Pátek 17. listopadu. Svátek má Mahuléna.

Příčiny růstu a prasknutí cenových bublin

Investiční instrument nebo aktivum, nabízející za daných podmínek na trhu atraktivní výnosy, se může stát předmětem vzniku cenové bubliny. Co vede ke vzniku cenových bublin? Které faktory vznik bublin ovlivňují? Proč se o vznikající bublině nahlas nemluví? Proč nikdo neodhadne, že bublina praskne?

Pro nafukování takové bubliny je typické, že ceny letí za masivního obchodování vzhůru. Dochází k rozmachu, o kterém se hovoří, že bude pokračovat do nekonečna, zprávy přinášejí informace o dosahovaných ziscích a investičních příležitostech. I když se čas od času mohou objevit drobné korekce, vždy dochází k dalšímu růstu. Optimismus a důvěra se zvyšuje, jako nemožné se jeví, že by růst měl někdy skončit. Někdy se mohou objevit I komentáře, že růst nemusí odpovídat reálnému stavu a fundamentálním hodnotám, ale takové komentáře jsou odmítnuty a překryty optimismem.

I když propad nikdo nepředpovídá, některá z malých korekcí vytrvá a spustí lavinu výprodejů a nástup medvědího trhu. K prasknutí bubliny dochází díky i nepatrnému impulsu. Trend se mění, ceny neočekávaně padají. Zpočátku to nevzbuzuje obavy, vykládá se to jako drobná korekce, dočasný pokles, způsobený nejistotou nebo jinou zdánlivě logickou příčinou. Brzy po události začne vznikat mnoho komentářů a rozborů, vysvětlujících důvody pro takový propad a okamžik jeho vzniku.

Vznik exponenciálního tempa růstu je signálem pro to, že se nemusí jednat o zdravý růst a může jít o ekonomickou bublinu. K nafouknutí bubliny obecně přispívají (a) levné peníze, (b) psychologie trhu, (c) spekulativní nákupy a (d) vliv médií a publikovaných zpráv. Tyto kategorie příčin jsou rozebrány hlouběji.

(a) Nízké úroky a levné peníze, expanzivní měnová politika

Pokud do ekonomiky vtékají levné peníze, nemusí být ekonomika schopna tyto peníze vstřebat. Držitelé volných peněz se snaží peníze zhodnotit. V situaci, kdy v reálné ekonomice existuje dostatek investičních projektů, jsou prostředky použity k rozšiřování výrobního potenciálu (např. stavba nových výrobních kapacit, budování distribučních kanálů, budování prodejní sítě), v čehož důsledku roste i produkce (nabízené výrobky a služby). Jestliže se takových projektů nedostává, vzniká prostor pro investiční projekty, jejichž důsledkem je vznik cenových bublin (např. akciová cenová bublina, cenová bublina nemovitostí, cenová bublina ropy nebo jiné komodity).

Když banky přicházejí s nabídkou levných peněz (dostupných hypoték) může se v jistou dobu například vyplatit investovat do nemovitostí, jejich ceny rychle rostou. Důsledkem rozšíření takových praktik je tendence spekulovat s levně vypůjčenými penězi, kdy se vypůjčené peníze investují do aktiv, jako jsou cenné papíry nebo nemovitosti.

Velké bubliny například prodělalo Japonsko v 80. letech minulého století, kdy byl na základě dohody uzavřené se Spojenými státy zhodnocen směnný kurz jenu. Japonská centrální banka snížila úrokové sazby a bankovní systém mohl poskytovat úvěry, které byly používány ke spekulativním nákupům. Bublina začala střídat bublinu, bublinu na akciovém trhu vystřídala bublina na trhu s nemovitostmi, viz. obrázek.

(b) Psychologie trhu a vliv optimistického sentimentu

Cenové pohyby zesiluje nebo někdy naopak zeslabuje působení psychologie trhu. Převládá-li optimismus, ceny rostou do nebes a převažující optimistické úvahy tvrdí, že bezesporu existuje další prostor k růstu. Všichni si obvykle pod vlivem euforie na stoupající ceny zvyknou a jakékoli fundamentální výklady toho, že se jedná o neopodstatněný vývoj nenalézá pochopení.

Právě stádové chování a tendence k nákupům nebo prodejům ve směru tržního trendu ovlivňuje rozhodování a úsudek jednotlivých investorů. Vliv optimistického sentimentu, pobláznění a vidině snadných zisků změní chování investorů, předsevzetí o vyvarování se minulým chybám a poučení se z minulosti upadá v zapomnění.

(c) Vliv spekulativních nákupů

Možná spekulace může spočívat v tom, že se kupuje proto, aby byl díky budoucímu růstu cen a prodeji za novou vyšší cenu vytvořen zisk. Spekulanti, na rozdíl od spotřebitelů nebo podnikatelů, nakupují protože se domnívají, že mohou později prodat se ziskem.

Příkladem takového nákupu může být koupě bytu, pozemku nebo zahraniční měny s vírou, že bude v budoucnu prodán za cenu vyšší (tedy nikoliv k uspokojení vlastních potřeb, stavbě vlastního domu nebo použití deviz na zahraniční dovolené). Je-li nakupováno se záměrem budoucího prodeje a získání kladného rozdílu mezi prodejní cenou a vynaloženými náklady, musí na trhu existovat účastníci, kteří budou solventní a budou ochotní za tuto vyšší cenu koupit. Princip výdělku v takových spekulativních nákupů je obdobou pyramidové hry, jejíž úspěch závisí na přílivu dalších kupujících. Dokud se nějací kupující najdou, bublina se nafukuje.

(d) Vliv médií a publikovaných zpráv

Zájmy a lobby, bank, výrobců, distributorů, prodejců a jiných sektorů ekonomiky profitujících z ovlivnění psychologie a nálady na trhu, může prostupovat asi do médií nejenom v podobě otevřené mediální masáže. Může jít o publikování nabídkových namísto prodejních cen, prezentování výseků cenového vývoje, nikoliv smysluplné grafy vývoje za delší období nebo komentování výsledků krátkodobé volatility, která z dlouhodobého hlediska nic neznamená.

Bublina praská…

Nafukování bubliny netrvá věčně, neviditelná ruka trhu ukazuje, že nic neroste do nebes a bublina i přes optimistické přesvědčení mnoha účastníků trhu praskne. Jedním z předpokladů fungování ve své době populární pyramidové hry "letadlo" je předpoklad, že roste počet pasažérů, kteří do systému vkládají své prostředky. Jak počet pasažérů přibývá, blíží se okamžik, kdy se nových pasažérů nedostává a systém nemá dostatek prostředků pro udržení růstu financovaného novými pasažéry. Spekulace na vzestup ceny se tak někdy stává pyramidovou hrou, jejíž úspěch závisí zejména na přílivu dalších kupujících.

K prasknutí bubliny obvykle přispívá (e) pesimistický sentiment na trhu, (g) vliv spekulativních aktivit a (h) vliv médií

(e) Zdražení úvěrů a pokles koupěschopné poptávky

Impulsem k prasknutí mnoha bublin bylo zvýšení úrokových sazeb a snížení dostupnosti úvěrů, čehož důsledkem bylo snížení poptávky nových kupujících. Poptávka nových kupujících může být ovlivněna i jinými událostmi, jako je finanční nebo hospodářská krize, nástup nové technologie nebo substitutů ovlivňujících fundamentální hodnotu drženého majetku.

(f) Psychologie trhu a vliv pesimistického sentimentu

Jak již bylo rozebráno výše, cenové pohyby jsou ovlivněny psychologií trhu. Pokud všichni očekávají pokles cen, lze předpokládat, že k tomuto poklesu skutečně dojde. Převládne-li na trhu pesimismus, je obvyklé, že jeden kopíruje druhého a tendence prodávat vytvoří medvědí trh. Rychlý pokles cen je doprovázený nízkou aktivitou kupujících, nákupní euforie je vystřídána pesimismem, který často hraničí i s panikou.

(g) Vliv spekulativního kapitálu

V zájmu zachování hodnoty spekulativního kapitálu profesionální spekulant, který zaspal, prodává a vyklízí pozice nejpozději v okamžiku dosažení maximálních cen. Čím více spekulativního kapitálu na trh vstoupilo, tím větší propad bude. K poklesu také mohou napomáhat prodeje nakrátko (short selling), kdy se spekuluje na to, že se trend propadu udrží.

(h) Vliv médií

Rostoucí množství špatných zpráv, často nadhodnocené médii, hledajícími žhavé zprávy, úzce souvisí s psychologií trhu a růstem pesimistického sentimentu. Čím více se takových zpráv objevuje, tím více tyto zprávy mohou ovlivnit chování ekonomických subjektů a nakonec i samotný průběh a rychlost propadu.

Závěrečné shrnutí

Cenová bublina obvykle vzniká, když na určitém trhu dojde ke značnému růstu cen, který není opodstatněn ekonomickými fundamenty. I při cenách, které se velmi odchylují od fundamentálních vnitřních hodnot, se uskutečňují vysoké objemy obchodů. Ceny rostou, na trhu vládne býčí nálada, v psychologii investorů převládá optimismus a důvěra v pokračování růstu.

Ekonomické bubliny byly, jsou a asi i budou. Bubliny budou zesilovány nerozumnou měnovou politikou centrálních bank. Nadbytečná emise peněz se může od počátku neprojevovat všeobecným růstem cen, ale právě nafukováním bublin. Experimenty měnové politiky americké centrální banky (FEDu), která je za tvůrce takových bublin označována, bývá i terčem vtipů. Vtip, uvedený na obrázku, zachycuje výsledky zbytečného úsilí FEDu o regulování hospodářského cyklu měnovou politikou. „Rostoucí bublinový cyklus“ je střídán „klesajícím bublinovém cyklem“ a nastoupila éra bublinové ekonomiky. Že by se pro změnu blížila bublina na trhu s americkými dluhopisy?

Kdo má hlavní podíl na vzniku bublin?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

5 komentářů: “Příčiny růstu a prasknutí cenových bublin”

  1. Podstatou napsal:

    bublin možná je zjednodušeně řečeno špatné nastavení úrokových sazeb centrální bankou. Proč?
    V tržní ekonomice mají být všechny ceny tržní. Tržní, jinými slovy reálná cena znamená okamžitou ROVNOVÁHU mezi poptávkou a nabídkou. Jak může být rovnovážnou cenou peněz, kterou úroková sazba, když ji nestanovuje TRH, ale centrální banka, tady Fed?
    Prostě jí není. A tím pádem není reálné ocenění derivátů, které používá úrokové míry…
    A navíc, kromě samotné emise peněz centrální bankou zde máme emisi samotnými KOMERNČÍMI BANKAMI prostřednictvím multiplikačního efektu při úvěrování.
    Výsledek – přebytek likvidity, nabíkdy, volných peněz, které hledají projekt ke zhodnocení, vyženou ceny něčeho do nereálné výše (podobně jako na začátku stál nereálný úrok od centrální banky) a bum. Bublina.

  2. Loki napsal:

    Tohle se ke me dostalo a hned jsem si rekl, ze se tu o to s vami podelim. Nadherne vystizeni nalady v USA :-).

    http://www.youtube.com/watch?v=bEZB4taSEoA

    • OTTO napsal:

      Vy tomu věříte, že by mocní neuměli počítat?
      Zkrátka se tu hraje hra, které my zatím nerozumíme.
      Dynastie Rockefellerů, Rotschildů a spol. zase koupí za 10% skutečné hodnoty to o co mají zájem a upevní své pozice.

      • autor napsal:

        Snaha porozumět této hře vyžaduje klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Informace, které jsou zveřejňovány toto nedělají, ty spíše komentují symptomy :(. Nastoupí-li deflační spirála přispěje to k přerozdělení majetku nejenom mezi dynastie..

      • obchodnik napsal:

        ale o tom, to video vubec neni

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.