27. 02. 2025
Vyšší výdaje na evropskou obranu – mohou podpořit ekonomický růst?
Od mnichovské bezpečnostní konference a startu separátních jednání Washingtonu s Moskvou ještě zintenzivněla evropská potřeba navyšovat výdaje na zbrojení. Primárně proto, aby se Evropa ošetřilo riziko případného “stahování” USA ze starého kontinentu – jak personálního (vojenské jednotky), tak technologického. Think Tank Bruegel (https://shorturl.at/eXMwO ) odhaduje v případě amerického stahování z Evropy potřebu dodatečných výdajů minimálně v objemu 250 mld EUR ročně, což by celkové výdaje na obranu dostalo zhruba na 3,5% HDP (okolo 600 mld. EUR).
Vyšší výdaje na zbrojení ostatně jsou také jedním z velkých témat v povolebním Německu – i jinak fiskálně velmi konzervativní CDU/CSU chce rozvolnit dluhovou brzdu právě kvůli výdajům na obranu. Otázkou je, zda růst výdajů na zbrojení může pomoci také evropské ekonomice? A tady jsme zatím relativně skeptičtí. Vysoká dovozní náročnost investic a orientace na méně pracovně náročné sektory povede s vysokou pravděpodobností k tomu, že multiplikační efekty dodatečných výdajů v evropské ekonomice budou minimálně v nejbližších letech relativně nízké.
Problémem číslo jedna bude vysoká dovozní náročnost evropských investic. Pokud bychom si představili společné investice do “nejpotřebnějších” oblastí, tak v řadě z nich (například systémy protivzdušné obrany) je klíčová role amerického obranného průmyslu. Navíc v jiných oblastech (například těžká bojová technika) by pravděpodobně současné kapacity evropského obranného průmyslu byly nedostačující a zdá se, že v tuto chvíli evropské by dodatečné výdaje mohly narazit i na nedostatečné kapacity amerického obranného průmyslu. To se časem s rozvojem evropského obranného průmyslu samozřejmě může změnit. Nebude to ovšem hned.
Dalším faktorem, který může snižovat multiplikační efekty výdajů na zbrojení je pravděpodobná orientace evropských výdajů na obranu do části průmyslu “méně náročného na práci”. Pokud by prioritami výdajů měla být proti-vzdušná obrana a těžká bojová technika, jde o relativně málo pracovně-intenzivní sektory.
Studie MMF (https://shorturl.at/tUVtV ) porovnávající výdaje do různých oblastí obrany v USA přitom dobře ukazuje, že výrazně vyšší multiplikační efekty jsou spojeny s výdaji do pracovně intenzivnějších obranných sektorů (zejména služby spojené s komunikací, softwarem nebo vojenskou dopravou). I zde se priority v čase mohou posouvat. Každopádně pro nejbližší dva roky (2025 a 2026) nehledě na pokračující růst výdajů na obranu a rozvoj obranného průmyslu v EU počítáme s tím, že pozitivní multiplikační přesahy do zbytku ekonomiky budou velmi omezené.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
