Středa 15. srpna. Svátek má Hana.

Internet pomáhá investorům… k chaosu?

Internet se stále více stává součástí životů, zejména mladých lidí a stále častěji se stává jedním z faktorů ovlivňující rozhodování a chování veřejnosti. Rozšíření sítě Facebook a sdílení videa prý způsobilo nepokoje v severní Africe, některé seznamky vědí podle typu vašeho telefonu, jaký pestrý máte intimní život a Twitter dokáže předpovídat dění na akciových trzích.

To, že emoce se výrazným způsobem podílejí na chování a rozhodování investorů, není nic nového a v poslední době jsme podobného davového chování byli svědky několikrát. Prvním extrémem je nafukování investiční bubliny, kdy lidé nakupují investiční nástroje jen kvůli tomu, že rostou, a že do nich investují všichni ostatní, druhým extrémem je pak panika, kdy se na trzích objeví špatné zprávy a všichni se svých investic snaží co nejdříve zbavit.

Nakupování na vrcholu a prodej na dně samozřejmě přináší investorům poměrně velké ztráty. Ti, kteří nechtějí investovat pouze v dobách všeobecného optimismu a prodávat v době vrcholící paniky se pak snaží najít různé způsoby, jak vyzrát na trhy a vědět, kdy investovat. Společně s rostoucí oblibou sdružování se na různých sociálních sítích, kde jsou lidé schopni se svěřit druhým i s tím, co by za jiných okolností zůstalo utajeno, se společnosti v různých oborech snaží využít i tento informační potenciál. Informace dnes doslova hýbou světem a internet je jejich prakticky nevyčerpatelným zdrojem. Společnosti z různých oborů využívají data od svých klientů k pochopení jejich chování, které pak využívají při své obchodní strategii, nebo predikování určitých situací (jeden velký provozovatel platebních karet prý dokáže podle historie plateb kreditkou předpovědět rozchod partnerů, což může vést k zhoršení platební morálky) A využívají to také investoři, resp. ti, kteří mají pravděpodobně v úmyslu ulehčit investorům, hledajícím svatý grál, život.

Koncem minulého roku přišli tři vědci z univerzit v Manchesteru a Indianě se vskutku ohromujícím výsledkem svého průzkumu, v němž pozorovali změny nálad uživatelů sociální sítě Twitter. Autoři průzkumu nejprve shromáždili bezmála desítku milionů zpráv z Twitteru z roku 2008, u nichž bylo možné určit náladu uživatele, které pak zpracovali pomocí matematického modelu a porovnali s chováním na akciových trzích. Nakonec zjistili, že korelace mezi náladou investorů (přesněji klidná nálada) a vývojem indexu DJIA skutečně existuje. A na jejich vlastní překvapení dokáže klidná nálada předpovídat pohyb indexu DJIA s několikadenním předstihem s 87,6% úspěšností. Skutečně impozantní úspěch, ale přeci jen je zde několik ale. A ta platí i pro další, již zavedenější způsoby věštění vývoje na akciových trzích.

Prvním problémem takovéto studie, nebo průzkumu a jeho výsledků je fakt, že nálady investorů nemají vůbec nic společného s děním na akciových trzích a jde prakticky o náhodu. Nedostatkem takového předvídání pohybů na akciových trzích může být skutečnost, že není nijak univerzální a použitelný na všech trzích. Vzájemná korelace akciových trhů ve světě sice evidentně roste, ale stejně nelze takový model využít na všechny trhy. Zmiňovaný Twitter je velmi rozšířený v USA a proto je patrně možné jej využít při pohybech indexu DJIA, jiné sítě s celosvětovým významem už ale použitelné zřejmě nebudou. Problémem je rovněž skutečnost, že jiný průzkum na síti Facebook ukazuje, že lidé jsou nejšťastnější a nejspokojenější v pátek a nejméně šťastni v pondělí (na to snad nikdo Facebook nepotřebuje) a nejsmutnější zase kolem svatého Valentýna.

Dalším problémem je skutečnost, že podobných způsobů, jak využívat emoce investorů existuje nespočetné množství, jejich síla ale spočívá často v tom, že nejsou velmi „profláklé". Na volatilitě na trzích, která je často vyvolána emocemi, dnes vydělávají velké peníze firmy zaměřené na vysokofrekvenční obchodování (high frequency trading – HFT). Tito obchodníci ale využívají své, často velmi komplikované, modely, jejichž jedinečnost je základem úspěchu. Pokud ale podobný způsob začne využívat příliš mnoho lidí, bude jeho účinnost, resp. úspěšnost pravděpodobně rychle klesat. Je to stejné jako s mnoha jinými systémy a investičními strategiemi, nebo programy určené k automatickému obchodování, které chtějí jejich autoři prodat. Pokud využívají jakoukoli informaci z trhu, je lepší, když je využívá co nejmenší počet lidí. Pokud mají všichni stejné informace, je výhoda pryč.

Úplně na závěr by se s nadsázkou dalo říci, že pokud by takový systém fungoval, a začalo by jej využívat příliš velké množství lidí, mohli bychom být svědky mnohem častějších panických výprodejů a chaotických situací na trzích, než tomu bylo doposud. Stačilo by, že by měla většina lidí na internetu špatnou náladu (klidně i uměle vyvolanou nějakou manipulací) a hromadné výprodeje na akciových trzích by byly na světě.

Kdo má hlavní podíl na vzniku bublin?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.