Středa 23. října. Svátek má Teodor.

Jste dlouhodobý investor? Na měnové zajištění zapomeňte

Peníze v ruce - česká koruna - 1000 Kč - koruny - bankovky - měnové zajištění

Čeští investoři jsou konzervativní. Když už přistoupí k dlouhodobé dynamické investici, trvají alespoň na zajištění měnového rizika. Proč se měnové zajištění nevyplatí?

Měnové riziko představuje možnost posílení tuzemské měny vůči měně, v níž je zainvestováno. Pro českého investora je tak největší hrozbou posílení české koruny vůči euru a dolaru. Česká koruna by měla podle řady názorů dlouhodobě posilovat, proto by mělo být zajištění investic do českých korun příznivé. Pro krátkodobého investora ano. Pro dlouhodobého nikoli. A důvodů je celá řada.

Jedním z hlavních důvodů pro nezajištění měnového rizika jsou náklady. Není ale zdaleka jediným. Tím hlavním je samotná podstata směnného kurzu a to, co vyjadřuje. V praxi toto ukázaly měnové války, kdy se každý stát snažil oslabit svou měnu, aby podpořil své podniky.

Tip: Měnové riziko: Prokletí české koruny?

Náklady měnového zajištění

Dlouhodobě investice do akcií mohou přinést výnos kolem 8 %. Je-li investováno prostřednictvím podílového fondu, je potřeba uhradit náklady na správu investice a další náklady s ní spojené (TER), přibližně 2 %. Zbývá tedy 6% výnos, z něhož se ale musí dále zaplatit náklady na měnové zajištění. Ty dosahují v průměru 1 % z objemu zajištěné investice. Měnově zajištěná investice tak přináší dlouhodobý výnos 5 %. A to je při dlouhodobém investování znát.

Tabulka 1: Výnos dlouhodobé investice s měnovým zajištěním a bez něj

Počet let Bez měnového zajištění S měnovým zajištěním Rozdíl
5 34% 28% 6 p.b.
10 79% 63% 16 p.b.
15 140% 108% 32 p.b.
20 221% 165% 55 p.b.
25 329% 239% 91 p.b.
30 474% 332% 142 p.b.
35 669% 452% 217 p.b.
40 929% 604% 325 p.b.

Zdroj: Vlastní výpočty

Při investici na 5 let činí rozdíl očekávaného výnosu měnově zajištěné a nezajištěné investice 6 procentních bodů (p.b.). To znamená, že by např. pro českého investora musela česká koruna posílit alespoň o 6 %, aby se měnové zajištění vyplatilo.

Pokud je ale investiční horizont mnohem delší, řekněme 30letý, pak by česká koruna musela posílit již o 142 %, aby se měnové zajištění vyplatilo, resp. aby nebylo ztrátové. Kolik by musel činit kurz eura a amerického dolaru vůči české koruně, aby měnové zajištění v daném investičním horizontu nebylo ztrátové, shrnuje Tabulka 2.

Tabulka 2: Jak by musel kurz koruny posílit, aby nebylo měnové zajištění ztrátové

Měnový kurz CZK/EUR CZK/USD
k 2. 4. 2019 25,75 22,99
za 5 let 24,25 21,65
za 10 let 22,16 19,79
za 15 let 19,54 17,45
za 20 let 16,57 14,80
za 25 let 13,51 12,06
za 30 let 10,63 9,49
za 35 let 8,12 7,25
za 40 let 6,06 5,41

Poznámka: Kurz k 2. 4. 2019 dle ČNB
Zdroj: Vlastní výpočty

Pokud investor s 30letým horizontem očekává, že koruna bude silnější než 10,63 Kč/EUR nebo 9,49 Kč/USD, pak je měnové zajištění namístě. V opačném případě přinese zajištění více ztráty než užitku.

Podstata směnných kurzů: Vyrovnávání ekonomik

Podstatou směnných kurzů je vyrovnávání ekonomik. Jsou jakýmsi automatickým stabilizátorem zajišťujícím, že v zemi s lepším ekonomickým vývojem dojde ke zpomalení, a naopak v zemi s horším ekonomickým vývojem ke zlepšení. Jak to funguje?

Měna ekonomiky, které se daří, posiluje. To přináší ekonomickou nevýhodu exportním společnostem, které obdrží méně domácí měny při silnějším kurzu. Naopak to přináší výhodu zahraničním firmám, které do dané ekonomiky vyváží své zboží a služby.

Občas se státy pokouší urvat kus výhody pro sebe a ovlivňují svůj měnový kurz. Způsobů, jak to dělat, je celá řada, ovšem křišťálově čistou variantu předvedla např. Česká národní banka (ČNB) v rámci kurzového závazku a intervencí proti české koruně. Ta ze dne na den oslabila korunu z kurzu cca 25,50 Kč/EUR na 27 Kč/EUR – a v tom okamžiku české exportní firmy inkasovaly za každé euro o 1,50 Kč více. Jak s ní naložili, bylo na jejich rozhodnutí. Mohly např. snížit ceny v zahraničí a nepřijít o výnosy v českých korunách, nebo zvýšit mzdy a zisk. A nebo jenom přežít v konkurenčním prostředí.

Dlouhodobá investice, akcie a měnový kurz

Dlouhodobé investice mohou být uskutečněny mnoha nástroji s nejrůznějšími aktivy. Na dlouhou trať lze investovat třeba do nemovitostí či zlata, ovšem nejčastějším a pro mnoho drobných střadatelů i nejvhodnějším aktivem jsou akcie.

Akcie představuje podíl na společnosti, včetně jejích výsledků. Co provede s akciemi měnový kurz? Podívejme se na to z pohledu eurového investora do české společnosti před kurzovým závazkem. Nakoupil akcii v ceně 1000 Kč při kurzu 25,50 Kč/EUR. Vydal na ni tedy 39,22 EUR. Pak přišla ČNB a změnila kurz. Investorova akcie má při kurzu 27 Kč/EUR najednou hodnotu 37,04 EUR. Tratil tak 5,56 % na kurzové ztrátě. Jenže…

… česká společnost díky kurzovému závazku může snadněji vyvážet do zahraničí. Buď při stejném vývozu získá o 5,56 % díky slabší koruně víc, nebo může pro zahraničí své výrobky o stejné procento zlevnit, čímž získá cenovou konkurenční výhodu, aniž by při stejném objemu exportu snížila své výnosy. To může vést i k expanzi a získání nových zákazníků. A nebo jen k udržení se na trhu a zamezení ztrátám. V každém případě je oslabení české koruny pro společnost pozitivní. A co je pozitivní pro společnost, je pozitivní i pro její majitele – akcionáře.

Nelze samozřejmě říci, že akcie v zemi, která oslabí svůj kurz, posílí. Záleží i na mnoha dalších faktorech. Ovšem i případný pokles by mohl být nižší než bez oslabení měny.

Tomu nahrává i příliv investic. Náš modelový investor nakoupil akcii za 1000 Kč v ceně 39,22 EUR. Najednou ale pro další eurové investory stojí jen 37,04 EUR. To společnost a její akcie zlevňuje o 5,56 % – a to může být motivem pro nové investice. A nové investice znamenají novou poptávku, která tlačí na růst ceny.

Výsledná ztráta investora tak nebude oněch 5,56 % z kurzového rozdílu. Bude mnohem nižší – a může se dokonce přehoupnout do zisku, pokud „jeho“ společnost bude umět využít výhodu slabší měny.

Tip: Měnová válka: Přelud nebo realita?

Další problém měnového zajištění: Globalizace

Samotná globalizace přináší do měnového zajištění další problémy: Proti jaké měně zajišťovat? Podívejme se např. na americké akcie v indexu S&P 500. Deset největších pozic tvoří společnosti

  • Microsoft
  • Apple
  • com
  • Facebook
  • Berkshire Hathaway
  • Jonson & Jonson
  • Alphabet Class C
  • Alphabet Class A
  • Exxon Mobil
  • JP Morgan Chase

Naprostá většina z uvedených amerických společností a i další v pořadí a zde neuvedené působí na celém světě. To znamená, že přestože jsou kótovány ve Spojených státech v amerických dolarech, jejich tržby a z nich plynoucí zisky pocházejí z celého světa – a z nejrůznějších měn. Měnový pohyb české koruny tak (byť jednotlivě zcela zanedbatelně) ovlivní tržby a zisk Microsoftu, Applu i dalších. Pohyb čínského jüanu se již projeví významně. Má se tedy investice do amerických akcií zajišťovat i proti pohybům čínské měny?

Nadnárodní společnosti si do značné míry měnové zajištění pochopitelně řeší samostatně. V takovém případě by zajištění (např. vůči dolaru) mohlo mít smysl.

V každém případě i z pohledu globalizace není přínos měnového zajištění jednoznačný. A když se zkombinuje s dalšími, pak velmi pravděpodobně převáží náklady na měnové zajištění. U investic s dlouhým horizontem téměř vždy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.