Budoucnost spočívá ve vzdělávání

Zároveň je třeba respektovat Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou dne 25. září 2015 přijali předsedové vlád a hlavy států na zvláštním summitu OSN a která zahrnuje 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Agenda 2030, tento celosvětový mezník, zdůrazňuje jako svůj cíl č. 4 význam zajištění inkluzivního a spravedlivého kvalitního vzdělávání a podpory příležitosti celoživotního vzdělávání pro všechny.

V dnešní době je stále důležitějším aspektem vzdělávání finanční gramotnost a vzdělávání. Mezi těmito dvěma pojmy je však třeba rozlišovat. OECD definovala finanční gramotnost jako soubor povědomí, znalostí, dovedností, postojů a chování nezbytných k dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného finančního rozhodování, zatímco finanční vzdělávání je proces, jehož pomocí investoři zlepšují své porozumění finančním produktům a službám a prostřednictvím informací a objektivního poradenství rozvíjejí dovednosti a sebedůvěru, které jsou nezbytné k lepšímu uvědomování si finančních rizik a příležitostí, k činění informovaných rozhodnutí, k nalezení účinné pomoci a k dalším efektivním činnostem za účelem zvýšení svého finančního zabezpečení.

Vezmeme-li v úvahu evropský kontext, součástí EU jsou země, které v žebříčku finanční gramotnosti dosahují nejlepších výsledků (severské země) i země, které nedosahují světového průměru (Rumunsko, Portugalsko). V případě Itálie nejsou výsledky rovněž povzbudivé; podle zprávy skupiny G20 o finanční gramotnosti dospělých vycházející z otázek zaměřených na znalosti, chování a postoje týkající se finančních témat se Itálie umístila na 19. místě. Tyto výsledky dokazují, že stále existuje značný prostor pro zlepšování, zejména v zemích jižní a východní Evropy.

Finanční gramotnost a vzdělávání by proto měly být nedílnou součástí politického programu orgánů EU i členských států, protože mohou pomoci řešit některé kritické sociální problémy. Prvním z nich je tlak na důchodové systémy, jehož příčinou je rychle stárnoucí populace vyžadující posílení systémů zaměstnaneckého a soukromého pojištění. Dalším kritickým problémem je hypoteční zadlužení a jeho dopad na celkový dluh domácností. Finanční gramotnost je pak pro inkluzivní růst užitečná.

^REKLAMA

Vzhledem k tomu, že stále více občanů EU požaduje, aby si mohli o těchto záležitostech rozhodovat sami, je finanční gramotnost životně důležitá pro jejich celoživotní zabezpečení. Všechny tyto problémy jsou obzvláště citlivé, týká-li se to budoucnosti mladých lidí, vnímáme-li je jako investory – zejména pokud musí zvažovat spoření na důchod – a jako vlastníky bydlení.

Evropa čelí vážnému problému stárnutí populace, a to zejména v některých zemích, mezi něž patří i Itálie. Tento problém je patrný rovněž ve finančním sektoru. Investoři a jejich finanční poradci rok od roku stárnou.

Podle statistik italské asociace společností spravujících aktiva Assogestioni činil v roce 2018 průměrný věk osob, které investovaly do podílových fondů, 60 let, přičemž v minulosti se věk investorů průběžně zvyšoval – v roce 2002 činil jejich věkový průměr 52 let, v roce 2013 to bylo 58 let. V roce 2018 podíl investorů mezi 26 a 35 lety klesl z 15 % na 6 %. Stejně tak průměrný věk italských finančních poradců v roce 2018 činil 51 let, přičemž pouze 11 % z nich bylo mladších 40 let.

Z těchto údajů je zřejmé, že je nutné podporovat finanční vzdělávání a poradenství mezi mladými lidmi jako potenciálními investory, ale také jako potenciálními finančními poradci. Finanční vzdělávání, které je klíčové pro dosahování základních sociálních hodnot, lze popsat jako proces, který umožňuje občanům zlepšit si své znalosti finančních konceptů a produktů, porozumět kompromisu mezi rizikem a návratností a nalézt nejvhodnější řešení pro realizaci svých potřeb a snů. Tento proces se považuje za celoživotní činnost, která by se měla zahájit již v raném věku.

^REKLAMA

Výchozím bodem je finanční plánování založené na hledisku životního cyklu. Finanční poradenství lze považovat za plnohodnotnou službu, která doplňuje finanční vzdělávání, protože se zaměřuje na to, aby se občanům nabízela integrovaná řešení dle jejich individuálních potřeb (správa investic, daňové plánování, odchod do důchodu, ochrana rodiny a zdraví) na základě hlediska životního cyklu.

Finanční vzdělávání a poradenství však mohou plnit své sociální role a dosahovat svých inkluzivních cílů pouze tehdy, vezmeme-li v potaz, že podle výše uvedených statistik je zásadní do individuálně přizpůsobených iniciativ zapojovat mladé lidi. Například politické pobídky zaměřené na podporu pracovních příležitostí ve finančním sektoru jsou pro budoucnost povolání finančních poradců klíčové. Současně je třeba podporovat finanční vzdělávání již od školního věku.

Itálie nabízí několik pozitivních příkladů. Od roku 2009 zajišťují asociace ANASF a společnost PROGeTICA finanční vzdělávací program pro studenty středních škol nazvaný „Economic@mente® – Metti in conto il tuo futuro“. Program Economic@mente® umožňuje studentům pomocí simulací, praktických lekcí a testů získat řadu dovedností založených na jejich osobních zkušenostech s cílem naučit je, jak v průběhu života spravovat své budoucí úspory.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je rámec naprosto jasný. Je čas jednat a vyzýváme všechny, aby se na tomto procesu podíleli.

Autorka je generální tajemnice federace FECIF a představitelka pro zahraniční záležitosti asociace ANASF.