Pátek 07. srpna. Svátek má Lada.

Dopad koronaviru na exportéry. Je podpora státu dostatečná?

Dopad koronaviru na exportéry

Sedm z deseti českých exportérů zaznamenalo bezprostředně negativní dopad na vývoz díky situaci kolem pandemie nového koronaviru. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury IPSOS. Je pomoc tuzemským vývozcům ze strany vlády adekvátní. Měla by vláda zasáhnout efektivněji?

V uvedeném průzkumu se dále dočteme, že průměrně šlo o propad kolem 50 procent. Více než polovina firem se bezprostředně potýkala s poklesem zakázek. Problémem bývají i zpožděné dodávky ze strany dodavatelů nebo odklady projektů. Pouze 7 procent firem uvedlo, že je Covid-19 nijak nezasáhl.

Rychlejší oživení, než se očekávalo

Ekonom Komerční banky (KB) František Táborský pro server investujeme.cz uvádí, že zahraniční obchod je obecně oblast ekonomiky, která byla společně s turismem zasažena současnou krizí nejvíce. Zároveň podle něj platí, že vláda je tomto případě téměř bezmocná.

„Zásadní je a bude pro obnovu zahraničního obchodu stabilní epidemiologická situace. A v případě jejího zhoršení udržení otevřených hranic. Pro exportéry platí v současnosti stejné podmínky podpory vlády jako pro ostatní sektory. Ty se však potýkají s řadou technických problému,“ podotýká František Táborský.

Táborský poté dodává, že  poslední statistiky z domácí i zahraniční ekonomiky ukazují relativně rychlejší oživení zahraničního obchodu, než se původně očekávalo.

Podle ekonoma Partners Martina Mašáta je zde každá rada drahá. „Pokud se zahraniční odběratelé budou také potýkat se zpomalením poptávky a omezeními kvůli koronaviru, tak jednoduše jejich poptávka klesne. Naši exportéři mohou jen těžko proti této situaci bojovat. Nezáleží ani tak na kvalitě či dlouhodobosti spolupráce. Pokud jednoduše nemáte odbyt ke konečným zákazníkům, je zasažen celý produkční řetěz,“ vysvětluje odborník Partners.

Ekonomika se vrátí do starých kolejí

Rozsah problémů a tempo zlepšování je samozřejmě v každém exportním odvětví trochu jiné. Podle ekonoma České spořitelny (ČS) Michala Skořepy ale jedno doporučení existuje. „Nenechal bych se příliš zviklat prognózami o tom, že koronakrize zcela změní spotřební návyky a rozmístění výrobních kapacit po světě. K jistým mírným posunům asi dojde. Nicméně mnohé z nich budou jen přechodné. Jsem přesvědčen, že s výjimkou vyššího využívání komunikace, prodeje a zábavy na dálku se ekonomika do značné míry vrátí do starých kolejí,“ myslí si Michal Skořepa s tím, že se nakonec opět začne prosazovat touha lidí naplnit své potřeby a snaha firem minimalizovat náklady. Je ale samozřejmě otázka, jak dlouho bude tento návrat k normálu trvat.

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) si myslí, že v tomto případě žádná jednoduchá rada neexistuje. Po minulé finanční krizi se ukázalo, že úspěšné byly ty firmy, které v době propadu poptávky investovaly a inovovaly, na místo aby „jen“ šetřily.

„Dokázaly o to rychleji naskočit na vlnu konjunktury a posílit na trhu. V současné době jsme teprve na začátku poptávkového šoku. Ten může silně zasáhnout například pro českou ekonomiku zásadní automobilový průmysl. K oživení exportu může podle odborníků částečně pomoci oslabení koruny, která zlevňuje český vývoz,“ vysvětluje Petr Dufek z ČSOB.

Důležité je neztratit dosavadní trhy

Martin Mašát z Partners uvádí, že česká koruna je od ledna asi o 6 procent slabší. To sice zdražuje zahraniční vstupy, ale ve svém důsledku zlevňuje české výrobky, resp. exportéry. Pomáhá také podpora ze strany státu, který podporuje firmy několika efektivními cestami. Jedná se například o programy Covid, Antivirus, ošetřovné či kurzarbeit.

„Díky tomu, že se evropské ekonomiky postupně otevírají, je nutné rychle navázat na staré kontrakty a neztratit tak své dosavadní trhy.  Mnoho zahraničních firem je ve stejné situaci a každý se bude snažit rozjet svoji firmu, co nejrychleji i na úkor ostatních, protože ztráty za poslední tři měsíce jsou obrovské a pro mnoho firem mohou být likvidační. Nemluvě o rostoucí nezaměstnanosti a tím automatickém poklesu disponibilních příjmů, a tedy konečné poptávky. To může do budoucna škrtit plynulý náběh ekonomiky,“ uzavírá Martin Mašát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.