Úterý 27. července. Svátek má Věroslav.

Budou někdy bitcoin či jiné kryptoměny hromadně přijímány stejně jako fiat měny?

Hyperbitcoinizace

foto: shutterstock

Bitcoin se pohybuje v kruzích. Nebo tedy spíše po spirále. Čas od času mu cena raketově roste a bitcoin získává zájem stále větší části společnosti. Aby po čase při korekci cena zase klesla a ten kryptozájem se ztratil. Svou chvíli slávy si bitcoin užil na konci roku 2017 a ještě větší během letošního března. Kdy se jeho cena dostala až na 60 tisíc amerických dolarů. Od té doby sice zase prodělal korekci téměř na polovinu, ale svou slávu neztratil. Řada odborníků a expertů totiž odhaduje, že během další dekády nastane hyperbitcoinizace a kryptoměny se stanou běžně přijímané jako každá jiná měna.

Předpovědí se bitcoin dočkal už velkou řádku. Ta nejznámější je asi od McAfee a říká, že bitcoin bude stát milion amerických dolarů do konce roku 2020. Tuhle už si můžeme odškrtnout jako nepravdivou. Jako nepravdivé se ale ukázaly i předpovědi z opačného spektra, které říkaly, že bitcoin si užije svých 15 minut slávy a pak upadne do zapomnění. Ani to se nestalo a bitcoin si vesele žije ve svých cyklech strmého růstu a následných korekcí. Pokaždé je o kousek silnější a o kousek známější. Ale opravdu se postaví během několika následujících let na úroveň amerického dolaru nebo eura?

Co je fiat měna?

Aby se dala revolučnost takové předpovědi vůbec ocenit, zopakujme si, co je vlastně měna s nuceným oběhem, neboli fiat měna. Fiat měna jsou peníze vydávané centrální institucí, centrální bankou. Tato má monopol na hotovostní peníze dané měny a zároveň neomezený přístup k bezhotovostní měně. Centrální autorita zaštiťuje vydávání fiat měny svým postavením v ekonomice daného státu a také svým unikátním zaměřením a postavením na devizovém trhu.

Fiat měny v současné době nejsou kryty zlatem ani jiným drahým kovem. V oběhu fungují právě proto, že existuje státní nezávislá instituce, která jejich přijímání garantuje, a také proto, že užívání této měny určují zákony dané země. Díky tomu můžete korunou zaplatit v každém místním obchodě, obchodník nemůže platbu odmítnout.

Co ale garantuje přijetí u bitcoinu? Centrální banku bitcoin nemá, ani neplánuje. Zákonné normy bitcoin spíše zakazují nebo omezují. Roli centrální banky i zákonného předpisu pak hraje u bitcoinu celá komunita a především bezchybně fungující algoritmus. Pokud lidé věří, že algoritmus funguje, že správně zaznamenává transakce a že systém je stále platný, tak mají víru i v to, že bitcoin se vyplatí vlastnit. A platba bitcoinem je tak akceptovatelná. Přijetí tak vyžaduje pouze víru uživatelů, že bitcoin je něco, co se vyplatí vlastnit. Tato víra má značně omezený prostor, proto taky bitcoinem v místní samoobsluze jen tak nezaplatíte, tam bitcoinu zatím nevěří. Opravdu se stane, že brzy věřit začnou?

Bude bitcoin další světovou měnou?

Když se vrátíme v měnových systémech před století a to před první světovou válku, tak peníze fungovaly zcela jinak než současný systém volných směnných kurzů a fiat měny. Papírové peníze byly kryty zlatem, případně stříbrem, a lidé věřili v to, že daná měna má svou hodnotu ve zlatě. Co na tom, že kdejaká banka si občas vydala bankovky, které zlatem kryté nebyly. Pokud tomu lidé věřili, měna fungovala.

A tohoto zlatého standardu se lidé neradi vzdávali. Měli díky němu jasně danou vazbu na něco hodnotného, protože proč věřit penězům, které to zlato za sebou nemají. Krok od zlatého standardu k současné fiat měně znamenal stejně revoluční zlom jako předpovídaný přechod od centrální banky k decentralizovanému bitcoinu. Však taky ve dvacátém století ten přechod trval přes padesát let. Od zlatého standardu před první světovou až po konec Brettonwoodského systému v letech sedmdesátých. Zvládne bitcoin takový přerod během deseti let?

Pro a proti světově přijímané kryptoměny

Proti hovoří řada faktorů. Především bitcoinem nebo jinou kryptoměnou nezaplatíte své závazky ke státu. Představa, že by státy začaly přijímat platbu decentralizovanou a deinstitucionalizovanou měnou, kterou neřídí žádná státní instituce, je minimálně úsměvná. Státy se svého monopolu na vlastní peníze nebudou chtít vzdát. Kryptoměnám tak zůstane k působení pouze soukromý sektor, což může dost omezit praktické využití.

Mezi dalšími faktory proti rozšíření kryptoměn a bitcoinu je pak určitě jeho ekologická náročnost, přirozená deflační tendence spojená s maximálním množstvím bitcoinů nebo i kybernetická bezpečnost. Minimálně dva silné faktory ale naopak hovoří pro celosvětové přijetí bitcoinu či jiné kryptoměny jako univerzálního platidla.

Tím prvním je docela určitě technologický pokrok, který může už v brzké době eliminovat částečně nedostatky, jako je například ekologická náročnost těžby nebo dlouhá doba zúčtování. Navíc technologický pokrok zkracuje doby změn, zásadní fundamentální změna zlatého standardu trvala padesát let, dneska může tak zásadní změna nastat klidně i za zlomek daného času.

Druhým faktorem je pak rostoucí globalizace. Myšlenka celosvětové měny, bez směnných kurzů a kurzového rizika, bez nutnosti měnit si peníze a s možností platit kdekoliv a komukoliv v jedné měně je určitě lákavá. Bude to motivovat lidi k přijetí technologického řešení, které právě toto umožní. Teď je jen otázkou, které faktory převáží. Institucionální a regulační motivy státu, nebo naopak touha po univerzálním platidle?

2 komentáře: “Budou někdy bitcoin či jiné kryptoměny hromadně přijímány stejně jako fiat měny?”

  1. Richard Fuld napsal:

    Úplně zbytečné a navíc i věcně chybné nesmysly. V těch slavných kryptoměnách se vyznají snad jen autističtí IT nadšenci. Nic pro normální lidi. Ti si plně vystačí se současnými penězi.

    Skutečná podstata existence krypto“měn“, tedy jejich srovnání se současnými účetními penězi, se zde vůbec neřeší.

    • Rudla napsal:

      Svobodná konkurence politických stran je zbytečná, vyznají se v ní jen autističtí politologové. Nic pro normální lidi. Ti si plně vystačí s Národní frontou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.