Úterý 20. dubna. Svátek má Marcela.

Řecká tragédie může trvat déle, než si myslíme

Makro 13.05.2015 | 15:18 0 Komentářů

Hned zkraje bychom si měli ujasnit, že se konečná dohoda s Řeckem v dohledné době neuskuteční. Přestože se situace nadále zhoršuje, k bankrotu v nejbližších týdnech pravděpodobně nedojde. Nikdo není ochoten nést toto riziko. Evropská centrální banka to potvrdila, když řeckým bankám na konci března zvýšila strop programu nouzového dodání likvidity (ELA). Politické řešení nakonec bude nalezeno, chvíli to ale potrvá.

Skutečně konečným termínem je pro Řecko 20. červenec, kdy bude muset Evropské centrální bance splatit 3,5 mld. eur. Řecko zatím své finanční závazky dokáže plnit. Má rezervu ve formě podílu v řeckých státních firmách a bankách ve výši 87 mld. eur. Poslední zpráva pochází ze září 2014, dá se tedy předpokládat, že tato částka za poslední měsíce prudce klesla. V nejbližších týdnech by ale měla stačit na splácení dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu.

V krátkodobém horizontu je nejpravděpodobnější scénář, že řecká vláda za účelem úspory času přistoupí k chatrné dohodě ve formě malých půjček spolu s odložením sociálních příslibů. Taková dohoda může rovněž zahrnovat prodloužení splatnosti dluhu až na 50 let a nastavení kapitálových kontrol s cílem zamezit runu na banky. Výběr peněz z řeckých bank pokračoval i v březnu a dosáhl 2,5 mld. eur, což je však méně než v předchozím měsíci. Od začátku roku bylo z řeckých bank vybráno celkem 22,3 mld. euro. Jde o významnou částku, která však představuje pouze sedminu celkových bankovních vkladů k lednu.

K vyřešení krize nebude prozatímní dohoda stačit, protože řecký dluh je nadále neudržitelný. Nejčastěji zmiňovaným řešením je prodloužení doby splatnosti na 50 let, to však váhu celého dluhu nesníží a neposkytne vládě dostatečný prostor pro stimulaci ekonomického růstu. V této situaci je Řecko téměř jistě odsouzeno k neúspěchu a čeká ho desetiletí úsporných opatření.

Řecko potřebuje svou vlastní očistu, aby mohlo začít znovu. Všichni vědí, že jedinou cestou je restrukturalizace dluhu, v tuto chvíli se však jedná o politicky citlivé téma. Možná se o tom začne hovořit tak za dva nebo tři roky po klíčových volbách ve Španělsku (2015), Francii a Německu (2017). V dokonalém světě by snížení dluhu bylo kolem 50 % nebo 60 %, nikdo z členů EU ale není připraven akceptovat tak významnou ztrátu. Realističtější je 30% snížení, které by pro Řecko a jeho věřitele mohlo nakonec být dobrou volbou.

V takovém případě je reakce trhu nepředvídatelná. Je možné, že dojde ke krátkodobému zpětnému efektu a řecký bankrot by mohl vést ke zvýšení úrokových sazeb pro zadlužené jihoevropské země, např. Itálii. Mnoho hedgových fondů by tuto situaci využilo ke snadnému zisku. Negativní dopad by však byl poměrně omezený, protože soukromý sektor řeckou krizí téměř neutrpěl a EU má řadu nástrojů, kterými může zabránit panickému rozprodávání: kvantitativní uvolňování ze strany ECB, programy OMT, ESM a bankovní unii. Zdá se, že bankrot je zatím nejméně špatným řešením, které by mohlo vést k ukončení řeckého dramatu, jež představuje skutečné ohrožení zotavení evropské ekonomiky.

Christopher Dembik, ekonom Saxo Bank

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.