Akcie tančí, dluhopisy varují. Trhy začínají účtovat cenu světových dluhů
Všechny oči směřují na akciové a komoditní trhy. S&P 500 na vrcholu, akcie technologických firem vystřelily (nebo spadly), média jsou fascinována cenou ropy. Horská dráha se vším všudy. Když se podíváme na všechny nejistoty, které ve světě nyní jsou, ať už jde o geopolitickou nestabilitu okolo Hormuzského průlivu, hegemonickou válku Číny a USA nebo neudržitelné financování vlád, nabízí se otázka: jak je možné, že akciové trhy tančí až do rána jako kdyby žádné zítra nebylo?
Bylo by iluzorní si myslet, že trhy všechna aktuální rizika přehlížejí, ovšem kde se tedy všechny ty světové nejistoty projevují? Je načase se blíže dívat také na to, co o aktuální světové ekonomice vypovídá vývoj trhu s dluhopisy. Jejich výnosy totiž čím dál více říkají: „Raději nám zaplaťte trochu víc, protože riziko nesplacených dluhů roste“.
Dluhopisové trhy jsou oproti akciím pro běžného člověka obvykle tak trochu na okraji zájmu. Nedominují totiž tolik novinovým titulkům – možná i proto, že obvykle tolik nekolísají.
Dluhopis je slib, že peníze, které do něj investoři vložili, emitent zaplatí zpět (i s úrokem). Skutečně trh věří, že daný stát dokáže dluhopisy splatit? Pak nemusí platit tolik a výnosy jdou dolů. Pochybují? Tak nám za to riziko připlaťte – ať jdou výnosy nahoru. A právě proto je teď zajímavé dluhopisy sledovat. Vývoj jejich úroků totiž slouží jako takový indikátor finančního zdraví.
Dluhopisové výnosy vyspělých zemí od roku 2000 až zhruba do roku 2020 padaly. A od té doby rostou. Výnosy 10letých dluhopisů zemí jako Velká Británie, Německo, Francie, nebo USA jsou na nejvyšších úrovních nejen od doby kolem velké finanční krize, ale i před ní. U třicetiletých je situace ještě viditelnější. Co to znamená? Investoři chtějí čím dál více zaplatit za to, že budou financovat státní výdaje. A pro státy to znamená, že financování výdajů dluhem se prodražuje.
REKLAMA
Dluhopisové trhy mají nadto takovou vlastnost, že dovedou disciplinovat státy, když moc popustí uzdu fantazii. A někdy jim to i hezky vychází.
Třeba v roce 2022 ve Spojeném království tehdejší premiérka Liz Truss oznámila daňové úlevy, které měly být financovány dluhem. Vláda chtěla dočasně podpořit růst, avšak trvale snížit daně. Trhy se lekly a výnos 30letých dluhopisů vyletěl z 3,6 na 5 % a premiérka po 49 dnech ve funkci rezignovala.
Nebo v roce 2025 americký prezident Donald Trump oznámil cla pro obchodní partnery. Trhy se lekly, akcie spadly, nicméně, protože jsou americké dluhopisy bezpečným přístavem v časech krize, jejich výnosy nejprve klesly (investoři je začali nakupovat). To je standardní. Nestandardní je to, že po pár dnech začaly prudce růst. U 30letých dluhopisů z 4,4 % na 4,9 %. Investoři se tolik lekli, že přehodnotili růst i inflaci a začali prodávat i americké dluhopisy – „bezpečné aktivum v čase krize“. Následkem toho prezident USA cla dočasně pozastavil. I takovéto vlivy mohou trhy s dluhopisy mít.
Je možné, že se něco takového zopakuje i nyní? Důvodů by k tomu byla celá řada. Jedním z nich jsou státní dluhy. Ten Spojených států amerických nedávno překonal hodnotu 40 bilionů dolarů. To je 40 milionů milionů dolarů. Splatí to USA? To nikdo neví. Ovšem investoři si řekli o větší odměnu, aby si troufli Americe půjčit. Ceny dluhopisů navíc šponují i další okolnosti. Velké americké AI firmy, které zjistily, že mohou dluhové financování využívat taky, soupeří s americkou vládou o podíl na dluhopisovém trhu.
A pak jsou tu trendy posledních let a desetiletí jako deglobalizace a stárnoucí populace, které mohou mít za následek nižší hospodářský růst a vyšší inflaci. Stejně tak konflikty jako ten na Blízkém východě, kde výslednou inflaci cítíme i v Česku, třeba na benzinkách. I to se ve vyšších sazbách může odrazit.
Příběh amerických dluhopisů je obzvláště zajímavý. Ty jsou považované za „bezrizikové“, protože se nepředpokládá, že by USA někdy zbankrotovaly, a jejich výnos slouží často pro ocenění firem. Když výnosy rostou, stát musí platit víc, a firmy, zejména ty s výnosy hodně v budoucnu, tak ztrácejí hodnotu. Takže to, co se děje na akciových trzích vlastně vůbec nemusí začít tam. Start problému může být někde úplně jinde a přes dluhopisové trhy se propsat do ocenění firem.
A fakt, že to americká administrativa vnímá jako vážné, vidíme hned ze tří nedávných událostí. Spojené státy začínají nakupovat dlouhodobé dluhopisy, aby stlačily jejich výnosy, Japonsku Američané pomohli s měnovou intervencí, aby se Japonci nemuseli amerických dluhopisů zbavovat, a americká administrativa rovněž tlačí na centrální banku, aby snížila sazby. Ta však v minulých týdnech udělala přesný opak a sazby poprvé po třech letech zvýšila, čímž podpořila zároveň i svou kredibilitu. Dost možná tímto krokem, kterým říká, že inflaci bere vážně, může dlouhodobým výnosům nakonec pomoci. To ovšem teprve uvidíme.
Závěr je jasný. Pokud chceme vnímat, co se ve světě děje a jak na to trhy reagují, nestačí sledovat akciové indexy. Trh s dluhopisy totiž o aktuální globální ekonomice a jejím směřování také leccos napovídá.
Autor: Vojtěch Olbrecht, hlavní ekonom společnosti Investona
