Průzkum Fidelity International: Evropské firmy jsou většinou zdravé, budou vyplácet dividendy i vyšší než vloni

Výsledky průzkumu analytiků společnosti Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, ukazují, že fundamenty evropských společností jsou smíšené – mají dobré rozvahy, ale čelí mnoha problémům. Očekávají se další investiční škrty a podstatná část výdajů půjde na údržbu. Porostou pouze výdaje do investičních technologií. 

Podle analytiků Fidelity International vše nasvědčuje tomu, že evropské firmy v posledních letech zredukovaly svou organizaci do štíhlejší a pružnější podoby, přivykly hubeným ziskům a zlepšily svou schopnost lépe zvládat složitou situaci na trhu. „Svou roli ovšem hrají i nízké ceny energií,“ říká Michael Sayers, ředitel výzkumu pro evropské akcie ve Fidelity International. 

Celkové odvětvové výnosy nejspíše poklesnou z důvodu pomalejšího růstu koncové poptávky, nových konkurentů a regulaci. „Rostou nicméně výdaje na investiční technologie a firmy se také čím dál tím více zajímají o vyhledávání dalších investičních příležitostí prostřednictvím fúzí a akvizic,“ doplňuje Sayers.

„Rozvahy firem jsou ve slušné kondici, míra zadlužení by měla klesat a její úhrnná hodnota je obecně nižší než ve Spojených státech, které v posledních letech zaznamenaly větší aktivitu v oblasti spekulativních fúzí, akvizic a odkupů akcií než Evropa. Výraznější růst míry selhání proto neočekáváme,“ vysvětluje Sayers.

Pomalu, ale vytrvale roste i zahraniční poptávka po zboží z eurozóny, stejně tak roste i podíl rozvíjejících se trhů na vývozu eurozóny. Podle analytiků Fidelity International za tím stojí faktory konkurence, schopnosti určovat ceny, regulace a poptávky, popřípadě možné zpomalení. „Některé z předních evropských značek – zavedení výrobci základního spotřebního zboží, stejně jako výrobci luxusních vozů či módní domy – jsou také vystaveni zpomalení rozvíjejících se trhů,“ vysvětluje Sayers. Celkově je však výhled opatrně optimistický, zejména díky očekáváné spotřebě v Evropě. „I když mnohé evropské firmy budou čelit globálním či regionálním problémům, budou se muset přizpůsobit technologickému vývoji či další regulaci, nepochybujeme o tom, že levná energie, nízké úrokové sazby, nízká inflace a pomalu se zotavující trhy práce zmírní tlak na peněženky spotřebitelů a vytvoří tak příležitosti pro firmy, které mohou takto vzniklé poptávky využít,“ uzavírá Michael Sayers, ředitel výzkumu pro evropské akcie ve Fidelity International. 

^REKLAMA

O výzkumu analytiků Fidelity International

Každoroční výzkum analytiků společnosti Fidelity International pokrývá všechny regiony a sektory. Jeho cílem je identifikovat změny v rámci korporátní sféry již v rané fázi a určit nové trendy a investiční příležitosti. Výzkum se opírá o zevrubnou obeznámenost analytiků společnosti Fidelity Int. s příslušnými sektory a čerpá z poznatků získaných v četných rozhovorech s odpovědnými pracovníky firem. Analytici absolvují každoročně ve společnostech průměrně 17 tisíc setkání. Názory v rámci výzkumu tak odrážejí pohledy tisíců generálních ředitelů a dalších vedoucích pracovníků ze společností z celého světa. Výzkum vychází z precizního investičního přístupu společnosti Fidelity a ukazuje, jak jsou poznatky jejích analytiků týkající se jednotlivých firem využívány v rámci různých tříd aktiv a regionů, a to na základě metody „zdola nahoru“. Výzkumné otázky se mimo jiné zaměřují na témata jako důvěra, plánované kapitálové výdaje, očekávaná návratnost kapitálu, kvalita rozvahy a očekávané dividendy.

Sentiment je hodnocen na škále 1–10, kde hodnoty nižší než 5 označují ochlazení sentimentu a hodnoty vyšší než 5 pak oteplení sentimentu.

Vysvětlení metodiky hodnocení investičního sentimentu 

^REKLAMA

Celkové hodnocení sentimentu vychází ze souboru pěti klíčových ukazatelů, které zachycují celkový pohled analytiků na společnosti v rámci svých odvětví. Odpovědi jsou váženy na škále od 1 do 10 (kde hodnota 10 vyjadřuje nejlepší hodnocení) a agregovány na základě tržní kapitalizace daného sektoru. Výsledný ukazatel má sloužit jako srovnávací nástroj, nikoli jako absolutní hodnota.