Čtvrtek 16. srpna. Svátek má Jáchym.

Globalizace oslabuje pozici USA

Jedním z důsledků globalizace je fakt, že hospodářství světa jsou čím dál tím nezávislejší na ekonomické situaci v USA, upozorňuje PATRICK MANGE.

Tím samozřejmě netvrdím, že zbytek světa je na USA úplně nezávislý. Nicméně pokud politici odolají pokušení protekcionismu, který ničí bohatství a zvyšuje sociální nespravedlnost, bude tato závislost nadále přirozeně klesat.

Míra této nezávislosti bude pak záležet na jejich "desynchronizaci" od hospodářského cyklu USA a na dalších specifických faktorech.

Jenom pro zajímavost uvádím pár známek poklesu relativní hospodářské dominance USA nad zbytkem světa:

Za prvé, podíl HDP vyprodukovaného v USA na celosvětovém HDP od začátku devadesátých let plynule klesá, a v současnosti tento podíl představuje méně než 20 procent.

Mezi země, které z tohoto "přerozdělení moci" nejvíce těží, patří Čína a Indie, jejichž podíl na globálním HDP za stejné období vzrostl až o 10 procent.

Podíl Číny v současnosti převyšuje 16 procent HDP světa, měřeno podle parity kupní síly (PPP), což není o moc méně než 17,2 procentní podíl EU!

Dalším náznakem poklesu převahy USA je změna ve struktuře světových exportů v neprospěch USA. Svět snižuje své vývozy do USA ve prospěch regionálního obchodu, čímž se zvyšuje provázanost zbytku světa a snižuje se vazba na USA.

Jedinou výjimku představuje Čína, která zaznamenala nárůst svého vývozu do USA. Tato změna v exportech je důsledkem chování spotřebitelů především na rozvíjejících se trzích.

Třeba Asie, největší a nejrychleji rostoucí ekonomika regionu emerging markets, zaznamenala nárůst privátní spotřeby o 7 procent, kdežto Amerika nedosáhla ani 3 procenta.

Stručně řečeno, růst nezávislosti zbytku světa na USA je následkem růstu rozvíjejících se ekonomik a relativního bohatství těchto zemí, které představují téměř polovinu světového HDP (měřeno podle PPP).

5 komentářů: “Globalizace oslabuje pozici USA”

  1. Robin Štafl napsal:

    Můžete mi prosím Vás stručně vysvětlit, co to přesně PPP je (anglický název znám)? A jak se to liší od HDP? I když ze článku jde jednoznačně poznat, že HDP se měří podle PPP…:-)

    • Jan Traxler napsal:

      PPP = parita kupní síly… jde o přesnější vyjádření ekonomických veličin, např. i HDP… jak to říct… prostě když porovnáváte dvě veličiny (např. HDP USA a HDP Číny), musíte je dostat na stejné jednotky (např. americký dolar)… ale to je stále dost nepřesné, protože za 1 dolar pořídíte v Číně mnohem víc než v USA… proto se zohledňuje „kupní síla“ (kolik si za ten dolar koupíte) a pak se říká „podle parity kupní síly“

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Možná, že za úvahu stojí i to, proč se USA nijak výrazně nebrání dovozu levného čínského zboží. Že by strach z inflačních tlaků? Také by mě zajímal fundovaný názor na to, proč se již nebude zveřejňovat makroekonomický indikátor M3 (objem dolarů v oběhu). Myslíte si, že lze očekávat značný prodej amerických cenných papírů (pokles dolaru)? Má k tomu někdo nějaké informace? Děkuji SK

      • richard kučera napsal:

        Očekávat značný výprodej ani nemusíme to se děje už nyní a vidíme to všichni tady, ale pokračovat to bude nejspíš dál. Asi nejdůležitější je „výprodej“ některých národních bank a nákup EURa např. Čínská národní banka chce mít v devizových rezervách až polovinu rezerv v EURu a to je nepředstavitelný balík dolarů který se dostane (nejspíš už dostává) do oběhu. Druhá věc je, že to možná vyhovuje částečně i USA, tak trochu se jim lépe splácí ten gigantický schodek.

        • Slavomír Kožúšek napsal:

          Také jsem to četl. Jaký máte názor na vývoj $ v dlouhodobějším horizontu cca 5 až 10 let ? Rád bych to probral. Buďte prosím vyčerpávající 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.