- 1. Proč neproběhlo výběrové řízení na dodavatele (ať už softwarových produktů nebo softwarových služeb);
Softwarové služby:
Zadávací (výběrové) řízení proběhlo v roce 2008.
Česká republika – Ministerstvo vnitra, (dále jen „MV ČR“ nebo „centrální zadavatel“) uzavřelo se společností MlCROSOFT, s.r.o. (dále jen „Microsoft ČR“) a společností Microsoft lreland operations Limited, dne 22. května 2008 Smlouvu o strategické spolupráci (dále jen „SoSS“), ve které se MV ČR mj. zavázalo zajišťovat soulad zákonů České republiky a možností jejich vynucení se směrnicemi a metodickými pokyny Evropské unie v oblasti ochrany duševního vlastnictví a bezezbytku prosazovat jednání v souladu se zákony České republiky v této právní oblasti. Společnost Microsoft ČR se v SoSS mj. zavázala podporovat rozvoj informačních technologií a dále spolupracovat v této oblasti s Českou republikou a jejími jednotlivými subjekty.
Záměr uzavřít SoSS byl schválen vládou ČR usnesením vlády č. 332/2008 ze dne 26. března 2008 k úpravě smluvních vztahů se společností Microsoft. Usnesením vlády ČR č. 799/2008 ze dne 27. června 2008 o smluvních vztazích se společností Microsoft pak vláda uložila svým členům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy mj. uzavřít s MV ČR do 30. června 2008 dohodu o centrálním zadávání a nepodnikat do uzavření dohody o centrálním zadávání nekoordinované kroky v oblasti zajištění softwarových produktů společnosti Microsoft. Cílem uvedených usnesení bylo vytvořit nový smluvní rámec tak, aby byla zabezpečena optimální ekonomická výhodnost pořizovaných licencí, jejich úplná a dlouhodobá legalizace, standardizace a také možnost využívání nejnovějších verzí softwarových produktů po dobu celého trvání smlouvy. Dalším záměrem bylo přispět k efektivitě informatizace veřejné správy a společnosti a jednoduchým způsobem zabezpečit moderní, legální a ekonomicky výhodné programové vybavení veřejné správy.
Společnost Microsoft ČR ani jiný subjekt patřící do skupiny Microsoft neposkytuje licence ke svým produktům přímo koncovým zákazníkům, nýbrž tuto činnost provádí na platformě obchodních zástupců. Jednou z kategorií partnerů, kteří jsou oprávněni koncovým zákazníkům poskytovat produkty Microsoft prostřednictvím licenčních programů, tvoří Large Account Resellers (dále jen „LAR‘). K subjektům patřících do kategorie LAR pro Českou republiku patří mj. společnost Fujitsu Technology Solutions s.r.o.
Dne 30. června 2008 uzavřeli MV ČR jako centrální zadavatel a MPSV jako zadavatel s poukazem na § 3 zákona o veřejných zakázkách a citované usnesení vlády ČR č. 799/2008 Dohodu o centrálním zadávání, ve které si blíže vymezili vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním vč. závazku centrálního zadavatele provádět zadávací řízení a centrálně zadávat veřejné zakázky na produkty Microsoft na účet zadavatele.
REKLAMA
Dne 14. října 2008 bylo centrálním zadavatelem zahájeno zadávací řízení veřejné zakázky ev. č. 60023690, jejímž předmětem bylo uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft v multilicenčních programech Enterprise a Select a služeb subjektům veřejné správy. Oznámení o veřejné zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ bylo centrálním zadavatelem uveřejněno v souladu s ustanovením § 146 zákona o veřejných zakázkách v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 17. října 2008. V souladu se stanovenými hodnotícími kritérii zadávacího řízení byla jako nejlepší a ekonomicky nejvýhodnější vyhodnocena nabídka předložená dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (od 16. dubna 2009 Fujitsu Technology Solutions s.r.o., dále jen „Fujitsu“). Dne 1. prosince 2008 uzavřel centrální zadavatel na základě výše uvedeného zadávacího řízení s dodavatelem Fujitsu Rámcovou smlouvu na poskytování licencí k produktům Microsoft (dále jen „Rámcová smlouva“). Oznámení o zadání této zakázky bylo uveřejněno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 5. prosince 2008.
Toto zadávací řízení realizoval centrální zadavatel pro subjekty veřejné správy, se kterými před zahájením zadávacího řízení uzavřel dohodu o centrálním zadávání.
Zadávací řízení, na jehož základě byla uzavřena Rámcová smlouva, proběhlo zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, včetně jeho oznámení na centrální adrese. Centrální zadavatel postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, když výše uvedenou zakázku zadal v řádném zadávacím řízení ve smyslu ustanovení § 21 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách při splnění podmínek dle § 22 zákona o veřejných zakázkách.
Předpokladem realizace samotného cíle veřejné zakázky je uzavírání jednotlivých prováděcích smluv, na základě kterých se poskytují licence k produktům Microsoft a služby dle požadavků orgánů veřejné správy.
V souladu s čl. 4 Rámcové smlouvy (Podmínky a postup při uzavírání prováděcích smluv) byla dne 15. července 2011 mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu uzavřena na účet MPSV Prováděcí smlouva č. 85/2011 (dále jen „Prováděcí smlouva“), která zadavateli zajistila možnost užívat produkty Microsoft a služby s těmito produkty spojené.
Prováděcí smlouva byla následně dodatkována, a to celkem šesti dodatky uzavíranými v období od srpna 2011 do konce prosince 2011. Předmětem těchto dodatků byla vždy úprava předmětu Prováděcí smlouvy v tom smyslu, že se měnil, resp. konkretizoval rozsah poskytovaných služeb.
Jak už bylo výše uvedeno, Rámcová smlouva předpokládá, že plnění ze strany společnosti Fujitsu se bude sestávat z poskytnutí licencí k produktům společnosti Microsoft a zároveň z poskytování služeb, jejichž poskytování je ze strany centrálního zadavatele resp. MPSV poptáváno. Seznam produktů společnosti Microsoft, jež mohou být v rámci Prováděcí smlouvy č. 85/2011 poptávány, je uveden v příloze č. 1 Rámcové smlouvy. Seznam služeb a cena těchto služeb jsou uvedeny v příloze č. 2 Rámcové smlouvy.
Předmětem veřejné zakázky, která byla centrálním zadavatelem zadávána na základě Prováděcí smlouvy na účet MPSV, byly výhradně produkty společnosti Microsoft a doplňkové služby uvedené v příloze č. 2 Rámcové smlouvy.
Zadavatel od ledna 2012 využívá nových agendových systémů formou služby a přístupu ke službě v podobě „tenkého“ klienta (oproti předchozímu řešení v podobě dodávky klasické aplikace instalované na všech koncových zařízeních), kde hlavním cílem je využití standardních produktů a jejich vhodná konfigurace pro potřeby zajištění agendy zadavatele a interních rozhodovacích procesů. Z tohoto důvodu jsou použity produkty společnosti Microsoft, které pokrývají kompletní portfolio potřeb pro integraci procesů a datových zdrojů. Vlastní řešení je pak pouze v customizaci daných produktů pro konkrétní potřeby rozhodovacích procesů a jejich napojení na další systémy. Kromě technické flexibility dává toto řešení i dostatečnou flexibilitu z pohledu zvolených dodavatelů takového řešení, kdy se zadavatel nedostává do monopolu jednoho dodavatele, tak jak tomu bylo v minulosti. Společnost Microsoft je pak garantem funkčnosti celého systému.
V souladu s Rámcovou smlouvou bylo využito technologických produktů společnosti Microsoft (především Windows Server, SQL Server, SharePoint Server, BizTalk Server a Internet Information Server), přičemž customizace a nastavení všech potřebných produktů pro fungování agendových systémů bylo prováděno zejm. v rámci služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ v souladu s přílohou č. 2 Rámcové smlouvy.
Z výše uvedeného vyplývá, že postup byl plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a že se v žádném případě nejedná o zadání veřejné zakázky mimo rámec tohoto zákona.
REKLAMA
Customizace softwarových produktů:
Pro customizované řešení aplikací byla, v souladu s „autorským zákonem“, kdy se jakákoliv taková činnost považuje za tvorbu autorského díla, poskytnuta oprávnění k výkonu užívacích práv na základě smluv, které zadavatel uzavřel s osobami odlišnými od vybraného uchazeče (Fujitsu) a které nikterak nesouvisí s Rámcovou smlouvou, Prováděcí smlouvou ani s Dodatky.
V rámci dotčených veřejných zakázek malého rozsahu postupoval zadavatel při jejich zadávání v souladu s vnitřními předpisy MPSV. Záměrem MPSV bylo právě zajištění obslužných modulů od různých dodavatelů při jejich funkční nezávislosti. Poskytnutí oprávnění k výkonu užívacích práv a následný přechod licencí na MPSV je předpokladem pro zamezení dodavatelské exkluzivity a monopolizace generující nekonečnou spirálu vylepšování obslužných modulů za cenu neúměrných finančních investic.
Z výše uvedeného vyplývá, že postup byl plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a že se v žádném případě nejedná o zadání veřejné zakázky mimo rámec tohoto zákona.
- 2. Kdo vymyslel použití smlouvy MV s Fujitsu a kdo je za ni odpovědný (zde smlouva na poskytování systémového software a ne aplikačního software)?
O oprávněnosti využití platformy Microsoft – viz výše.
Vedení MPSV rozhodlo o změně systémů, v nichž se administrují a vyplácejí dávky na úřadech práce, zejména z důvodu nutných úspor a větší flexibility. Přechod na nový systém ukončil monopolní postavení jednoho dodavatele, který si v podstatě mohl určovat podmínky výplaty, což byl stav zejména z finančních důvodů dlouhodobě neudržitelný. Náklady na systémy od tohoto dodavatele v posledních letech rostly z roku na rok o desítky milionů korun – za posledních pět let MPSV jen na administraci dávek vyplatilo celkem 2,4 mld. Kč.
Hlavním předpokladem pro úspěšnou realizaci úspor je zásadní změna ve filosofii provozovaných systémů (nejen aplikačních), kdy dochází k přechodu od decentralizovaného a technicky komplikovaného prostředí do jednotného systému, který je postaven na vhodně zvolených technologiích (produkty Microsoft)[1]. Díky tomu je možné odbourat komplikovanou provozní náročnost a zamezit duplicitnímu řešení v podobě vysokých nároků na vlastní HW, SW a služby. To celkově přináší i efektivnější práci s klienty, kdy dochází k sdílení potřebných informací a je možné stavět univerzálnější procesy při řešení potřeb klientů. Provozování agendových systémů je v daleko větší míře postaveno na poskytování jasně definovaných služeb, které mají odpovídajícím způsobem nastaveny potřebné parametry na jejich provoz (princip SLA – dohoda o úrovni služeb). To sebou nese maximální flexibilitu ve využívání (a odebírání) ICT služeb, která se odpovídajícím způsobem promítá do celkových nižších nákladů na provoz oproti předchozím obdobím.
Jednotná a standardizovaná platforma je důležitá i pro celkovou IT infrastrukturou resortu (platforma pro zajištění výpočetního výkonu a diskového prostoru – administrace a správa zálohování dat, síťových rozhraní, databáze, integrační platformy, administrace systému elektronické pošty, portálového řešení, správa identit, Service Desk apod.).
Přistoupením MPSV k tomuto řešení, již stát, resp. daňový poplatník, neplatí za vývoj jednotlivých komponent, ale platí pouze službu, tedy zprostředkování výpočetního výkonu.
Díky změně dodavatele také může MPSV využít k realizaci resortní strategie fondy EU, a to z toho důvodu, že dodavatel byl vybrán na základě zadávacího řízení. Předchozí monopolní dodavatel byl vybrán před více než patnácti lety a smluvní vztah s ním byl následně několikanásobně z důvodu ochrany autorských práv k vyvinutým aplikacím rozšiřován a prodlužován – v takových případech není možné čerpat prostředky z evropských zdrojů.
Nová resortní ICT koncepce je založena na následujících klíčových aspektech:
– odklon od nákupu a správy hardware (HW) k nákupu služeb, čímž dochází k větší flexibilitě vynaložených finančních prostředků s možností aktuálně upravovat stav HW podle konkrétních potřeb resortu; pořizovací náklady, správa i údržba se přesouvají na dodavatele, protože je odebírána jasně definovaná služba v odpovídajících parametrech a při zachování velmi vysokého standardu zabezpečení dat i služeb, zákazník (ministerstvo) platí pouze za to, co spotřebuje
– resortní řešení – v maximální míře usilujeme ve všech oblastech ICT o hledání takových řešení, která jsou použitelná průřezově v rámci resortu – např. jednotná resortní datová základna apod.; dochází tak ke sjednocení zdrojů, snížení nároků na klienty (uživatele), odbourání duplicitních činností a dat v resortu;
– standardizovaná řešení – využíváme řešení, která jsou standardně používána i v komerční sféře a jsou „osvědčená“ trhem, tímto krokem se bráníme vytváření jakékoliv závislosti na konkrétních dodavatelích (v tomto případě dodavatelích jednotlivých agendových aplikací)
Kombinace těchto aspektů vede v důsledku k tomu, že ve všech hlavních segmentech ICT nákladů počítá ministerstvo s výraznou úsporou nákladů. Kroky k realizaci naší koncepce přinášejí ministerstvu potřebnou efektivitu a flexibilitu ve využívaných ICT službách a dávají předpoklad, aby při budoucích legislativních či organizačních změnách bylo schopno efektivně na tyto změny reagovat bez významných zásahů do koncepce i ekonomiky v oblasti ICT.
Funkcionality jednotlivých nových obslužných modulů byly navrženy týmy zkušených pracovníků ÚP v jednotlivých agendách a pokrývají zákonem definovaný rozsah agendové problematiky. Na rozdíl od minulosti vedení MPSV nehodlá akceptovat nekonečnou spirálu vylepšování obslužných modulů za cenu neúměrných finančních investic a dodavatelskou exkluzivitu. Oproti minulosti jsou požadavky na tyto nové systémy jasně definované (a odsouhlasené) a odpovídají potřebám resortu dle platné legislativy.
- 3. Kdo formuloval zadání pro Fujitsu na dodávku IT produktů pro ÚP? Jaký je přesný obsah tohoto zadání, kdy bylo předáno dodavateli, zda byly ze strany dodavatele doplňující dotazy, pokud ano, jaké? Požaduje se zveřejnění celého zadání včetně případných dodatečných úprav a doplňků.
Zadání je patrné ze samotného znění Prováděcí smlouvy č. 85/2011 ve znění jejich dodatků. Všechny tyto dokumenty jsou zveřejněny na webu MPSV.
Obsah zadání vychází rovněž z právních předpisů přijatých v rámci tzv. Sociální reformy I. Z nové legislativy musel dodavatel při přípravě SW řešení bezvýhradně vycházet a k datu nabytí účinnosti jednotlivých právních norem zajistit funkční provoz jednotlivých agendových aplikací.
Kontraktace proběhla v souladu čl. 4 Rámcové smlouvy. Smluvní stranou Prováděcí Smlouva č. 85/2011 je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí pouze ve smyslu čl. 4.5. Rámcové smlouvy jednostranně přistoupilo k této prováděcí smlouvě.
Zadávací postup vedoucí k uzavření prováděcí smlouvy dle čl. 4.2. Rámcové smlouvy ve smyslu ust. § 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách realizovalo Ministerstvo vnitra.
- 4. Kdo za ÚP odesílá servisní hlášení při chybách, poruchách, nedostatcích apod.?
Hlášení o funkčnosti aplikací je zadáváno na Helpdesk MPSV. Požadavky sem zadávají informatici ÚP, vedoucí příslušných krajských oddělení a jejich zástupci. Informace o nasazení nové verze aplikace jsou vždy v den nasazení zasílána všem uživatelům aplikací a zároveň krajským ředitelům ÚP, vedoucím oddělení a jejich zástupcům.
Metodici GŘ ÚP rovněž přijímají e-mailové, telefonické a osobní dotazy k aplikacím, které zodpovídají, případně konzultují či řeší ve spolupráci s odpovědnou osobou či institucí.
- 5. Kolik bylo těchto servisních hlášení za měsíce leden, únor a březen roku 2012?
Leden:
celkem 3072 servisních požadavků na služby Fujitsu, z nich se 48 % týkalo agendových systémů. Z tohoto počtu pak bylo více jak 70 % požadavků duplicitních.
Únor:
celkem 3571 servisních požadavků na služby Fujitsu, z nich se 37 % týkalo agendových systémů. Z tohoto počtu pak bylo 46 % požadavků duplicitních.
Březen:
celkem 3443 servisních požadavků na služby Fujitsu, z nich se 26 % týkalo agendových systémů a z tohoto počtu bylo 30% požadavků duplicitních.
- 6. Komu jsou zasílána servisní hlášení, reklamace apod.? (z logiky věcí musí všechna hlášení být odesílána přímo firmě Fujitsu, protože jedině ti mají smlouvu).
Všechny servisní hlášení, reklamace a další k agendovým systémům jsou z HelpDesku MPSV předávány na Fujitsu.
- 7. Jaká je reakční doba dodavatele?
Reakční doba na hlášené servisní požadavky nepřekročila smluvní ujednání (odezva vždy proběhla do 15 minut a reakce byla činěna v souladu se smlouvou dle typu požadavku)
- 8. Jak Fujitsu řeší reklamace?
Řešení reklamačních požadavků a reklamace jsou řešeny standardním způsobem dle reklamačního řádu společnosti Fujitsu. Zejména se jedná o evidenci a proces zpracování reklamace.
- 9. Požadujeme zveřejnění úplného seznamu servisních hlášení a přijatých řešení ve tvaru:
číslo reklamace, datum hlášení reklamace, datum vyřešení reklamace, rozhodnutí, zda se jedná o záruční nebo mimozáruční opravu.
V měsíci lednu byla poskytnuta sleva z důvodu nedodržení kvality Služby 6–1: „Poskytování činností provozní podpory aplikačního prostředí aplikací Sociální služby, Zaměstnanost, Zdravotně postižení a Veřejná služba“ v souladu s kapitolou C. Kvalita služeb Dodatku č. 6 Prováděcí smlouvy sleva ve výši 930 915,20 Kč bez DPH, tj. 1 117 098,24 Kč s DPH. Cena před slevou činila 18 617 280,– Kč bez DPH. Cena po odečtení slevy činila 17 686 364,80 Kč bez DPH, tj. 21 223 637,76 Kč s DPH. Tato sleva byla poskytnuta ve fakturách číslo 790918 a 790877 viz příloha.
- 10. Kdo přijímá faktury od dodavatele IT systému pro ÚP, kolik mělo být plnění za první tři měsíce podle smlouvy a šesti dodatků, kolik bylo plnění, jaká byla poskytnuta sleva nebo uplatněna sankce?
Viz odpověď na předchozí otázku.
Požadujeme seznam všech faktur s těmito údaji:
číslo faktury, dodavatel, období, za které jsou účtovány služby nebo produkty, částka dle smlouvy, poskytnutá sleva či sankce, datum úhrady
Vedoucí oddělení rozvoje ICT MPSV, seznam faktur za všechny služby Fujitsu (tzn. nejen provoz IT systémů pro ÚP) viz příloha.
- 11. Kolik činily odměny pracovníkům MPSV a ÚP za první tři měsíce roku 2012, požadujeme tyto údaje za každý měsíc:
počet zaměstnanců s odměnou v souvislosti s vyplácením dávek, celková výše odměn, celkové odvody pojištění.
Za 1. čtvrtletí bylo v rámci celého ÚP vyplaceno na odměnách 52 828 tis. Kč. Odměnu obdrželo celkem 7215 zaměstnanců. Za leden bylo vyplaceno na odměnách 34 218 tis. Kč a za březen pak zbylá částka ve výši 18 610 tis. Kč (v tomto výplatním termínu byly zohledněny odměny za měsíce únor i březen). Pokud se týká rozlišení odměn v souvislosti s vyplácením dávek, je obtížné toto přesně odlišit, jelikož v tomto období to byla velmi často týmová práce všech zaměstnanců různých typových pozic, přesto dle pracovních pozic, které mají činnosti přímo související s výplatou dávek v pracovní náplni je tato částka za celé čtvrtletí 39 411 tis. Kč z celkových 52 828 tis. Kč. Odvody pojištění z odměn za 1. čtvrtletí byly 17 962 tis. Kč.
Za 1. čtvrtletí, v měsíci dubnu, bylo v rámci celého MPSV na odměnách vyplaceno
670 440,– Kč. Odměny byly vyplaceny řadovým zaměstnancům a vedoucím zaměstnancům do úrovně ředitelů jednotlivých odborů. V přepočtu na jednoho zaměstnance MPSV byla za 1. čtvrtletí vyplacena průměrná odměna ve výši 895,– Kč.
- 12. Existují nějaké faktury vůči MPSV či ÚP od subdodavatelů, pokud ano, na základě jakého smluvního vztahu?
Ano, za užívací práva – viz výše. Jednalo se o jednorázové plnění.
- 13. Jak je zajištěna ochrana osobních údajů u cloudových služeb?
Ochrana dat je založena na mezinárodně uznávaných standardech v oblasti IT. Každý zaměstnanec má čipovou kartu s certifikátem, přístup (přihlášení) do počítače a následně k aplikacím je pouze pomocí tohoto certifikátu a oprávnění jsou řízena v aplikacích. Data jsou uložena v datových centrech (Státní tiskárna cenin, ČD Telematika), které splňující přísné bezpečnostní standardy, jako je nepřetržitý dohled, několikanásobně jištěné systémy záloh, řízené přístupy, bezpečnostní zóny apod. K datům se dostanou pouze pověření zaměstnanci, nikoli firmy.
MPSV v souvislosti se správou Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí podle § 4a zákona č. 73/2011 Sb. uzavřelo rovněž s dodavateli Fujitsu Technology Solutions s.r.o., Vítkovice IT Solutions a.s., SKILL s.r.o., Techniserv IT, spol. s r.o. a Atos IT Solutions and Services, s.r.o. smlouvy o zpracování osobních údajů.
Dle ust. § 45 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů hrozí právnické osobě, která by spáchala správní delikt spočívající v „odcizení osobních údajů“ pokuta až do výše 10 mil. Kč pro každý jednotlivý případ.
- 14. Jak bude řešen nedostatek pracovníků na ÚP tak, aby se zamezilo nárůstu přesčasové práce?
Situace na začátku roku 2012 byla mimořádná, a jak ukazuje vývoj přesčasové práce v prvních 3 měsících, zejména pak výrazný pokles v březnu, nepředpokládáme potřebu přesčasové práce v dalším období. Vývoj počtu přesčasových hodin: leden cca 110 000, únor cca 70 000, březen cca 10 000, přehledně viz graf:
- 15. Jak bude řešen rozpor, že některé dodatky jsou podepsány s platností do roku 2015 a rámcová smlouva s firmou Fujitsu je platná do roku 2013?
Rámcová smlouva mezi MV ČR a Fujitsu byla uzavřena dne 1. prosince 2008 v návaznosti na zadávací řízení a na základě usnesení vlády ČR č. 332 ze dne 26. března 2008 a usnesení vlády ČR č. 799 ze dne 27. června 2008. Doba trvání Rámcové smlouvy byla stanovena na 5 let ode dne nabytí její účinnosti, tj. do 30. 11. 2013.
Dle čl. 8.4 Rámcové smlouvy „zánik této Rámcové smlouvy nemá žádný vliv na platnost a účinnost již uzavřených Prováděcích smluv a Prováděcích smluv Microsoft. Práva a povinnosti upravené v Rámcové smlouvě zůstávají v platnosti a účinnosti v rozsahu nezbytném pro plnění práv a povinností dle příslušných Prováděcích smluv. Nové Prováděcí smlouvy po ukončení platnosti této Rámcové smlouvy již nelze uzavřít.“
Prováděcí smlouva č. 85/2011 byla mezi MV ČR a Fujitsu v souladu s čl. 4 Rámcové smlouvy uzavřena na účet MPSV dne 15. července 2011.
MPSV tedy rozpor mezi platností Rámcové smlouvy a platností některých dodatků k Prováděcí smlouvě MPSV neshledává.
Ustanovení zákona o veřejných zakázkách, která vymezují pojem rámcová smlouvy, stanoví, že rámcová smlouva upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek „zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy“ (nikoliv zadaných). Pojem „zadávání“ definuje § 17 zákona o veřejných zakázkách. Z hlediska znění zákona o veřejných zakázkách i znění příslušné relevantní evropské směrnice (2004/18/ES) se MPSV domnívá, že co se týká samotného plnění přesahující platnost Rámcové smlouvy, nezáleží na skutečnosti, kdy toto plnění bude ukončeno. Oba předpisy totiž odkazují pouze a jenom na okamžik uzavírání dílčí smlouvy (zadání dílčí veřejné zakázky, tedy i dodatku), nikoliv na dobu realizace předmětu plnění zadaného na základě Rámcové smlouvy.
- 16. Požaduje zpracování vizualizace struktury úspor na ÚP ČR mezi léty 2011 a 2012.
V souvislosti s plánovanými změnami v oblasti správy služeb zaměstnanosti, dávkových systémů a také v oblasti posílení kontrolních kapacit MPSV došlo k 1. 4. 2011 k sjednocení 77 úřadů práce pod Úřad práce ČR (ÚP). Nová organizační struktura byla nastavena tak, aby byly poskytovány služby v oblasti politiky zaměstnanosti a nepojistných dávkových systémů na všech pracovištích ÚP. Od ledna 2012 ÚP zajišťuje všechny nepojistné sociální dávky a samozřejmě také i nadále agendu zaměstnanosti. V kvantitativním srovnání z pohledu objemu dávek zpracovával ÚP měsíčně v roce 2011 cca 930 tis. dávek státní sociální podpory a cca 150 tis. podpor v nezaměstnanosti. Od ledna 2012 zpracovává navíc dalších 300 tis. příspěvků na péči, 220 tis. příspěvků na mobilitu a cca 150 tis. dávek pomoci v hmotné nouzi. K tomuto navýšení agend došlo bez personálního navýšení zaměstnanců ÚP. ÚP by měl v letošním roce uspořit na provozních prostředcích cca 185 mil. Kč.
Organizační členění
V roce 2011 působil ÚP na 424 pracovištích, v roce 2012 už je to více než 550 pracovišť. Došlo tím bezpochyby k přiblížení služeb státu klientovi, původní obavy některých kritiků o opačný efekt se tak ukázaly jako naprosto liché.
Rozšíření počtu kontaktních míst je způsobeno především dislokací v městech a obcích, kde doposud ÚP nepůsobil, ale byla zde realizována v roce 2011 agenda nepojistných sociálních dávek. Dále se jedná o rozšíření sítě pracovišť v městech, kde je ÚP mimo své původní dislokace umístěn i v budovách obecních úřadů, kde došlo z důvodů přiblížení se klientovi k setrvání na obecních pracovištích.
Personální zajištění
V průběhu roku 2011 došlo, na základě provedené analýzy, ke dvěma zásadním vlnám propouštění, tak, aby se ÚP připravil na absorbci delimitovaných zaměstnanců z obcí a krajů, těch bylo delimitování 1 654 z obcí a 49 z krajů.
Po všech procesech má tedy ÚP v roce 2012 téměř totožný stav pracovníků jako k 1. dubnu 2011, ovšem s tím, že zvládá značné navýšení agend. Rušeny ale byly především pozice administrativní, nikoli ty, které se zabývaly faktickou činností úřadů práce (tzv. back office). Při propouštění byly dále zohledněny například další převody agend, tj. především kontrolní činnost na Státní úřad inspekce práce. V oblasti odborných agend byla rušena ta místa, která se ve srovnání jednotlivých pracovišť jevila jako naddimenzovaná, což bylo způsobeno rozdílným přístupem k zabezpečení agend v době fungování 77 okresů.
Nové kompetence
Od ledna 2012 ÚP zajišťuje všechny nepojistné sociální dávky a samozřejmě také i nadále agendu zaměstnanosti. V kvantitativním srovnání z pohledu objemu dávek zpracovával ÚP měsíčně v roce 2011 cca 930 tis. dávek SSP a cca 150 tis. podpor v nezaměstnanosti. Od ledna 2012 zpracovává dalších 300 tis. příspěvků na péči, 220 tis. příspěvků na mobilitu a cca 150 tis. dávek pomoci v hmotné nouzi.
Všechny pro ÚP nové agendy jsou charakteristické i tím, že i přes jejich agregaci a optimalizaci procesů, jsou procesně složitější, než dosavadní agendy. Jednoznačně je to u dávek pro OZP a v příspěvku na péči, kde ÚP nově zajišťuje sociální šetření, které u dávek SSP není zavedeno. Kvantitativně tedy ÚP narostla agenda o cca 60%, ovšem z hlediska kvalitativního jde o ještě větší rozsah. Zajištění předmětných činností je pak možné zvládnout za podmínky důrazu na řízení organizace práce, zjednodušování administrativy, spojování doposud izolovaných, leč podobných činností do sjednoceného výkonu – především v případě nepojistných sociálních dávek – a v neposlední řadě využitím vzájemně propojených informačních systémů.
Náklady
Transformační náklady
Určité náklady do konce roku 2011 byly spojeny s potřebou vytvoření úředních dokumentů ÚP, přesunem pracovníků z MPSV nebo z úřadů práce na ústředí, sjednocení systému pro spisovou službu a personální agendu atp. Tyto náklady nepřekročily předpokládaný odhad ve výši cca 40 mil. Kč, tzn. náklady cca 500 tis. Kč na jeden původní úřad práce.
Náklady na platy (včetně příslušenství)
Po vzniku „centrálního“ ÚP a následně provedené systemizaci a optimalizaci organizační struktury bylo v roce 2011 oproti schválenému rozpočtu dosaženo úspor v prostředcích na platy a příslušenství v celkové výši 175 mil. Kč. Z této částky připadá na úspory prostředků na platy 142,8 mil. Kč. (Údaje jsou ověřitelné v účetní závěrce ÚP a ve finančních výkazech, které MPSV předkládá Ministerstvu financí.) Takto vytvořené úspory lze považovat za trvalé a jsou jedním ze zdrojů financování agendy převzaté z územně správních celků.
V letošním roce předpokládáme další úsporu provozních nákladů cca 185 mil. Kč.
Náklady na ICT, MPSV a ÚP
Z hlediska úspor veřejných prostředků je potřeba vzít především do úvahy snížení výdaje státního rozpočtu na příspěvek na výkon státní správy obcím.
Tento byl snížen o cca 700 mil. Kč.
Celkem prokazatelná úspora v souvislosti i s výše popsanými náklady je přibližně 900 mil. Kč.
- 17. Žádá bližší vysvětlení definice kvality služeb podle dodatku č. 6 k prováděcí smlouvě
č. 85/2011 mezi Ministerstvem vnitra a Fujitsu Technology Solutions s.r.o., tedy oddílu C.1. (Kvalita služeb) a dále pak C.6. (vyloučení odpovědnosti dodavatele).
Pokud se týká vyloučení odpovědnosti, pak se jedná o odpovědnost tvůrců logiky aplikačního programového vybavení, nikoli Fujitsu. Tato Dodávka není součástí Prováděcí smlouvy č. 85/2011 (viz také odpověď na dotaz č. 1). Jednotliví řešitelé jsou odpovědni za logiku výpočtů. Za funkčnost celé služby je odpovědno Fujitsu.
- 18. Jak byly řešeny a vyřešeny problémy spojené s ochranou osobních údajů?
Viz odpověď na dotaz č. 13.
Seznámení zaměstnanců správce nebo zpracovatele s vnitřními předpisy souvisejícími s opatřeními k zabezpečení osobních údajů v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí (JIS PSV) vč. závazku mlčenlivosti se dokládá textem Upozornění na dodržování povinností při používání informačních systémů a realizaci spisové služby, se kterým byli prokazatelně seznámeni všichni zaměstnanci MPSV, ÚP i České správy sociálního zabezpečení.
- 19. Řešení těchto aplikací v agendě zaměstnanosti:
– nefungující automatizovaný tisk adres na poštovní obálky;
– nelze využít ze současné aplikace součinnost s exekutory a soudy;
– nelze pro účely zprostředkování dělat výběry uchazečů dle vícenásobných výběrových podmínek (OK systém toto umožňoval);
– nejsou vyřešeny přeplatky v podpoře v nezaměstnanosti – systém neumí zajistit, že vznikl přeplatek a vyplatí vše;
– při vzniku nároku podpory v rekvalifikaci nedokáže pokaždé spočítat správnou výši podpory;
– systém je pomalý (zpracování rozhodnutí trvá až jednu hodinu);
– nelze zadat lhůty u sankčního vyřízení;
– v systému nelze uzavírat individuální akční plány;
– nelze zadávat kódy IZO a kódy vzdělávacích odborů;
– chybné potvrzení o evidenci a podpoře v nezaměstnanosti;
– systém nezobrazuje počet pozvaných uchazečů o zaměstnání;
– nefunguje zadávání volných pracovních míst.
– nefungující automatizovaný tisk adres na poštovní obálky –
je řešeno systémem tzv. hybridní pošty a není tedy nutné zapracovávat
– nelze využít ze současné aplikace součinnost s exekutory a soudy –
v systému Okpráce také tato funkcionalita se dlouho vyvíjela a byla zapracována teprve velmi krátce před koncem minulého roku. Samotná součinnost exekutorům, soudům a dalším orgánům je poskytována, přičemž zavedení této funkcionality je intenzivně vyvíjeno v návaznosti na výsledky jednání mezi MPSV , Ministerstvem spravedlnosti a Exekutorskou komorou a bude zapracováno v nejbližším období dle harmonogramu
– nelze pro účely zprostředkování dělat výběry uchazečů dle vícenásobných výběrových podmínek (OK systém toto umožňoval);
předdefinované výběry jsou postupně zapracovávány s ohledem na optimalizaci provozu aplikace.
– nejsou vyřešeny přeplatky v podpoře v nezaměstnanosti – systém neumí zajistit, že vznikl přeplatek a vyplatí vše;
systém kontroluje výplatu v rámci JVM a není možné vyplatit „vše“ a to ani v případě přeplatku; pokud se týká požadavku na zpětné propisování přeplatků v oblasti podpory v nezaměstnanosti přímo v aplikaci, pak tento požadavek je zpracován, testován a bude nasazen v nejbližších dnech.
– při vzniku nároku podpory v rekvalifikaci nedokáže pokaždé spočítat správnou výši podpory;
k této připomínce je možné pouze uvést, že vše je zapracováno a podpora při rekvalifikaci je počítána správně
– systém je pomalý (zpracování rozhodnutí trvá až jednu hodinu);
pokud se týká samotné rychlosti systému, pak rychlost je v normě a není pravdou, že zpracování rozhodnutí trvá hodinu. Samozřejmě se však i nadále pokračuje na optimalizaci systému, dle již schváleného harmonogramu
– nelze zadat lhůty u sankčního vyřízení
k této připomínce je možné konstatovat, že vše je zapracováno, lhůty lze zadávat
– v systému nelze uzavírat individuální akční plány
samotné zpracování individuálního akčního plánu je především závislé na osobním kontaktu pracovníka příslušného kontaktního pracoviště ÚP, který provádí poradenskou činnost ve vztahu k uchazeči o zaměstnání. Individuální akční plán je standardně uzavírán, přičemž jeho zpracování do aplikace, které v podstatě spočívá v zapracování jedné šablony dokumentu, která však ve svém důsledku je pouze pomocným formulářem, v žádném případě nemůže omezit či znemožnit uzavírán individuálního akčního plánu. Přesto je zapracování této šablony v současné době řešeno.
– nelze zadávat kódy IZO a kódy vzdělávacích odborů
k této připomínce je možné uvést, že tyto funkcionality jsou součástí aplikace a je tedy možné je standardně používat
– chybné potvrzení o evidenci a podpoře v nezaměstnanosti –
k této připomínce je možné uvést, že je zapracováno správné potvrzení a je používáno
– systém nezobrazuje počet pozvaných uchazečů o zaměstnání –
aplikace zobrazuje počty pozvaných uchazečů o zaměstnání, kdy je možné standardně v kalendáři zobrazit plánovaný počet uchazečů o zaměstnání na příslušné kontaktní pracoviště na jednotlivý den. Stejně tak jsou uchazeči o zaměstnání i v systému přiřazeni k jednotlivému pracovníkovi ÚP. V současné době se tato funkcionalita i nadále optimalizuje s ohledem na vyšší uživatelský komfort.
– nefunguje zadávání volných pracovních míst –
zadávání volných pracovních míst je možné v rámci systému Okpráce, kde také standardně probíhá. ÚP tak může činit jakékoli kroky v souvislosti se svojí činností v této oblasti.
Zapracování do nové aplikace bylo mimo jiné odvislé od migrace dat a s tím související spolupráce s OKSystémem . Tato spolupráce byla po složitých jednáních nastavena a daná funkcionalita včetně své návaznosti na další části aplikace bude testována a následně nasazena v nejbližších dnech. Z tohoto důvodu je také, jak již je uvedeno výše stále plně funkční systém Okpráce.
[1] Pro vlastní technické řešení jsou použity tyto produkty a technologie Microsoft: Infrastrukturní a databázová část (Windows Server – Internet Information Server, virtualizace Hyper-V, SQL Server, Exchange Server), procesní část, aplikační a dokumentová část (Internet Information Server, SharePoint Server, technologie .NET a Silverlight), integrační část (BizTalk Server)
