Trhy: Jak jim lépe porozumět?

Podobně jako chlapi v hospodě prostřednictvím přetahování ve sportovní páce poměřují své síly, na trzích se přetahuje nabídka s poptávkou. Podobně jako bývají účastníci hospodských půtek posíleni alkoholem, dochází k posílení či nadopování i na trzích prostřednictvím úvěrů. Levné úvěry dokáží zamíchat kartami, realitní trh by mohl vyprávět – čím více levných dostupných úvěrů, tím větší koupěschopná poptávka.

Obrázek 1: Sportovní přetlačování rukou provozují dva sportovci, podobně jako se na trhu přetlačuje nabídka (anglicky „supply“) s poptávkou („demand“).

Zdroj: thestockexchangenews.com

Glynn Tonsor, docent Katedry zemědělské ekonomiky Státní univerzity v Kansasu, s ilustrací přetlačování sil nabídky (supply) a poptávky (demand) vysvětluje situaci na trhu hovězího masa. Rozebírá situaci, kdy zvýšení cen odpovídalo rostoucí poptávce po hovězím mase ve chvíli, kdy za „napjaté zásobovací situace“ byla nabídka masa menší. Pokračující zvyšování poptávky v radosti zemědělců v těchto poměrech „vytahovalo“ ceny skotu a hovězího masa. Pan docent své úvahy o důvodech růstu cen masa uzavřel tím, že ekonomové díky snahám o pochopení faktorů nabídky a poptávky dokáží vysvětlovat nejen formování ceny masa.

^REKLAMA

Síly nabídky a poptávky

Situaci ilustruje i Tabulka 1 – tak třeba druhý řádek popisuje onu situaci napjatého zásobování na trhu masa. Pokud nabídka klesá (např. díky výpadkům dodávek) a poptávka roste (např. důsledkem růstu oblíbenosti), pak cena pravděpodobně roste. Změna v množství, které se prodá, je nejisté, záleží na tom, který vliv převládne. Různé kombinace vlivu rostoucí či klesající nabídky anebo poptávky lze shrnout v tabulce a odhadovat dopad na cenu a změnu zobchodovaného množství.

Tabulka 1: Úvahy o vlivu současné změny nabídky a poptávky. Tak třebas aby cena klesala, je zapotřebí, aby poptávka klesala a nabídka, tedy zájem prodávat, rostl (druhý řádek tabulky).

Studenti ekonomie si možná při rozvaze nad touto tabulkou vzpomenou na vykreslování křivek nabídky a poptávky a grafické znázorňování možných změn na trhu (viz Obrázek 2). V grafické ilustraci se znázorňuje kupříkladu posun křivky poptávky doprava, v odrazu toho, jak poptávka vzrostla. Je-li neúroda, pak se v grafické ilustraci posune křivka nabídky doleva, klesá nabízené množství a dochází k podnětu ke zvýšení cen.

Zajímavostí je, že tento grafický pohled na chápání faktorů působící na nabídku, poptávku a ceny zavedl již před více než sto lety anglický ekonom Alfred Marshall (1842 – 1924). Marshallova vizuální reprezentace nabídky a poptávky v soustavě souřadnic, kde se na svislou osu vynáší cena a na osu vodorovnou množství, se stala nedílnou součástí ekonomického myšlení. Nákres nabídky a poptávky dokáže zachycovat kupříkladu rovnovážnou cenu, tržní cenu, při které na trhu nevzniká přebytek ani nedostatek – hovoří se o ceně, která „čistí“ trh.

^REKLAMA

Obrázek 2: Poptávka popsaná poptávkovou křivkou (P) vyjadřuje, jak se mění poptávané množství v závislosti na ceně. Nabídková křivka (N) pak obdobně charakterizuje nabídku. Předpokládá se, že jiné okolnosti jsou neměnné (ceteris paribus).

Zdroj: hypoindex.cz

Cenová pružnost poptávky

Marshall se zabýval nejen tím, jak se nabídka a poptávka spolupodílí na formování ceny a jak tržní cena způsobuje nedostatek nebo přebytek. Ve svých Principech ekonomie (Principles of Economics, Marshall, 1890) se zabýval například pružností poptávky, tedy tím, jak citlivě poptávka reaguje na změny cen. Někdy „výrazný pokles cen způsobuje velké zvýšení poptávky“, píše Marshall a dodává, že jsou prostě věci, „pro které je touha téměř neomezená“. Poptávka je v tomto případě pružná či elastická, kupříkladu to platí po poptávce po mase, mléce a másle, vlně, tabáku, dovezeném ovoci, kdy „každá variace ceny vytváří velkou změnu jejich spotřeby pracovními třídami a dolní polovinou střední třídy“.

A protože je „dělnická třída tak početná, že její spotřeba takových věcí je mnohem větší, než u bohatých,“ píše Marshall, je „proto celková poptávka po všech věcech tohoto druhu velmi pružná“. Marshall uvádí, že k této skupině komodit patřil i cukr, ale protože jeho cena klesla tak, že jeho cena je relativně nízká i pro dělnické třídy, stala se poptávka po něm neelastickou. Mezi „komodity, s nimiž jsou lidé snadno uspokojení“ a jejichž poptávka je neelastická, řadil Marshall sůl nebo levné léky.

Obrázek 3: Marshallovo vysvětlení elasticity poptávky. Jsou věci, kde „je pochybné, zda by nějaký pokles ceny způsobil značné zvýšení spotřeby,“ například poptávka po soli je nepružná (vlevo).

Zdroj: Marshall, A.: Principy ekonomie (Marshal, 1890)

Síly nabídky a poptávky

Často používaným obrázkem osvětlujícím tržní mechanismus jsou rovnoramenné váhy. Vyobrazení pak „váží“  situaci na trhu s ohledem na poptávku a nabídku. Jednak tu působí faktory ovlivňující situaci na straně poptávky, oproti tomu jsou na straně druhého vahadla faktory ovlivňující nabídku. Co ve výsledku převáží?

Obrázek 4: Na pozadí úsilí odhadovat budoucí vývoj cen by měl stát rozbor faktorů ovlivňujících poptávkovou i nabídkovou stranu. Zde je příklad faktorů spoluurčujících poptávku či nabídku.

Vraťme se ale zpět ke křivkám nabídky a poptávky, v analýzách široce použitelnému grafickému nástroji. Tržní rovnováha nastává při ceně a množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnány – hovořili jsme o rovnovážné ceně, při které dochází k tržní rovnováze. Množství, které je kupováno, se vyrovnává s množstvím, které prodávající při dané ceně nabízejí. Při této ceně neexistuje převis poptávky nebo převis nabídky.

Bude-li ovšem převládat všeobecné přesvědčení, že se prodávaného artiklu nedostává nebo dostávat nebude, zavládne pravděpodobně nákupní horečka a ceny pak poletí do výšin. Benjamin Graham (1894 – 1976) ve své knize Inteligentní investor o tom hovoří následovně: „Trh je jako kyvadlo, které bude vždy kmitat mezi neudržitelným optimismem (…) a neopodstatněným pesimismem (který naopak podtíná jejich skutečnou hodnotu). Inteligentní investor je realista, který nakupuje od pesimistů a prodává optimistům.“