Buffettův indikátor: Jak vznikl a proč je jeho význam přeceňovaný
Takzvaný Buffettův indikátor, tedy poměr celkové tržní kapitalizace akcií k HDP, bývá často označován za oblíbený ukazatel legendárního investora z Omahy. Ve skutečnosti se ale Warren Buffett o tomto indikátoru zmínil pouze jednou a už tehdy upozorňoval, že má své limity a vypovídací schopnost jen v extrémních situacích.
Různí věštci akciové apokalypsy si rádi půjčují jména úspěšných investorů. O poměru celkové tržní kapitalizace akcií k HDP se často hovoří jako o Buffettově ukazateli, nebo jako jeho oblíbeném ukazateli.
„To je ale trochu zavádějící, protože Buffett se o tomto ukazateli zmínil pouze jedinkrát. Bylo to skoro před 25 lety, v roce 2001, kdy komentoval, proč již několik let před tím považoval akciový trh za bublinu,“ vysvětluje Tomáš Tyl, šéf analytického oddělení Fichtner Wealth Managers. O tomto ukazateli Buffett řekl, že má svoje limity, průběžně poroste a může poukazovat spíše na extrémní situace.
Mediální mýtus nebo reálné hodnoty?
Z této doby je i jeho komentář o hranici 200 %. Z tohoto komentáře vyplývá, že i sám věštec z Omahy bere tento ukazatel s velkou rezervou, jako indikátor extrémních situací a jeho hodnotu je potřeba posuzovat relativně. Od roku 2001 se Buffett o tomto indikátoru nikdy nezmiňoval, nepíše o něm ani ve svých dopisech akcionářům, kde shrnuje nejdůležitější informace, ani v jiných rozhovorech. Jeho jméno používají spíše senzacechtivá média a ti, kdo chtějí tomuto ukazateli dodat falešnou sílu.
„Označovat tento ukazatel jako Buffettův je v podstatě na úrovni fake news, je to hoax. Je to způsob, jak mu dodat falešnou váhu. Strašení Buffettovým indikátorem poslouchám posledních 10 let a kdo se jím řídil, přišel na trhu o ohromné výnosy,“ upozorňuje Tomáš Tyl.
REKLAMA
Růst ukazatele je přirozený, ne nebezpečný
Na růst ukazatele v čase má vliv několik různých trendů. Jak Buffett poukazuje, podíl velikosti akcií na celém trhu bude mít dlouhodobě rostoucí tendenci. To, že ukazatel roste je normální. Akciový trh v minulosti rostl dlouhodobě tempem 10 % ročně (což neukazuje na přehřívání). HDP zemí jako USA ale takovým tempem neroste a nemůžeme takový růst ani očekávat.
Před 20 lety byl očekávaný růst HDP USA 5 %, teď je ještě nižší. Akciový trh proto i bez jakýchkoliv dalších vlivů poroste rychleji, a celý indikátor bude dlouhodobě růst. Za 25 let by to znamenalo, že akciový trh vyroste 3,2x rychleji než HDP (Při růstu trhu 10 % a HDP 5 %) aniž by to znamenalo bublinu. Na vrcholu bubliny byl ten ukazatel 150 % a nyní je 217 % to je růst jen o 1,4x.
Proč HDP a tržní kapitalizace nejdou srovnávat
Tržní kapitalizace a HDP firem spolu souvisí velmi nepřímo. Zatímco tržní kapitalizace ukazuje celkovou hodnotu akciových firem, HDP ukazuje celkovou hodnotu nově vytvořených statků. Svým způsobem by tedy mohlo jít o alternativu k ukazateli celkových tržeb.
„Až na to, že v HDP nejsou jen hodnoty vyprodukované akciovými firmami, ale také neveřejnými společnostmi a státem. A na druhou stranu akciové společnosti jsou často nadnárodní firmy, takže jejich tržby pocházejí z různých oblastí,“ uvádí Tomáš Tyl.
To má důležité dopady právě na obě hodnoty. Na jednu stranu dochází k růstu ukazatele, i když se firmy dostávají na burzu. Z neveřejně obchodovaných společností se stanou akciové společnosti a ty najednou zvýší tržní kapitalizaci. Ta je ostatně různá v různých zemích. Země jako Německo a země eurozóny mají podíl tržní kapitalizace akcií vůči HDP podstatně nižší, protože se firmy méně financují na burze.
REKLAMA
Naopak Hongkong je o řád výše, protože se zde obchodují akcie čínských společností. To samo ale nevypovídá o tom, že by akcie obchodované v Hongkongu, nebo třeba Švýcarsku (akciový trh na úrovni 220 % HDP), byly drahé a v Německu levné (akciový trh na úrovni 62 % HDP).
Trh je drahý, ale zisky drží tempo
„Americký akciový trh určitě není levný. Na druhou stranu, z našeho pohledu se na něm ani v tuto chvíli nenafukuje bublina. Když se podíváme na technologické giganty, kteří jsou hlavním důvodem vyšších valuací celého trhu, můžeme vidět, že jejich valuace za posledních 5 let se příliš nezměnily (MSFT, Apple), nebo dokonce klesly (NVIDIA, Alphabet, Amazon),“ popisuje Tomáš Tyl.
To znamená, že růst jejich ceny byl kompenzován růstem zisků. To není nezdravý růst ukazující na bublinu ani na šílenství. Např. NVIDIA, která rostla o 1280 % tak je nyní z fundamentálního hlediska o polovinu levnější. To ukazuje, že růst ceny má své důvody. Ostatní akcie za 5 let ani nijak dramatický vývoj nezaznamenaly (ve srovnání s růsty z před rokem 2000).
Řada investorů je posedlá P/E, aniž by tomuto ukazateli skutečně rozuměli. Potom dochází k různým historickým srovnáním, která ale nereflektují řadu účetních odlišností (například, že došlo ke změnám v účetním systému GAAP), nebo například rozdíl v tom, jak se odepisují kapitálové výdaje (postupně) a jak se odepisují výdaje na výzkum (najednou).
Technologické firmy mění pravidla hry
Nyní je na americkém akciovém trhu větší podíl technologických firem, protože i naše životy jsou mnohem více spjaty s technologiemi než dříve a stejně tak i společnosti. A tyto firmy mají velké výdaje na vědu a výzkum. Kdyby je odepisovaly postupně, jejich čisté zisky by byly vyšší a P/E nižší.
„Zjednodušeně, když srovnám dvě identické společnosti a jedna koupí továrnu a druhá dá stejnou částku do výzkumu a vývoje, druhá bude mít výrazně nižší účetní zisk a tím výrazně vyšší P/E,“ uzavírá Tomáš Tyl.
Větší podíl technologií, velkých společností a výdaje na vědu a výzkum jsou faktory, které valuace tlačí výše. Trh levný není, ale rozhodně na něm ani není nebezpečná bublina.
