Středa 20. března. Svátek má Světlana.

Doplňkové penzijní spoření ztrácí účastníky. Proč?

Lidé - dav

Doplňkové penzijní spoření nahradilo penzijní připojištění. Od té doby ztrácí účastníky. Proč o nový produkt není zájem?

Asociace penzijních společností České republiky (APS ČR) zveřejnila údaje doplňkového penzijního spoření za třetí čtvrtletí letošního roku. A nastolený trend poklesu počtu účastníků pokračuje. K 31. září 2018 spořilo s penzijními fondy 4 441 664 lidí, což znamená pokles o dalších 6 033 střadatelů oproti předešlému čtvrtletí. Svého vrcholu penzijní společnosti dosáhly v roce 2012, kdy s nimi spořilo 5,12 mil. obyvatel. Od té doby počet účastníků klesá.

Graf 1: Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění a následně doplňkového penzijního spoření

Doplňkové penzijní spoření ztrácí účastníky

Zdroj: APS ČR

Kritici reformy penzijního připojištění, v rámci níž došlo k oddělení majetku penzijních společností a účastníků penzijního připojištění a zároveň ke zrušení „garance“ připsání nezáporného zhodnocení, argumentují často zhoršením podmínek spoření pro občany. O tom ale čísla nesvědčí.

V prvé řadě k enormnímu nárůstu počtu střadatelů (o více než půl milionu osob) došlo v roce 2012 před reformou penzijních fondů. Protože měly být (a následně byly) zachovány podmínky penzijního připojištění pro „starousedlíky“, došlo k podobnému efektu jako v případě prvního snížení státního příspěvku stavebního spoření – smlouvu uzavřel každý, kdo o tom do té doby pouze přemýšlel a čin ponechával na dobu neurčitou. V tomto směru reforma zafungovala jako výborný marketingový nástroj.

Od roku 2013 sice počet účastníků doplňkového penzijního spoření klesá, ovšem nijak dramaticky. V současnosti se dostal na úroveň roku 2011, tedy před reformní období. A je zde navíc pozorovatelný pozitivní trend – přibývá klientů v účastnických fondech.

Původní penzijní připojištění bylo transformováno do transformovaných fondů. Do nich od roku 2013 nelze vstoupit. Lze z nich pouze vystoupit, případně při podstoupení „drobné“ byrokratické procedury a až několikaměsíčního papírování[1] je možné přestoupit do účastnických fondů u stejné či jiné penzijní společnosti. Je proto pochopitelné, že v transformovaných fondech účastníků ubývá – buď přecházejí do účastnických fondů, nebo penzijní připojištění ruší.

Počet lidí spořících v účastnických fondech přibývá a v letošním roce již téměř nahrazují „výpadek“ účastníků transformovaných fondů. Zejména pro mladší ročníky je úprk z konzervativních transformovaných fondů, které sotva stačí na inflaci, jediným správným řešením pro efektivní spoření na penzi.

Proč penzijní společnosti ztrácí účastníky

Je neoddiskutovatelným faktem, že od roku 2013 penzijní společnosti ztrácí účastníky. Ovšem důvodem není nepovedená transformace fondů či ztráta atraktivity doplňkového penzijního spoření vůči penzijnímu připojištění. Naopak, pro mladé atraktivita produktu roste, byť lidé s averzí vůči investičnímu riziku mohou mít jiný názor.

V prvé řadě došlo o redukci počtu účastníků v rozsahu jejich přírůstku před reformou. Částečně se tak jedná o úbytek lidí, kteří sice do systému vstoupili, ovšem následně zjistili, že jejich finanční situace spoření neumožňuje a že peníze potřebují nyní, nikoli až v důchodu. Penzijní spoření tak v krátké době zrušili.

V druhé řadě ubývá počtu spořicích penzistů. Při „garanci“ nezáporného zhodnocení lidé v penzijním věku využívali penzijní připojištění jako 5leté spoření se státním příspěvkem. V okamžiku, kdy byly fondy transformovány a levicové politické strany začaly strašit možnými ztrátami, někteří z těchto lidí znovu do transformovaného fondu již nevstupovali.

A ve třetí řadě přeci jen došlo k jedné „chybě“ při psaní nového zákona – kromě regulace výše poplatků, které si mohou penzijní společnosti účtovat, došlo též k omezení výše provizí, které mohou nabídnout za zprostředkování penzijního spoření, a marketingových nákladů, které mohou vynaložit na propagaci toho, že tu jsou.

V důsledku cenové regulace finanční zprostředkovatelé raději doporučí investici do podílových fondů, z níž jsou lépe zaplaceni a která může plnit stejný účel, a penzijní společnosti takřka neinzerují, tudíž průměrný divák komerční televize a čtenář „nejčtenějšího deníku“ se o možnosti spoření v nedozví. A pokud o této možnosti neví, tak smlouvu neuzavře.


[1] Při přechodu z transformovaného fondu do účastnického fondu u jiné penzijní společnosti je potřeba (z důvodu byrokratického nastavení legislativy) nejprve přestoupit do účastnického fondu u stejné penzijní společnosti a následně v dalším kroku je možný přechod do vybraného cílového účastnického fondu. Toto dvojí přestupování způsobuje několikaměsíční prodlevy a vyžaduje násobné papírování a uzavírání a rušení smluv.

14 komentářů: “Doplňkové penzijní spoření ztrácí účastníky. Proč?”

  1. Dušan napsal:

    Založeno v roce 11/2013, ČS-PS,fond vyvážený 100%,vloženo 60tis.Kč, měs.úložka, letos vyplaceno 12/2018
    74.500,-Kč, pro důchodce ideální měs.úložka BEZ rizika!!!!
    Dobře zvolená investice

  2. Roman Málek napsal:

    Ano ztrácí účastníky, protože to nemá kdo prodávat. Na jedné straně ty zákonem omezené provize a na druhé straně špatné věci v rámci toho programu. Poslanci se drželi toho, že když už něco měníme, tak to aspoň zkurvíme a to se taky stalo. Potřeba je vyřešit to, aby bylo jednodušší přejít z transformovaného fondu do účastnického, hlavně od jedné společnosti k jiné. Já třeba nechápu na co to musí být s úředně ověřeným podpisem. Pak je problém, to že pokud se nemýlím, tak prostředky naspořené v transf. fondu se převádí do stejného účastnického fondu, jako si zvolí klient pro spoření. Trochu si to pořešeli u PFČP, ale jinak to v zákoně není, aby se přostředky převedly třeba do konzervativního fondu a měsíční platby klienta půjdou do třeba do dynamického fondu. A že to je pro děti? No to je úplná blbost.

    • Muhamed el arabii napsal:

      ASi vám nic neříká investice do podílových fondů, kde je výnos vázán na délku.Čím dýl, tím vyšší výnos!!!!

      • Roman Málek napsal:

        Seš Arab nebo debil? Jaký výnos vázán na délku? To je snad jasné, že čím dýl, tím vyšší výnos. A jak to prosím tě souvisí s tím co jsem napsal.

  3. Dušan napsal:

    ZALOŽENO 1.5.2013 uhrazeno 64 měs. po 1.000,-Kč letos 10/2018 ukončeno a výsledek 85.000 ,-Kč celkem
    vyplaceno. Česká pojišťovna, 50% dynamický + 50% vyvýžený.
    Pro starobní důchodce SUPER investice.Ročník 1951.
    Dobře zvolená investice!!! Pro klientská !!!!!!

  4. Petr napsal:

    Produkty si lidi nekupují sami, i dkyby to bylo super produkty. Platí univerzální, že se nic nekoupí samo, ale je k tomu potřeba obchodník. Pokud obchodník nedostane zaplaceno, aby mohl pokrýt své náklady, proč by to klientům doporučoval. To může doporučovat- vlastně podle zákona nesmí ani doporučovat, protože dle zákona o zprostředkování může jen klient mít zájem.:-). Jen obchodník, který není závislý na prodeji jednoho produktu to dělá.

    • josef napsal:

      „proč by to klientům doporučoval.“?????
      Proc? Protoze pokud chce byt poctivy, je to jeho moralni povinnost se i tomto produktem zabyvat. Protoze to jinak neni „financni poradce“, ale „sberac provizi“.

  5. napsal:

    Souhlas, na co sjednávat DPSko, když můžu dát klientovi k podpisu investice s předplaceným vstupákem na 25-30 let? Rozdíl v provizi je obrovský, takže za mě jasná volba. DPSko naši zákonodárci pohřbili provizema, o tom žádná.

    • josef napsal:

      A nebo ho pohrbiva blbost lidi? Je nakladove vyhodnejsi nez investice, danove odpocitatelne se statnim prispevkem.

    • Pavel Hanzl napsal:

      Promiňte, prosím, která jste identita z těch všech pánů tady, jménem Já? Stačí jemně odsouhlasit třeba odkazem na neexistenci finančních poradců, jsou to ti prodavači pár vybraných produktů (identita Já1, ovšem je vás asi 16)? Jeden pán, pracovní nick jsem mu dal Já1 je tady pověstný nenávistí k finančním poradcům a předplacené vstupáky považuje za horší zločin, než znásilnění nemluvněte. Doufám, že vy to nejste a satiricky jste to nemyslel. Jinak jste napsal rozumnou věc. DPS je pro chudé a nechápu nikoho, kdo to za dnešních provizních stropů sjednává. Asi nějaký levicový nadšenec?

      • napsal:

        Opět bych to pane Hanzle neviděl tak tragicky, jak píšete. DPSko sjednávám, naposledy s měsíčním příspěvkem klienta ve výši 3.000 Kč a příspěvkem od zaměstnavatele ve výši 4.166 Kč měsíčně (tj. 50.000 Kč/ rok). Ano pane Hanzle, čtete dobře, tři tisíce každý měsíc od klienta a 4.166 Kč každý měsíc od zaměstnavatele. A ano, dělám to i za ty mrzké provize, o kterých píšete, protože by mě hanba a profesní čest fackovala, kdybych klientovi sjednal klasické fondy s předplaceným vstupním poplatkem na 20, 25 nebo 30 let dopředu, jak je mezi poradci běžným zvykem. A ne, nejsem levicovým nadšencem, jen odmítám být poradenským dobytkem a odírat klienta na předplacených vstupních poplatcích na tak dlouhou dobu dopředu. Ale chápu, že co poradce, to jiný názor na věc, úhel pohledu či obecně filozofie práce a servisu s klientem. Pěkné Vánoce, pane Hanzle.

        • Insider99 napsal:

          čest výjimkám jako jste Vy ….
          ale celkový trend je jasně negativní, to asi popírat nebudete …. a omezení provizí k tomu nepochybně přispívá ..

        • Pavel Hanzl napsal:

          Milý pane Já, nedávno jsem identické nastavení do DPS doporučil mému novému klientovi, věk 65 let. Ale sjednat si to musel sám s penzijní společností, já tohle už nesjednávám.

        • josef napsal:

          Naprosty souhlas. Napsal jsem to i nahore. Pokud se poradce nehodla zabyvat timto produktem jen proto, ze je mala provize, tak neni zadny poradce, protoze neradi, ale sberac provizi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.