Pátek 23. října. Svátek má Teodor.

Dvě třetiny českých seniorů měsíčně ušetří maximálně 1500 Kč. Své úspory pak chtějí ukládat do produktů, které jsou pojištěny

Obyvatelé České republiky ve věku mezi 55 a 70 roky nemají velké úspory, protože běžné výdaje pohltí většinu jejich příjmů. Když už se jim podaří ušetřit, většinou se jim nedaří dát stranou více než 1 500 korun měsíčně. Tyto peníze pak chtějí mít bezpečně uložené prostřednictvím finančních produktů, na které se vztahuje zákonné pojištění vkladů. Paradoxně má však tato věková skupina značný problém správně rozeznat produkty, na které se pojištění vkladů vztahuje. Vyplynulo to z průzkumu Fondu pojištění vkladů na reprezentativním vzorku více než 800 dotazovaných.

Dvě třetiny obyvatel Česka v pozdně produktivním a seniorském věku má úspory, které nepřesahují částku 75 tisíc korun. U těchto peněz však chtějí mít jistotu, že o ně v případě pádu finančního ústavu, jemuž je svěřili, nepřijdou. Většina z nich (92 %) totiž pojištění vkladů při rozhodování, jak s uspořenými penězi naložit považuje za důležité. Naopak za nepodstatné to považují pouze necelá tři procenta dotazovaných.

Téměř pětina respondentů si mylně myslí, že pojištěny jsou i akcie

Problémem je skutečnost, že velká část dotazované skupiny považuje za kryté pojištěním vkladů i ty finanční produkty, na něž se pojištění vkladů nevztahuje. Příkladem jsou dluhopisy a směnky, u nichž si 31,8 % dotázaných myslí, že jsou pojištěny, stejně tak u akcií, kde stejný názor zastává 18,9 % respondentů.

Příliš velká znalost však nepanuje ani u tradičních a nejvyužívanějších produktů, které zákonné povinné ručení naopak pokrývá. Zůstatek na termínovaném a vkladovém účtu z tohoto pohledu za bezpečný považuje 61,4 % dotázaných, zůstatek na běžném účtu 63,9 % a zůstatek na vkladní knížce 44,9 % dotázaných.

„Neznalost finančních produktů, na které se povinné ručení vztahuje je poměrně překvapující. Už jen proto, že tito lidé často rozhodují o svých jediných úsporách, které jim mají zajistit důstojné stáří. Navíc tato věková skupina naplno prožila krachy kampeliček a bank v 90. letech minulého století. Odhadujeme, že vliv na neznalosti u řady finančních produktů má zcela jistě poměrně složitá a různorodá terminologie, kterou finanční instituce a finanční poradci v komunikaci s klienty používají. Dále pak nezanedbatelnou roli hraje fakt, že většina starších spoluobčanů není schopná uspořit tak velkou částku, která by je nutila se investováním a s tím spojenými možnými riziky aktivně zabývat. A nakonec se na neznalosti může podepsat i přílišná důvěra v mnohdy nepravdivé a zavádějící informace, které senioři od zástupců různých společností dostávají,“ říká Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů.

Fond pojištění vkladů zahájil vzdělávání seniorů

Provedený průzkum odhalil, že obyvatelé Česka ve věku mezi 55 a 70 roky nemají velké povědomí o bezpečnosti při nakládání s úsporami. Tato cílová skupina je i z tohoto důvodu často vyhledávána poradci, kteří nabízí různé „výhodné“ nabídky a ne vždy poskytují objektivní informace.

Fond pojištění vkladů se proto rozhodl aktivně zareagovat a seniorům ve spolupráci se studenty Vysoké školy finanční a správní pomoci. Prostředkem je cyklus školení, který je zaměřen na účastníky takzvaných univerzit třetího věku, jenž poběží především v univerzitních městech České republiky od prosince do jara příštího roku. „Chceme v tomto směru této snadno ovlivnitelné skupině našich spoluobčanů nabídnout objektivní informace nejen o tom, jak jednotlivé finanční služby fungují, pro koho jsou vhodné a zda jsou zajištěny povinným pojištěním vkladů. Velký důraz budeme klást totiž například i na to, kde senioři mohou důvěryhodné rady sami najít,“ vysvětluje Renáta Kadlecová.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.