Výnosy jdou hlouběji do záporu, centrální banky ale radost mít nemusí

Bezprostřední příčina první události je vcelku zřejmá (Brexit). Příčiny setrvalého poklesu úrokových sazeb již na první pohled jasné být nemusí.
I zde je sice patrný výrazný propad po odhlasovaném Brexitu, nicméně důležitou roli zřejmě sehrává i čím dál menší dostupnost “kvalitních dluhopisů”, respektive klesající likvidita trhu s nimi. Zde je možné hledat jednu z příčin i v politice centrálních bank, které ve snaze o uvolnění měnových podmínek pravidelně vysávají trhy s dluhopisy.Nasnadě je zejména případ německých dluhopisů a ECB. A pokud se na takovém pozadí vyskytne nějaký negativní šok, jako například Brexit, tak nebývale vysoká poptávka naráží na nedostatečnou nabídku. A efektem je právě výrazný pokles sazeb, v tomto případě hlouběji do záporu.

Chtělo by se skoro říct, že srdce centrálního bankéře při pohledu na nízké dlouhodobé sazby musí zaplesat. Pravdou však může být spíše opak. Namísto dodatečné podpory hospodářského růstu (v této fázi již asi marginální) jsou na místě možná spíše obavy o zdraví bank či o stabilitu finančního sektoru do budoucna (nízké sazby všeobecně vybízí nejen banky k riskantnějším investicím). Tuto situaci konec konců hezky ilustruje vývoj cen bankovních akcií, které se tváří v tvář nízkým úrokovým sazbám propadají stále hlouběji (Deutsche Bank například na historická minima)…

Petr Báča
Analytik ČSOB