Středoevropský region hlásí pro první čtvrtletí letošního roku silný hospodářský růst

Ve druhém čtvrtletí se proto můžeme dočkat výkyvu mezičtvrtletního výkonu HDP ve slabším směru, což platí jak o české ekonomice, tak o dalších středoevropských zemích. Nicméně, i po vyhlazení takových výkyvů lze konstatovat, že středoevropský region si po ekonomické stránce vede nyní velmi dobře.

Napříč regionem je patrný pokles nezaměstnanosti, zrychlení růstu mezd a s tím související silný růst spotřeby domácností. Na trhu práce napříč regionem se zároveň začíná projevovat nedostatek pracovní síly a tento faktor již začíná působit coby brzda dalšího zrychlení hospodářského růstu. Nicméně, pozitivní faktory, zejména silná spotřeba domácností, momentálně převládají.

Uplynulé měsíce jsou také ve znamení pozitivních zpráv ohledně hospodářského výkonu v eurozóně. V případě eurozóny byl růst HDP za letošní první čtvrtletí potvrzen na solidní úrovni 0,5 % mezičtvrtletně a 1,7 % meziročně. Růst 1,7 % by mohl HDP eurozóny vykázat i za letošní rok jako celek, což by znamenalo zopakování růstu vykázaného za rok 2016.

Trh práce ve středoevropském regionu se, řečeno ekonomickou terminologií, přehřívá, a tento vývoj se v čím dál větší míře dostává do pozornosti regionálních centrálních bank. ČNB je ovšem v rámci střední Evropy zatím jedinou centrální bankou, jež učinila kroky ke zpřísnění měnových podmínek v domácí ekonomice (ukončení kurzového závazku) a která ve výhledu pro zbytek letošního roku hovoří o scénáři zvyšování měnově-politických úrokových sazeb.

Předběžné údaje o HDP za letošní první čtvrtletí sice mohou na finančním trhu vést k posílení spekulací ve směru přísnější měnové politiky, nicméně pro samotné centrální banky bude důležité znát také strukturu HDP za letošní první tři měsíce (a tyto údaje zatím k dispozici nejsou) a stejně tak pro ně bude jistě zajímavé vyčkat i na to, jak se dynamika hospodářského růstu bude následně chovat v průběhu letošního druhého čtvrtletí. Osobně si myslím, že mezičtvrtletní růst HDP v řádu jednoho procenta a více není dlouhodobě udržitelný a zopakovatelný, ať již hovoříme o české ekonomice, o Maďarsku, Polsku či Rumunsku. V samotném prvním čtvrtletí mohly sehrát důležitou roli i příznivé kalendářní efekty (vyšší počet pracovních dní, načasování velikonočních svátků: patrné je to například v měsíčních datech o maloobchodních tržbách či průmyslové výrobě za březen) a vliv těchto efektů se nemusí vždy podařit statisticky zcela vyhladit. Tyto faktory tedy následně mohou působit ve směru slabšího růstu v letošním druhém čtvrtletí. Výsledky HDP za letošní první čtvrtletí bych proto vnímal spíše jako pozitivní překvapení, jež se v takové míře nebude opakovat. I tak ale samozřejmě platí konstatování, že si středoevropský region vede po hospodářské stránce momentálně hodně dobře.

^REKLAMA

Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE