25. 06. 2026
Úleva v Hormuzu: ropa na předválečných úrovních, hlavní inflační riziko opadává. Vláda by měla zrušit regulace na trhu s PHM
Obnova provozu v Hormuzském průlivu konečně nabírá na obrátkách. Obnova provozu v Hormuzském průlivu konečně nabírá na obrátkách. Zatímco ještě minulý týden proplouvalo úžinou jen několik tankerů denně, za posledních 24 hodin jich bylo už 31 – zhruba polovina předválečného stavu. Rychlejší návrat tankerové dopravy má za následek další prudké zlevnění ropy na světových trzích a společně s tím i ústup hlavního inflačního rizika.
Severomořská ropa Brent dnes klesá pod převláčenou úroveň na 72 dolarů za barel. Důležitý signál vysílá také krátký konec forwardové křivky. Ten se posunul z backwardace, jež ukazuje na bezprostřední napětí na trhu, do contanga, jež naopak naznačuje přebytek ropy. Mezinárodní energetická agentura ve své nejnovější prognóze ostatně již pro příští rok počítá s masivním přebytkem ropy na trzích – aneb situace se může měnit rychle.
Už před dvěma týdny jsme psali, že normalizace ropného trhu – a s ní i další pokles cen – může přijít rychleji, než čeká tržní konsensus. S plným obnovením dodávek sice v dohledné době nepočítáme, z pohledu celkové tržní bilance to však nemusí být zásadní problém. Část výpadku totiž kompenzuje odklon dodávek prostřednictvím ropovodů, přibližně v objemu 6 milionů barelů denně.
Úleva v Hormuzském průlivu je důležitá i z pohledu inflace. V Česku sice uvidíme kumulaci inflace až na začátku příštího roku – dle našeho odhadu okolo tří procent. Stále však půjde o hodnotu blízko horní hranice tolerančního pásmu ČNB. Ještě podstatnější je, že rychlý ústup energetického šoku snižuje pravděpodobnost druhotných dopadů – tedy rozlití prvotního cenového impulsu do dalších částí ekonomiky.
To je důležitá zpráva také pro ČNB, která na červnovém zasedání signalizačně zvýšila úrokové sazby. Ústup hlavního inflačního rizika hraje centrálním bankéřům do karet, stejně jako našemu základnímu scénáři – tedy že centrální banka zůstane pouze u jednoho zvýšení sazeb a další zpřísnění již nebude potřeba. Platí to však za předpokladu, že z domácí ekonomiky nepřijde nový překvapivý inflační impuls – například podobně svižný růst mezd, jaký jsme viděli v prvním čtvrtletí.
REKLAMA
Návrat cen ropy na předválečné úrovně by zároveň měl být jasným signálem pro vládu, aby co nejdříve zrušila regulaci marží u konečných cen pohonných hmot i úlevu v podobě snížené spotřební daně z nafty. Jde o nákladná opatření pro již tak výrazně schodkový státní rozpočet – navíc v situaci, kdy pro ně už neexistuje přesvědčivé tržní ospravedlnění.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
