Zahraniční obchod Česka je stále v solidním přebytku, navzdory dražšímu dovozu energetických surovin

Vývoz v květnu meziročně vzrostl o 5,6 procenta na 415,6 miliardy korun. Dovoz se zvýšil ještě o něco rychleji, o šest procent na 405,7 miliardy korun. Český export tedy dál roste, a to navzdory tomu, že letošní květen měl o jeden pracovní den méně než květen loňský. Z tohoto pohledu je výsledek relativně solidní. Zároveň se ale potvrzuje trend, že dovoz roste rychleji než vývoz, což přebytek obchodní bilance postupně ztenčuje. Růst dovozu je ale do jisté míry odrazem rostoucího spotřebního apetýtu Čechů, který se opírá o solidní růst reálných mezd a týká se pochopitelně také právě zboží z dovozu.

Pozitivní zprávou je především struktura vývozu. Celkovou bilanci příznivě ovlivnil hlavně obchod se stroji a zařízeními, kde se přebytek meziročně zvýšil o 5,1 miliardy korun. Lépe si vedl také obchod s elektrickými zařízeními a kovodělnými výrobky. To naznačuje, že část českého průmyslu si stále udržuje konkurenceschopnost a že poptávka po investičním a průmyslovém zboží z Česka rozhodně nevyschla, a to ani v mezinárodně ztížených podmínkách, pro něž je příznačné narůstání celních bariér a dalších překážek globálnímu obchodu.

Naopak slabším místem zůstává energetická a technologická dovozní závislost. Bilanci zhoršilo hlavně prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty o 4,8 miliardy korun, s ropou a zemním plynem o 3,2 miliardy korun a s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 1,6 miliardy korun. Jinými slovy, Česko sice stále dobře vyváží průmyslové výrobky, ale část tohoto přebytku mu ukusuje dražší či objemnější dovoz energií, paliv a vyspělých technologií. Aktuální uklidnění situace v Perském zálivu a probíhající propad cen ropy tuto statistiku v dalších měsících zlepší, ve prospěch Česka.

Za pozornost stojí také rozdíl mezi obchodem s Evropskou unií a mimoevropskými trhy. Přebytek obchodu se státy EU se v květnu meziročně zvýšil o 3,9 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se však prohloubil o 4,1 miliardy korun. To znovu potvrzuje, že česká ekonomika zůstává bytostně navázána na evropský trh, zejména na Německo a další průmyslové ekonomiky Unie. Mimo EU se naopak projevuje strukturální deficit, daný mimo jiné dovozem energií, surovin, elektroniky a komponent.

^REKLAMA

Za prvních pět měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 87,7 miliardy korun. Meziročně je to ale o 17,9 miliardy korun méně. Byť z dlouhodobého hlediska jde stále o solidní údaj. Vývoz od ledna do května stoupl o 3,8 procenta, dovoz o pět procent. To je varovnější než samotné květnové číslo. Český zahraniční obchod zůstává v přebytku, ale jeho příspěvek k růstu ekonomiky bude letos slabší než loni.

Pro korunu jsou květnová data spíše neutrální až mírně příznivá. Přebytek obchodní bilance dál znamená, že česká ekonomika vytváří přirozenou poptávku po koruně. Zároveň však jeho meziroční zhoršení brání tomu, aby šlo o výrazně prokorunový impuls. Pro Českou národní banku pak tato čísla znamenají, že vnější rovnováha ekonomiky zůstává relativně dobrá, ale nelze ji přeceňovat. Část zlepšení posledních let byla dána odezněním energetického šoku, nikoli pouze růstem exportní síly.

Celkově květnový zahraniční obchod říká, že česká ekonomika není v krizi, ale ani v exportním boomu. Vývoz solidně roste, průmyslové jádro ekonomiky funguje, avšak dovozní náročnost a slabší mimoevropská bilance přebytek snižují. Pro letošní růst HDP tak zahraniční obchod zůstane oporou, nikoli však motorem, který by sám o sobě táhl českou ekonomiku výrazně vzhůru.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank