Jak na sociální pojištění za rok 2017?

Zaměstnanci odvádějí na sociální pojištění 6,5 % ze mzdy a dalších 25 % na sociální pojištění za ně platí zaměstnavatel. Výpočet a odvod sociálního pojištění provádí mzdová účetní a neuplatňují se při něm žádné slevy. Měsíčním odvodem sociálního pojištění jsou tedy u příjmů ze závislé činnosti splněny všechny zákonné povinnosti. „Přehled o příjmech a výdajích za rok 2017 tudíž musejí odevzdat pouze lidé, kteří alespoň po část roku 2017 vykonávali samostatnou výdělečnou činnost,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak vysoké je minimální roční sociální pojištění

Sociální pojištění ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2017 se vypočítává z vyměřovacího základu. Sazba sociálního pojištění činí 29,2 %. Skutečným vyměřovacím základem je pak polovina daňového základu. Když je však skutečný vyměřovací základ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti nižší než minimální vyměřovací základ, musí se roční sociální pojištění vypočítat z minimálního vyměřovacího základu. Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2017 činí minimální vyměřovací základ 7 058 Kč. „Minimální roční sociální pojištění za celý rok 2017 při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti tak činí 24 732 Kč a platí ho všechny OSVČ s hrubým ziskem do 169 392 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Odevzdání přehledu a nulové pojistné

Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se platí sociální pojištění pouze tehdy, je-li hrubý zisk do limitu. Za rok 2017 je limitem částka 67 756 Kč. Za rok 2017 tudíž ze samostatné výdělečné činnosti neplatí sociální pojištění například penzisté nebo studenti s hrubým ziskem do limitu. Částka 67 756 Kč ovšem odpovídá vedlejší samostatné výdělečné činnosti vykonávané po celý kalendářní rok 2017. Pokud by byla vedlejší samostatná výdělečná činnost provozována pouze po část roku, limit se poměrně snižuje. „I v případě, že je hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti do limitu a nevzniká povinnost platit za rok 2017 sociální pojištění, je však stále nutné odevzdat přehled o příjmech a výdajích, jinak hrozí sankce,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Důsledek neplacení sociálního pojištění

Někteří lidé neměli v roce 2017 příjem, ze kterého se platí sociální pojištění. Disponovali například pouze příjmem z nájmu, kapitálových příjmů nebo žili jen z vlastních finančních prostředků. Pokud není splněna žádná z podmínek pro hodnocení roku 2017 jako náhradní doby pojištění, potom by se daný rok vůbec nehodnotil pro důchodové účely. V lepším případě tedy poté bude státní důchod nižší, v horším případě nemusí být státní starobní důchod přiznán vůbec. „Osoby bez zdanitelných příjmů si musejí samy platit zdravotní pojištění, sociální pojištění však nikoliv. Musejí však počítat s negativními důsledky s ohledem na důchodové nároky, proto je dobré pečlivě zvážit účast na dobrovolném důchodovém pojištění,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

^REKLAMA

Tisková zpráva společnosti Mazars