Sobota 15. srpna. Svátek má Hana.

Je bezpečné investovat do firemních dluhopisů?

firemní dluhopisy

Firemní dluhopisy je téma, které v tuzemsku už nějakou dobu rezonuje. Objevují informace o jejich prodeji a následném nesplácení. Jsou tyto dluhopisy bezpečné? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Problematiku korporátních dluhopisů pečlivě sleduje i Ministerstvo financí (MF) a navrhuje v tomto ohledu různá opatření ke snížení rizika mis-sellingu neboli nevhodného prodeje.

„Koupě korporátního dluhopisu investorem je ekonomicky totožná s poskytnutím půjčky – respektive úvěru – dané obchodní korporaci. Z tohoto důvodu je potřeba, aby investor uměl správně vyhodnotit rizika s tím spojená, zejména kreditní riziko dlužníka (obdobně jako toto riziko posuzují banky při poskytování úvěrů obchodním korporacím),“ podotýká za MF Jakub Vintrlík.

Kreditní riziko zpravidla posuzují ratingové agentury a přidělují dluhopisům či jejich emitentům rating. Nicméně náklady na něj jsou značné a mohou si jej dovolit jen velcí emitenti. V ČR má rating jen 6 velkých obchodních korporací.

„Pokud si koupíme dluhopis, poskytujeme vlastně jeho vydavateli úvěr – věříme mu, tedy věříme v to, že nám tento náš dlužník vypůjčené peníze bude umět a chtít vrátit podle dohodnutých podmínek. Čím méně mu v tomto věříme, tím větší je naše riziko ztráty, a tím větší bychom po něm měli chtít úrok jako odměnu za toto naše věřitelské riziko,“ uvádí ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy – Michal Skořepa.

Pro malé firmy je dluhopisové financování na dospělém trhu obvykle příliš drahé

Zejména v posledních několika letech popularita korporátních dluhopisů v České republice stoupla, a to jak pro emitenty, tak pro investory. Přesto zůstává Česká republika i nadále primárně tzv. „bank-based economy“, kdy se reálná ekonomika financuje hlavně bankovními úvěry a úspory domácností jsou tvořeny primárně bankovními vklady. Tím se lišíme od tzv. „market-based economy“, jimiž jsou primárně USA a Velká Británie. V nich se reálná ekonomika financuje primárně přes kapitálový trh a úspory domácností se skládají převážně z akcií a dluhopisů (případně investičních fondů). To je dáno zejména tradicí a historickým vývojem příslušných ekonomik.

I proto se Česká republika snaží – mimo jiné i na základě doporučení Světové banky – o rozvoj tuzemského kapitálového trhu na základě „Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019-2023“. Tu v březnu 2019 schválila vláda. Cílem je dosáhnout většího podílu financování přes kapitálový trh. Výhodou vyrovnanějšího mixu bankovního a tržního financování je větší odolnost ekonomiky v případě krize. Větší podíl nástrojů kapitálového trhu v portfoliích investorů (úsporách domácností) totiž umožňuje lépe bojovat s inflací.

Michal Skořepa podotýká, že v Evropě je historicky daleko větší zastoupení malých firem. Právě pro malé firmy je dluhopisové financování na dospělém trhu obvykle příliš drahé. Český trh ovšem zatím zcela dospělý není, protože je na něm evidentně řada investorů riskujících velké ztráty investicemi do dluhopisů relativně neprůhledných firem.

Co dělat s podvodnými dluhopisy

Jako problematické vnímá MF zejména tzv. podvodné dluhopisy, tedy dluhopisy vydané se záměrem, že nebudou nikdy splaceny. Takové jednání může být posouzeno jako trestný čin. Nicméně je vhodné, aby je investoři uměli včas odhalit a neinvestovali do nich. Pokud je investor nezkušený a není zběhlý ve čtení účetních závěrek, je vhodné se obrátit na profesionály, kteří tyto dovednosti mají – zejména na licencované obchodníky s cennými papíry.

„Mnozí vydavatelé dluhopisů svým potenciálním zájemcům tvrdili, že jejich nabídky jsou posvěceny Českou národní bankou (ČNB). Ta přitom ověřuje – a to ještě jen v některých případech – pouze to, jestli vydavatelé dluhopisů sdělují zájemcům vše, co jim sdělit mají. Rozhodně ale neověřuje, že dané dluhopisy budou jistě splaceny. Chtělo by to tedy doplnit zákon o povinnost vydavatelů výslovně upozornit zájemce, že souhlas ČNB nelze brát jako signál, že dluhopisy budou jistě v pořádku splaceny,“ vysvětluje pro server investujeme.cz ekonom České spořitelny. A dodává, že hlavně by to chtělo všemi možnými kanály posilovat finanční gramotnost české populace. Investice nemusí vyjít, ale investor na to musí být předem psychicky i finančně připraven.

Firemní dluhopisy: ano, nebo ne

Současně je vhodné dodržovat pravidlo alespoň elementární diversifikace portfolia (např. nemít více než 5 % v jedné investici). „Typickým problémem nezkušeného investora je investice celoživotních úspor do dluhopisů jediného emitenta,“ uvádí zástupce MF. Pro drobného investora, který nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, aby mohl své portfolio dobře diversifikovat – například při výše uvedeném limitu 5 % a výši jedné investice 10 tis. Kč by měl mít investor zainvestováno celkem 200 tis. Kč. Je tak nejvhodnější investovat do investičních fondů, které umožňují diversifikaci i při velmi malých investicích – například již od 300 Kč.

4 komentáře: “Je bezpečné investovat do firemních dluhopisů?”

  1. Vilák napsal:

    Přesně tak! Tématu se věnuje dopodrobna například web Rizikovedluhopisy.cz.. Kdo si o tom něco málo přečte, tak ví, že k bezpečnosti mají firemní bondy opravdu daleko. Bohužel podobný web sám na boj se šmejdy asi nestačí… Podporuji jej jak jen se dá, aspoň tak můžu něco dělat.

    • Anonym napsal:

      Máte pravdu. Podvodníků je všude více než dost. A zvlášť v obchodním styku, mj. i někteří emitenti dluhopisů. Ale spravedlnost je na tyhle krátká. A trvá to moc dlouho!!!!

  2. Hans napsal:

    Tak v ČR to určitě bezpečné není. Do právního státu máme daleko, vymáhání podkladů od firem a zveřejnění na justice.cz, aby bylo možno dohledat a udělat si analýzu a názor, to nefunguje. Do chvíle, do které nebude fungovat tvrdě a to i s pokutami pro firmy skutečný reporting výsledků, tak je investice do firemních dluhopisů v ČR velmi nebezpečná.

    • Arkanek napsal:

      Potvrzuji z vlastní i jiných zkušeností!!! Svatá pravda………. Jenže s tím nikdo nic nedělá………..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.