22. 07. 2024
Veřejný dluh ČR osmým nejnižším v EU
Podle dnes zveřejněných výsledků Eurostatu dosáhl veřejný dluh ČR na konci prvního čtvrtletí 43,4 % HDP a byl tak osmým nejnižším v rámci EU a současně polovičním ve srovnání s průměrem zemí eurozóny.
Za poslední rok se český dluh zvýšil vůči HDP o půl procentního bodu, a že to bylo tak málo je především zásluhou inflací poháněného nominálního HDP.
V korunovém vyjádření se totiž tento dluh zvýšil de facto o 233 mld. Asi netřeba dodávat, že za nárůstem dluhu stojí především státní zadlužení, respektive deficity státního rozpočtu.
Podobně takto z inflace „těžila“ i eurozóna, jejíž dluh se zvýšil o 450 mld. EUR, a přitom v relativním vyjádření dokonce poklesl o 1,4procentního bodu na 88,9 % HDP. Inflace sice přímo dluh nemazala, ale rozhodně jej vylepšila v poměrových statistikách.
Je už tradicí, že východní země jsou zatížené dluhem podstatně méně než ty západní. Zcela nejmenší dluhovou disciplínu mají země eurozóny, které se mohly ještě donedávna spoléhat na to, že jejich dluhy bude ochotně nakupovat ECB.
REKLAMA
Z deseti nejvíce zadlužených je hned prvních devět právě eurových. Desáté je mimochodem Maďarsko. Žebříček dlužníků vede zcela nepřekvapivě Řecko (160 % HDP), následované Itálií (138 % HDP) a Francií (111 % HDP).
Zdá se, že finanční disciplína se zatím navzdory konci covidové a následně energetické krize v Evropě příliš nezlepšila.
Za mírným zlepšením totiž nestojí ani tak rozpočtové úsilí jako spíše vysoká inflace zvyšující jmenovatele v toliko oblíbeném poměru dluhu k HDP.
A jen pro zajímavost, třináct zemí eurozóny neplní maastrichtské dluhové kritérium, zatímco země bez eura jej plní s výjimkou Maďarska všechny.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
