Sobota 25. května. Svátek má Viola.

Cenová regulace jako zbraň proti společenské nespravedlnosti?

Politici zvláště z levicové strany politického spektra často prosazují nejrůznější cenové regulace. Výsledkem je ale nedostatkové zboží a bující šedá ekonomika. Kam může vést omezení svobodné cenotvorby u provizí životního pojištění?

Cenová regulace a zasahování do volných smluvních podmínek je nejčastěji politiky prezentováno jako hájení slabší smluvní strany, nejčastěji spotřebitele proti výrobci či prodejci, nájemníka proti pronajímateli, dlužníka proti věřiteli… tedy zpravidla někoho, kdo něco chce, proti někomu, kdo to má.

Cena slouží jako jazýček na vahách, který pomáhá vyrovnávat nabídku s poptávkou. Klesne-li cena, stane se zboží dostupnější, bude si ho moci dovolit více spotřebitelů a zároveň si každý uživatel bude moci užívat více produktu. Toto je poměrně starý a známý mechanismus, ale bohužel ne každý ho chápe zcela dobře. Zejména tvůrci cenových regulací si ho mnohdy vykládají svérázným způsobem.

Nařídíme-li nižší cenu zboží, stane se dostupnější i pro „sociálně slabší“ spoluobčany (říkat „chudší“ se moc nesluší; a pojem „sociálně potřební“ vyvolává dojem, že ti, kdo pracují a vydělávají si na živobytí sami, společnost nepotřebuje). A to přeci stojí za to – přinejmenším za volební hlasy, které tím politik získá. Nutno podotknout, že pouze za tyto hlasy. Logika cenové regulace nepočítá s jedním důležitým momentem: Za nižší cenu se nevyplatí producentům výrobek či službu poskytovat. Dodávky začnou váznout a pulty obchodů budou připomínat období vrcholného rozvoje socialismu v ČSSR.

Nedostatkové zboží se dostane z ekonomiky pokryté kontrolními hlášeními k DPH a za pár měsíců i elektronickou evidencí tržeb (EET) do šedé zóny, kde přes úsporu na daních jeho cena bude vyšší kvůli vyšším rizikovým nákladům při jeho distribuci. Stačí si vzpomenout na období prohibice v USA. Ale jak to souvisí s cenovou regulací provizí vyplácenými pojišťovnami finančním zprostředkovatelům?

Vyjdeme-li z premisy, že cenová regulace chrání slabší stranu, je zjevný závěr, že jsou to pojišťovny, kdo tahá za slabší konec provazu. Potřebují stát, aby jim pomohl vymanit se ze svízelné situace, do které je smluvní volnost dovedla… a nebo do které se samy dostaly, jak ve slabších chvilkách připouští. Vláda se (jak jinak) ohání snahou o ochranu klienta, ale jak se regulace provizí dotkne jeho? Téměř nijak… či spíše nijak pozitivně.

Poslední verze regulace provizí hovoří o povinném nastavení 5letého storna. V případě, kdy je zrušena smlouva o životním pojištění v průběhu prvních pěti let, musí poměrnou část provize finanční zprostředkovatel vrátit. Pojišťovna vrácenou provizi musí vyplatit klientovi v rámci odbytného.

První potíž ovšem vzniká již u samotného vracení provize. U rizikového životního pojištění není žádné odbytné vypláceno, tudíž vrácená provize beztak zůstane pojišťovně. Druhá potíž je v nákladech. Provize finančnímu zprostředkovateli nejsou zdaleka jediným nákladem, který klient platí. Regulace se tak týká pouze části nákladů. A pojišťovna může navíc kreativně vytvářet další náklady. Inspiraci si může vzít např. u České spořitelny, která více zpoplatní platby za pornografické internetové stránky a hazardní hry.

Rozložení provizí či 5leté storno navíc někteří finanční zprostředkovatelé smluvně budou řešit tlakem na zvýšení provize (to se doneslo až k Ladislavu Šinclovi, který původní i upravené návrhy regulace v parlamentu podává) a novinkou je i smluvní opce, která umožní zvýšit vyplácenou provizi v prvních dvou letech až na 100 % placeného pojistného a v dalších třech smluvních letech se zprostředkovatel na základě opce provize vzdá. Způsoby, jak regulaci obejít, nejsou pochopitelně pouze z dílny poradenských společností – bez součinnosti pojišťoven by byly jen matematickým cvičením.

A tak se opět (zatím rétoricky) v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR opět vrací za řečnický pultík regulace výše vyplácené provize.

Pokud by k regulaci provizí došlo, postihlo by to spíše lepší finanční zprostředkovatele. Elitní se bez provizí za životní pojištění i obejdou, neboť mají dostatek investic bohatších klientů. A podvodníků v rouše poradcově se také regulace nedotkne, neboť když nepůjde „přebouchávat klienty v životku“, najde se něco jiného. Lepší finanční zprostředkovatelé ale mohou (a řada z nich tvrdí, že k tomuto kroku sáhnou) opustit obor či přestat prodávat životní pojištění, pochopitelně rizikové, neboť investice prostřednictvím životního pojištění dnes podporuje snad jen vláda daňovými úlevami. Jinými slovy: Cenová regulace mezi finančním zprostředkovatelem a pojišťovnou povede ke snížení nabídky finančního poradenství.

Důkazem a varováním by měl být vývoj ve Velké Británii, kde zakázali vyplácet provize za prodej investičních produktů. Výsledkem je, že klesl počet investičních poradců, ti se věnují pouze movitější klientele – a i té za vyšší cenu než dříve. Střední třída přestává investovat, protože je nikdo nepřesvědčí o potřebnosti odkládání dlouhodobých úspor.

Má stát regulovat provize vyplácené finančními institucemi?

Nahrávání ... Nahrávání ...

13 komentářů: “Cenová regulace jako zbraň proti společenské nespravedlnosti?”

  1. Bubák napsal:

    Každý rok se přebouchne v této zemi cca jeden milión smluv životního pojištění. Do pěti let zaniká cca 50% všech smluv životního pojištění. Produkce životního pojištění klesá každý rok o cca 10% a to již třetí rok za sebou. To jsou tvrdá fakta, které nikdo neokecá, ani pan Hanzl. Upřímně, já se ani zákonodárcům a pojišťovnám nedivím, že novelu v této podobě chtějí protlačit. A že jsou v tom i čisté rizikovky ? Zapomínáte, že žijeme v ČR. Pokud by v tom rizikovky nebyly, tak se budou přebouchávat a točit zrovna ty. Prostě by se nám problém a nešvar přelil jen do jiného typu produktu, nic víc a nic míň. A zákonem povinné rozložení výplaty provize do 5-ti let si neumím u MLM firem představit. Dostávat 20% ročně a o toto se ještě dělit v pěti nebo sedmi patrech nad sebou, tak to si MLM poradce nevydělá ani na tu příslovečnou slanou vodu. Už loni některé MLM firmy avizovaly, že v případě přijetí zákona by podaly Ústavní žalobu (pamatuju-li si správně,když tak mě opravte, pokud se mýlím).

    • napsal:

      Pochopitelně že se smlouvy přebouchávají. Komu bys taky chtěl sjednávat žp, když ho už všichni mají?

  2. petr napsal:

    Je krasne, jak tu poradci i pojistovmy breci. Proc tady ani v parlamentu nikdo treba nemluvi o situaci, ktera byla v Holndsku. Pojistovny museli odskodnit klienty. Na zaklade toho byl prijat zakon, ktery stanovuje nakladovost zivotek na max 4,5%. A pojistny trh funguje dal. Zatim mi k tomuto nikdo nedokazal u jiz nekolika clanku odpovedet. Ptam se proc? No protoze se to nikomu nehodi do kramu.

    • Vasek napsal:

      Nechápu ten všechen povyk kolem. Pokud vím, tak novela neurčuje provizní strop, takže provize mohou být x-set procent. Ručit by se mělo po dobu pětilet a bude na pojišťovně, zda provizi vyplatí zálohově celou dopředu, nebo ji bude postupně uvolňovat v průběhu oněch pěti let. Toto všechno je v pohodě, co vím, tak největší obava u zprostředko­vatelských firem panuje z toho, aby zákon striktně neurčoval, že provize musí být vyplácena v pěti rovnoměrných částech po dobu pěti let. V prvním roce by tak u těchto firem nastal propad o 80% a to už by mohlo být likvidační. Takže pokud návrh projde a nebude obsahovat povinné rozložení výplaty v pěti stejných částech + neexistenci provizního stropu, tak se vlastně nic nezmění a jede se dál. Jen se bude ručit o tři roky déle než v současné době.

    • napsal:

      Ty hrozně zlé pojišťovny, které vymyslely toto strašlivé svinstvo proti těm hodňoučkým poradcům, brečí? To nějak nedává smysl.

      Jak snížení nákladovosti žp ovlivní, že v r. 2012 bylo v 25tisícovém městě registrováno 300 prodavačů pojištění, dnes je jich 600 a v r. 2020 jich bude 1 000?

      • petr napsal:

        jak to ovlivni? Klienti konecne nebudou prichazet o penize

        • napsal:

          Takže prosté snížení nákladovosti žp zastaví přebouchávání žp?

          To je tak leda vlhký sen nepřítele pseudoporadců. Tím největším „problémem“ je totální převis nabídky nad skutečnou poptávkou. Od 5,7 milionu životek odečti smlouvy sjednané kamarády (protože žp je prý dobrá věc), smlouvy sjednané kvůli nesmyslným daňovým odpočtům, smlouvy ze zbytečných zaměstnaneckých programů, smlouvy sjednané klientem za účelem tvorby rezervy, životky nacpané agentem kvůli „spoření“, povinné smlouvy k úvěrům, aušusové úrazovky s pojistným 100 Kč měsíčně a další takové paskvily a dostaneš se k číslu tak možná 1 milion smluv. 1 milion smluv žp odpovídá potřebě lidí po osobním pojištění.

          Prodavačů pár vybraných finančních produktů je jako much. Jejich počet se nesníží tím, že se budou zavádět jakási vzdělanostní kritéria a registrace (jejichž jediným účelem je výběr poplatků do státní peněženky), ale vyloučením neprodavačů z prodejní profese. Kdo nebude po 2 měsících vydělávat nejméně 30 000 Kč měsíčně, ten půjde pryč z oboru. Výjimku dostanou autoprodejci atd.

          A teprve když budou do prodeje zapojení jen opravdoví prodejci, tak se začne s jejich vzděláváním. Protože typické pro rádoby poradce je, že je vůbec nezajímá, co sjednávají, jenom papouškují kecy od manažerů a školitelů.

          Samozřejmě se zakážou multilevely, ideálně pak celosvětově a ve všech oblastech. Vždy totiž vedou k tomu, že jsou do prodejních činností zapojováni lidi, co nedokážou prodat ani prd.

          • pavel-hanzl napsal:

            Pomýlené a nechutné, jako vždy od vás, pane kolego!

          • petr napsal:

            prebouchavani to zastavi, pac jak pekne pisete, zbydou jen ti, co to delaji, jak maji a nesjednavaji pouze izp, kde si kapsu namaznou poradci a pojistovny a klient je bez penez. Tesim se, az nabyde pravni moci rozhodnuti financniho arbitra nejen proti jedne pojistovne. Pak teprve zacne legrace

            • napsal:

              Víte, kdy dojde ke změně ? Až některá z pojišťoven dostane od ČNB pořádně mastnou pokutu za to, že přijala do správy nějaké IŽP „na spoření“, kde bude nějaká notoricky vysoká měsíční úložka, např. 3.000 Kč nebo 5.000 Kč. A tu pokutu nedostane zprostředkovatelská firma, ani poradce, který to sjednal, ale pojišťovna za to, že ve své nikdy nekončící hladovosti přijala takovouto s prominutím prasáckou pojistku do svojí správy. Pokuta bude za to, že ji nevrátila zprostředkovatelské firmě zpět s tím, že takto sjednaná smlouva jednoznačně a nezpochybnitelně poškozuje klienta. A až taková pokuta pojišťovně bude např. 5, 10 nebo 20 milionů korun, tak si pro příště každá z pojišťoven rozmyslí, zda se jí vyplatí brát jakoukoliv pojistku jen kvůli produkci a plnění plánu, popř. tržnímu podílu na trhu. Podobné pokuty dostaly mimo jiné holandské pojišťovny a brutálním způsobem na tom vykrvácely. To byla ona poslední kapka, po které v Holandsku došlo k úplnému zákazu provizí za ŽP.

          • Istvan napsal:

            Co to bereš?! To je celkem dobrý matroš, co??

  3. Míra napsal:

    Tak jsem zvědavý, jaká že to diskuze se pod tímto článkem rozvine. Jistě se objeví tvořivé „diskuzní“ příspěvky různých jájů, popř. gaunerů a jim podobných.
    Jenže nikdo nechápe, že jediným správným řešením je registr smluv a nikoliv jakákoliv regulace či pětiletá stornolhůta. Přitom by ten registr rychle vyčistil rybník, přičemž slušní poradci by se neměli čeho obávat. Ale to je jako házení hrachu na zeď či perel sviním.

    • napsal:

      No tak zrovna registr smluv by superáčkovému­hypermegaultra poradci Hanzlovi bránil, aby klientům co 2 roky měnil pojištění za ještě lepší a levnější pojištění, ba přímo ten nejlepší produkt ve známém vesmíru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.