E-šmejdi letos zaútočili na deset miliard. Rozpoznat podvod je kvůli AI stále těžší

Za prvních sedm měsíců roku 2026 způsobili podvodníci klientům českých bank škody za 1,9 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 79 procent. Počet zaznamenaných útoků přitom vzrostl přibližně o pětinu na 62 705 případů. Průměrná škoda na jednoho napadeného klienta se zvýšila téměř o deset tisíc korun a dosáhla 30 335 korun.

Bankovní systémy se snaží chránit peníze svých klientů

Celkem se pachatelé pokusili připravit klienty bank o více než deset miliard korun. Bankovní systémy a pracovníci bank dokázali ochránit přes 8,1 miliardy korun, tedy 81 procent ohrožené částky. Data ukazují, že technologické zabezpečení funguje, zároveň ale odhalují posun ve způsobu, jakým podvodníci útočí. Pokud nedokážou obejít bankovní systémy, snaží se přesvědčit klienta, aby peníze odeslal sám.

„Bankám se díky pokročilým bezpečnostním systémům daří zastavit naprostou většinu podezřelých transakcí a do ochrany klientů dlouhodobě investují miliardy korun. Podvodníci ale stále více sázejí na sociální inženýrství. Vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přesvědčit oběť, aby sama potvrdila platbu, předala citlivé údaje nebo převedla peníze na údajně bezpečný účet,“ říká Aleš Blažek, prezident České bankovní asociace a generální ředitel skupiny ČSOB.

Umělá inteligence hlídá transakce i chování klienta

Banky využívají AI a strojové učení zejména k detekci podvodů v reálném čase. Systémy sledují transakce a porovnávají je s typickým chováním konkrétního klienta. Podezření může vyvolat neobvykle vysoká platba, přihlášení z neznámého zařízení nebo výběr v zahraničí. Při zjištění odchylky může banka požadovat další ověření nebo platbu dočasně zastavit.

^REKLAMA

K ochraně přispívá také behaviorální biometrie, která vyhodnocuje například způsob psaní, pohyb myši nebo držení telefonu. Bankovní aplikace mohou klienta upozornit na rizikovou transakci a dát mu prostor platbu znovu prověřit. Některé banky nabízejí i možnost ověřit si přímo v aplikaci, zda volající skutečně pracuje pro danou banku.

Technologie pomáhají také karetním společnostem. Podle společnosti Visa se díky kombinaci umělé inteligence, dat a vícevrstvé ochrany podařilo během posledních tří let snížit počet podvodů při platbách kartou v Evropě o 24 procent. Od konce roku 2024 Visa zastavila více než 25 tisíc podvodných prodejců. Její Cyber Fusion Center řeší přibližně sto incidentů denně a u 80 procent z nich pomáhá AI.

Podvodníci získali nástroj pro tvorbu důvěry

Rozvoj generativní umělé inteligence však zároveň snižuje náklady na přípravu podvodu. Pachatelé mohou během krátké doby vytvořit jazykově správnou zprávu, napodobit způsob komunikace důvěryhodné instituce nebo připravit falešný obrazový a audiovizuální obsah. Podvod tak nemusí prozradit špatná čeština ani amatérská grafika, na které se lidé dříve často spoléhali.

Průzkum společnosti Visa ukázal, že 61 procent lidí zaměnilo obsah vytvořený umělou inteligencí za skutečný. Lidé, kteří AI obsah nerozeznají, se podle průzkumu stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodu.

„Podvody jsou stále sofistikovanější a s rozvojem umělé inteligence je pro lidi těžší rozpoznat, čemu mohou věřit. Náš průzkum ukázal, že 61 % lidí si spletlo obsah vytvořený AI se skutečným, a právě tito lidé se stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodu. Proto musí vedle obezřetnosti spotřebitelů držet krok také technologie,“ upozorňuje František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu.

^REKLAMA

Dopady podvodů nekončí samotnou finanční ztrátou. Podle průzkumu Visa přibližně 2,2 milionu Čechů omezilo nebo úplně přestalo nakupovat na internetu poté, co se stali terčem podvodu. Lidé, kteří se s podvodem setkali, následně snížili počet plateb kartou zhruba o pětinu. Kyberkriminalita tak vedle přímých škod oslabuje důvěru v digitální ekonomiku a může měnit platební i nákupní chování spotřebitelů.

Stovky milionů zobrazení podvodných reklam

Velkou roli při oslovování potenciálních obětí hrají sociální sítě. Centrum pro výzkum online rizik zaznamenalo od začátku roku do poloviny srpna 2026 na Facebooku a Instagramu více než 45 tisíc podvodných reklam. V Česku získaly přibližně 144 milionů zobrazení.

Reklamy často zneužívají známé osobnosti, média a zavedené značky. Odkazují například na falešné investiční platformy nebo stránky, které napodobují vzhled důvěryhodných zpravodajských webů. Pachatelé používají upravené fotografie a deepfake videa, v nichž známé osobnosti zdánlivě doporučují konkrétní investici.

„Podvodníci často využívají deepfake videa nebo za pomoci AI upravené obrázky. Reklamy typicky odkazují na falešné stránky napodobující vzhled důvěryhodných médií, firem nebo institucí. Často stačí použít známé jméno, důvěryhodnou značku nebo aktuální událost a zasadit je do reklamy, která vypadá jako běžná nabídka,“ říká Vendula Prokůpková z Centra pro výzkum online rizik. Prostor ke zlepšení podle ní existuje také na straně velkých internetových platforem, především v systematické identifikaci a rychlejším odstraňování podvodné reklamy.

Technologie sama nestačí

Růst kyberkriminality potvrzují také policejní statistiky. Za prvních osm měsíců letošního roku policie registrovala 16 146 skutků spáchaných v kyberprostoru, meziročně o 15,7 procenta více. Online trestná činnost už představuje 13,6 procenta celkové registrované kriminality. V průměru se v Česku odehraje téměř 66 takových skutků denně.

Nejčastěji se objevují podvodné telefonáty, SMS, phishingové zprávy, falešné investiční nabídky a inzertní podvody. U investičních podvodů dosahuje medián škody 80 tisíc korun. Pachatelé často nejprve požadují menší částku, ukazují oběti smyšlený růst investice a následně ji tlačí k dalším převodům.