Pondělí 19. srpna. Svátek má Ludvík.

Cenová regulace: Cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly

Peklo - ďábel - čert - červená maska

Cenová regulace bývá zdůvodňována snahou o vyšší dostupnost zboží či služeb pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Výsledek je ale opačný: Vytvoření nedostatku.

Ceny mohou být regulovány, což znamená, že je nestanovují nabízející, ale jejich maximální nebo minimální výši stanovil úřad nebo zákon. Zákon o cenách říká, že „Úředně stanovené ceny jsou ceny určeného druhu zboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální.“. V principu pak může dojít ke dvěma situacím, stanovení horního cenového limitu, tj. cenového stropu, nebo stanovení dolního limitu, tj. cenového dna.

Příklady cenového stropu zahrnují cenové limity na nájemné, pojistné, pohonné hmoty atd. Cenové stropy typicky způsobují nedostatek – při stanovené ceně nestačí nabízené množství pokrýt množství za tuto cenu poptávané. Nabízející prostě nejsou hloupí, za cenu nerovnovážnou a nevýhodnou nebudou ochotni trvale nabízet. Když v roce 1970 v USA vláda stanovila cenový strop na ceny benzínu, američtí ekonomové získali příklad toho, jak relativně nízká regulovaná cena vede k nedostatku – ti kdo chtěli za regulované ceny nakoupit, byli nuceni čekat v dlouhých frontách.

Vlády, které stanovují cenové stropy, aby udržovali cenu vybraných statků a služeb nízké a dostupné, narážejí na to, že cenové stropy často vytvářejí principiální nedostatek – při nízké ceně najdou nabízející způsoby, aby nemuseli za pro ně nevýhodnou cenu nabízet a prodávat. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly; stinné stránky politik, které nastolovaly výkupní ceny zelené elektřiny, nebo regulovanou výši nájemného se ukazují býti příkladem z našich končin.

Tabulka 1: Zásahy státu do cen, stanovení buď minimální ceny, pod kterou nelze výrobek prodávat, nebo maximální cenu, nad níž nelze výrobek prodávat.

Cenová regulace

To, že na trzích musí nabízející i poptávající vážit a srovnávat, volit, uvažovat, jakou protihodnotu ve směně získávají, představuje pro fungování hospodářství nezastupitelnou funkci. Pokud by měl být analyzován vliv všech dynamických ekonomických faktorů najednou, byla situace extrémně složitá. Alfred Marshall našel způsob, jak složitou realitu ovlivňovanou nesčetnými vlivy vystihovat v jednom grafu.

Tip: Trhy: Jak jim lépe porozumět?

Protože v realitě vždy působí i vlivy další, začali se ekonomové opírat o latinskou frázi „ceteris paribus“. Vyjadřují tím podmínku nebo předpoklad, že výsledek je platný, pouze když ostatní vlivy zůstanou stejné – doslova „všechny ostatní věci jsou stejné“. To znamená, že při zkoumání vlivu jedné ekonomické proměnné na druhou (kupříkladu ceny na nabízené množství) zůstávají všechny ostatní faktory, které mohou druhou proměnnou ovlivňovat, konstantní.

Tak třeba lze konstatovat, že pokud se na základě působení zákona nabídky a poptávky cena hovězího masa zvýší, lze očekávat pokles poptávky po hovězím mase, ceteris paribus. V realitě může být tento závěr mylný. Poptávka po hovězím mase může třebas zůstat nezměněna, protože se zvýšila i cena všech náhražek (substitutů), jako je cena masa kuřecího nebo vepřového. Je-li významný vliv opomenut, analýza provedená za podmínky ceteris paribus se ukáže být k ničemu.

Cenová regulace a nedostatek a přebytek

Nosným grafickým zachycením toho, jak nabídka a poptávka ovlivňuje cenu a nabízené a poptávané množství, jsou Marshallovy křivky nabídky a poptávky. Zmíněný grafický způsob se zdá být nepřekonatelným. Za vědomí principu ceteris paribus lze zvažovat nejen scénáře vývoje na straně poptávky a nabídky, ale i dopady cenové regulace. Příklad je na Obrázku 1.

Obrázek 1: Ilustrace situace, kdy je na trhu kvůli (a) stanovení minimálních cen vzniká přebytek, (b) kdy cena (C) odpovídá ceně rovnovážné, a (c) kdy stanovení cenového stropu způsobí nedostatek.

Cenová regulace - dopad

Graf „(a)“ zachycuje situaci, kdy stanovení minimální ceny vede k tomu, že nabízené množství je větší než množství poptávané. Cena byla stanovena nad úrovní rovnovážné ceny a na trhu vznikl přebytek.

Graf „(c)“ pak zachycuje situaci, kdy byl stanoven cenový strop pod úrovní rovnovážné ceny. Při této nižší ceně roste poptávané množství, ale nabízející jsou ochotni nabízet při této ceně množství nižší, na trhu vzniká nedostatek. Pamětníci z dob regulovaného nájemného to znají – nájemních bytů s regulovaným nájmem byl nedostatek a „dekrety na byt“ umožňující platit regulovaný nájem se prodávaly na černém trhu.

Jeden komentář: “Cenová regulace: Cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly”

  1. Shannon napsal:

    Děkuji za vynikající článek!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.