Průzkum IDC: veřejný sektor střední a východní Evropy nevyužívá potenciál umělé inteligence

Využití dat má potenciál především ve veřejném sektoru

Privátní sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům. Uživatelé považují za samozřejmost služby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blížící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní špičce. Ti samí lidé očekávají, že i veřejné služby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským množstvím dat o občanech, díky čemuž je potenciál pro využití AI výrazně vyšší než v privátní sféře.

Využití umělé inteligence ve veřejném sektoru může být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují:

• personalizace služeb pro občany (26 % odpovědí);
• sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 % odpovědí);
• stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).

Česko si je vědomo potenciálu dat, využití v praxi se v jednotlivých organizacích liší 

^REKLAMA

„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi,“ uvádí Jan Alexa, Jan Alexa, Research Manager, Government and Future of Work, IDC Insights Europe ze společnosti IDC a dodává, že z výzkumu vyplývá též fakt, že tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.

Odlišná situace je v případě, že sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce. „Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odlišný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat,“ doplňuje Jan Alexa. Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou při mezirezortní spolupráci pružnější. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.

Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky. Jsou jimi:

• nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy;
• těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva;
• limitace zákonných zmocnění – problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat;
• preference papírové stopy u některých procesů či dat;
• nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how

„Abychom v budoucnu mohli využít umělou inteligenci pro analýzy složitějších sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řešení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalšími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi širokou veřejností. Současná situace s pandemií koronaviru ale paradoxně tempo digitalizace i v oblasti veřejného sektoru urychlila,“ uvedl Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute. Základem je, aby dodavatel AI řešení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému. Skutečnost, že se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro IR a digitalizaci Vladimír Dzurilla: „Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s níž se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do všech systémů.“