Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Penze: Raději vyšší odvody než nižší penze

Penzijní systém je připravován na změnu. Politici spolu s ekonomy a demografy hledají optimální řešení… co by ale chtěli lidé? Podle výsledků průzkumu Eurobarometru si raději připlatí, než by se spokojili s nižšími penzemi či pozdějším odchodem do důchodu.

V České republice funguje průběžný důchodový systém. V praxi to znamená, že co se vybere na důchodovém pojištění (součást sociálního pojištění) od zaměstnaných a podnikatelů, to se rozdělí mezi stávající důchodce.

Průběžný důchodový systém má řadu výhod. Odhlédneme-li od fiskální výhody (kdy stát v počátcích fungování systému vybírá prostředky od pracujících, ale ještě je nevydává penzistům, neboť žádný nezískal nárok na výplatu penze), může být pro penzisty výhodný. Jak to?

Budeme-li předpokládat pravidelný růst mezd, dojde při průběžném důchodovém systému k následující situaci: Pracující platí na důchodovém pojištění ze své průměrné mzdy pevně stanovené procento. V okamžiku, kdy odejde do penze, přestává platit pojištění, a je mu vyplácen důchod z plateb pracujících. Jsou-li platy vyšší než dříve, na rozdělení mezi stávající penzisty zbývá více prostředků – a penze tak mohou udržovat s příjmy krok.

Průběžný systém má ale také několik úskalí. V prvé řadě musí být pracující schopni uživit penzisty. Toho lze dosáhnout poměrně snadno, je-li důchodců výrazně méně než pracujících – a pojistné na důchodové pojištění může být poměrně nízké. Prodlužuje-li se ale věk dožití a klesá-li počet pracujících, což nyní oznamují demografické studie, v systému se nedostává prostředků.

V současnosti na dva lidi v produktivním věku (15 – 65 let) připadá jeden člověk mimo produktivní věk, z nichž je přibližně polovina v důchodovém věku. Ale… již nyní zdaleka ne každý člověk v produktivním věku je ekonomicky aktivní – studenti studují, lidé jsou nezaměstnaní, odcházejí do předčasného či dřívějšího důchodu… A tak pracujících na zaplacení penzí je ještě méně.

Demografický výhled není pro budoucí penzisty nikterak příznivý. V roce 2065 by podle aktuální studie Českého statistického úřadu měl připadnout na každého člověka v produktivním věku jedeno dítě nebo penzista. Penzistů navíc bude přibližně 2,5krát více než dětí. Přitom stále platí, že zdaleka ne všichni lidé v produktivním věku budou ekonomicky aktivní…

Průběžný systém penzí je ale neuvěřitelně životaschopný. Při úpravě některého z parametrů je schopen ustát téměř libovolnou demografickou strukturu obyvatel i její změny. Ale…

Základními parametry, které určují bilanci cash-flow průběžného penzijního systému, jsou věk odchodu do důchodu, výše platby na důchodové pojištění a výše důchodu. Stačí kterýmkoli z nich pohnout správným směrem a ze zdánlivě neudržitelného deficitního systému se stane vyrovnaný či přebytkový.

Nedávno zveřejněný Eurobarometr, zkoumající veřejné mínění v Evropské unii, se zabýval mimo jiné též otázkou, jakou jednoduchou formou by chtěli lidé zajistit financování penzí. Na výběr měli respondenti ze tří možností: zvýšení odvodů, prodloužení věku odchodu do důchodu a snížení státem garantované penze. Nejvíce dotázaných (35 %) se klonilo k první variantě, tedy zvýšení plateb na zdravotní pojištění a po 15 % se rozdělilo mezi ostatní dvě možnosti. Zcela jiný přístup by volilo 19 % respondentů a 11 % kombinaci všech tří přístupů.

S českým sociálním systémem, do něhož patří také penzijní systém, Češi nejsou spokojeni.

Graf 1: Názory na český sociální systém

Zdroj: Eurobarometr 71

Z průzkumu vyplývá, že občané České republiky vnímají sociální systém jako nedostačující, drahý a v žádném případě by ho nedoporučily jako vzor pro jiné země. Šíře sociálního systému není ale hodnocena tak kriticky ve srovnání s ostatními novými členskými zeměmi – je hodnocen respondenti z České republiky ho hodnotí jako třetí nejlépe po Slovinsku a Maltě.

Nejlépe svůj vlastní sociální systém hodnotí Francouzi, Dánové, Lucemburčané a Nizozemci. Více než 75 % respondentů by jejich domácí systém doporučili i jiným zemím.

Na to, jak špatně je sociální systém včetně penzijního v České republice hodnocen, je poměrně málo vnímán jako jeden ze dvou největších aktuálních problémů.

Graf 2: Nejpalčivější problémy České republiky

Zdroj: Eurobarometr 71       

Tento názor může pramenit z bagatelizování nezbytnosti penzijní reformy některými čelními politiky, jejichž časové vnímání končí dalším volebním obdobím.

Na druhou stranu v delším časovém výhledu se penzijní systém dostává do popředí a výrazně zastiňuje ostatní problémy.

Graf 3: Nejpalčivější problémy České republiky v roce 2030

Zdroj: Eurobarometr 71       

Aktuálně nejpravděpodobnější variantou penzijního systému je tzv. opt-out, kdy se plátce důchodového pojištění bude moci z části plateb do průběžného systému vyvázat a převést je do fondového systému. I tento systém má pochopitelné své výhody a nevýhody.

Jinou možností by byla úprava parametrů stávajícího penzijního systému. V tomto ohledu se nabízí více možností než jen tři zmíněné. Lze kupříkladu zkrátit či zrušit náhradní doby pojištění (např. studium, mateřská…), lze zvýšit počet odpracovaných let pro získání nároku na penzi apod. I takováto dílčí opatření ale vedou přeneseně buď k prodloužení doby odchodu do důchodu, nebo ke zvýšení plateb či snížení penzí.

Jaký penzijní systém je podle vás nejlepší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

5 komentářů: “Penze: Raději vyšší odvody než nižší penze”

  1. jarmila napsal:

    Jsme oba s manželem starobní důchodci, mně je 62 a manželovi 66 let, manžel má starobní důchod přes 12.000 Kč a já necelé 4.000 Kč, protože mám dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a nyní už nemohu ani chodit ven, špatně se pohybuji. Přesto mám starobní, nikoli invalidní důchod. Kdybych o manžela v budoucnu přišla a ovdověla, pak by mi ty necelé čtyři tisíce mého starobního důchodu stačily sotva na zaplacení bydlení. Kde bych vzala na potraviny, léky a oděv, to nevím, když by mi nebyl přiznán vdovský důchod. Já už si nemohu přivydělat a manžel také není mladý, aby mohl, ze svého důchodu mě vlastně dotuje a co by se mnou bylo, kdyby to přestalo, to nevím.

  2. j napsal:

    Jak jsem si naspořil na důchod.
    Založil jsem si důchodové pojištění u kooperativy, které jsem si platil 4 roky.Smmlouvu jsem ukončil, protože mi pořád nechodil výpis kolik už jsem si naspořil, tak jsem si zažádal o výpis a v něm bylo že jsem na nule.Po telefonu ani osobně mi žádný pracovník nebyl schopen říct jak dlouho ještě budu na nule.Nevrátili mi ani korunu.Po roce mi přišel platební rozkaz od soudu že dlužím pojištovně za dobu výpovědní lhůty 1000kč + penále 105 kč.A další poplatky advokata a náklady řízení dalších 6 669kč.Odpis z daní také není možný, protože si odepisuju z úroky z hypotéky a víc už mi na daních nevrátí(není už co vracet) Takže když to spočítám tak za 40 let spoření mi pojištovna vyplatí moje platby + 20 000 – dan z přijmu.Takže solidni spoření na důchod.

  3. StandaS napsal:

    Jako první krok by měl být zrušení vdovského a vdoveckého důchodu a částečného invalidního. V systému nechat pouze starobní důchod a invalidní důchod, příp. též sirotčí.

    Nemá žádné opodstatnění vyplácet vdovský a vdovecký důchod (pro to slouží životní pojištění).

    • Zdeněk napsal:

      Ale má opodstatnění. Např.dotyčný umře po celoživotním placení důchodovýho pojištění. Ve vašem případě to má opodstatnění jako prodejce životního pojištění.

      • Radek napsal:

        Když bude spořit fondově, tak účet může být (a měl by být) děditelný, tudíž i pozůstalí můžou být tímto zajištěni. A pojištění má také smysl, komu toto krytí nestačí, případně v prvních letech produktivního života, kdy jsou na jeho příjmech závislí jiní (mladá rodina s dětmi a hypotékou je typickým příkladem) a kdy není naspořen dostatek prostředku v penzijním fondu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.