Američtí investoři si na investování půjčují rekordní sumy
Objem maržového dluhu mezi americkými investory, tedy peněz, které si půjčují od brokerů na investování, dosahuje rekordů. Investoři v Americe mají půjčených až 1,5 bilionu dolarů. Ve srovnání s velikostí ekonomiky je to dokonce víc než na vrcholu internetové bubliny. Samotný maržový dluh není důvodem k panice, může však na trhu zvyšovat volatilitu.
Objem maržových úvěrů v USA dosáhl v červnu rekordních 1,5 bilionu dolarů, meziročně tak vzrostl rekordním tempem o zhruba 50 %. Částka v poměru k velikosti ekonomiky odpovídá 4,6 % HDP, zatímco na vrcholu internetové bubliny to byla 3 % a před vrcholem v roce 2021 činila 3,7 %. Podle dat amerického Fedu navíc domácnosti drží v akciích rekordních 48 % svých finančních aktiv.
Maržový dluh jsou peníze, které si investor půjčí od svého brokera, aby mohl koupit víc akcií, než kolik by si dovolil z vlastních prostředků. Tento typ finanční páky pro investora znásobuje pohyby oběma směry, a tedy zvětšuje potenciál zisku i ztráty. Když investor financuje polovinu nákupu z úvěru, pokles ceny akcie o 30 % mu smaže 60 % vlastních peněz. Pokud ceny klesnou příliš, broker ho vyzve k doplnění hotovosti. Pokud investor peníze nemá, broker jeho pozice prodá bez ohledu na cenu.
Nebezpečí přichází ve chvíli, kdy trhy prudce klesnou. Investoři mohou být nuceni prodávat, to tlačí ceny níž a vyvolává další nucené prodeje. Taková řetězová reakce dokáže z menšího poklesu udělat velkou korekci.
Peníze těchto investorů přitom nepřecházejí do jiných akcií. Tito investoři jsou z trhu vymazáni, a nebudou moct akcie nakoupit po tom, co se cena začne zotavovat. Letos v červenci to bylo vidět v Jižní Koreji, kde byly zlikvidovány účty statisíců investorů s pákou. Akcie výrobce pamětí SK Hynix, oblíbence tamního trhu, poté zůstaly hluboko pod svým maximem.
REKLAMA
Vysoký objem maržového dluhu historicky patřil k varovným signálům rostoucí bubliny na akciových trzích. Cennou analogii nabízí dot-com bublina. Od března 1999 do března 2000 vzrostl maržový dluh o 80 % na tehdy rekordních 300 miliard dolarů. Po splasknutí bubliny klesl jen v dubnu 2000 zhruba o 10 % a do září 2002 klesl o víc než polovinu na 136 miliard dolarů. Index Nasdaq mezitím ztratil tři čtvrtiny hodnoty a na své maximum z roku 2000 se vrátil až po 15 letech.
Spouštěčem většího propadu by mohly být potíže s financováním. Velké cloudové firmy, tedy Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta a Oracle, si podle odhadů mohou půjčit přibližně 700 miliard dolarů předtím, než jim ratingové agentury sníží kreditní rating. Velkou část plánují financovat také prodejem nových akcií. Doposud již kolektivně odsouhlasili prodej nových akcií až za 205 miliard dolarů.
Wall Street přitom očekává, že jejich investice do AI infrastruktury v dalším roce dosáhnou až 1,2 bilionu dolarů. Pokud se dluh na financování AI infrastruktury nečekaně prodraží, nebo firmy narazí na potíže s jeho sháněním, ohrožené by mohly být obrovské závazky. Velké technologické firmy mají podle odhadů podrozvahové závazky za zhruba 3 biliony dolarů, hlavně na nájem datových center a nákup čipů.
Tyto data samy o sobě nepotvrzují přítomnost bubliny na trhu, ani neindikují její bezprostřední prasknutí. Akcie i dluh mohou ještě růst. Trh se také může dostat do rovnováhy bez výraznějšího propadu, pokud ziskovost umělé inteligence dožene tempo investic. Dokud ale trh nakupuje každý pokles, růst může pokračovat. Rozhodující nebude příští propad, ale okamžik, kdy si investoři přestanou půjčovat další peníze.
Autor: Jakub Rochlitz, tržní analytik etoro
