25. 03. 2026
Trump tlačí Írán k jednání. Trhy si oddychly, ekonomika už ale šok vstřebává
Vývoj konfliktu na Blízkém východě se zřejmě posouvá do další fáze. Podle izraelských médií zesiluje americká administrativa tlak na to, aby Írán usedl k jednacímu stolu, a ve hře je podle všeho scénář jednoměsíčního příměří. Tyto zprávy přinesly na ropný trh úlevu – severomořská ropa Brent dnes zlevňuje viditelně pod hranici sta dolarů za barel. V zelených číslech dnes ráno otevírají také akciové trhy v Asii, podobně jako futures na americký index S&P 500.
Optimismus na trzích ale zatím bereme s rezervou. K tanci jsou totiž potřeba dva – Spojené státy a Írán, který však zatím jakákoli jednání oficiálně odmítá. Je ale možné, že jde jen o propagandu, ostatně podobně jako v případě rétoriky Donalda Trumpa, jenž se včera prohlásil za „vítěze války“.
Navíc zatím nejsou známy ani detaily možného příměří a zejména klíčová otázka – bude uvolněn průjezd Hormuzským průlivem i pro ne-íránské lodě a jeho spojence? To je nyní hlavní proměnná, na které záleží nejvíc. Průjezdnost úzkého hrdla globální ekonomiky totiž zůstává nadále výrazně omezená, a to na zhruba 10 % předválečné aktivity.
I v tomto kontextu se nemůžeme ubránit dojmu, že na ropném trhu existuje výrazný nesoulad mezi papírovým a fyzickým trhem. Ropa dnes sice klesá pod sto dolarů za barel, podle Mezinárodní energetické agentury ale trh čelí největšímu nabídkovému šoku – chcete‑li výpadku dodávek – v historii. A i kdyby se Hormuz zcela otevřel ještě dnes, škoda už byla napáchána. Například Kuvajt tvrdí, že obnovení jeho vlastní produkce bude trvat tři až čtyři měsíce, podobné (nebo horší) to bude i u ostatních zemí v Perském zálivu. V případě obnovy katarské produkce LNG se pak hovoří dokonce o horizontu 3-4 let.
První vlnu dopadů blízkovýchodního konfliktu do reálné ekonomiky už vidíme. Včerejší podnikatelské průzkumy PMI v eurozóně potvrdily náš předpoklad o stagflační povaze aktuálního šoku. Ceny vstupů pro firemní sektor vzrostly vlivem drahých energií nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Pod tlak se ale dostávají také dodavatelské řetězce – prodlení dodávek je nejvyšší od poloviny roku 2022 kvůli problémům v námořní dopravě. To vše jsou problémy, kterým čelí i tuzemská ekonomika – a bez rychlého obnovení dodávek komodit z Blízkého východu je bude cítit stále intenzivněji.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
