Čtvrtek 25. února. Svátek má Liliana.

Stále více domácností bez problémů vychází s příjmy

Spolu se vzestupem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s příjmy. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou za rok 2019 činí 10,1 %.  Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech.

Na každou jednotlivou osobu v domácnosti připadal za rok 2018 průměrný čistý příjem 195,1 tisíc korun, což bylo proti předešlému roku o 12 700 korun více. Po očištění o inflaci šlo o reálný nárůst příjmů o 4,7 %. Naprostá většina domácností vychází se svými příjmy docela snadno nebo jen s menšími obtížemi. „Velký problém vyjít s penězi mělo v minulém roce 14 % domácností, přičemž v roce 2018 to bylo 18 %. Týká se to zejména samoživitelek s dětmi a žen starších 65 let, které žijí samy,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Díky rostoucím příjmům se každým rokem zvedá hranice, z níž se odvozuje míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta se liší i podle jednotlivých typů domácnosti. Pro jednotlivce činila v loňském roce 12 818 korun, zatímco u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o 26 917 korun na domácnost za měsíc. Navzdory rostoucím příjmům a spokojenosti s vycházením s financemi se zvýšil podíl osob, které se ocitly pod uvedenou příjmovou hranicí. Oproti 9,6 % v roce 2018 šlo v minulém roce o 10,1 %. „Tento evropský ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale odráží rozdělení příjmů v dolní polovině populace v každé jednotlivé zemi. A jelikož u nás tempo růstu středněpříjmové skupiny populace převyšuje tempo růstu nízkopříjmové, stoupá i počet lidí, kteří zůstávají pod stanovenou hranicí,“ vysvětluje Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Meziročně dlouhodobě ubývá osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech. To jsou domácnosti, které si nemohou dovolit z finančních důvodů určitý počet z předem stanovených položek. Z výsledků měření podle nové metodiky, která počítá s rozšířeným okruhem položek, vyplynulo, že materiálně deprivované domácnosti si v první řadě nemohou dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný (30 %). Dále si pak zhruba pětina domácností nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč a týdenní dovolenou.

Speciální okruh otázek na mezigenerační srovnání sociálních a materiálních podmínek se týkal období, kdy bylo dotazovaným 14 let. Z něj vyplynulo, že 85,6 % obyvatel vyrůstalo ve věku 14 let v úplné rodině s oběma rodiči a dalších 12,5 % žilo pouze s matkou. „Bezmála třetina obyvatel České republiky dosáhla vyššího stupně vzdělání, než měl jejich otec či matka,“ upozorňuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ. Na dotaz, zda mohly všechny děti v domácnosti respondenta ve 14 letech odjet alespoň na týdenní dovolenou či letní tábor, odpovědělo kladně 80 % osob, a zda měly děti k dispozici základní školní pomůcky, přitakalo 98 % Čechů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.