CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Zbyněk Drobiš

11. 11. 2014

2 komentáře

Tomáš Golda: ČNB není zastáncem cenové regulace

 


 

Jaké nejčastější nekalé praktiky pojišťovacích zprostředkovatelů odhalujete?

K nejčastějším patří klamavá prezentace pojistných produktů. Konkrétně lze uvést především investiční životní pojištění, které je často prezentováno jako forma spoření, kdy je zamlčována nebo bagatelizována faktická rizikovost takového produktu. Často je klientům rovněž zamlčována poplatková struktura, kdy jsou v prvních letech trvání smlouvy ze zaplaceného pojistného hrazeny veškeré počáteční náklady. 

Jakou výši sankce Česká národní banka běžně ukládá v případě klamavé prezentace investičního životního pojištění?

Výše pokuty za tento typ klamavých praktik vychází vždy z posouzení konkrétních okolností daného případu. O „běžně“ ukládaných pokutách proto nelze v této souvislosti hovořit.

Mezi další nekalé praktiky pojišťovacích zprostředkovatelů patří zprostředkování nevhodných finančních produktů. Uveďte prosím pro čtenáře i konkrétní případ.

Zprostředkování nevhodných pojistných produktů (misselling) souvisí zejména se snahou pojišťovacích zprostředkovatelů nabízet produkty atraktivní z hlediska provize.  Typickým případem může být sjednání investičního životního pojištění s významně potlačenou rizikovou složkou pojištění v případě, kdy zájemce o pojištění má v prvé řadě zájem spořit část svých prostředků v určitém časovém období, nikoliv tyto investovat dlouhodobě bez záruky jejich návratnosti.

REKLAMA

Dalším případem může být sjednání pojistné smlouvy na velmi dlouhou dobu bez ohledu na současné i budoucí majetkové poměry zájemce, jeho věk, potřebu likvidních prostředků apod. V praxi se setkáváme s případy, kdy jsou pojistné smlouvy sjednány na 50 i více let.

Kde lze nalézt příčiny těchto nekalých praktik? Z neznalosti potřeb klienta, nekvalitních znalostí nebo v jiných důvodech?

Zprostředkovatelé jsou často motivováni pouze výší provize za prodej konkrétního pojistného produktu. Při současné existenci informační asymetrie mezi zprostředkovatelem a zájemcem o pojištění (v některých případech spíše vytipovaným klientem bez skutečného zájmu) pak takový pojistný produkt doporučují někteří zprostředkovatelé bez ohledu na konkrétní požadavky, potřeby a finanční možnosti klienta.

Existují i zprostředkovatelé, kteří požadavky a potřeby zájemce o pojištění nezjišťují a nezaznamenávají vůbec, nebo tak činí pouze formálně, aby naplnili požadavek zákona. K faktickému posouzení požadavků a potřeb zájemce o pojištění, následovanému odůvodněným doporučením vhodného pojistného produktu pak v takových případech nedochází. V některých případech zprostředkovatelé ani charakter doporučovaného pojistného produktu neznají, což může být známkou nedostatečné kvality řízení a kontroly jejich distribuční sítě.

Zmínil jste provize, o kterých je v poslední době hodně slyšet, zejména v souvislosti s jejich regulací. Jaký je k tomu postoj ČNB?   

REKLAMA

Téma provizí bývá dezinterpretováno. Proto bych chtěl zdůraznit, že ačkoli provize v oblasti životního pojištění výrazně převyšují hodnoty známé z jiných sektorů a jsou nepochybně nejsilnějším motivačním faktorem vedoucím k missellingu, není ČNB zastáncem cenové regulace ve smyslu „stropování“ absolutní výše provize ze sjednání pojistné smlouvy tak, jak ji známe např. u penzijních produktů.

Naopak přínosný prostor pro možný regulatorní zásah vidíme v otázce zákonem stanoveného rozkladu zprostředkovatelské provize v čase. Rozložení provizí v čase nepochybně vytváří tlak na vyšší kvalitu zprostředkovatelské činnosti a mimoto se musí odrazit v konstrukci produktů životního pojištění, u nichž se dnes veškeré počáteční náklady kryjící náklady distribuce hradí z prostředků klienta v prvních letech smluvního vztahu.

Souvisejí podle vás tyto nešvary rovněž s problematikou pyramidových struktur v některých finančně poradenských společnostech?

Zde je třeba zdůraznit rozdíl mezi standardní MLM sítí, kde je výše odměn jednotlivých členů sítě odvozena od celkového prodeje konečnému zákazníkovi a pozice člena v dané síti, a nedovolenou pyramidovou strukturou, kdy pojišťovací zprostředkovatel odvozuje odměny od získání dalších osob pro zprostředkovatelskou činnost a kdy je od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti, vyžadováno složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost.

Vstupním poplatkem přitom může být například povinnost sjednání pojistného produktu s předem nastavenými parametry. Pojišťovací zprostředkovatel získává od pojišťovny provizi za sjednání smlouvy, ačkoliv pojistník – nový spolupracovník – neměl primární zájem si pojištění sjednat.

REKLAMA

V případě nedovolené pyramidy se ze strany pojišťovacího zprostředkovatele jedná o správní delikt, za který je možné v případě právnických osob uložit pokutu až do výše 10 milionů Kč.

Jaké cíle si klade Česká národní banka pro kontrolu dodržování právních povinností u pojišťovacích zprostředkovatelů a jaké nástroje k tomu využívá?

Cílem dohledové činnosti ČNB v této oblasti je zajistit řádné fungování trhu zprostředkování pojistných produktů a omezit nezákonné praktiky zejména těch zprostředkovatelů, kteří jsou ve své činnosti motivováni v prvé řadě vidinou vysoké provize. V rámci dohledové a kontrolní činnosti usměrňujeme činnost zprostředkovatelů tak, aby byl zejména naplňován požadavek zákona na jednání s odbornou péčí. Prioritně klademe důraz na zjišťování potřeb a požadavků zájemce o pojištění, jejich věrné zaznamenání včetně odůvodněného doporučení pojistného produktu a dále pravdivé a úplné informování klienta o tom, jaký produkt je mu ve skutečnosti nabízen.

Pokud jde o využívané dohledové nástroje, jedná se o kombinaci plošných a individuálních šetření s řádnými a mimořádnými kontrolami. Při kontrolách na místě se nám již v některých případech velmi dobře osvědčilo provádění tzv. mystery shoppingu (fiktivní nakupující, který vystupuje jako normální zákazník), ke kterému jsme nedávno přistoupili.

O pozornosti, jakou ČNB sektoru finančního zprostředkování věnuje, pak svědčí mj. i nedávné posílení kapacit pro kontroly finančních zprostředkovatelů, a to jak v rámci ústředí ČNB, tak v jednotlivých regionech, kde máme své zastoupení.

Děkuji za rozhovor.

Tip: Tomáš Golda: ČNB potírá nekalé praktiky obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Je už pozdě nakupovat bitcoin?

Vzhledem k nedávnému růstu hodnoty bitcoinu a očekávání překonání jeho rekordní hodnoty vyžaduje rozhodnutí do něj investovat důkladné pochopení dynamiky trhu a souvisejících rizik. Bitcoin vykazuje v průběhu času výrazný růst, a to i pro ty, kteří kryptoměnu nakoupili za nejvyšší ceny. Je však velmi důležité si […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

13. 03. 2024

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • 12 listopadu, 2014

    Jsem rád, že pan Tomáš Golda uvedl na pravou míru tolik diskutovanou otázku provizí, nicméně poradenský trh nemá strach z cenové regulace ve smyslu „stropování“ absolutní výše provize ze sjednání pojistné smlouvy. I kdyby byla provize třeba i 300%, tak mají poradci strach z toho, že by se buďto tato provize vyplatila jednorázově na počátku a ručilo by se za ni pět let (popř. i více), nebo že by se tato provize adekvátně rozprostřela do pěti let. V prvním případě se nikomu po tak dlouhou dobu za provize ručit nechce, ve druhém případě se poradce horko těžko uživí. Nalézt nějaké kompromisní řešení bude těžké, avšak v případě přijetí kterékoliv z obou dvou variant, zejména pak té druhé, lze očekávat prudký pokles produkce a vůbec zájmu poradců o sjednávání životního pojištění. Co si už vůbec neumím představit je situace, kdy postupně rozprostřené provize za životní pojištění se každý měsíc ještě dále porcují v rámci MLM struktury. V případě přijetí výše uvedeného významně omezím popř. úplně přestanu životní pojištění sjednávat. Pět let ručit odmítám, v tomto případě se jedná o ekonomickou sebevraždu, a v případě postupného vyplácení provizí se zase velice obtížně uživím, musel bych se na tomto poli otáčet tak o 300% intenzivněji, a to není pochopitelně možné. Myslím že nejsem sám, kdo netrpělivě očekává, v jaké podobě bude připravovaná novela zákona 38 přijata.

    Odpovědět

  • chicko

    15 listopadu, 2014

    Souhlasím, že pokud bude ručení 5 let je to neúnosná doba. Ovšem pokud budou postupné provize, proč by jste se neměl uživit? Pokud řešíte komplexní poradenství je přece pojištění jen část z příjmů, tedy pokud budu mít 1/24 ze současné provize, ale po dobu 24 měsíců(po roce už přicházejí pečovatelské), tak se po 8 měsících musím dostat na téměř standardní příjem(pokud ovšem nedělám jen životka) jež už budu mít prakticky konstantní. Pro MLM je to ovšem likvidační nedovedu si představit pěšáka co bere 20%, že najednou bude brát pouze 3 000,–/měsíc a nezruinuje jej to(proto i taková nevole od Partners, Broker Consulting, Swiss Life, Fincentra, ZFP a dalších MLM kde je bohužel takových poradců většina). Dále se trh vyčistí od přebouchávačů(ti se neuživí zcela určitě)

    Odpovědět