CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Petr Gola

31. 03. 2010

4 komentáře

Důchodové pojištění je vysoká "rovná daň"

 


 

Občané s nadprůměrnými příjmy odvedou na důchodovém pojištění hodně a státní důchod budou mít velmi nízký. Na tolik důležitou změnu důchodového systému se však zapomíná.

Rovná sazba daně je v Česku zavedena již od roku 1993. Je zavedena u zdravotního a sociálního pojištění, které jsou v podstatě taky „daní“. Na sociálním pojištění odvede každý zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy (zaměstnavatel 25 %) a na zdravotním pojištění 4,5 % (zaměstnavatel 9 %). Samotné důchodové pojištění je zahrnuto do zmíněného sociálního pojištění. Celkové odvody zaměstnance a zaměstnavatele na důchodovém pojištění činí 28 % z hrubé mzdy zaměstnance, zbylá část jde na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

Odvody na pojistném u průměrné mzdy

Za rok 2009 činila průměrná měsíční mzda 23 598 Kč. Občan pobírající průměrnou mzdu tak na důchodovém pojištění odvedl měsíčně 6 608 Kč (zaměstnavatel za něj odvedl 5 074 Kč a zaměstnanec 1 534 Kč). Přestože jsou odvody na důchodovém pojištění vysoké, má důchodový systém problémy.

Zatímco občané mající nadprůměrné příjmy odvedou na důchodovém pojištění během produktivního života nesrovnatelně více než následně čerpají v penzi, tak u občanů s podprůměrnými příjmy je to naopak.

Příklad

Ve zjednodušeném příkladu si vypočítáme, kolik občan pobírající celý život průměrnou mzdu do důchodového systému peněz odvedl a kolik čerpal. Občan pobírající celý život průměrnou mzdu, který odváděl ze svého příjmu 34 let důchodové pojištění, tak na pojistném celkem odvedl 2 696 064 Kč (6 608 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 34 let). Tento postup je zjednodušený. Průměrné výdělky v předcházejících letech jsme zjednodušeně převedli na současnou hodnotu. Stejný postup uděláme v případě výpočtu důchodu. Měsíční důchod činí 11 258 Kč (viz výpočet).

Rok

Roční příjem

Koeficient

Přepočtený příjem

1986

35 402 Kč

7,9988

283 176 Kč

1987

36 143 Kč

7,8349

283 176 Kč

1988

36 967 Kč

7,6602

283 176 Kč

1989

37 863 Kč

7,4790

283 176 Kč

1990

39 248 Kč

7,2150

283 176 Kč

1991

45 292 Kč

6,2522

283 176 Kč

1992

55 468 Kč

5,1052

283 176 Kč

1993

69 479 Kč

4,0757

283 176 Kč

1994

82 366 Kč

3,4380

283 176 Kč

1995

97 607 Kč

2,9012

283 176 Kč

1996

115 573 Kč

2,4502

283 176 Kč

1997

127 752 Kč

2,2166

283 176 Kč

1998

139 661 Kč

2,0276

283 176 Kč

1999

151 156 Kč

1,8734

283 176 Kč

2000

161 124 Kč

1,7575

283 176 Kč

2001

174 865 Kč

1,6194

283 176 Kč

2002

187 658 Kč

1,5090

283 176 Kč

2003

200 294 Kč

1,4138

283 176 Kč

2004

213 589 Kč

1,3258

283 176 Kč

2005

224 654 Kč

1,2605

283 176 Kč

2006

239 472 Kč

1,1825

283 176 Kč

2007

257 129 Kč

1,1013

283 176 Kč

2008

278 060 Kč

1,0184

283 176 Kč

2009

283 176 Kč

1,0000

283 176 Kč

celkem

x

x

6 796 224 Kč

Osobní vyměřovací základ

23 582 Kč

 

Redukovaný osobní vyměřovací základ

14 425 Kč

 

Základní výměra důchodu

2 170 Kč

 

Procentní výměra za odpracované roky

63

 

Procentní výměra důchodu

9 088 Kč

 

Měsíční důchod celkem

11 258 Kč

 

Očekávaná délka života 65letého občana v Česku je 81,6 let. Pokud odešel v našem případě občan do důchodu v 62 letech, tak bude v průměru penzi pobírat 19,6 let. Celkem mu, opět zjednodušeně, bude na penzi vyplaceno 2 647 881 Kč (11 258 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 19,6 let).

Proč tedy peníze na důchod nebudou stačit?

Občan pobírající celý život průměrnou mzdu odvede na důchodovém pojištění přibližně stejně, kolik následně na čerpá na důchodovém pojištění. Proč bude důchodový systém v Česku v nerovnováze?

  • Uvedené „rovnítko“ platí pouze u občanů, kteří pobírali celý život průměrnou mzdu. U občanů s podprůměrnými příjmu tomu tak není. Průměrnou a vyšší mzdu přitom pobírá pouze přibližně třetina občanů.
  • Očekávaná délka dožití 65letých občanů se rok od roku zvyšuje. Např. v Japonsku je to již nyní 86 let. Stejné zvyšování se očekává i v Česku. Důchod tedy budou občané pobírat delší dobu.
  • Klesá počet občanů v produktivním věku a zvyšuje se počet důchodců. V průběžném důchodovém systému je to velký problém. Finanční prostředky chybí.
  • OSVČ odvedou na důchodovém pojištění méně než zaměstnanci (to je však vykompenzováno jinými nevýhodami (žádná ochrana dle zákoníku práce, většinou žádná nemocenská…) a jinými povinnými platbami (např. silniční daně…)
  • Ženy stráví v zaměstnání méně let než ve zvoleném příkladu, proto méně odvedou na důchodovém pojištění. Do náhradních dob pojištění se počítá i doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené.
  • Zvyšuje se počet občanů, kteří během produktivního života odpracují 25 let a méně. Potřebnou dobu pojištění pro přiznání důchodu splní díky započítání náhradní doby pojištění.

Zvyšovat důchodové pojištění již nelze

Průběžně nastavený systém v Česku tedy nemůže být v budoucnu finančně udržitelný. Je nutné provést důchodovou reformu. Aby nebyl důchodový systém schodkový, bude muset klesat státní penze. Pouze parametrické změny (zvyšování důchodového věku, zvyšování počtu let pojištění…) nestačí.

Zvyšovat důchodové pojištění již také nelze. Již nyní je jedno z nejvyšších  z členských zemí Evropské unie (spolu s Itálií a Belgií). Ekonomicky zdravější a déle udržitelný je třípilířový systém, který úspěšně funguje v mnoha vyspělých zemích světa (např. Nizozemí, Švédsku, Švýcarsku, Austrálii, Novém Zélandu, Norsku, Dánsku…). V tomto systému větší část výsledné penze tvoří úspory ve zvoleném penzijního fondu (čím více občan vloží, tím více získá) a z vlastních státem podporovaných úspor.

Ve třípilířovém systému je více zohledněn princip zásluhovosti, který v průběžném systému chybí. Průběžný systém v Česku je velmi rovnostářský.

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • pragmatik

    2 dubna, 2010

    Tohle nechápu: „Očekávaná délka života 65letého občana v Česku je 81,6 let. Pokud odešel v našem případě občan do důchodu v 62 letech, tak bude v průměru penzi pobírat 19,6 let.“
    Pokud je očekávaná délka života 65letého 81,6 let (je to vůbec pravda?), ať mi nikdo netvrdí, že pro 62letého je to těch stejných 81,6 let!
    Např. z úmrtnostních tabulek ČSÚ za rok 2008 pro muže vychází 80,13 pro 65letého (očekávaná zbývající doba života 15,13) a 79,12 pro 62letého (očekávaná zbývající doba života 17,12).

    Odpovědět

  • Zdenek

    2 dubna, 2010

    Např. v CH, kde je obligatorní, je problém u některých PF jednak s krytím, jednak s okamžitým výběrem/utratí se za luxus/ a jednak s dědictvím/nedědí se/. U nás by byl problém ještě z obavy z tunelu, sladký život správců a vůbec krachu státu.

    Odpovědět

  • Honza

    2 dubna, 2010

    Může mi někdo vysvětlit, co vyřeší důchodová reforma (systém přerozdělování papírků)? Podle mě, pokud tady za 30 let bude více procent důchodců a méně procent lidí v produktivním věku, z nichž navíc bude více procent flákačů a lidí objektivně neschopných pracovat, tak se prostě budeme mít špatně a žádná důchodová reforma s tím nic neudělá. Pokud na 100 pokakávajících se dědoušků bude jedna pečovatelka, tak je úplně jedno, jestli ti dědouškové mají na kontě milion nebo tisíc. Pouze ta pečovatelka bude brát v prvním případě tisíc krát vyšší nominální plat a čisté gatě budou mít v prvním i druhém případě jen ti dědouškové, kteří budou bohatší než ostatní dědouškové.

    Odpovědět

  • Tomáš

    3 dubna, 2010

    Nelze souhlasit s „většinou žádná nemocenskáů – oni si ji totiž OSVČ neplatí – nebo minimální. Já jako zaměstnanec jinou možnost nemám. Silniční daň – hm – ale zde autor míchá věci podnikání a soukromého života.
    Byl bych rád OSVČ, ale vypečený zdravotnický systém mi neumožňuje si otevřít soukromou praxi a dělat to, co dělám místo pro nemocnici pro sebe (jsem druhoatestovaný lékař).

    Odpovědět