16. 11. 2018
Turecko: riziko stále vysoce nadprůměrné
Turecká aktiva v čele s tureckou lirou letos prožívají jízdu jako na horské dráze. Důvodem je turecká měnová krize, jež byla způsobena přepáleným růstem HDP, velmi vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, vysokou mírou inflace výrazně přestřelující 5% inflační cíl centrální banky a vysokou zadlužeností tureckého bankovního a korporátního sektoru v cizích měnách, zejména americkém dolaru.
Krizi nejvíce odnesla turecká měna. Od počátku roku do srpna, kdy krize vyvrcholila, lira oslabila bezprecedentním způsobem vůči dolaru o 82 % a vůči euru o 72 %. Od srpna a zejména v posledních dvou měsících se situace výrazně stabilizovala, a to především díky rapidnímu zvýšení úrokových sazeb tureckou centrální bankou a představení úsporného fiskálního plánu tureckou vládou. Lira díky tomu obrátila směr a vůči dolaru posílila o 20 % a vůči euru o 21 %. Stále je ovšem lira oproti konci loňského roku na výrazně slabších hodnotách, vůči dolaru o 45 % a vůči euru o 36 %.
Druhou velkou obětí krize byly turecké vládní dluhopisy. Zatímco ještě na začátku roku se výnosy do splatnosti pohybovaly u všech splatností mezi 12-14 %, v srpnu při vyvrcholení krize se pohybovaly řádově výše kolem nevídaných 24 %. Tomu odpovídaly masivní poklesy tržních cen vládních dluhopisů.
Stejně jako v případě turecké měny se v posledních měsících situace na tureckých vládních dluhopisech stabilizovala, resp. část ztrát turecké bondy smazaly, když se dnes jejich výnosy pohybují kolem 18 %. I přes tuto dílčí pozitivní korekci jsou stále tržní ceny dluhopisů, stejně jako v případě liry, výrazně pod úrovněmi ze začátku roku.
Další postupný růst tržních cen tureckých aktiv by měl pokračovat, neboť již nyní dochází k rebalancování přehřáté ekonomiky, jež je dobře patrné z posledních údajů struktury platební bilance, jejíž deficit běžného účtu se již prakticky vyrovnal poklesem importů a nárůstem exportů, a ze snížené úvěrové aktivity bank.
REKLAMA
Ochlazení ekonomiky díky výrazně zvýšeným úrokovým sazbám a zpřísněné fiskální politice by mělo vést k postupnému ztlumení extrémně vysoké inflace (v září činila 25 % meziročně), což je nezbytná podmínka pokračování konstruktivního vývoje tureckých aktiv. Je zároveň pravděpodobné, že v příštím roce tureckou ekonomiku čeká hospodářská recese, tudíž obtížné časy tureckou ekonomiku prozatím zdaleka neopustí. Riziko investování do lokálních aktiv je tak stále vysoce nadprůměrné.
Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a.s.
