Den chytré mobility ukázal smysl investic do bezpečnější dopravy

Na improvizovaném testovacím polygonu mohli návštěvníci usednout do autonomního vozu, na simulátoru si vyzkoušet řízení auta vzdáleného víc než 50 kilometrů a v dílnách programovat malá samořídicí auta. Technologie, o nichž se obvykle mluvilo v souvislosti s budoucností dopravy, tu dostaly podobu konkrétních vozidel, robotů a praktických ukázek. U jednoho tématu se tak sešli vývojáři, zástupci univerzit a veřejných institucí i rodiny s dětmi.

„Technologie, které ještě před několika lety působily jako vzdálená budoucnost, dnes reálně mění způsob, jakým se pohybujeme,“ uvedl Leoš Dvořák, generální ředitel vývojového centra Valeo. Smyslem akce podle něj bylo přiblížit lidem přínos technologií pro bezpečnější dopravu a prostřednictvím osobní zkušenosti povzbudit zájem mladých o technické vzdělávání.

Bezpečnost jako důvod k investicím

Právě na improvizované dráze nebo garáži bylo možné sledovat, co jednotlivé systémy dokážou. Ukázky přiblížily autonomní parkování, řízení vozu na dálku i fungování bezpečnostních systémů při nouzovém brzdění a vyhýbacím manévru. Odborníci z Valea i českých univerzit vysvětlovali, jak automobil pomocí kamer, radarů a laserových senzorů vnímá okolí a jak získaná data zpracovává jeho software.

Ukázky měly i ekonomický rozměr. Předcházení nehodám by vedle ochrany zdraví a životů mohlo omezit škody na vozidlech, výpadky firemních flotil i zdržení způsobená dopravními komplikacemi. Investice do bezpečnostních systémů tak mají význam také z pohledu nákladů dopravců, podniků a veřejného sektoru.

^REKLAMA

Diskuse ovšem připomněly i podmínky bezpečného nasazení. Jiří Kubart ze společnosti Valeo zdůraznil nutnost, aby řidič rozuměl možnostem a omezením konkrétního systému. Za náročný okamžik označil předávání řízení mezi vozidlem a člověkem. Podporuje proto postupné zavádění autonomních funkcí v kontrolovaných podmínkách.

Městská doprava nabídla prostor pro lepší využití dat

Chytrá mobilita se na Výstavišti představila také prostřednictvím služeb pro každodenní cestování. Do programu se zapojily pražské organizace ROPID nebo ICT a v Centru mobility se návštěvníci seznámili například s novou generací aplikace PID Lítačka. Odborné panely se věnovaly městské mobilitě v Praze i budoucnosti železnice.

Doručovací robot jako mobilní výdejní box

Konkrétní příklad využití autonomie v logistice představil Leoš Dvořák v podobě autonomního droidu. Projekt míří na takzvanou poslední míli, tedy závěrečný úsek cesty zásilky k příjemci. Zatím je systém testován a nejbližší využití firma plánuje v rámci svého vývojového centra.

Zejména pro logistické firmy bude ale představovat takový koncept možnost, jak hledat úspory při rozvozu a pružněji plánovat předávání zásilek. Jeho případné nasazení by mohlo změnit část doručovacích tras a způsob obsluhy zákazníků.

Od funkčního prototypu k udržitelné službě

V odborných debatách se probírala také potřeba stabilního financování včetně veřejné podpory a obchodních modelů, které by umožnily technologie skutečně využívat. Pro případné investory, města i dopravce tak vedle technických schopností vystupuje do popředí otázka dlouhodobého financování a konkrétního užitku pro zákazníky.

Výstaviště v sobotu zároveň nabídlo pohled na týmy, které se na vývoji mobility aktivně podílejí. ČVUT představilo autonomní elektrickou formuli eForce Prague Formula, Univerzita Karlova humanoidní roboty a Technická univerzita v Liberci užitkové vozidlo se schopností autonomní jízdy. Akademickou sféru zastoupily také VŠB – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně.

A nezapomnělo se ani na ty nejmenší – děti a studenti po celý den zkoušeli stavbu robotů, programování i základy strojového učení. Vedle debat o financování tak první Den chytré mobility připomněl ještě jednu oblast investic: technické vzdělávání a spolupráci škol s firmami. Právě z nich mohli vzejít lidé, kteří by předvedené technologie dál rozvíjeli a pomohli jim najít uplatnění v každodenní dopravě.