CZK/€ 24.580 -0,33%

CZK/$ 24.025 -0,84%

CZK/£ 29.165 -0,39%

CZK/CHF 25.145 -0,43%

20. 11. 2020

0 komentářů

Průzkum IDC: veřejný sektor střední a východní Evropy nevyužívá potenciál umělé inteligence

 

Jak vyplývá z výsledků průzkumu European Tech and Industry Pulse Survey společnosti IDC, již 30 % západoevropských organizací veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence a dalších 20 % plánuje implementovat řešení na bázi AI (Artificial Intelligence) do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě využívá umělou inteligenci v každodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí. Důkazem zvětšující se propasti mezi dvěma částmi starého kontinentu z hlediska úrovně technologického pokroku svědčí i postavení jednotlivých zemí v Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, v němž medailové pozice obsadily skandinávské státy Finsko, Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Česká republika obsadila 18. místo za Francií a Slovinskem. Výjimkou ve východoevropských zemích je Estonsko, jeden z lídrů digitalizace v Evropě.



 

Využití dat má potenciál především ve veřejném sektoru

Privátní sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům. Uživatelé považují za samozřejmost služby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blížící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní špičce. Ti samí lidé očekávají, že i veřejné služby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským množstvím dat o občanech, díky čemuž je potenciál pro využití AI výrazně vyšší než v privátní sféře.

Využití umělé inteligence ve veřejném sektoru může být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují:

  • personalizace služeb pro občany (26 % odpovědí);
  • sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 % odpovědí);
  • stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).

Česko si je vědomo potenciálu dat, využití v praxi se v jednotlivých organizacích liší 

REKLAMA

„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi,“ uvádí Jan Alexa, Jan Alexa, Research Manager, Government and Future of Work, IDC Insights Europe ze společnosti IDC a dodává, že z výzkumu vyplývá též fakt, že tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.

Odlišná situace je v případě, že sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce. „Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odlišný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat,“ doplňuje Jan Alexa. Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou při mezirezortní spolupráci pružnější. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.

Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky. Jsou jimi:

  • nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy;
  • těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva;
  • limitace zákonných zmocnění – problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat;
  • preference papírové stopy u některých procesů či dat;
  • nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how

„Abychom v budoucnu mohli využít umělou inteligenci pro analýzy složitějších sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řešení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalšími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi širokou veřejností. Současná situace s pandemií koronaviru ale paradoxně tempo digitalizace i v oblasti veřejného sektoru urychlila,“ uvedl Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute. Základem je, aby dodavatel AI řešení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému. Skutečnost, že se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro IR a digitalizaci Vladimír Dzurilla: „Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s níž se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do všech systémů.“

 

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Farmaceutický průmysl v roce 2022. Vyplatí se investice do jeho digitální transformace?

Digitální transformace, spolupráce mezi společnostmi i institucemi či řízení strategicky významných činností založené na datech – to jsou jen některé z mnoha faktorů, které zásadním způsobem ovlivňují obor zdravotní péče nejen v roce 2022. Adaptovat se na novou situaci musí vedoucí nemocnic, zdravotní personál i dodavatelé. A […]

Text: Filip Kučera

Foto: Pixabay

03. 06. 2022

Budoucnost bankovnictví patří softwarovým robotům a RPA

Foto: Pixabay  Revoluce 4.0 pěkně kvaltuje a mění uvažování jednotlivců, firem, ale i finančních institucí. Digitální transformace se pro ně v posledních letech stala jedním z klíčových pojmů. Zavádění moderních IT technologií ve velkých společnostech, jako jsou banky, je důkazem toho, že digitalizace má silné postavení už […]

Text: Daniel Mareš

11. 06. 2021

Digitální revoluce a banky. Jak na ní reagují?

Foto: Pixabay.com Revoluce 4.0 mění náš každodenní život. Brát v potaz jí musí hráči napříč segmenty. Od jednotlivců, přes malé firmy, korporace, banky nevyjímaje. Zajímavé čtení na toto téma přináší studie společnosti Deloitte s názvem Digital Banking Maturity 2020 (DBM).

Text: Daniel Mareš

14. 04. 2021


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.