Češi spoří více, investují jinak. Investiční produkty poprvé překonaly běžné účty

Vyšší finanční rezervu než před rokem má podle průzkumu 33 % domácností, zatímco loni to bylo 28 %. Naopak podíl domácností, které mají méně úspor než před rokem, klesl z 38 na 31 %. Téměř třetina českých domácností (29 %) má přitom naspořeno více než pětinásobek svého měsíčního příjmu.

Ne všichni ale dokážou rezervy vytvářet. Dvanáct procent domácností si pravidelně neodkládá žádné peníze a 11 % nemá vytvořenou vůbec žádnou finanční rezervu.

Češi nejčastěji odkládají 3 až 5 tisíc korun

Nejčastěji české domácnosti spoří měsíčně mezi 3 000 a 5 000 korunami. Tuto částku si odkládá 16 % domácností. Více než 10 000 korun měsíčně dokáže ušetřit 26 % domácností.

Na druhém konci jsou lidé, kteří si nevytvářejí rezervu vůbec (12 %), případně odkládají méně než 1 000 korun měsíčně (10 %). Dohromady tak jde o více než pětinu domácností.

^REKLAMA

Schopnost spořit se přitom výrazně liší podle příjmu. U domácností s měsíčním příjmem do 30 000 korun si nic neodkládá 30 %. Naopak v nejvyšší příjmové skupině, tedy u domácností s příjmem nad 80 000 korun, si téměř polovina spoří více než 10 000 korun měsíčně.

Nadprůměrnou schopnost vytvářet rezervy vykazují také vysokoškoláci (29 %), obyvatelé Prahy (28 %) a lidé ve věku 36 až 44 let (24 %).

„Průměrné hodnoty uspořených částek sice meziročně mírně rostou, to ale neznamená, že se zlepšuje situace všech domácností. Podíl těch, které si neodloží ani korunu, se drží na stejné úrovni jako loni. Naopak ve vyšších příjmových skupinách objem vytvářených úspor dál roste. Nůžky mezi těmi, kteří si dokážou budovat finanční rezervu, a těmi, kdo žijí od výplaty k výplatě, se tak nadále rozevírají,“ komentuje Jaroslav Ondrušek, hlavní analytik společnosti Home Credit.

Téměř čtvrtina domácností nepokryje ani jednu výplatu

Rozdíly jsou patrné také ve výši vytvořených rezerv. Bez jakýchkoli úspor je 11 % domácností a dalších 12 % má naspořeno méně než jeden měsíční příjem. Téměř čtvrtina domácností by tak podle průzkumu nepokryla výpadek ani jediné výplaty.

Naopak 29 % domácností má rezervu přesahující pětinásobek měsíčního příjmu. Loni přitom tento podíl činil 26 %.

^REKLAMA

Nejčastěji mají takto vysokou rezervu domácnosti s příjmem nad 80 000 korun (49 %), obyvatelé Prahy (39 %), lidé ve věku 54 až 65 let (37 %) a dvojčlenné domácnosti (34 %).

„Dostatečná finanční rezerva představuje první linii obrany proti nečekaným životním situacím. V ideálním případě by měla pokrývat tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti,“ říká Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Creditu.

Podle něj je přitom důležitější pravidelnost než samotná výše odkládané částky. Jednou z možností je nastavit si automatický převod části příjmu na spořicí účet hned po výplatě.

Investice poprvé překonaly běžné účty

Výrazně se letos proměnilo také to, kam Češi své finanční rezervy ukládají. Investiční produkty poprvé předstihly běžné účty.

Nejvyužívanějším nástrojem zůstává spořicí účet, který používá 75 % domácností s finanční rezervou. Loni to bylo 72 %.

Na druhé místo se letos posunuly investiční produkty. Jako součást své rezervy je uvádí 33 % Čechů, zatímco běžný účet využívá 29 %. Ještě loni přitom bylo pořadí opačné – běžný účet byl na druhém místě s 32 %, zatímco investiční produkty uvádělo 30 % respondentů.

Investování je přitom výrazně častější mezi mladšími a městskými obyvateli. Investiční produkty jako součást své finanční rezervy uvádí 44 % lidí ve věku 27 až 35 let, 45 % obyvatel Prahy a 39 % obyvatel měst s více než 100 000 obyvateli.

Naopak běžný účet zůstává častější u lidí ve věku 54 až 65 let (35 %). Hotovost doma si častěji drží lidé se základním nebo učňovským vzděláním (26 %).

„Letošní výsledky průzkumu ukazují na rostoucí finanční gramotnost ve společnosti. Lidé si stále více uvědomují, že peníze ponechané bez zhodnocení ztrácejí svou hodnotu vlivem inflace,“ komentuje výsledky Jaroslav Ondrušek.

Zároveň ale upozorňuje na rozdíl mezi finanční rezervou a investicemi. „Finanční rezerva musí být dostupná okamžitě a v plné výši, protože slouží k řešení nečekaných situací. Investice jsou naopak určeny k dlouhodobému zhodnocování majetku,“ vysvětluje.

Základem zdravých osobních financí by proto podle něj měla být nejprve rezerva ve výši tří až šesti měsíčních výdajů uložená na spořicím účtu nebo jiném snadno dostupném produktu. Teprve peníze nad tento rámec mohou směřovat do dlouhodobých investic.