I zlato napřed bylo ceněnou komoditou, než se na NĚKOLIK STALETÍ (dokonce tisíciletí) stalo penězi. Tak totiž poctivé spontánní peníze vznikají – na rozdíl od shora králem silou nadirigovaných bezcenných papírků.

      Je to samozřejmě logické (v této počáteční fázi vývoje): nekoupím si zlatou minci či bitcoin proto, abych jím zítra šel zaplatit do Lídlu. Dokud berou ten inflační salát, každý se primárně zbavuje jeho.
      Tak jako se lidi v USA těsně před 1933 zbavovali papírků ztrácející hodnotu a hromadili zlaté a stříbrné dolarové mince. To samé v RakouskoUhersku a nakonec i ve Švýcarsku, kde stříbrné 1, 2 a 5 franky obíhaly ještě v 60. letech, lidé je ale postupně stáhli (protože papírové franky měly daleko nižší hodnotu) a tak centrální banka začala razit niklové.
      Dnes je rozdíl v tom, že bitcoin na rozdíl od zlata nejde zakázat ani vyvlastnit.
      Rozdíl je v tom, že když vláda začne vydávat niklovou alternativu (bezcenný padělek, nějakou svou inflační „kryptoměnu“, CBDC), lidé stále budou trvat na platbě v poctivých penězích – bitcoinu. Možná tu státní měnu přijmou v případě, že ji mají rychle za co utratit (platba energií, daní, vstupních surovin, …), ale držet ji nebudou. Tento přistup lidí ke státní měně zrychlí pokles její kupní síly, čím i zbylým opozdilcům připomene, že ztratila základní definiční funkci peněz „uchovatel hodnoty“ (a proto jimi být nemůže).

      Tedy to, že lidé dnes zlato a bitcoin nechtějí utrácet, ale naopak je hromadí (stejně jako nemovitosti, atd…) a zbavují se skoro za jakoukoli cenu inflačního fiatu (zkuste si zajít na nějakou prohlídku bytu k prodeji, jak se lidé zoufale přeplácí), je symptomem toho, že jsme v přechodné fázi zániku jednoho finančního systému a vzniku nového.

      https://stackuj.cz/odluka.html

      • Richard Fuld napsal:

        Vy jste s těmi řečmi o vládách nahrazujících stříbro niklem úplně mimo jádro věci. Vy obhajobu BTC stavíte na chování vlád v dávné minulosti a zcela ignorujete současnou realitu, která je kvalitativně i principiálně zcela odlišná od toho, o čem Vy píšete.

        Je to stejné, jako byste obhajoval vynález srpu, protože je mnohem lepší, než sklízet obilí holými rukami, avšak v době kdy se sklízí kombajny.

        Lidé dnes neinvestují do všeho možného z důvodu, že se chtějí zbavit svých peněz, protože by ty peníze považovali za špatné. 🙂 Naopak, jsou rádi, že jich vydělají tolik, že část z nich mohou i investovat. Nejde zde o jakési přechodné období k lepším penězům, které nebudou muset investovat a už jen jejich držení bude pro ně tou „investicí“. 🙂 Lidé, kteří vydělávají hodně peněz, aby měli možnost je i investovat totiž vědí, že právě to, že vydělávají hodně peněz je i díky tomu, že působí v tomto aktuálním peněžním prostředí, takže nemají vůbec žádný zájem ho měnit a tít i riskovat, že v novém peněžním prostředí už tolik peněz nevydělají a tedy onoho cíle pouze spořit nadbytečné peníze a nezatěžovat se investováním nadbytečných peněz nedosáhnou, protože se jim může v tom novém peněžním prostředí stát, že už jim na úspory peníze nezbydou, pokud vůbec nějaký příjem mít budou…

        Jinými slovy Vy interpretujete skutečnost, že lidé investují, zcela mylně.

        Velmi moudré přísloví říká, dej si pozor na to, co si přeješ. A podle mě jde o to, že člověk si může přát i věci, které ho nakonec poškodí, pokud své přání nedohlédne až do finálních důsledků a neposoudí je ve všech často skrytých avšak o to zpravidla důležitějších souvislostech.

    • Paráda napsal:

      Popisujete, jak odcházející fiat propadá vůči nastupujícímu bitcoinu? 🙂

      Nechápu, čemu se tak divíte. Každá změna má nějaké přechodné období, turbulentní fázi. A že lidé drží a neutrácí tu budoucí měnu a naopak se co nejrychleji zbavují té končící? Opravdu překvapivé!

      • Pavel napsal:

        Popisuji, proč se tím prakticky neplatí a platit ani nebude, stejně, jako se dnes nikde neplatí zlatem třeba….

        • Paráda napsal:

          „platit nebude“?
          Silná a sebevědomá slova!

          Tak o co se vsadíme? Na nějaké burze já pákovaný long a vy pákovaný short na bitcoin?

          Ono když někdo trůní uprostřed přechodného období, tak mu zkrátka může připadat jako normální a trvalý stav, to se stává ledaskomu.

          • Pavel napsal:

            Schválně, kolik jste toho s tím bitcoinem už zaplatil?

            Podle mě nic, protože věříte evidentně silně, že půjde nahoru. A o tom to je… Resp. tak bych se choval já, pokud bych si myslel, že jakékoliv aktivum půjde nahoru a věřím, že i naprostá většina lidí.

            BTC je „měna“, která sama sobě efektivně brání stát se měnou… 🙂

            • Mumla napsal:

              Ano. A to bude trvat do té doby, dokud někdo bude ochoten přijmout jako protihodnotu fiat.
              Až ani plný ruksak bankovem s mnoha nulami stačit na nákup nebude, lidi vytáhnou stříbrňáky, bitcoiny a zlaťáky.

              Pokud všichni lidi v dnešním a budoucím stagflačním období přestanou držet úspory ve fiatu a státních dluhopisech (protože oba víme, že v něm úspory držet je sebevražda), tak to způsobí další znehodnocení fiatu => zvýšení motivace z něj odejít i pro poslední opozdilce => a tak stále dokola až do hořkého konce.

              I dnes ve Venezuele kdo může, tak drží dolar, zlato či bitcoin a urychleně se zbavuje bolívarů. Což jejich kupní sílu dále snižuje a motivuje zbylé lidi se ho zbavovat co nejrychleji a držet alternativní pevnější peníze. Až jednoho dne ten bolívar proste zhyne a lidi víceméně budou muset vytáhnout ty pevné alternativy, aby si mohli nakoupit.

              Opravdu ten mechanismus není až tak složitý na pochopení.

              Co tak sleduju, tak přibývá lidí, kteří v bitcoinu pravidelně spoří. Jako že si třeba nastaví automat na nákup za pár stovek denně. Tuto funkci (spoření, uchování hodnoty) fiat zcela ztratil. Přitom podle mě to je základní vlastnost peněz a kdo ji nemá, penězi přestane být.

              • Pavel napsal:

                Ten mechanismus není složitý na pochopení, ale srovnávat Venezuelu třeba s námi dost dobře nejde. Kdyby nebyli pod brutálními embargy, byli by na tom jinak. To si vemte Kubu a Venezuelu, to jsou příklady z učebnic geopolitiky, stejně jako třeba na obrácené straně Ukrajina, kde je navíc HDP na hlavu ještě nižší, než na Kubě nebo ve Venezuele.

                Btw. na Ukrajině se větší věci, jako auto nebo byt také platí dolary.

                U nás je inflace proti těmto zemím k smíchu, poptejte se rodičů, jaké to bylo v roce 1990-95, kdy jeden rok byla inflace 60% a pak kolem 20%. Tam nejsme a věřím, že ani nebudeme. A bubliny splasknou, stejně jako dříve nebo později i v historii všechny bubliny splaskly…

                Já bych se vůbec nedivil, kdyby došlo na nedávná Michlova slova a dříve nebo později došlo k výraznému zpomalení inflace, nebo i deflaci.

                Tahle doba je mimořádná a taky se blbě hledají historické paralely, ale nevěřím, že to tady skončí jako ve Venezuele.

                • Mumla napsal:

                  Dnešní inflace není k smíchu, protože neexistuje standardní bezpečný instrument, jak se jí vyhnout.

                  V dřívějších obdobích vyšší inflace:
                  A) Zpravidla byly i vyšší úroky na termíňácích a vyšší výnosy bondů (= nebyl důvod prchat z měny)
                  B) Neexistovala funkční alternativa v podobě bitcoinu (na křivce jeho tržní kapitalizace můžete empiricky vidět to tempo úprku z fiatu – zkuste si zaaproximovat).

                  Hyperinflace či pádivá inflace rozhodně není vždy důsledek embarga, hyperinflačním kolapsem si prošla hromada měn. Jen přebíráte rétoriku socialistů (ono podle vašich názorů to vypadá, že jím asi jste), že to na Kubě, Venezuele či KLDR nedělají tak špatně, že za jejich bídu nemůže ten socialismus, ale embarga zlých imperialistů.

                  Drtivá většina lidí bude z fiatu utíkat, ať se jim znehodnocuje o 50%pa, nebo „jen“ o 5%pa – masochistů je v populaci relativně málo a ztrácet úspory nechce nikdo.

                  Když už trváte na vyvráceném keynesianismu a odmítáte rakouskou školu, tak se aspoň podívejte z okna na ten zoufalý úprk do nemovitostí (či na statistiky prodeje zlata v Německu). A to zatím větší část lidí je v klidu, protože moc a moc chtějí věřit té milosrdné lži, že inflace je dočasná. Po nějaké době jim dojde, že není a začnou konat.

                  • Pavel napsal:

                    A na ČNB jsme pro jistotu zapomněli, ta nám do té inflace již háže vidle a bude házet dál. Zároveň zapomínáme i na covidové externality, tedy dramatické výpadky v globálním obchodě a třeba snaha si urvat co nejvíc mnoha podnikatelů po dlouhých lockdownech.

                    Zkuste si představit, jak by vypadala ČR, kdyby na nás EU uvalila embarga podobná těm, které zažívá třeba Venezuela, tam byla btw. i námořní blokáda za Trumpa. To nedá žádná země. Tím vůbec netvrdím, že Maduro je genius, ale když si na vás ekonomický gigant došlápne, tak vás prostě dokáže zničit.

                    A btw. na Ukrajině je něco jako demokracie a kapitalismus, přitom jsou na tom ještě hůř, než třeba ta Venezuela…

                    A ten úprk do nemovitostí, tam bude jednou pěkný sešup…

                    • Mumla napsal:

                      Zlí zlí imperialisti.
                      Hodní a moudří socialisti.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Jasně lidi co utrácí za zlato a nemovitosti jsou ti úplní zoufalci. 🙂

                    Rakušani se mýlí. Všichni do jednoho. Jejich teorie jim jakž takž sedí v peněžním prostředí, kde jsou používány komoditní peníze. V prostředí současných účetních peněz jim to ale nefunguje. Zákonitě, protože na tom v jakém peněžním systému ekonomika funguje záleží, a to tak že hodně moc.

                    • Mumla napsal:

                      von Hayek se plete prostě proto a hlavně proto, že to řekl místní hlavní socialista a etatista. Tak jo.

              • Richard Fuld napsal:

                „Ano. A to bude trvat do té doby, dokud někdo bude ochoten přijmout jako protihodnotu fiat“ Až ani plný ruksak bankovem s mnoha nulami stačit na nákup nebude, lidi vytáhnou stříbrňáky, bitcoiny a zlaťáky.“

                Takže jinými slovy do té doby, než nastane hyperinflace? 🙂 To si fakt přejete hyperinflaci, abyste měl tu svoji pravdu a mohl začít platit bitcoinem? Nechcete si s tím zajít k nějakému odborníkovi?

                • Mumla napsal:

                  Na nic nepotřebuju čekat – on se mi pěkně zhodnocuje i při současné již skoro pádivé inflaci – podívejte na desetiletý graf. A porovnejte s grafem svého portfolia.

                  Jen říkám, že dokud mi někdo prodá chleba, auto, televizi, elektřinu za ten inflační fiat, tak budu přednostně utrácet ten fiat a hromadit bitcoin.

                  Utrácet bitcoin začnu ve 2 případech:

                  1) Za fiat mi už nikdo nic neprodá. Což se podle mě stane nejdřív u věcí, které mají nějakou trvalou hodnotu (nemovitost, obraz, …) a u věcí spotřebních, rychloobrátkových, se to stane až v poslední řadě.

                  2) Odchod do (předčasné) penze: jakmile se jednou rozhodnu dále nepracovat, tak samozřejmě budu rozpouštět investiční portfolio: od akcií po bitcoin. Zřejmě to bude spojené se změnou daňové rezidence. Platit vedle DPH ještě dalších 15-23% z každého nákupu placeného Revolut kartou se mi asi v důchodu nebude chtít.

                  Ten bod 2 dříve či později nastane u každého, kdo bitcoiny drží. Nikdo tu není věčně, každý má nějaké postproduktivní období a do hrobu si bitcoiny nevezme. Čili vlastně asi začnou obíhat i před vypuknutím hyperinflace. Těžko odhadovat, uvidíme.

                  • Pavel napsal:

                    To se obávám, že vám ty coiny daleko dřív, než se dostanete do důchodu, rozpustí a vypustí někdo jiný… 🙂

                    • Mumla napsal:

                      Doufám, že jen tak prázdně neplkáte, ale coiny intenzivně shortujete.
                      Je to (dle vás) cesta k bohatému důchodu.
                      Ale vy spíš jen tak závistivě plkáte, že?

                  • Richard Fuld napsal:

                    Ale nezamlouvejte to, co jste jasně napsal. 🙂

                    Vaše spekulativní papírové zisky s tím, o čem byla řeč, nemají relevantní souvislost. Byla řeč o tom, kdy se BTC stane universálně rozšířeným prostředkem směny, ne o tom, kolik vyděláte na tom, že se tak stane.

                    A zase jste zopakoval, že dokud budou všichni přijímat fiat, nebudete utrácet své BTC. A co si myslíte, že nastane až přestanou lidé současné peníze přijímat? Ano správně hyperinflace. Takže platí, že abyste začal alespoň uvažovat o tom, že začnete utrácet BTC, potřebujete hyperinflaci. 🙂 Ono se z toho čekání na hyperinflaci může stát čekání na Godota a až to všem dojde, tak ze všech těch BTC zbyde to, čím BTC vždy byl – digitální NIC.

                    Vaše představy, že platba BTC začne být vyžadována v případě nějakých aktiv, je úplně naivní. Zákony většiny civilizovaných zemí toto neumožňují.

                    2) Vaše představy o tom, jak něco začněte rozpouštět poté, co nastane globální hyperinflace jsou taky relevantní jako představy Hurvínka o válce.

                    Sněte dál. To nejlepší, co se Vám bude moci v daném ohledu stát, bude to, že vše zůstane tak jak to je, tedy prosperující ekonomika fungující v prostředí současných účetních peněz a rostoucí cena BTC.

                    Případné završení údajné smysluplnosti BTC globální hyperinflací by vážně poškodilo, ne-li zcela zničilo současnou lidskou civilizaci a pak byste ale měl úplně jiné starosti, než jak rozpouštět v předčasné penzi jakési akcie a BTC. 🙂 Zkuste podiskutovat s nějakými preppery… 🙂

          • Richard Fuld napsal:

            To jestli cena BTC půjde nahoru nebo dolů, nijak neimplikuje to, že se BTC používá v ekonomice jako universální prostředek směny, jako se dnes používají skutečné peníze.

            • Pavel napsal:

              To si právě myslím, že ano. U nás byli taky někteří připraveni, když ČNB ukončila oslabování koruny. Nakonec to ale udělali docela fikaně, takže nějaké třeskuté zisky se asi nekonaly.

              Dobře, když dnes nějaký mladík slyší, jak týpek, co si před 10 lety koupil dvě pizzy, mohl být dneska několikrát bohatší, než Trump, půjde si koupit tu pizzu, nebo bude spíš hodlovat a doufat, že to ještě poroste? Obzvlášť, když už někteří optimisté hovoří o hranici 500k a víc za BTC. To by třeba dnešní pizza mohla přijít do budoucna pěkně draho.

              • Richard Fuld napsal:

                Přesně tak. Ta atraktivita uměle velmi „vzácného“ BTC vede všechny k tomu, že ho budou chtít pouze získávat a dál držet, což z něj ale samozřejmě dělá ten nejhorší možný prostředek směny, jaký lze vůbec vymyslet. To už i ty trakaře plné hyperinflačních výmarských marek byly užitečnější prostředek směny, když se s nimi dalo aspoň zatopit a nebo je směnit za něco, co mělo hodnotu toho „topného“ papíru. 🙂

                • Maroš napsal:

                  Zlato je tiež deflačné a menilo sa za tovary a služby celé stáročia. Teda opravujem sa, zlato bolo mierne inflačné a dopyt po jeho novom ťažení (zvyšovaní menovej zásoby) reguloval trh. Keď došlo k zvyšovaniu jeho ceny, povzbudilo to novú ťažbu a následne cena šla nadol. Ten istý princíp adoptovali kryptomeny.

                  • Pavel napsal:

                    jj, někde už jsem viděl nějaké info o tom, že BTC by mělo být podstatně víc, než 21 milionů. Realita dochází asi nejenom mě s Richardem…

                    • Hugo napsal:

                      Tak schválně dohledejte zdroj – abychom viděli, jak realita dochází nejen vím a Richardovi, ale i někomu na úrovni Ovčáčka. Fakt by mě zajímalo, jaká kapacita a autorita se právem zařadí po bok vás dvou. Sem s tím!

                    • Pavel napsal:

                      Ten původní jsem nenašel, ale třeba tady vysvětleno docela pěkně: https://www.aier.org/article/whats-wrong-with-bitcoins-supply-mechanism/

                    • Hugo napsal:

                      Ale to není zdroj tvrdící, že k tomu dojde.
                      Jen nějaký pochybný zdroj, který si usmyslel, že se mu měnová politika bitcoinu nelíbí.

                      Lidí, kterým se něco nelíbí, najdete u každé oblasti tisíce.

                      Relevantní je spíš toto:

                      A) Samozřejmě že existovaly a existují kryptoměny, které mají monetární politiku daleko volnější, inflačnější. Jen si je trh nevybral, spíš končí v zapomnění. Lidi-trh o ně nestojí. To byste jim je musel vnutit represivním aparátem, jako fiat, nebo PAYG. Ostatně ony se o to státy s DBDC asi i pokusí – uvidíme, jak uspějí.

                      B) Když pomineme zbožná přání (vaše i autora toho článku) a budeme se držet reality, tak uvidíme následující fakta:

                      – Ke změně monetární politiky bitcoinu dojít MŮŽE.

                      – Může tedy dojít např. k zastavení halvingů – bitcoin by pak donekonečna přibýval dosavadním tempem.

                      – Musela by si to ale odhlasovat komunita – lidé, kteří bitcoin používají a mají. Jenže to je totálně v rozporu s jejich zájmy. Takže to je nereálné, ať si autor článku přeje opak sebevíc. Když budu mít např. miliontinu celkové zásoby nějaké měny, těžko budu mít zájem hlasovat o zdesetinásobení té celkové zásoby, těžko budu pro pokles mého podílu z miliontiny na desetimiliontinu.

                      Ale na druhou stranu můžete být v klidu: existují inflační kryptoměny. Můžete je používat, držet i propagovat. Mnoho štěstí.

                      Případně si můžete počkat na CBDC – pokud vám nebudou vadit velkobratrské sledovací praktiky, záporné úroky, kapitálové kontroly, kazivé peníze (omezená expirace za účelem podpoření poptávky), fakt že se jich „natiskne“ měsíčně za miliardy, aby bylo na UBI, účelovost plateb (chleba ano zlato ne, smartphone ano bitcoin ne, alkohol ano marihuana ne, poslat do Německa ano do Ameriky ne), atd…

                  • Honza napsal:

                    To se pletete. Kryptoměny tento princip neadoptovaly.
                    Když roste cena zlata, vyplatí se ho těžit i z dražších zdrojů, zlata tím přibude, cena se srovná.
                    Když roste cena bitcoinu, vyplatí se více těžařům těžit, ale bitcoinu nevytěží více.

                    Stejná nepravda je ten váš příspěvek o 2% inflaci na bitcoinu až do roku 2140. Opět nesmysl. Každé 4 roky klesá odměna za vytěžený blok na polovinu. Již nyní je vytěženo skoro 19mil z celkových 21mil. A zbytek se bude (stále pomalejším tempem), těžit do toho roku 2140. Tou dobou bude odměna za vytěžení bloku 1 satoshi, tedy jedna stomiliontina bitcoinu. Inflace tedy rozhodně nebude 2%.

                    Druhá věc je, zda to něčemu vadí. Z pohledu marxisty či keynesiánce ano. Z pohledu monetaristy, rakušáka, atd… spíš ne.
                    Každopádně bitcoin prochází testem trhu (zatím velmi úspěšně). Pokud trhu budou jeho vlastnosti vyhovovat, bude ho používat – bez ohledu na teoretické litanie internetových novinářů a diskutérů, politiků, úředníků a centrálních bankéřů. Zároveň platí, že bitcoin si sám od sebe nevynucuje monopol. Komu vlastnosti bitcoinu vyhovovat nebudou, může používat třeba papírky ze hry Monopoly – pokud mu za ně někdo bude něco ochoten prodat.

                    • Richard Fuld napsal:

                      Teď jste se dotkl jádra celé věci.

                      Keynes popisuje ekonomiku fungující v prostředí pružných účetních peněz. Rakušani zase staví svoji (v podstatě také správnou) teorii na fungování ekonomiky v prostředí rigidních komoditních peněz, což ji ale činí neaplikovatelnou na současný stav, kdy ekonomika funguje v prostředí elastických účetních peněz.

                      Řešením sporu Keynes vs rakušani je tak porovnání fungování ekonomiky v prostředí elastických (endogenních) účetních peněz a v prostředí rigidních komoditních (exogenních) peněz. To je možné učinit pouze deduktivně, neboť nemáme dispozici relevantní zkušenost s čistě rigidním peněžním prostředím. Doby označované za období zlatého standardu totiž ve skutečnosti byly dobami hybridního smíšeného standardu, kdy existovaly současně rigidní komoditní peníze a elastické účetní peníze.

                      Já tedy tvrdím, že tržní ekonomika lépe funguje v elastickém peněžním prostředí právního demokratického státu, který do chodu ekonomiky zasahuje (prostřednictvím monetární a fiskální politiky).

                      Příznivci rakušanů zase přísahají na to, že ekonomika by mohla lépe fungovat v prostředí rigidních peněz, do něhož by stát nikdy a nijak nezasahoval.

                      Hlavním důvodem mého tvrzení je deflační charakter rigidních peněz, který brzdí ekonomiku tím, že efektivně ztěžuje ekonomické aktivity financované úvěrem. Na proti tomu prostředí elastických peněz ekonomiku zbytečně nebrzdí a naopak svojí elasticitou nové ekonomické aktivity na úvěr umožňuje a usnadňuje.

                      Dalším faktorem je to, že stát má v elastickém peněžním prostředí možnost, jak chodu ekonomiky efektivně pomoci tak, aby se zbytečně nepropadla příliš a aby se o to dříve zotavila, resp. bránit tomu, aby se ekonomika příliš nepřehřívala. Uvedená státní pomoc je však v rigidním peněžním prostředí mnohem komplikovanější, spíše však zcela vyloučena. Stejně tak neexistuje v rigidním peněžním prostředí způsob jak bez zásahu státu zabránit přehřátí ekonomiky.

                      Jakousi pofiderní výhodou rigidního „rakouského“ prostředí je, že ekonomika se vlastně ani přehřát nemůže, když neumožní ani takový růst který by odpovídal jejímu potenciálu, pokud by nebyla ekonomická aktivita brzděna právě oním rigidním prostředím. Tuto pofiderní „výhodu“ pak rakušani interpretují jako stabilitu ekonomiky. Dělají tak ale z nouze ctnost.

                    • Honza napsal:

                      Ano, současná ekonomika funguje na elastických penězích.
                      Ale:
                      1) Není pravda, že rakouské teorie s nimi nepočítají
                      2) Není pravda, že ekonomika může fugovat jen na elastických penězích. Není málo ekonomů, kteří tvrdí, že na freebankingu by fungovala daleko lépe.

                      A další, zde již 100x opakovaná věc: freebanking neznamená, že vám někdo bude nutit používat zlato či bitcoin. Nikomu nebude bráněno dál používat elastické peníze.

                    • Richard Fuld napsal:

                      Odpověď Honzovi na jeho příspěvek z 16.9.2021 (17:42):

                      1) Rakušani předpokládají pevné spojení mezi peněžními úsporami a investicemi, resp. úvěry. Elastické účetní peníze ale takto nefungují. Nabídka peněz k investicím a úvěrům není pevně spojena s objemem úspor, které jsou jejich držitelé ochotni půjčit. Je spojena s ochotou zájemce o úvěr navýšit své ekonomické aktivity tak, aby v budoucnu mohl splácet své nové závazky a ochotou banky takový záměr akceptovat jako přijatelně riskantní.

                      Stejně tak rakušani počítají s existencí tržní úrokové míry, která je právě výsledkem interakcí mezi nabídkou peněz (úsporami poskytnutými bankám k poskytování úvěrů) a poptávkou po úvěrech. Takto ustavený tržní úrok však v prostředí účetních peněz neexistuje. Existuje pouze jakási následná tržní modifikace původních podmínek, za nichž byly peníze půjčeny, tedy sekundární trh s úvěrovými cennými papíry, která se zase neodvíjí od nabídky úspor a poptávky po úvěrech. Jde již o jakýsi sekundární odvozený trh, kde se střetávají jiné zájmy, než které jsou spjaty s tradičním chápáním úroku (tedy zájmy toho, kdo chce peníze půjčit a toho, kdo si je chce půjčit).

                      Pokud se rakušani zaobírají současnými účetními penězi, nebo nesprávně interpretovaným dřívějším hybridním peněžním systémem, označovaným jako „bankovnictví částečných rezerv“, pak tomuto tématu se věnují pouze v tom ohledu, že je kritizují.

                      Samozřejmě, že je kritizují. Nehodí se jim totiž pro tu jejich ekonomickou teorii, která by byla relevantní pouze v homogenním prostředí rigidních komoditních peněz. Prostě jim ty současné peníze nezapadají do té jejich teorie, tak součástí té teorie je i kritika těch současných peněz, stejně jako kritika bývalého hybridního systému. Kritikem bývalého hybridního systému (byť z jiných důvodů) jsem i já. 🙂

                      2) Já netvrdím, že ekonomika nemůže fungovat v jiném prostředí, než v prostředí elastických účetních peněz. Tvrdím pouze, že prostředí pružných účetních peněz je zatím tím nejlepším, co bylo vymyšleno a zvedeno a že v rigidním peněžním systému bude ekonomika fungovat hůře, popř. že bude neodvratně směřovat k rozvratu.

                      Čili ano, je tu jistá šance, že ekonomika bude fungovat i v jiném (dnes známém) peněžním systému, ale že určitě bude fungovat hůře nebo dokonce, že nebude fungovat vůbec.

                      Freebanking je něco, co nikdo neví, co to vlastně v reálu bude. Takže, jak může někdo napsat, že to bude fungovat, když ani neví, co vlastně v tomto prostředí vznikne a jak by to tedy mohlo fungovat?

                      Freebanking považuji za obdobně nebezpečný nápad, jako je i snaha o nahrazení peněz bitcoinem. Je totiž jedno, jestli horší, popř. nefunkční peněžní systém zavedete napřímo, nebo spontánně v rámci nějakého freebankingu. Pokud by mělo platit, že lidé si nakonec vždy vyberou to, co bude pro chod ekonomiky nejlepší, pak by freebanking neodvratně stejně skončil u současného pružného peněžního systému. Já ale nevěřím na to, že lidé si vždy vyberou podle svých individuálních zájmů to nejlepší pro fungování celého kolektivu. Věřím jen tomu, že by ti lidé vytvořili chaos. Věřím ale také tomu, že nakonec by lidé chaos odmítli a dohodli se na nastolení nějaké verze pořádku, jen nikdo by nevěděl, jaké pořádky by nakonec byly nastoleny. Nezdá se mi moudré si s lidskou civilizací zahrávat tímto způsobem.

                  • Richard Fuld napsal:

                    A to se chcete vrátit do středověku? Vždyť je to nesmysl.

                    • Mrks napsal:

                      Do středověku nás vrací ten váš stát.
                      Počínaje inflací ničící úspory a znemožňující efektivní alokaci kapitálu a návratem ke koloběžkám v dopravě a svíčkám v osvětlovací technice (grýndýl).

                  • Richard Fuld napsal:

                    Dnes je zlato uvedeným způsobem jednoduše nepoužitelné. A BTC opravdu není digitální zlato a i kdyby jím byl, tak bude jako prostředek směny stejně nepoužitelný z mnoha stejných důvodů jako je tomu i u toho zlata.

      • Richard Fuld napsal:

        Jo, jo nástup Hitlera byl taky přechodným a turbulentním obdobím… Nejde o to, jestli jsme v nějakém přechodném období, ale kam ten přechod směřuje. Podle mě cíl je ten cílový stav obdobně absurdní a nebezpečný, jako tomu bylo v případě toho Hitlera.

        • Kim napsal:

          Vývoj směřuje k odstátnění peněz, což je stejně pozitivní, jako odluka církve od státu.
          Zvýšení svobody a snížení rozsahu státem vynucených monopolů je pro všechny kromě socialistů a komunistů obvykle pozitivem.

          A na závěr trochu vaší medicíny: pokud se vám to nelíbí, odstěhujte se do KLDR!

          • Richard Fuld napsal:

            Od státu se laskavě odlučte Vy, nejlépe tak, že se vystěhujete na území nikoho, kde žádný stát není. Mě stát nevadí.

            • Kim napsal:

              To má 3 možná vysvětlení:

              a) Buď ze státu a jeho přerozdělování tyjete (nedivím se, že celník, pracovník FÚ, sosač grantů a dotací, politik, bankéř, atd… je pro stát)
              b) Nebo trpíte Stockholmským syndromem
              c) Nebo jste totálně pod vlivem státní propagandy

              Stát VŽDY byl institucí pro ovládání lidi a pro přenos produktů jejich práce k těm, kdo ten stát ovládají.

              • Pavel napsal:

                jo, vámi navrhované nevolnictví, ke kterému by reálně při zavedení anarchokapitalismu došlo, to by bylo určitě lepší…. 🙂

                Naivní konzervativní revizionisté…. nebo jak vás nazvat. Ještěže je vás tak málo a podle Terezy ani nechcete, aby vám to tam někdo vůbec hodil, dokud je tu ještě demokracie.

                Ale nebojte, s věkem a nějakou životní zkušeností se to zlepší, budete blouznit o nesmyslech stále méně…

                • Kim napsal:

                  „Argumentace“ typu: „vámi navrhované nevolnictví, kdyby k zavedení sítí 5G došlo…“

                  Vlastně cokoli lze „shodit“, když napíšu, že by to vedlo k nevolnictví, fašismu, inkvizici…
                  Jak pohodlné. A jak hrubě intelektuálně nedostatečné.

                  Neznám Terezu, ale nikdo si tuším nemyslí, že jde ancap „zavést“ (volbami, revolucí, …). Ancap vznikne tak, že demokratický socialismus zbankrotuje. Jako každý socialismus.
                  A trh bude ta jediná instituce, která lidem bude schopná nabídnout jídlo, energie, zdravotní péči, vzdělávání, …
                  I vy socialisté si nakonec tyto statky půjdete nakoupit na volný trh, protože stát je nebude nabízet – nebo zpočátku třeba i bude, ale v otřesné kvalitě a za neprosto neodpovídající cenu (takže i vy ty neefektivní odvody začnete „optimalizovat“ a tím ten socík dorazíte).

              • Richard Fuld napsal:

                Stát je formou organizace společnosti a lidská společnosti byla vždy organizována.

                Ovlivňování lidí ve smyslu vládnutí lidem, je spíše projevem zneužití státu, nikoliv primárním cílem a účelem jeho existence.

    • Phase3 napsal:

      „Nejdříve Vás ignorují, pak se Vám smějí, pak s Vámi bojují a pak vyhrajete.“
      Mahátma Gándhí

      • Pavel napsal:

        jj, to ses opravdu trefil…

        Přesně tohle totiž říkala i Elizabeth Holmes, podvodnice, která vylákala z investorů miliardy na nikdy neexistující krevní test…. 🙂

        Právě s ní probíhá soud. Ta firma se jmenovala Theranos.

        • Phase3 napsal:

          Tak to je důkaz!

          • Pavel napsal:

            Ano, důkaz toho, že si Gándhího berou do huby zhusta i různí scammeři…

            • Richard Fuld napsal:

              To bylo hezkýýý! 🙂 Jak jste mu uvedl příklad toho, že ten citát zneužila právě i ta neuvěřitelná podvodnice.:-) A taky tam lítaly miliardy… 🙂

              • TikTak napsal:

                Miliardy lítaj hlavně okolo Bureše, Alenky a Venezuely.

                • Richard Fuld napsal:

                  Tam taky. No a co?

                  • TikTak napsal:

                    Například to, že té podvodnici to naivní lidi nacpali dobrovolně.
                    Podvodnice na rozdíl od jejích kolegů Bureše, Alenky a Venezuely nemají aparát, který by nás nutil se těch podvodných projektů účastnit.

                    Kdo je tedy horší?

                    • Richard Fuld napsal:

                      Andrej, Alenka a další Vás k ničemu nenutí. K tomu jsou zákony, které přijímají zákonodárci.

            • Phase3 napsal:

              Ano „i“. Takže to není důkaz. Jen jste přivodil mokrý orgasmus Fuldovi.

              • Richard Fuld napsal:

                Důkaz to není. Je to indicie. 🙂 Důkaz teprve přijde, nebojte. 🙂

                • Phase3 napsal:

                  Já se nebojím.
                  To vy se bojíte svobody, krypta, CBDC, demonopolizace a já nevím čeho.
                  Ano, důkaz přijde, nebojte.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Já vím, že se Vy jste rodilý Nebojsa. 🙂 Vy byste se nejspíše nebál ani tygra, od něhož by Vás nedělila žádná relevantní překážka, která by mu bránila si s Vámi „pohrát“. 🙂

                    Snad je to u Vás jen projevem mladické nerozvážnosti, zbrklosti, chamtivosti a podobných, snad jen dočasných vlastností. Doufám, že nejde o trvalé „poškození“ o trvalou absenci schopnosti kritického myšlení a komplexnějšího náhledu na věc. Doufám rovněž v brzkou obnovu Vašeho pudu sebezáchovy. 🙂

                    Strach je totiž velmi důležitá a často i velmi užitečná emoce. 🙂

                    Já se za své strachy vůbec nestydím. 🙂 Když mám z něčeho obavy, tak je neskrývám.

                    Existují ale i projevy rozumu, moudrosti a obezřetnosti a absence bezhlavé nekritické adopce nesmyslů všeho druhu, které někteří mohou chápat jako projev emoce – strachu, ačkoliv tomu tak není. Ve skutečnosti jde o výsledek toliko racionálního posouzení nějaké záležitosti. A o to jde právě i v daném případě. V případě diskuze na téma BTC.

                    Třeba jednou taky dospějete. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.