Pro většinu lidí je penzijní reforma důležitá, i když se stále objevuje nemalý odpor k reformě zahrnující spořicí prvek. Výsledky
průzkumu začínají být pro reformu o něco pozitivnější, než tomu bylo dřív. Přes 11 procent dotázaných uvedlo, že si na penzi nespoří a ani to neplánuje. Více než polovina lidí uvažuje rozumně a zastává názor, že o důchodce se má postarat
částečně stát, ale také si má každý spořit do svého prasátka.
Lidé si na penzi spoří, ale…
Podle průzkumu si na penzi spoří 63 procent lidí, ale většina z nich si uvědomuje, že jejich ukládání úspor na důchod je
nedostatečné. Jako hlavní příčinu nižšího spoření mnozí uvádějí nepříznivou finanční situaci. Dokonce přes 40 procent populace se domnívá, že o penzi se má postarat jen stát. Většinou tento názor zastávají lidé se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity.
Penzijní reformě rozhodně nehraje do karet politická situace. Jistě oprávněné obavy o vložené prostředky do penzijní reformy pramení ze strachu o to, co přinese nová vláda. V průzkumu často zazněly názory, že reforma po volbách stejně projde další změnou. Skoro 30 procent dotázaných se také obává, že se vlastního důchodu ani nedožije.
„Nedůvěru ve stabilitu systémů a předvídatelnost i kontinuitu v chování státu je možná vůbec největší překážkou jakýchkoliv reforem, do nichž by se měli občané dobrovolně zapojit. Podle těchto výsledků to tak vypadá,“ uvedl ředitel distribuce a marketingu ING Investment Management Miloš Filip.
Radit mají poradci a novináři
Na otázku, kdo by měl lidem reformu vysvětlit, odpovědělo 53 procent dotázaných, že informace by se měli objevit hlavně v novinách a na internetu. Přes 40 procent očekává, že jim penzijní reformu vysvětlí finanční poradce.
REKLAMA
A v čem je vlastně problém? Mnozí potřebují hlavně vysvětlit, co konkrétně bude pro běžného občana penzijní reforma znamenat. Dotazovaní by rádi také znali výpočet toho, co mohou v penzijních fondech na důchod našetřit a co budou dostávat. Skoro třicet procent lidí by potřebovala znát celý průběh reformy. Problém ale je, že ani ti, co stáli u zrodu penzijní reformy, se v ní už pořádně neorientují. Dokonce i stát si hodlá najmout soukromou firmu, aby zaměstnancům úřadů nadcházející změny podrobně vysvětlila.
„Češi jsou možná ohledně budoucnosti zodpovědnější, než se zdá. Je otázkou, zda tomu tak není jen tehdy, když se jich někdo ptá na názor. V Praxi možná rozhodují omezené prostředky na spoření a stádní chování, při němž je košile bližší než kabát. Pokud by ale stát podporoval finanční vzdělávání, možná by zjistil, že výchozí podmínky nejsou tak špatné, jak si mnozí myslí,“ uzavřel Miloš Filip.
