Čtvrtek 16. listopadu. Svátek má Otmar.

Když se špatné dluhy změní na dobrou investici

Banky nás už rok atakují zprávami o odpisech nepředstavitelných sum a pesimisté stále očekávají, s čím ještě, většinou evropské, banky vyrukují. Do čeho to ty banky vlastně nalily tolik peněz, že dnes je většina z nich na pokraji krachu?

Na úplném začátku stála nemovitostní bublina v USA, která doslova nutila lidi kupovat si nemovitost, i když na ní nemají a hnala banky do nesmyslných půjček, o nichž musel i ten největší amatér vědět, že nebudou nikdy splaceny.

Banky ale tyto nekvalitní (a vlastně žádné) úvěry ve svých výkazech dlouho držet nechtějí a tak se snaží přesunout kreditní riziko z půjček na jiné subjekty (tzv. sekuritizace). Jelikož se ale s půjčkami a hypotékami nedá obchodovat na trzích jako s běžnými cennými papíry, banky vytvářejí finanční instrumenty, jejichž podkladovým aktivem jsou různé hypotéky, které banky poskytují svým klientům (mortgage-backed securities).

Sekuritizace jako fenomén

Sekuritizace má počátky v sedmdesátých letech, k největšímu rozmachu ale došlo až koncem devadesátých let a začátkem dvacátého prvního století. Časem přibývaly stále modernější a sofistikovanější nástroje (rozuměj komplikovanější), které sloužily k přenesení rizika z bank na investory. Nejrozšířenějšími se staly tolik zmiňované collateralized debt obligations (CDO – zajištěné dluhové obligace) a jejich různé odnože podle toho, co bylo podkladovým aktivem investičního nástroje. Collateralized loan obligations – CLO, navázané na portfolio běžných úvěrů, collateralized mortgate obligations – CMO, jejichž podkladovým aktivem byly právě hypotéky anebo collateralized bond obligations – CBO navázané na koše dluhopisů.

K jejich emitování pak banky využívaly specializované firmy, tzv. Special puropose entity (SPE), resp. Special purpose Vehicle (SPV), které měly účetnictví odděleny od mateřské banky a rovněž se podílely na vylepšování rozvah bank.

Princip vzniku CDO, CLO apod. je jednoduchý. Banky daly dohromady skupinu dluhových aktiv, jako jsou hypotéky a různé jiné úvěry a půjčky, tzn. pohledávky, budoucí příjmy banky, které tvořili podkladové aktivum, neboli collateral (kolaterál, zástava). Oproti nim pak banka vydala dluhový cenný papír, který představoval závazek banky vyplatit investorům vloženou částku plus úrok.

Různé tranše pro každého

Jelikož tvořilo zástavu velké množství aktiv (i několik stovek) s různou kvalitou, rozdělovaly banky tento balík do tranší s různým rizikem a výnosem. Nejméně kvalitní aktiva tvořily junior tranši, která svým investorům nabízela nejvyšší výnos, ale také nejvyšší riziko nesplacení závazků ze strany emitenta (banky). Zde se nacházely tolik zmiňované subprime hypotéky a jiné nekvalitní úvěry. V případě neplacení dluhů tedy byly junior tranše první, u níž investoři přišly o svůj výnos a investici.

Druhým stupněm byla mezzanine tranše se středním rizikem i výnosem. U ní investoři pocítily pokles výnosů až tehdy, kdy byla junior tranše úplně fuč. Nejkvalitnější, senior tranše, měly vysoký rating (často i AAA) a měly představovat nejnižší riziko, že investor o své prostředky přijde. S tím také souvisel nejnižší výnos.

Takto strukturované dluhové cenné papíry se pak prodávaly velkým investorům, jako jsou banky, hedge fondy, apod., kteří je kupovaly jako kvalitní dluhopisy.  Mohly se také stát samotným podkladovým aktivem pro další sekuritizaci a vznikaly tak CDO kryté CDO (squared CDO – CDO2), kryté dalšími CDO, kryté CDO a tak dále. Drobní investoři pak měli možnost investovat do těchto cenných papírů prostřednictvím speciálních fondů, které se zaměřovaly na tyto strukturované CP.

Problém těchto produktů ani tak nebyla jejich složitá konstrukce a rizikovost jako spíše to, že byly prodávány jako něco jednoduchého, výnosného a přitom bezpečného. To mělo zajistit právě rozdělení těchto produktů do vícero tranší. Na jedné straně je to logické a má to opodstatnění v tom, že množství investorů chce různé produkty a tak se vlastně jeden produkt rozprodal jak konzervativním, tak i dynamickým investorům.

Horší už je skutečnost, že senior tranše s nejvyšším ratingem si mohly dovolit emitovat i společnosti, které takový rating neměly, ale díky pojištění od specializovaných monoline pojišťoven dostaly vysoký rating také jejich emise. Docházelo tak k (více či méně) záměrným dezinformacím investorů. Pro emitenty, nebo spíše „konstruktéry“ nebyl problém prodávat tyto produkty komukoli, kdo chtěl výnos bez rizika, protože zjistit o co jde, bylo leckdy nemožné.

Posledním klincem do rakve pak byla skutečnost, že nákup těchto cenných papírů se prováděl na dluh, tedy s pákou. Když se pak objevily problémy některých bank, které investovaly do CDO, s financováním, investoři se začaly ve snaze získání likvidity těchto aktiv zbavovat ve velkém. Dochází ke znehodnocení, nuceným výprodejům (margin call při pákových investicích) a roztáčení spirály, která pak vede až k situaci, ve které jsme dnes.

Myslíte si, že se budou problémy finančního sektoru dále prohlubovat?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

8 komentářů: “Když se špatné dluhy změní na dobrou investici”

  1. Robert napsal:

    Vážení kolegové,

    omlouvám se, že odbíhám od tématu, ale řeším poměrně zapeklitý případ…

    V současné době řeším klienta, muže, 52 let trpícího diabetes mellitus 2 typu (cukrovka, užívající léky)

    Klient potřebuje poj. ochranu 1,5 mil. Kč pro smrt z jakýchkoliv příčin + 2 mil. TNÚ + 300 denní odškodné.

    Můj postup:

    Po vyhodnocení několika typů produktů mi nejlépe vyšla PČS Flexi a to na 3.600,-Kč/měs.

    Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo zapotřebí výpisu ze zdr.dokumentace + lékařské prohlídky, které jsem včas dodal.

    Dle vyjádření zdravotního oddělení klienta do pojištění přijmou, ALE se 150% navýšením pojistného! Tj. 9.000,-Kč/měs., což je hrozná raketa!

    Klient byl srozuměn, že se mu pojistné navýší, ale 150% je poměrně dost!

    A teď Vás kolegové prosím o radu:

    Lze při těchto poj. limitech sjednat levnější zajištění?

    Předem děkuji za rady a Vaše názory.

    • My jsme nejlepší napsal:

      jasně, u nás jenom u nás Partners máme jenom náš exklusivní nejlevnější a super program Aegon investičko a ještě klient ušetří na daních a je to nejbezpečnější investivání s pojistkou!

    • Svěrkoš napsal:

      Někde ho možná odmítnou úplně.

      Zkuste se s ním podívat na IŽP Future od Generali (ne Clever Invest), v levnější variantě úrazu by tam mohl mít trvalky od 10% a odškodné jen na vyjmenované úrazy. Nebo Aegon měl nějaká krytí speciálně pro diabetiky. V tomto jeho případě by to mohlo být přes IŽP schůdnější, protože v nejhorším se stane, že bude platit buď částku nižší anebo podobnou (záleží na postoji pojišťovny k jeho riziku), ale pak přece jen z toho aspoň něco spoří, netvrdím, že spoří nejlépe, jak by mohl, ale pořád lepší dražší spoření-investování, než to vyházet ve stejném objemu do rizikovek za zvýšenou cenu rizika.
      Z toho důvodu můžete zkusit jeho případ ve Flexi zkusit předělat do investiční varianty Flexi Investu (jako třetí možnost). Tam mu tu cenu rizika možná nezvýší. U lidí s horším zdravotním stavem může být IŽP solidní řešení (přes všechnou svou kontroverznost dnešní doby), než vyházet stejně peněz anebo i více do rizikového krytí s přirážkou za zdravotní stav. Zkuste něco z toho, buď projde nebo ne.
      S cukrovkou a v 52 letech toho moc nenaděláte. Pokud by dostal záchvat a upadne a udělá si úraz v tomto důsledku, tak se budou kroutit při plnění všichni a bude to o slovíčkách a prokazování.

      • Radek napsal:

        Přesně tak, je to Aegon. Loni touhle dobou to nabízeli jen přes Partners, dnes už to bude nejspíš jinak. Tedy, pokud ten produkt nezrušili…
        http://www.investujeme.cz/kratke-zpravy/financni-poradci-partners-jako-jedini-pojisti-diabetiky-vyhodneji/

        • Robert napsal:

          Produkt pořád funguje. Dia life od Aegonu vychází na 10.140,-Kč a takřka vše jde na krytí rizika. Flexi na 9.000,-Kč

          • David napsal:

            Roberte zkus ještě porovnat Profi invest od České, mají teď limit 4krát 300 bez zkoumání zdravotního stavu. (300tis. TNÚ, 300tis. SÚ, 300tis. SMRT MOTOR, 300denní dávky). Generali stojí taky za pokus, pravděpodobně to budeš muset nějak nakombinovat.

            • Robert napsal:

              Davide, zkoušel jsem namodelovat několik variant a problémem pojistky bez zkoumání zdravotního stavu je to, že jsou možné výluky z pojistného plnění. Co jsem se informoval, tak na poj. částku na 1,5 mil. a možno i rozloženou do několika pojistek je jejich vysoká nákladovost. Pravděpodobně budu muset s klientem řešit alternativu vyššího měsíčního spoření formou OPF, potažmo nějakého investičního nástroje s krátkodobou splatností tak, aby byl kladen důraz na nenadálou potřebnou likviditu.

  2. alchymik napsal:

    finanční alchymie, v tom aby se člověk s křištálovou koulí vyznal…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.