Podstatou návrhu je úprava vztahu dvou soukromých podnikatelských subjektů ve prospěch jednoho z nich. ČNB tím chce omezit zprostředkovatele, ale pojišťovny v žádném směru nenutí k tomu, aby snížené náklady přesunuly ke klientům. Ve svém důsledku se tak nejedná o návrh na ochranu spotřebitele, ale o návrh na ochranu zisků pojišťoven a té části zprostředkovatelů, kteří si od něj slibují omezení konkurence na trhu se zprostředkováním životního pojištění.
Jsme přesvědčeni, že k ochraně spotřebitele na trhu se životním pojištěním povede rozkrytí stávajících nákladů pojišťoven tak, aby zákazník mohl porovnat různé produkty na trhu a prohloubení informačních povinností pro zprostředkovatele i pojišťovny, aby bylo zajištěno, že klient si je vědom všech důsledků a rizik svého jednání. Uvedené informační povinnosti MF vložilo do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, který vláda rovněž přijala. USF tento přístup podporuje, neboť se jedná o standardní veřejnoprávní regulaci volného trhu, za kterou návrh ČNB rozhodně považovat nelze.
