20. 08. 2026
Treasury zdvojnásobuje buybacky. Je to kredibilní?
30letý výnos na 5,2 %, nejvyšší úroveň od roku 2007. Dnes je příběh o tom, co s tím dělá Scott Bessent. A proč to pravděpodobně nebude stačit. US Treasury oznámilo zdvojnásobení maximálního objemu zpětných nákupů dlouhých dluhopisů. V sektorech 10–20 let a 20–30 let jde maximum z 2 na minimálně 4 mld USD na operaci, s účinností od 9. září. Připomeňme, že už 30. července Treasury zdvojnásobilo frekvenci operací ze dvou na čtyři za čtvrtletí a zvedlo čtvrtletní strop z 30 na 38 mld USD. Trh reagoval okamžitě: 30letý výnos klesl o 9 bazických bodů, 10letý o 6 pb, akcie posílily.
Problém totiž je, nakolik je takový závazek kredibilní. Federální deficit dosáhl v samotném červenci 432 mld USD, nejvyšší od března 2021. Úroky z dluhu za fiskální rok 2026 jsou kolem 1,2 bil. USD. Každý dolar utracený na buyback musí být nejdřív půjčen. Treasury prodává na jednom konci křivky a kupuje na druhém: čistá poptávka po amerických dluhopisech nevzroste ani nepoklesne. Pokud se operace financují krátkodobými pokladničními poukázkami (bills), jde de facto o Operation Twist provozovaný špatnou institucí. Zkracování durace vládního dluhu v momentě, kdy inflace pátým rokem převyšuje cíl.
A teď sledujte dynamiku. Kvantitativní utahování (QT) skončilo 1. prosince 2025. Od 12. prosince Fed kupuje pokladniční poukázky, oficiálně kvůli správě rezerv, ne jako měnověpolitický nástroj. Držba Fedu T-bills vyskočily ze 195 mld USD (stabilní úroveň od dubna 2024 do prosince 2025) na 534 mld USD k 12. srpnu 2026. O 338 mld za osm měsíců, historické maximum. Pokaždé, když Fed koupí poukázku, vytvoří rezervy, tedy peníze. Rozdíl mezi „správou rezerv“ a monetárním financováním deficitu se stává otázkou definice. A definici z rozvahy nepřečtete.
Bessent chce aktivně tlačit dlouhé výnosy dolů. Nejdřív pomohl Japonsku vyhnout se přímému prodeji US dluhopisů při intervenci na jenu, teď zdvojnásobuje buybacky. Guvernér Warsh mezitím argumentuje, že vyšší výnosy vlastně dělají práci za Fed: zpřísňují finanční podmínky a tlumí inflaci bez nutnosti zvyšovat sazby. No, problém je, že pokud by vyšší reálné sazby odrážely očekávání vyššího růstu sazeb, dolar by posiloval. Jenže dolar na vyšší reálné sazby nereaguje. To naznačuje, že výnosy rostou spíše kvůli vyšší časové nebo rizikové prémii: investoři požadují vyšší kompenzaci za držení amerického dluhu.
Zkrátka strukturální deficit kolem 6 % HDP při plné zaměstnanosti není udržitelný. A ani cla a DOGE, ani zdanění miliardářů ho nevyřeší. K tomu je potřeba systémová změna. Buybacky jsou likviditní operace, která může ulevit trhu na pár týdnů. Ale Treasury si kupuje čas bez peněz, Fed ho de facto financuje krátkodobými nákupy, a hranice mezi správou rezerv a monetizací dluhu se rozmazává.
Skutečný test nezávislosti Fedu v příštích měsících bude v tom, jestli Warsh odmítne přizpůsobit nákupy bills tomu, co Treasury potřebuje emitovat. Trh bude bedlivě sledovat Warshovu řeč v Jackson Hole (tento pátek/sobota). Celkový veřejný dluh USA se blíží 40 bil. USD a zákonný strop je těsně nad 41 bil. Dosažení stropu se odhaduje v 1. pololetí 2027, kdy Demokraté mohou kontrolovat alespoň jednu komoru.
Autor: David Navrátil, analytik České spořitelny
