Neděle 12. července. Svátek má Bořek.

Koronavirová krize a státní dluhopisy. Proč je o ně tak velký zájem?

české státní dluhopisy 2020

Poptávka po státních dluhopisech České republiky neklesá ani během „koronavirové krize“. Z čeho tento zájem plyne. Kdo je nejčastěji nakupuje a je jejich nákup opravdu tak výhodný?

Ministerstvo financí (MF) 25. března poprvé od vyhlášení nouzového stavu českou vládou uskutečnilo na domácím trhu aukci státních dluhopisů České republiky. Ve vyjádření MF se dočteme, že celková poptávka po všech nabízených dluhopisech přesáhla 61 mld. Kč, a představuje tak historicky nejvyšší poptávku po střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisech v jeden aukční den. Dále se mimo uvádí, že aukci ministerstvo nabídlo dva fixně úročené státní dluhopisy se splatností 2023 a 2031 a jeden variabilně úročený státní dluhopis se splatností 2027.

Z čeho tento zájem plyne? Podle ekonoma Československé obchodní banky (ČSOB) Petra Dufka je to dáno zejména poptávkou ze strany domácích investorů, kteří očekávají další pokles úrokových sazeb na trhu.

„Tyto dluhopisy navíc nabízejí mnohem vyšší zhodnocení peněz než například úrokové swapy. S ohledem na další potenciální pokles úrokových sazeb České národní banky (ČNB) jsou proto atraktivním nástrojem pro umístění likvidity v době. Pro část investorů jsou zajímavým únikovým aktivem ve srovnání s rizikovějšími příležitostmi třeba na akciovém trhu,“ podotýká Petr Dufek.

Roli hrají spekulace o nákupech státních dluhopisů centrální bankou

Ekonom České spořitelny (ČS) a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro server investujeme.cz uvádí, že zájem o vládní cenné papíry byl zřejmě dán předpokladem, že konečně po několika letech snah dostane Česká národní banka zákonnou možnost ovlivňovat trh s dluhopisy. A že tuto možnost brzo využije k nákupu přinejmenším za cenu, za kterou je nyní kupovali investoři.

„Tuto úvahu mohli provést investoři všech typů, včetně zahraničních. Zajímavé nyní bude sledovat zájem v příštích aukcích poté, co se ukázalo, že změna zákona o ČNB nebude tak hladká, jak se těsně před oněmi veleúspěšnými aukcemi zdálo,“ vysvětluje odborník ČS.

Makroekonomický analytik Raiffeisenbank Vít Hradil k tomu dodává, že díky změně výše popisovaného zákona by je ČNB mohla mnohem razantněji nakupovat a tím pomoci vládě stlačováním jejich výnosů.

„Pro trh je to signál, že by po českých dluhopisech do budoucna byla zaručená poptávka, což dále zvyšuje jejich atraktivitu,“ popisuje Vít Hradil.

Slova zmiňovaných odborníků potvrzuje i ekonom Komerční banky (KB) František Táborský. „Ještě před pár týdny jsme byli svědky vlny výprodejů státních dluhopisů napříč regionem. Vidina zhoršení obrázku veřejných financí vedla k nárůstu rizikové prémie a zbavování se státních dluhopisů z portfolií investorů,“ říká ekonom KB. Minulý týden však došlo k obratu s tím, jak se množily zmínky o možných nákupech státních dluhopisů centrální bankou. To opět vrátilo důvěru v tuzemské dluhopisy a naopak zvýšilo poptávku.

Ministerstvo financí tak díky tomu mohlo v minulém týdnu získat prostředky na financování 70 % plánovaného deficitu za výhodných podmínek.

„Spekulace, na to že centrální banka bude opravdu nakupovat státní dluhopisy, pravděpodobně udrží jejich výnosy na současných nebo nižších hodnotách. Kdyby ČNB tak ve skutečnosti učinila, může být investice do českých státních dluhopisů velmi zajímavou příležitostí. Oficiální data o struktuře držitelů státních dluhopisů uvidíme až s několika měsíčním zpožděním. Předpokládáme ale, že největší pohyby jsou na straně nerezidentů, kteří ještě před vypuknutím aktuální krize drželi zhruba 40 % všech státních dluhopisů,“ myslí si František Táborský.

Koronavirová krize a poptávka po bezpečných aktivech

Státní dluhopisy jsou populární primárně proto, že jsou vnímány jako bezpečné, spíše než výhodné. Pravděpodobnost, že stát, jako obří ekonomický subjekt, nebude schopen dostát svým závazkům a investorovi jeho prostředky nevrátí, je totiž poměrně malá.

„Dluhopisy obecně nejčastěji nakupují finanční instituce, penzijní fondy, ale i konzervativní střadatelé. Specifikem českého dluhopisového trhu posledních let je poměrně velký podíl zahraničních držitelů, který se zvýšil v letech kurzového závazku ČNB, když trhy spekulovaly na posílení koruny po jeho ukončení,“ popisuje Vít Hradil z Raiffeisenbank.

Logikou nízké rizikovosti lze částečně vysvětlit i aktuální nebývalý zájem o české dluhopisy. Probíhající virová pandemie násobně zvýšila vnímané riziko na finančních trzích a tím i poptávku po bezpečných aktivech. Hradil uvádí, že Česká republika sice z globálního pohledu není žádnou ekonomickou supervelmocí, nicméně lze ji považovat za makroekonomicky relativně stabilní zemi s nízkým zadlužením a dobrou perspektivou.

„Na trzích je tak považována za důvěryhodného dlužníka. Navíc česká koruna sice momentálně oslabila, nicméně v nejbližších letech od ní lze očekávat postupné posilování, což zvyšuje atraktivitu výnosů českých dluhopisů, které jsou vypláceny právě v korunách,“ podotýká ekonom Raiffeisenbank.

Norma o ČNB byla z balíků zákonů vyřazena

Připomeňme, že vydáváním dluhopisů chce MF sanovat nárůst deficitu státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard Kč. Aktuální stav je takový, že po protestech opozice byla tato norma z balíků „koronavirových zákonů“ vyřazena. Opozici se nelíbilo, že by tato norma měla být projednávána ve stavu legislativní nouze. Její další osud je tak nejistý.

2 komentáře: “Koronavirová krize a státní dluhopisy. Proč je o ně tak velký zájem?”

  1. Richard Fuld napsal:

    Včera sněmovna danou novelu zákona o ČNB schválila. Diletantští poslanci ale omezili nové možnosti ČNB jen do konce roku 2021. Krize na trhu s dluhopisy ale může přijít ze dne na den, a to i po roce 2021. Jsem zvědavý, jestli poslanci při opětovném schvalování rozšíření pravomocí ČNB pak budou taky tak rychlí, jako panikáři prodávající dluhopisy na trhu.

    Bez uvedených pravomocí centrální banky je nám měnová autonomie celkem k ničemu. V případné krize na dluhopisovém trhu se ocitneme pod kuratelou MMF a ECB, kteří jsou dobří akorát na to, aby krizí načatou ekonomiku totálně dorazili, jak to provedli v Řecku.

    Je to doslova absurdní, mít vlastní měnu, ale současně centrální banku, která nemůže stát v krizi zachránit, jenom proto, že diletantští poslanci neuzákonili k tomu nutné pravomoci centrální bance. V případné „dluhové krizi“ na trhu českých státních dluhopisů můžeme nakonec dopadnout hůř, než to zdevastované Řecko.

    Je nepochopitelné, že poslanci nezařadili ČNB mezi ostatní centrální banky nejvyspělejších států jako je FED nebo ECB.
    Po útocích panikářů na státní dluhopisy zemí jako je Řecko a Itálie, už pouhá možnost měnit úrokové sazby a blbnout na devizovém trhu opravdu nestačí. V této souvislosti mě napadá, jestli by tehdy vůbec ČNB přistoupila k té devalvaci koruny, kdyby už tehdy disponovala stejnými nástroji jako ostatní centrální banky. Hlavním důvodem devalvací byla obava o ztrátu kredibility ČNB z důvodu, že v dané situaci prakticky jen pasivně přihlíží, ačkoliv FED, BOJ, BOE a ECB prováděli gigantická kvantitativní uvolňování. Kdyby tehdy ČNB měla ty pravomoci, možná by namísto devalvace pouze nakoupila nějaké státní dluhopisy na trhu.

    Nicméně alespoň, že to přijali na ten 1 a půl roku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.