Středa 17. října. Svátek má Hedvika.

CDS jako zachránce, nebo jako hřebík do rakve?

Minulý týden se objevila na některých serverech zpráva, že bez pojištění proti úpadku emitenta (CDS), proti nimž dnes brojí všichni zastánci regulace, by investoři mnohem dříve přestali nakupovat řecký dluh a problémy země by byly mnohem větší. Že se dnes vyrojí množství odpůrců těchto derivátů, to se očekávat dalo, ale že je jejich zastánci budou obhajovat takovými nesmysly, to je překvapení.

Někteří odborníci dnes tvrdí, že bez CDS by se problémy Řecka dostaly na povrch mnohem dříve a že by země mohla mít mnohem větší problémy. Zastánci této teorie tvrdí, že fungují jako indikátory míry rizika jednotlivých zemí a jejich omezení, nebo zákaz zdraží půjčky a zajištění. To zní na první pohled logicky, protože bez možnosti zajistit se prostřednictvím CDS by mohla být riziková prémie u dluhů skutečně vyšší.

Problém těchto tvrzení je ovšem někde jinde. Pokud by totiž problémy Řecka vyšly na povrch mnohem dříve, musely by také Řekové dříve přiznat své lži a chyby a problémy řeckého rozpočtu by se mohly řešit mnohem dříve. Situace by se ve skutečnosti nemusela dostat až do dnešního bodu, kdy nejčernější scénáře mluví o krachu.

To, že by si Řecko muselo již před lety půjčovat za drahý peníz, by zemi nejspíš přivedlo do krizové situace již před několika lety. Politici by museli dříve vzpamatovat a opatření na uzdravení by nemusela být tak drastická, jako budou dnes. Právě levné peníze umožnily Řecku půjčovat si mnohem déle, než by to za jiných okolností možná bylo únosné. Je to stejné, jakoby někdo říkal, že je fajn, že naši politici oddalují například důchodovou reformu, protože zatím přece ještě systém jako tak funguje, tak nač reformy?

Dalo by se říci, že dnes zneužívají CDS ke svým argumentům obě strany, i když samotný produkt, ani ti, kteří jej vymysleli, za to možná ani nemohou. Na jedné straně tak stojí ti, kteří hledají obětního beránka a chtějí ze situace, kdy boj proti derivátům má skoro stejnou váhu jako boj proti korupci nebo nezaměstnanosti, vytěžit maximum politického kapitálu. Na druhé straně pak stojí spekulanti, kteří z původně možná zajímavého derivátu udělali nebezpečnou zbraň, která se v posledních letech skutečně vymkla kontrole.

Na příkladu CDS a rozjíždějící se kampaně proti nim je dnes možné vidět nekompetentnost obhájců přehnané regulace a nekoncepčnost regulačních opatření, kterých se od nich můžeme dočkat. Trh s CDS je obrovský a svou velikostí nebezpečný již nějakou dobu, ale o jejich regulaci se začalo mluvit až dnes, kdy se začal hledat viník za problémy v Řecku. A hned, jak se objeví něco, co se na první pohled vymklo kontrole, je potřeba regulovat. Nejdříve short operace, pak hedge fondy, dnes CDS.

Většinou nesouhlasím s jakoukoli regulací na finančních trzích, ale v tomto případě již bude nějaká forma kontroly asi přeci jenom nutná. Velikost, do jaké tento trh narostl, už není normální a dnes už skutečně nejde o pouhý nástroj pojištění, jako tomu bývalo v časech vzniku CDS. Trh s CDS se ale mohl dostat do takového stádia, v jakém je dnes právě díky tomu, že na jedné straně fungovaly silně regulované banky a na druhé prakticky neregulovaný trh s deriváty jako CDS.

Narychlo dělaná regulace ale může mít v budoucnu stejný efekt, jaký mělo rozšíření některých derivátů do rukou amatérů v posledních letech. Zmatek na trhu, z něhož budou opět těžit pouze ti šikovnější. Přílišná uspěchaná regulace na jedné straně a vznik produktů, které jí obcházejí na straně druhé. Je skutečně lepší dělat vše s mírou a rozmyslem, než dělat uspěchané kroky vedoucí pak k tvorbě dalších „sofistikovaných novinek“, kterým nerozumí vůbec nikdo.

5 komentářů: “CDS jako zachránce, nebo jako hřebík do rakve?”

  1. Jan Dvořák napsal:

    Řecká státem ovládaná Poštovní banka. 🙂

    Kdo nevěří, ať sem http://www.pro-investory.cz/ běží.
    Hlavně, že za vše můžou hedge fondy…

  2. Otazník napsal:

    To by ale asi pak opravdu snížilo nebezpečí vytváření bublin na finančních trzích, ne?
    K tomu malý citát:
    „Čím více se od konkrétních skutečností vzdálíte, tím větší je šance, že konkrétní skutečnosti v okamžiku, kdy jich bude třeba, nebudou na svých místech.“

    • Harry napsal:

      Co myslíte to ekonomickou podstatou? Dluhopis Vám umožňuje investici pouze jedním směrem,totiž může nakoupit kreditní riziko emitenta, kterému věříte. Ale CDS Vám umožní také prodat riziko emitenta, kterému nevěříte. je to vlastně ekvialent „short akcie“, kterou autor zmiňuje na dluhopisovch trzích.

      Proč by dlouhá pozice měla mít větší ekonomické opodstatnění, než krátká? ¨

      Další aspekt, mnoho finančních i nefinančních institucí dnes drží dluhopisy v tzv. portfoliích do splatnosti. Přesun takového dluhopisu mezi „hold-to-maturity“ a „ready-to-sell“ je velmi náročná účetní operace. A CDS vám umožní chránit se před zhoršením hodnoty investice, aniž byste jí musel z portfolia do splatnosti prodat.

      Státy jsou v tomto případě v konfliktu zájmů, na jedné straně jsou zodpovědné za regulaci, na druhé straně jsou čím dál tím větším dlužníkem a tudíž emitentem dluhopisů, je otázkou, do jaké míry se do rozhodování o regulaci kreditních derivátů promítají zájmy masivního emitenta dluhopisů. A jestli omezení trhu CDS ve finále nepovede ke snížení poptávky po dluhopisech mnoha vlád světa.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.