26. 03. 2021
Velké trable slabého zlotého
Polský zlotý je slabý a to tak, že velmi. Zlotý nejenže trvale znehodnocuje proti hlavní měnám jako jsou euro a dolar, ale ztrácí i proti svým regionálním konkurentům. Proti koruně je například polská měna na nejslabších úrovních za posledních deset let. Jak k tomu došlo, když polská ekonomika je fundamentálně zdravá, a navíc si průběžně užívá štědrého finančního polštáře v podobě dotací z fondů EU?
Tak předně je třeba říct, že na počátku depreciace zlotého byl rádoby dobře míněný záměr polské centrální banky, která ve stylu pět let staré intervencionistické politiky ČNB začala na konci minulého roku intervenovat proti vlastní měně. Výklad NBP byl přitom takový, že si nepřeje pro-cyklické oživení zlotého, které by mohlo ohrozit post-pandemické oživení polské ekonomiky. K tomu všemu ještě NBP na začátku roku přibalila holubičí varování, že pokud do Polska dorazí třetí vlna pandemie, může dokonce oficiální úrokové sazby (dnes 0,10 %) srazit do záporných hodnot. Tou dobou si přitom již v Zakopaném lyžníci pořádali velké korona-párty a bylo vcelku jasné, že britská mutace čínského viru za pár týdnů zaplní polské nemocnice. Tak se také stalo a v Polsku dnes umírá přes 500 lidí denně, lockdown se vrátil a z oživení se stala recese ve tvaru “W”. To ale není vše. Zlotý totiž musí čelit dalším výzvám, se kterými “soudruzi-plánovači” v polské centrální bance zjevně nepočítali a které nemají po dvojí kontrolou.
Byl to totiž hamižný kapitalismu, který, jak správně nedávno uvedl britský premiér Boris Johnson, způsobil, že se v neuvěřitelně krátkém čase podařilo Západu (čti USA) vyvinout efektivní vakcíny proti COVIDu. Výsledkem je, že se americká ekonomika rychle staví zpět na nohy a s tím rostou dolarové úrokové sazby. Tento normalizační proces pochopitelně činí všechny zranitelné měny (à la zlotý) ještě méně atraktivní, neboť vývoj úrokového diferenciálu jde proti nim.
Ani tady však medvědí příběh pro polský zlotý nekončí. Polské autority mají možnost vstřelit domácím finančním trhům další vlastní gól, pokud tamní Nejvyšší soud 13. dubna rozhodne, že se hypotéky domácností (uzavřené cca před deseti lety ve švýcarských francích) budou masivně konvertovat do zlotých, přičemž náklady této operace ponesou výhradně komerční banky. Pokud pak v tomto procesu nebude NBP nikterak nápomocna svými devizovými rezervami, tak v první třetině dubna bude na polském devizovém trhu opravdu velmi horko. Vedle chybějících zdravotníků u covidových ventilátorů bude na polském devizovém trhu i krátkodobý nedostatek švýcarských franků a eur, jež budou rychle shánět polské komerční banky, aby pokryly své pozice.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
