Pátek 17. srpna. Svátek má Petra.

Vyšší výnosy odráží důvěru ve vyspělé ekonomiky…naruší ji starch z Itálie?

Investice 21.05.2018 | 13:32 0 Komentářů

Nový týden začne tam, kde skončil ten předchozí – pohledem na americkou výnosovou křivku. Americký desetiletý výnos se v pátek natrvalo zabydlel nad 3 % a mířil výš. Je to odrazem toho, že investoři vyspělým ekonomikám jednoduše věří a počítají s tím, že kombinace silné poptávky v USA a v eurozóně dřív nebo později vrátí do hry vyšší inflaci. Může něco toto přesvědčení v nejbližší době nahlodat?


Jak je vidět investoři začínají mít strach vždy, když se na obzoru objeví výraznější ohrožení volného obchodu. Tento týden z tohoto pohledu zdá se začíná dobře – napětí mezi USA a Čínou polevuje a americký ministr financí pravděpodobně bude prozatím spokojen se závazkem Číny zvýšit své nákupy americké zemědělské produkce. Jakoby stranou zůstala hlavní témata, o která se dříve hrálo ve sporech mezi USA a Čínou – ochrana duševního vlastnictví a skryté podpory akvizic. O tom možná bude v tomto týdnu v Číně více hovořit německá kancléřka Angela Merkelová.

Dalším znejišťujícím faktorem mohou být nová čísla z eurozóny – růst v prvním kvartále skončil lehce za očekáváním a podnikatelské nálady v posledních měsících poměrně strmě poklesly. Na druhou stranu po silném závěru roku 2017 měla eurozóna nárok na volnější tempo. Navíc trochu klidu by mohlo přinést i o něco slabší euro. Vážnější šrám tak dobře rozjeté ekonomice může opět uštědřit především politika.

Primární přebytek Itálie poroste

Klíčová bude opět Itálie – především postoj nové vlády (pravděpodobně euroskeptické) k dodržování rozpočtových pravidel. Itálie v tuto chvíli dosahuje primárního přebytku rozpočtu necelé 2 % HDP. Mezinárodní měnový fond poměrně optimisticky předpokládá, že primární přebytek ještě poroste (nad 3 % HDP) a italský dluh začne v nejbližších letech poměrně rychle klesat.

Pokud by ale přišly na pořad dne všechny výdajové plány Ligy severu a Hnutí pěti hvězd, může být brzo primární bilance Itálie v “nejlepším případě” vyrovnaná. To by podle našich odhadů (za předpokladu stabilního nominálního růstu a postupného nárůstu italských výnosů na 3,5 %) mělo vést k setrvalému nárůstu zadlužení nad 150 % HDP do 10 let (viz grafické znázornění níže). Takový scénář s vidinou blížícího se konce QE nemusí být pro italské investory ničím příjemným.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.